neděle
24. listopadu 2024
svátek slaví Emílie

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Velikonoční výlet do Hornofalckého skanzenu × Bavorsko

06.04.2015
Hornofalcký skanzen připravil na Velikonoční pondělí 6. dubna 2015 hezký program pro celou rodinu. Při procházce po areálu skanzenu, který se rozkládá na téměř 30 ha plochy, očekává hosty spousta zajímavého. Hned v prvním statku předvedou hosté z Plzeňského kraje umělecké zdobení velikonočních vajíček a pletení pomlázek. Barevná ozdobená vajíčka patří tradičně k velikonočním svátkům a symbolizují nový život. Paní Alena Mrázková již 10 let zdobí slepičí a husí vejce voskovými reliéfy. K tomu používá speciálně seříznutá holubí nebo husí pírka, voskové pastelky a tekuté barvy na vajíčka. Velice dekorativní technika madeirování vzniká perforováním vzorku dírek do voskem ozdobeného vajíčka. Ten se pak podobá madeirové krajce. V Bavorsku téměř neznámý velikonoční zvyk je tzv. velikonoční koledování s pomlázkou. Symbolické vyšlehání má přinést plodnost, zdraví a dodat novou sílu. Pavel Koželoušek ovládá pletení pomlázek a hosté mu při práci mohou přihlížet. Malé návštěvníky skanzenu bude od 13 hodin očekávat pekařská akce. Z čerstvého těsta budou mít děti příležitost tvarovat velikonoční zajíce, slepičky a jarní sluníčka, která se následně upečou. V nabídce budou také staré dětské hry. Jak se střílí lukem nebo soutěžení při běhu s vajíčkem, to vše si mohou vyzkoušet. Při hezkém počasí bude mimoto v provozu také historická kuželkárna. Ve statku Schallerhof bude náš muzejní pekař pan Paulus péct oblíbený muzejní chléb a velikonoční pečivo podle starých receptů Pro ty, kteří se chtějí dozvědět víc o historických budovách a kulturní krajině, budou na Velikonoční pondělí k dispozici průvodci. Ve 13 a v 15 hodin se budou konat bezplatné prohlídky skanzenu v němčině. Návštěvu Hornofalckého skanzenu mohou hosté příjemně zakončit v muzejním hostinci u dobrého bavorského piva a místních specialit. Veškeré informace jsou k dočtení na www.freilandmuseum.org

Divadlo Continuo bude hrát v novém

Autor článku: 
Diana Procházková

<p>MALOVICE: Od ledna letošního roku je písecká stavební firma KOČÍ a.s. součástí zajímavého projektu. Stavební úpravy a přístavbu Švestkového dvora v Malovicích u Netolic dokončí v červnu. Původní statek z roku 1868 funguje už dvacet let jako domov souboru Divadla Continuo.</p> <p>Rekonstrukcí stávajícího statku a novou přístavbou vzniká kulturně-společenský areál s dvoupodlažním souborem staveb. „V západní části vzroste nová dřevostavba, ve které se budou nacházet multifunkční sál a zkušebny. V severním křídle budou dílny s technologiemi celého objektu spolu se zázemím pro herce. Jižní část nově poslouží pro společenské a administrativní účely,“ popsal budovanou stavbu stavitel KOČÍ a.s. Jan Jedlička.<br />
Nový areál bude využívaný společností Divadlo Continuo jako ateliéry pro umělce, galerie, archiv a k příležitostnému pořádání akcí pro veřejnost.<br />
Konstrukce multifunkční haly je z dřevěných lepených vazníků s výplní obvodovou sendvičovou stěnou s obkladem z modřínového dřeva na vnější straně, krov je konstruovaný z lepených vazníků doplněných o vlašské krokve. Nové zděné objekty jsou z cihelných bloků a hambalkové krovové soustavy. Ponechané původní objekty byly sanované.<br /> Švestkový Dvůr je domovem deseti členů divadelního souboru, dalších umělců a lidí, kteří se starají o produkci a provoz statku i divadla. Kromě zkoušení a hraní divadelních her, se kterými členové souboru vyrážejí i mimo domácí jeviště, je základnou pravidelných letních projektů, workshopů a setkání.</p> <p>Další informace:<br />
http://www.continuo.cz/?…<br />
http://www.koci.eu/index.htm</p> <p>Kontakt:<br />
Diana Procházková<br />
PR manažerka<br />
KOČÍ a.s.<br />
K Lipám 132<br />
397 01 Písek<br />
Tel: 777 034 170<br />
E-mail: prochazkova@koci.eu<br />
www.koci.eu</p>

