Olomoucký kraj

<p>PŘEROV: Město Přerov vstoupilo do nového projektu s názvem Stopami Žerotínů. Ve středu 12. prosince se na přerovský zámek sjely desítky odborníků z řad historiků, ale také zástupci města a obcí, v nichž šlechtický rod Žerotínů zanechal své otisky.</p> <p>Společně se vrátili o staletí zpět, aby zavzpomínali na slavný žerotínský rod, který spojuje řadu českých a moravských měst. Zároveň si vytyčili první kroky spolupráce na projektu, který má vzbudit zájem turistů o návštěvu historických sídel, v nichž Žerotínové žili.<br />
„Tento rod je pro historiky zajímavé téma. A naším cílem je, aby se o dějiny rodu podrobněji zajímali i neodborníci – místní lidé, turisté, školáci. Proto teď stojíme na pomyslné startovní čáře nového projektu Stopami Žerotínů, který má poučit, vzdělat, ale i bavit. Chceme tímto způsobem podpořit cestovní ruch napříč všemi kraji České republiky,“ řekl přítomným přerovský primátor Jiří Lajtoch.<br />
Konference se zúčastnili odborníci z řad historiků, kteří přednesli podrobné informace o Žerotínech a jejich sídlech. U příležitosti setkání byla pokřtěna i kniha Po stopách Žerotínů, pod níže je podepsán ředitel přerovského archivu Jiří Lapáček (na snímku vpravo). </p> <p>ZDROJ

<p>PROSTĚJOV: Rada města schválila vyhlášení grantů na kulturní projekty pro rok 2013. Jde o čtyři tematické oblasti, z nichž většina se opakuje, protožeje město s výslednými produkty velmi spokojeno.</p> <p>"V letošním roce nás například potěšil bluegrassový festival, který proběhl v rámci Oživení kultury v Prostějově na náměstí T. G. Masaryka. Také téma Představení umění prostějovské mládeže a studentů zvolila komise pro velký ohlas z minulých let. Další téma – Knižní medailonky prostějovských osobností – si dává za cíl vznik brožovaných publikací, z nichž by mohla v budoucnu vzniknout ediční řada.<br />
Novým tématem je Grafický návrh brožurky pro nové občánky města Prostějova. Byli bychom rádi, kdyby už od dětství naši nejmladší začínali pociťovat sounáležitost se svým rodným městem,“ přiblížila témata předsedkyně kulturní komise Milada Sokolová.</p> <p>Jednotlivá vyhlášená témata tedy přesně znějí:</p> <p>Představení umění prostějovské mládeže a studentů<br />
Knižní medailonky prostějovských osobností<br />
Oživení kultury v Prostějově (se zaměřením na náměstí T.G.Masaryka)<br />
Grafický návrh brožurky „Nový občánek města Prostějova“ </p> <p>Žádosti o kulturní granty je možno podávat na podatelně Magistrátu města Prostějova, nám. T.G.Masaryka 130/14 do 28. 2. 2013. </p> <p>Formuláře jsou ke stažení na webových stránkách města www.prostejov.eu nebo jsou k vyzvednutí na Odboru školství, kultury a sportu Magistrátu města Prostějova.</p>

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: Komise pro využití volného času rady města Lipník n. B. vyzývá veřejnost, aby nominovala ty nejlepší a nejúspěšnější osobnosti, kolektivy i instituce, které v kalendářním roce 2012 dosáhly největších úspěchů nebo výrazně přispěly k rozvoji daného odvětví sportovní, kulturní, umělecké, zájmové či vědecké činnosti.</p> <p>Své nominace zasílejte na městský úřad nejpozději do čtvrtku 31. ledna 2013:</p> <p> – elektronickou poštou na adresu prudilova@mesto-lipnik.cz,<br />
- nebo poštou na adresu: MĚSTSKÝ ÚŘAD, náměstí T.G.M. 89, Lipník n. B. 751 31,<br />
- případně osobně na podatelnu městského úřadu.</p> <p>Více zde

