Nová expozice představí pravěk Mohelnicka
<p>MOHELNICE: Slavnostní vernisáží otevře ve čtvrtek 24. ledna mohelnické muzeum novou stálou expozici „Pravěk Mohelnicka“. Expozice představí pravěký vývoj regionu a jeho raně středověké osídlení.</p> <p>Částkou 6,130 mil. korun financoval projekt Olomoucký kraj – zřizovatel Vlastivědného muzea v Šumperku. Vernisáže se zúčastní náměstek hejtmana Olomouckého kraje Radovan Rašťák.</p> <p>Archeologická expozice vzniklá ve druhé polovině roku 2012 navazuje na stoletou tradici, které se tato věda na Mohelnicku těší. Tvoří ji výběr z unikátního fondu archeologických sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku. Je umístěna do středověkých sklepních prostor pod dvorní částí mohelnického muzea – šesti místností, z nichž tři prostory jsou gotické, zaklenuté kamennými klenbami. Její chronologické řazení od paleolitu až po období Velké Moravy doplňují reprodukce obrazů akademického malíře Libora Baláka.</p> <p>Vedle tradičních instalací do prosklených zabudovaných vitrín jsou v expozici vytvořeny i aranžované scény, například Mladečská jeskyně, lovec mamutů, žena drtící obilí na zrnotěrce nebo vesnice z doby popelnicových polí. Voskové figuríny jsou oblečeny do oděvů zhotovených dobovými technikami podle dostupných archeologických pramenů. V expozici najdeme i dvě rekonstrukce hrobů – jeden je žárový z doby popelnicových polí, druhý kostrový z období Velké Moravy.<br />
Kromě keramiky a kamenných nástrojů zaujmou jedinečné artefakty, jako například torza neolitických venuší, nádobka s lineárním písmem, náhrdelník z měděných drátků a provrtaných perel z pozdní doby kamenné nebo vzácné měděné nástroje.<br />
Prohlídka vyvrcholí velkoplošným promítáním. Aranžovaná scéna života ve vesnici z doby popelnicových polí ožije a před návštěvníkem se postupně objeví jednotlivé fáze výstavby typického srubového domu se stěnami vypletenými proutím. Výjev doplní audioefekty.</p> <p>Expozice svým celkovým pojetím zaujme nejen zapálené archeology, ale i širokou veřejnost. Scénář a instalace umožní i laikovi, aby si odnesl základní poznatky o nejstarším a současně nejdelším období historie člověka. Projekt přispěje k rozvoji cestovního ruchu a tím i k ekonomickému rozvoji celého regionu.</p> <p>ZDROJ
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
PRAHA: Rozšíření otevírací doby, otevření dvou nových Kiosků a rozšiřování povědomí široké veřejnosti o digitálních službách, to jsou hlavní očekávané události a témata roku 2025 v Městské knihovně v Praze (MKP).
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818