Přednáška „Hippolyt Soběslav Pinkas a počátky realismu“

02.04.2015

<p>ČESKÉ BUDĚJOVICE: Ve Wortnerově domě AJG proběhne odborná přednáška „Hippolyt Soběslav Pinkas a počátky realismu“.</p> <p>Přednáší: Kristýna Brožová</p> <p>Termín: 2. dubna 2015, od 17 hodin</p> <p>Pozvánka přiložena.</p> <p>Těšíme se na Vaši návštěvu!</p> <p>Dita Popelová<br />
sekretariát AJG</p> <p>Kontakt:<br />
sekretariat@ajg.cz<br />
tel.: 387 967 041, 387 967 120<br />
mobil: 777 778 328<br />
logo_AJG_1953_bordo</p>

Sezona na památkách NPÚ v Jihočeském kraji

Autor článku: 
luk

<p>JIHOČESKÝ KRAJ: Zahájení návštěvnické sezony 2015 na památkách spravovaných Národním památkovým ústavem, územní památkovou správou v Českých Budějovicích v Jihočeském kraji, proběhne už poslední březnový víkend.</p> <p>Své brány otevře v předstihu většina jihočeských památek ve správě NPÚ. Návštěvníci si budou moci během letošní sezóny vychutnat nejen oblíbené tradiční kulturní akce, ale čekají je novinky v expozicích, připomínky významných výročí i Velká hradozámecká inventura v rámci projektu Po stopách šlechtických rodů. Pokračovat bude i oblíbený věrnostní program Klíč k památkám.<br />
Během víkendu 28. – 29. března 2015 přivítají po zimě své první návštěvníky zámky Dačice, Hluboká, Jindřichův Hradec a Třeboň a hrady Landštejn, Nové Hrady, Rožmberk a Zvíkov. V den oficiálního začátku návštěvnické sezóny, ve středu 1. 4. 2015, zpřístupní své stálé expozice klášter Zlatá Koruna a hrad a zámek Český Krumlov. Mimořádně v tento den se poprvé letos otevře i zámek Kratochvíle, který ale další návštěvníky uvítá až o následující sobotě 4. dubna 2015. Během velikonočního víkendu 4. – 6. dubna 2015 zahájí novou sezónu zbývající dva zámky – Červená Lhota a Vimperk.</p> <p>Více v přiložené tiskové zprávě. Součástí přílohy jsou také dvě samostatné TZ týkající se sezony v Dačicích a na Červené Lhotě.</p> <p>Mgr. Jitka Skořepová<br />
vztahy k veřejnosti, PR<br />
tel: +420 386 356 921<br />
mob: +420 602 626 736<br />
email: skorepova.jitka@npu.cz<br />
http://www.npu-cb.eu<br />
https://www.facebook.com/…amkyaostatni</p>