<p>JESENÍK: „Objevte zimní Jeseník, město v srdci zimní přírody,“ tak zní název filmové soutěže, kterou společně vyhlásila jesenická radnice a Priessnitzovy léčebné lázně a.s. Soutěžící mají za úkol natočit atraktivní videoklip o městě Jeseníku jako zajímavého zimního cíle pro turisty.</p> <p>Jeseník jako lázeňské město láká návštěvníky a turisty především v létě. V zimě se většina návštěvníků soustředí na okolní lyžařská střediska, ačkoliv i v tomto období má Jeseník co nabídnout. Ukázat světu jedinečnost zimního Jeseníku a možnosti vyžití nejen pro lyžaře z okolních svahů mají právě za úkol videospoty a jejich tvůrci.<br />
Soutěž je určena všem kreativcům, kteří si rozumí s kamerou a baví je realizovat neotřelé nápady. Na sběr dostačujícího množství materiálu a tvorbu spotu mají soutěžící celou zimní sezónu. </p> <p>Uzávěrka soutěže je 31. března 2013.</p> <p> A o co se hraje? První cenou je 10 000 Kč, druhá a třetí cena jsou poukazy na služby Priessnitzových lázní v hodnotě pěti a tří tisíc korun. Přihlášené spoty budou soutěžit také o cenu za nejsledovanější videospot, jehož tvůrce získá 3333 litrů vody na rok zdarma.</p> <p>Pravidla soutěže a přihlášku najdete zde

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: Rok 2013 je v Lipníku rokem střešní zahrady. První skica tužkou, na níž je stavitelem Josefem Zürkem navrženo vybudování terasy nad budovou koňských stájí pochází z roku 1863.</p> <p>Tak před 150 lety vznikl projekt technicky zajímavé a dodnes originální střešní zahrady na pravém hospodářském křídle lipenského zámku.<br />
Staviteli Zürkovi nabídl podnikatel Zwettel z Vratislavi metodu „Holz-Zement“ (dřevocement), která byla nakonec použita. Terasa byla původně jen dlážděná, bez osázení rostlinami. První nákres ornamentálního řešení zahrady pochází asi z roku 1869.<br />
V témže roce je v popisu budov kvůli pojištění zapsán zámek, pravé a levé hospodářské křídlo. U pravého hospodářského křídla je podrobně uvedena zámecká terasa železobetonová s koňskou stájí a kočárovnou, střecha se zahradní plochou. Tehdy byla majitelkou panství Gabriela z Dietrichštejna, provdaná Hatzfeld-Wildenburg.<br />
Střechou však zatékalo tak, že musela být neustále opravována. V roce 1911 se proto rozhodlo o její celkové výměně. To již byla majitelkou panství dcera Gabriely z Dietrichštejna, kněžna Antonie, provdaná za hraběte Roberta z Althannů. Díky prozíravosti majitelů zámku byla vybudována na svou dobu naprosto progresivní trámová konstrukce z železobetonu s izolací dvěma vrstvami střešní lepenky a jednou elastickou jutovou vrstvou. Její únosnost byla dána požadavkem na „navrstvení 60 cm mokré zeminy se štěrkovým podkladem, pro nahodilé sněhové břemeno, jakož i pro zátěž mnoha lidí na zahradě se pohybujících“ (2025 kg/m2). Není bez zajímavosti, že už tehdy byl na tuto zakázku vypsán zcela regulérní konkurs, kterého se zúčastnilo pět firem. Zvítězil návrh technicky i ekonomicky nejpřijatelnější. Tehdejší cena – 22 500 korun. Čas kvalitu práce dávno prověřil – téměř celé jedno století nebylo potřeba investic k udržení funkčnosti této jedinečné stavby.</p> <p>Až do roku 1945 sloužila střešní zahrada jako okrasná, poté byla přeměněna na zahradu užitkovou pro nájemníky, kteří po válce obývali zámek a úspěšně zde zahrádkařili. Ještě v roce 1986 se zde pěstoval pórek, salát, fazole a další zelenina.<br /> Rekonstrukce se záměrem vrátit střešní zahradě její původní vzhled i okrasnou funkci byla zahájena v roce 2005 na základě rozhodnutí zastupitelstva města Lipník nad Bečvou. Celkové náklady na rekonstrukci této vzácné památky se vyšplhaly téměř na pět milionů korun. Střešní zahrada byla slavnostně předána veřejnosti k užívání v září 2006.<br /> Okamžitě se stala nejvyhledávanější památkou ve městě, ročně ji obdivují tisíce návštěvníků. Při Dnech evropského dědictví 2006 střešní zahradou za jediný den prošlo 1252 osob. V roce 2012 se střešní zahrada v Lipníku nad Bečvou umístila na pátém místě z jednadvaceti v anketě Sedm divů Olomouckého kraje.</p> <p>Střešní zahrada nad západním hospodářským křídlem je s budovou zámku propojena mostem napojeným na dveře v prvním poschodí hlavní zámecké budovy. Rozloha zahrady je cca 600 m2. Uprostřed zahrady je kašna s fontánkou a dvě palmy, které zde byly i původně. Z dřevin je zde vysazen např. dřišťál a kdoulovec, u balustrád popínavý loubinec. Ornamentální výsadby na travnatých plochách střešní zahrady jsou řešeny trvalkami a letničkami, např. astrami, dryádkami, šuškardami, afrikány, netřesky atd. Střešní zahrada je po setmění osvětlená.</p> <p>Střešní zahrada v Lipníku nad Bečvou je nejstarší na území České republiky a nejstarší v zemích severně od Alp.</p>

<p>OLOMOUCKÝ KRAJ: Ve středu 19. prosince byly vyhlášeny výsledky fotografické soutěže Evropa všude, kam se podívám, kterou připravilo zájmové sdružení právnických osob OK4EU. Do soutěže se přihlásilo více než 40 studentů z 16 škol.</p> <p>Soutěž byla určena studentům středních škol a druhého stupně víceletých gymnázií z Olomouckého kraje a chtěla přiblížit pohled studentů na Evropskou unii. Studenti soutěžili ve třech tematických kategoriích: Já a Evropská unie, Jak je Evropská unie vidět v mém regionu a Moje škola a Evropská unie.</p> <p>Během slavnostního vyhlášení výsledků se soutěžící setkali s porotci, kteří nejen ohodnotili jejich fotografie, ale motivovali je k další tvorbě a poradili jim, jak se mají vyvarovat nejčastějších chyb. Celé odpoledne doplnila výstava oceněných prací, které budou putovat po zúčastněných středních školách. </p> <p>ZDROJ a více informací zde

<p>JESENÍK: Jesenická radnice společně s Priessnitzovými léčebnými lázněmi a.s. přichází se zajímavou soutěží „Objevte zimní Jeseník, město v srdci zimní přírody.“ Cílem soutěže je natočit poutavý videoklip o městě Jeseníku, který by ukázal, že i v zimě Jeseník nabízí pro turisty mnoho zajímavého.</p> <p>Soutěž je určena pro všechny bez rozdílu věku. A ceny jsou více než lákavé.</p> <p>Město Jeseník leží v severní části Olomouckého kraje na pomezí Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. Jako lázeňské město láká návštěvníky a turisty především v létě. V jeho okolí se nachází bezpočet pramenů, které daly vzniknout prvnímu vodoléčebnému ústavu na světě. Působivá je historie těžby zlatonosných rud, jesenických čarodějnických procesů, nebo prosperujícího 19. století, úchvatné jsou jesenické báje a pověsti. V zimě se většina návštěvníků soustředí na okolní lyžařská střediska, ačkoliv i v tomto období má Jeseník co nabídnout. Ukázat světu jedinečnost zimního Jeseníku a možnosti vyžití nejen pro lyžaře z okolních svahů mají právě za úkol videospoty a jejich tvůrci.<br />
Soutěž je určena všem kreativcům, kteří si rozumí s kamerou a baví je realizovat neotřelé nápady. Na sběr dostačujícího množství materiálu a tvorbu spotu mají soutěžící celou zimní sezónu. </p> <p>Uzávěrka soutěže je 31. března 2013. </p> <p>A o co se hraje? První cenou je 10 000 Kč, druhá a třetí cena jsou poukázky na služby v Priessnitzových lázních v hodnotě pěti a tří tisíc korun. Přihlášené spoty budou soutěžit také o cenu za nejsledovanější videospot, jehož tvůrce získá 3333 litrů vody na rok zdarma.</p> <p>Bližší informace o soutěži se dočtete na www.jesenik.org.</p>