Projekt Jižní Čechy husitské 2015 odstartuje rekonstrukce bitvy u Sudoměře

<p>JIHOČESKÝ KRAJ: Připomenout místa a města spojená se životem a působením mistra Jana Husa i s obdobím husitského hnutí. To je hlavním cílem projektu Jihočeského kraje pro rok 2015 nazvaného Jižní Čechy husitské vyhlášeného u příležitosti letošního 600. výročí od Husovy mučednické smrti.</p> <p>Prezentace tohoto projektu se uskutečnila v pátek 20. března 2015 v Táboře.</p> <p>„Husitský jih, to je více než 20 míst a měst, která si budou letos připomínat husitskou tradici a vyprávět o událostech, které se staly součástí nejen českých, ale i evropských středověkých dějin,„ uvedl jihočeský hejtman Jiří Zimola.</p> <p> Zimola dále uvedl, že kraj v rámci projektu Jižní Čechy husitské připravil na podporu cestovního ruchu na jihu Čech zhruba 70 akcí. Například přednáškové cykly, konference, sympozia, oslavy, komponované a scénické prohlídky, koncerty, muzikál, historické festivaly, divadelní představení či rekonstrukce bitev.</p> <p>„Zásadními pilíři projektu budou zejména rekonstrukce bitvy u Sudoměře ve dnech 28. a 29. března, která celý projekt odstartuje, nově zrekonstruovaný Památník mistra Jana Husa v Husinci v podobě jeho rodného domku, který se návštěvníkům otevře 30. května, od 30. června rovněž nová expozice v Památníku Jana Žižky v Trocnově, 5. července pietní vzpomínkový akt spojený s kladením věnců k 600. výročí upálení mistra Jana Husa u jeho pomníku v Táboře či 24. ročník mezinárodního husitského festivalu konaný v Táboře od 11. do 13. září,“// naznačil hejtman.</p> <p>Mimo to je pak například 9. května na programu cyklojízda kolem Tábora, coby zahájení cyklo a turistické sezony na jihu Čech. A k dispozici bude i cykloprůvodce po husitských místech.</p> <p>Zdroj a celá tisková zpráva zde

VELIKONOČNÍ JARMARK v Táboře

28.03.2015

<p>TÁBOR: Velikonoční trh s programem, ukázkami tradičních zvyků a prodejem řemeslných výrobků můžete navštívit 28. března na Žižkově náměstí.</p> <p>Akce se bude konat od od 9 do 17 hodin.</p> <p>Program:<br />
– MALÝ LIDOVÝ SOUBOR PLZEŇSKÝ MLS<br />
– venkovská dudácká muzika BEDRNÍK<br />
– Pouliční loutková přestavení „JAK ŠLO TELE DO SVĚTA“ a " O ČERVENÉ KARKULCE" v podání DIVADLA EMILLION<br />
– obří velikonoční koledníci</p>

Žasnout a posléze děkovat

Autor článku: 
Martina Plátová

<p>TÁBOR: Gustav Fifka je noblesní muž a zajímavý keramik. Sám sebe s nadsázkou označuje jako „paňáčkáře“ a je pravdou, že jeho figury si zapamatujete. Retrospektivní výstava v Táboře, kterou si nadělil k letošním sedmdesátinám, nabízí jedinečnou možnost prohlédnout si proměny jeho tvorby v průběhu let.</p> <p>Gustav Fifka je rodák z Klatov, pochází z právnické rodiny. Vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni obor výtvarné zpracování keramiky. Pracovní zkušenosti potom sbíral v družstvu umělecké výroby Keramo v Kostelci nad Černými lesy a v keramických závodech v Chlumčanech u Přeštic. Sám říká, že to byla dobrá škola, hodně se v práci naučil. Od roku 1977 pracuje jako keramik výtvarník ve svobodném povolání. Na otázku jak se u nás žije keramikovi na volné noze s úsměvem odpovídá: „Až překvapivě dobře, sám vlastně nevím, jak je to možné, ale vždycky to nějak šlo, že jsem se uživil. Nedělal jsem většinou velké zakázky, ale přesto jsme hlady netrpěli. Na druhou stranu jsem velmi racionální člověk, takže kdybych měl pocit, že je to příliš velké riziko, asi bych se toho neodvážil.“<br />
Táborská výstava je členěna tematicky do čtyř okruhů. První jsou témata přírody a běžných událostí kolem nás. Šumavská a jihočeská krajina je zachycena na plošných keramických dílech, v každodenních událostech se objevuje typická líbivá figurka oblých tvarů a lidské tváře. Díky ní byl Gustav Fifka zařazen do škatulky figurkářů. Ilustrativní figurální keramika se podle jeho slov docela dobře prodávala, přesto ji z nekomplikovaných situací začal přemísťovat do jiných kontextů a významově ji měnit.<br />
A tím se dostáváme do dalšího tematického okruhu, kterým jsou existenciální a filozofická témata. Z figurky se například stává zeměměřič K., který má ruce na nitkách jako loutka. Postavení člověka ve světě se problematizuje, nejde jen o pouhé zachycení života, ale především o neustálé kladení otázek. V této části výstavy figurální tvorba částečně ustupuje do pozadí, nacházíme zde plošnou keramiku abstraktnějšího ladění. Také technika se mění, kombinuje se tvrdá a měkká keramika, sám autor říká, že má kontrasty rád – jak v materiálu, tak v tematice.<br />
Velmi silné je například dílo s jednoduchým názvem Sarajevo 1994. Je to vlastně Picassova Guernica, jeden z nejznámějších protiválečných obrazů, ale je roztříštěná na kousky, a ty jsou nalepeny na hrubý podklad. Přibližně ve stejné době vzniklo také dílo s názvem Absurdní sen o svobodné Rusi, které bohužel ani dnes neztrácí na své aktuálnosti. Dílo Procitnutí Ivana Denisoviče je pohled skrz zamřížované okno na obzor, kde stojí malý bílý kostelík. Existenciální ladění už zcela převládá, reflektuje se místo člověka ve světě, lidské hodnoty a vztahy jak vertikální, duchovní, tak horizontální, člověka k člověku. Reflektuje také zlomové okamžiky dvacátého století ve vztahu k naší zemi.<br />
Třetím tematickým okruhem jsou biblická témata, v nichž se opět vrací figurální keramika. Baňatou figurku najdeme spící v Getsemanech, na Noemově arše, promění se ve svatého Františka i Martina a Kláru, sedí u stolu s poslední večeří Páně. Najdeme zde opět i několik plošných barevných děl, která reflektují zhuštěným způsobem zážitky a dojmy z cest.<br />
Čtvrtým tematickým okruhem jsou výtvarné lásky Gustava Fifky. Tady najdeme poctu Janu Zrzavému, Josefu Šímovi, Paulu Kleeovi, Modiglianimu a dalším.<br />
Poezie je v díle Gustava Fifky zřetelně přítomná, jeho tvorbě rozumíte a dává vám impulzy k zamyšlení, je pokorná. Na druhé straně není školometská, nechce vás poučovat, na svět se dívá s nadhledem a vědomím, že soudit není lidská práce. Gustav Fifka mluví o své dávné touze stvořit lepší svět: „… Až mnohem později jsem uvěřil, že Bůh udělal vše tak, jak to bylo dobré. Fušovat do jeho díla je sice lidské, ale nepříliš moudré…, teď už chodím přírodou klidný. Jsem svědkem permanentních zázraků. Sleduji mraveniště, skladbu květů, pozoruji obláčky i první kapky na hladině řeky a zbývá jediné. Žasnout a posléze děkovat…“</p> <p>Gustav Fifka Keramika – výstava v Galerii U Radnice Tábor končí 6. 4. 2015.</p>