<p>ZLATÉ HORY: Město Zlaté Hory leží nedaleko hranice s Polskem a žije v něm 4,6 tisíc obyvatel. O kulturní klima se starají Městská kulturní zařízení – organizační složka města (dále MKZ). Tvoří ho Multifunkční volnočasové centrum – kino, Městská knihovna, Městské muzeum, Městské informační centrum a Zlatorudné mlýny. Všechna kulturní zařízení působí v budovách, které patří městu. V loňském roce vyčlenilo město na kulturu kolem 4 milionů Kč.</p> <p>Střípky z historie</p> <p>Město i jeho okolí je svázáno se zlatem a dalšími hornickými aktivitami, procházela jím stará obchodní stezka vedoucí z Olomouce do slezské Vratislavi. Původní název města zněl Zuckmantel a jeho existence je poprvé písemně doložena v listinách z let 1222 – 1224. Hornická osada Zuckmantel byla v roce 1306 povýšena na město a v roce 1339 se stala královským horním městem. Zlato se v této oblasti získávalo daleko dřív – již v 10. a 11. století, a to rýžováním podél místních vodních toků. Od poloviny 16. století byla těžba zlata tak výnosná, že biskup Jakub ze Salzy nechal ve městě zřídit mincovnu, kde se razily zlaté biskupské dukáty. Kromě hornictví se stala zdrojem obživy pro zdejší obyvatelstvo i řemesla, od počátku 17. století šlo zejména o rozvoj plátenictví. Těžba zlata skončila v roce 1788 a v dalším období město prosperovalo zejména díky plátenictví a továrně na papír. V roce 1850 měl Zuckmantel 4481 obyvatel a byl největším městem na Jesenicku. Kromě zpracování kamene, likérky, konzervárny ovoce, cihelny a dalších firem se koncem 19. století rozvíjelo i lázeňství a cestovní ruch. Po 2. světové válce, tak jako všude v bývalých Sudetech, došlo k vysídlení původně německy mluvícího obyvatelstva a do města začali přicházet občané české národnosti. V roce 1949 se název města změnil na Zlaté Hory. Po rozsáhlém geologickém průzkumu následovala těžba rud i zlata, která byla ukončena v roce 1993.</p> <p>Multifunkční volnočasové centrum – kino</p> <p>„V letošním roce se v objektu, který prošel v roce 2010 celkovou rekonstrukcí, dosud uskutečnily tři přednášky, dvě divadelní představení pro dospělé, čtyři divadelní vystoupení pro děti, jeden koncert a dvě autorská čtení. Sál je také využíván k zasedání městského zastupitelstva. Digitalizace kina proběhla koncem letošního roku. Filmová představení se konají dvakrát týdně, pro základní a mateřské školy byla realizována necelá desítka promítání. Největší zájem je o české komedie – např. Líbáš jako ďábel, u dětí získaly největší oblibu pokračování filmů Doba ledová, Šmoulové nebo Madagaskar. Kapacita sálu je 122 míst,“ říká vedoucí MKZ Gabriela Kotasová.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>Knihovna začala půjčovat knihy 1. září 1945 a to v bývalém hotelu Beseda. Poté přesídlila do budovy dnešního muzea a od roku 1995 ji najdeme v budově pošty, kde získala větší prostory. Knihovní fond čítá kolem 19 tisíc svazků, čtenáři mají k dispozici osm titulů periodik. Do knihovny dochází 218 čtenářů, z toho je jich 47 ve věku do 15 let. K 8. listopadu 2012 bylo letos půjčeno 7543 knih, novin a časopisů. V rámci regionálních služeb poskytovaných Městskou knihovnou V. Priessnitze v Jeseníku využívá zlatohorská knihovna výměnné fondy a zpracování nově zakoupených knih.</p> <p>Městské muzeum</p> <p>Novodobé muzeum, které bylo veřejnosti zpřístupněno v roce 1994, se nachází v budově staré pošty z roku 1698. Stálou expozice tvoří Historie hornictví, Historie zlatohorského regionu, Historie obce Rejvíz, Dobové nářadí a náčiní, Selská jizba, Soubor exponátů (např. trezory, optické přístroje), Středověká mučírna (na Zlatohorsku působil nechvalně proslulý inkvizitor Jindřich František Bobling, který rozhodoval v čarodějnických procesech zobrazených v knize, a později i ve filmu, Kladivo na čarodějnice). V prostorách muzea působí i Zlatohorský historický klub rakouských granátníků z dob tereziánských a napoleonských. Sbírkový fond se vztahuje k historii zlatohorského regionu a obsahuje kolem 4 tisíc předmětů. Součástí muzea je o minigalerie SNOP, ve které se od ledna do listopadu 2012 konalo osm výstav. Během deseti měsíců loňského roku přišly do muzea téměř 4 tisíce návštěvníků.</p> <p>Městské informační centrum</p> <p>Bylo založeno v roce 1996 a od roku 2005 sídlí ve zrekonstruované budově. Od ledna do konce října 2012 využilo jeho služeb téměř 10,5 tisíc návštěvníků. Kromě zájemců o informace od nás, to byli turisté zejména z Polska, Slovenska a Německa. Zařízení poskytuje informace o Zlatých Horách a jejich místních částech, o přírodních, historických a kulturních památkách, kulturních a sportovních akcích, atd. Vybírá i příspěvky pro městský zpravodaj Zlatohorsko a provozuje veřejný internet.</p> <p>Zlatorudné mlýny</p> <p>Nedaleko Zlatých Hor leží Údolí Ztracených štol, místo dříve využívané jako rýžoviště zlata. Právě v těchto místech postavilo město v roce 2000 repliku středověkých hornických mlýnů, na kterou navazuje naučná stezka. Během letošního roku navštívilo tento skanzen téměř 18 tisíc návštěvníků. Soutěž v rýžování zlata o putovní pohár starosty města se ve městě koná od roku 1994. Letos se této soutěže zúčastnila osmdesátka soutěžících a několik stovek diváků. Zlaté Hory hostily v roce 1996 mistrovství Evropy v rýžování zlata, proběhly zde soutěže republikové a v roce 2010 mistrovství světa v této disciplíně. </p> <p>Tkalcovská expozice v Rejvízu</p> <p>Funguje asi 4 roky, sídlí v budově patřící církvi a provozuje ji Klub přátel Zlatých hor. Návštěvníci mohou vidět tři druhy stavů, které doplňuje klasické vybavení staré chalupy – truhla postel, malá kamínka zvaná Vincek, vyřezávaná židle atd. </p> <p>Město se chlubí řadou památek</p> <p>Městská památková zóna byla ve Zlatých Horách vyhlášena v roce 1992. Mezi hlavní památky patří trojlodní barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho počátky spadají do 60. let 13. století a původně byl vystavěn v raně gotickém slohu. Špitální kostel sv. Kříže je postaven v barokním slohu s prvky tzv. slezského baroka. Budova staré pošty má bohatě zdobenou fasádu připomínající nizozemské vlivy. Bývalá renesanční radnice byla obnovena v roce 1800. Právě tato budova byla během své historie obětí požárů celkem šestkrát. V letech 1661 až 1666 byl nad farním kostelem vybudován kostelík zasvěcený sv. Rochovi, patronu, který měl bránit moru. Jižně od města se nachází zříceniny hradu Edelštejn, který se poprvé připomínal v roce 1281 a v 60. letech 15. století byl zbořen.<br />
„Zlaté Hory zvítězily v Krajském kole Soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v Olomouckém kraji za rok 2011. Ocenění bylo uděleno za celkovou rekonstrukci náměstí. Město uspělo i v krajském kole soutěže o titul Historické město roku 2011 a získanou částku 100 tisíc použilo na úpravu vnitřních prostor radnice, obnovu dveří atd. V roce 2012 se nám také podařilo získat dotaci ve výši 25 tisíc Kč z Ministerstva kultury. Vuyžili jsme ji ne opravu dveří v zadním traktu radnice a poskytli jsme i příspěvek vlastníkům historických domů na náměstí,“ vysvětluje vedoucí MKZ.</p>