V Blatné se bude tančit se sólisty Národního divadla v Praze

<p>BLATNÁ: První sólisté Národního divadla v Praze, Pražský komorní balet, taneční workshopy pro rodiny a děti, společná choreografie a tango argentino na hlavní třídě, osobní setkání s ikonami současného českého baletu a mnoho dalšího – to je Mezinárodní den tance v Blatné!</p> <p>A letos slavíme hned dvakrát! Centrum kultury a vzdělávání Blatná pro vás připravilo nabitý program v rámci projektu BLATNÁ TANČÍ.<br />
Ve středu 29. dubna vás na hlavní třídě J. P. Koubka vtáhnou na parket tanečníci milongy a zapojit se můžete také do společné choreografie Vize tance. V sobotu 2. května je pro rodiny a děti připravena taneční dílna BALET NÁS BAVÍ na zámku Blatná, kterou povedou první sólisté Národního divadla v Praze a držitelé cen Thálie, Nikola Márová a Michal Štípa. Od 19 h si pak nenechte ujít komponovaný večer složený z tanečních duetů klasického a současného tance BALET: PAS DE DEUX, a to v podání nejlepších tanečníků, kteří aktuálně na české divadelní scéně figurují.</p> <p>Ve středu se nejrušnějším místem v Blatné ponesou rytmy tanga argentina. Proto odhoďte nákupní tašky i ostych a skočte na parket v rámci společné choreografie, která taneční odpoledne zakončí.<br />
V sobotu po poledni si na zámku Blatná mohou taneční umění vyzkoušet především rodiny s dětmi. Taneční dílna Balet nás baví je pořádána ve spolupráci s Národním divadlem v Praze a umožňuje nahlédnout do zákulisí baletního umění. Lektory jsou samotní sólisté baletu ND v Praze, Nikola Márová a Michal Štípa, kteří jsou ve svém oboru také držiteli cen Thálie. Malým i velkým zájemcům se tak naskýtá příležitost setkat se osobně s ikonami baletu u nás. V rámci dílny se naskytne také prostor pro diskusi s možností dovědět se víc nejen o baletu samotném, ale i o profesi tanečníka.<br />
Večerní představení bude vyvrcholením celého letošního programu a představí se opět první sólisté ND Praha, Nikola Márová a Michal Štípa, kteří zatančí pas de deux z Labutího jezera, nesmrtelného příběhu o lásce. Labutí jezero je také synonymem klasického baletu a výzvou každé nové generace tanečníků. V podání Nikoly Márové a Michala Štípy je tato choreografie úžasným zážitkem a ukázkou špičkového baletního umění.<br />
Nezůstane ovšem jen u klasiky a diváci se mohou těšit také na současnou podobu baletu, a to v podání Pražského komorního baletu, který představí svou choreografii Hádej kolik je hvězd, volně inspirovanou knihou Jacka Londona Tulák po hvězdách. Hádej kolik je hvězd je příběhem o síle ducha, který překoná všechny zubožené stavy těla a rozletí se ke hvězdám. Současná podoba baletu není jen uměním tance, ale také uměním světla, které příběh dotváří a vytváří magickou atmosféru představení.<br />
Večerní program uzavře diskuze tanečníků s diváky.</p> <p>Program:<br />
29. 4. | 16:00 MILONGA – Tango argentino na tř. J. P. Koubka<br />
17:00 FLASHMOB – společná choreografie na tř. J. P. Koubka</p> <p>2. 5. | 14:00 BALET NÁS BAVÍ – baletní dílna pro rodiny a děti s prvními sólisty baletu Národního divadla Nikolou Márovou a Michalem Štípou<br />
Starý palác, zámek Blatná</p> <p> 19:00 BALET: PAS DE DEUX – výběr duetů z klasického i současného tance<br />
Pas de deux z Labutího jezera – první sólisté baletu Národního divadla Nikola Márová a Michal Štípa, choreografie M. Petipa</p> <p> Hádej kolik je hvězd – Pražský komorní balet, choreografie Hana Turečková</p> <p> Závěrečná diskuze s tanečníky</p> <p>Michaela Sikorová<br />
dramaturg a komunikace</p> <p>Centrum kultury a vzdělávání Blatná<br />
A | náměstí Míru 212, Blatná 388 01<br />
E | sikorova@ckvb.cz<br />
T | 383 311 251 | 734 274 292<br />
W | www.ckvb.cz</p>

Muzeum středního Pootaví získalo 5 nových krojů

<p>STRAKONICE/HOSLOVICE: Díky projektu „Zvyky a tradice na obou stranách hranice“ nechala Místní Akční Skupina Strakonicko zhotovit pro výstavní účely pět různých rekonstrukcí krojů z území bývalého Prácheňského kraje. Autorkou je dlouholetá etnografka strakonického muzea Mgr. Irena Novotná.</p> <p>MAS Strakonice kroje zapůjčila právě strakonickému muzeu, a ty budou poprvé v letošní sezoně vystaveny 28. března v rámci etnografické expozice Ze života šumavského Podlesí v nové budově Vodního mlýna v Hoslovicích v rámci akce Velikonoce.<br />
Ve všech níže uvedených případech se jedná o rekonstrukce. Inspirací a snahou bylo alespoň se přiblížit původní předloze, neboť ke skutečné rekonstrukci tehdejšího oděvu je dnes už prakticky nemožné sehnat odpovídající látky v dané kvalitě, barevnosti nebo vzorech. </p> <p>Nové kroje</p> <p>Ženský pracovní kroj z Prácheňska<br />
Kroj všední se na první pohled odlišoval od oděvu nošeného ve svátek. U oblečení určeného pro běžné nošení a práci se hojně využívalo doma vyrobeného materiálu. Toto oblečení bylo jednoduché a praktické, paráda šla stranou. Na Prácheňsku nosily ženy ve všední den s oblibou sukni sešitou se živůtkem, které se říkalo kaftan (kanduš) a přes něj uvazovaly zástěru. </p> <p>Ženský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století<br />
Ženský kroj ze Šumavy není příliš zdobený, ale svými jednoduchými liniemi a střídmou barevností dával vyniknout ženské postavě. Na bílou plátěnou košili oblékala žena šněrovačku a krátký soukenný kabátek s hlubokým výstřihem, do nějž vkládala šátek. Zatímco tento typ kabátku nahradila ve druhé polovině 19. století mnohde jupka, na Šumavě a v Pošumaví jej ženy ještě oblékaly, jak dokládají dochované krojové součástky z okolních regionálních muzeí. Oblibu si udržela i šerková polovlněná sukně, kterou vpředu překrývala hedvábná zástěra. Na hlavu žena uvazovala velký šátek.</p> <p>Mužský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století<br />
Základem mužského oblečení je bílá plátěná košile a kožené kalhoty tmavé barvy, které se pod koleny uvazovaly nebo zapínaly. Muži k nim nosili vlněné punčochy a střevíce s přezkami nebo vysoké kožené boty. Na košili oblékali vestu, kterou zapínali až ke krku na hustou řadu kovových knoflíčků, a kabát z různě barevného sukna temnějších odstínů. Na hlavě nosili černý klobouk se širokou krempou ozdobený stuhou.</p> <p>Dívčí a mládenecký kroj ze Strakonicka inspirovaný vyobrazením z roku 1836<br />
V září 1836 proběhla v Praze korunovace Ferdinanda V. českým králem a při této příležitosti se do Prahy sjely krojované průvody z celých Čech i z Prácheňska. Ze strakonického a štěkeňského panství byly vypraveny dožínkové vozy. Z této významné společenské události se dochovaly litografie i s vyobrazením účastníků. A právě jimi se nechaly inspirovat rekonstrukce krojů děvčete a mládence ze Strakonicka. </p> <p> Mgr. Lucie Kupcová<br />
Propagační a marketingový pracovník<br />
tel.: 380 422 607/734 123 299<br />
e-mail: lucie.kupcova@muzeum-st.cz<br />
Strakonice 19. 3. 2015</p>

Alšova Jihočeská galerie získala vzácný obraz

Autor článku: 
luk

<p>ČESKÉ BUDĚJOVICE: Vzácný obraz Modlitba za oběšence z dílny českého malíře Hippolyta Soběslava Pinkase, srovnatelný se slavnou Manetovou Snídaní v trávě, zdobí od čtvrtka 5. března prostory Alšovy Jihočeské galerie ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích.</p> <p>Jeho unikátnost spočívá v tom, že Pinkas původní plátno po čase přemaloval a zmíněného oběšence z něj odstranil. Alšově Jihočeské galerii pomohl s jeho nákupem kraj.</p> <p>Obraz patří mezi nejvýznamnější díla evropského realismu a Pinkas jej dokončil za svého působení v Paříži v roce 1861. „Zachytil na něm vzpomínku na sebevraždu malíře Josefa Wehleho, se kterým se přátelil. Do potemnělého interiéru umístil oběšence namalovaného zezadu a pod něj skupinu žen, které ho pomlouvají místo toho, aby provaz odřízly. Vystavený byl na pařížském salonu, kde vzbudil velký ohlas. O několik let později jej pak kvůli prodeji částečně přemaloval,“ odkryla příběh malby autorka doprovodné publikace k tomuto dílu Kristýna Brožová.</p> <p>Více informací zde </p> <p>VIDEOPOZVÁNKA

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Jihočeský kraj