<p>Terénní stanice Botanického ústavu AV ČR v Lužnici nedaleko Třeboně se ve dnech 27. – 29. 3. 2015 stala cílovou pro pedagogy a studenty dějin umění na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. S nápadem uspořádat neformální setkání studentů jednotlivých ročníků za účelem prohloubení vztahů přišel doc. Michal Šroněk, a to na základě svých vlastních pozitivních zkušeností z minulých let, kdy on sám byl účastníkem podobného setkání na témže místě.</p> <p>O propagaci akce na faceboobových stránkách dějin umění se postaral dr. Látal, tajemník ústavu.<br />
Stanice Botanického ústavu je lokalizována přesně 7 km od Třeboně mezi obcemi Lužnice a Klec, a je společným pracovištěm Botanického ústavu Akademie věd České republiky a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Toto oddělené výzkumné pracoviště na sebe obléklo kabát typické jihočeské chalupy s kapacitou 18 míst. K dispozici byla kuchyňka a bonusem bezdrátové připojení k internetu.<br />
Přičteme-li pohádkově krásná místa blízkého okolí s dominantní přírodní biosférickou rezervací Třeboňsko, k tomu bohatý kulturní doprovodný program sestavený mimo jiné ze zajímavých přednášek z dějin umění a jiných příbuzenských oborů, vyjde nám z toho přímo ideální prodloužený víkend strávený ve společnosti lidí, kteří mají mnoho společného ale pro nedostatek volného času se pouze míjejí na chodbě fakulty.<br />
Domnívám se, že nejen pro posluchače dějin umění ale vůbec všech oborů představují tu nejaktraktivnější část studia exkurze, ať již po České republice či do zahraničí, jelikož právě během nich se jejich účastníci nejvíce naučí.<br />
A exkurze neboli setkání v Třeboni tomu nebyla žádnou výjimkou, neboť hned první den po příjezdu a ubytování byla na programu odborná přednáška magistra Michala Preusze na téma Historická krajina jižních Čech optikou archeologie raného novověku. Michal Preusz nám ukázal krajinu v roli kulisy lidských příběhů a zároveň upozornil na interdisciplinární kontinuitu s obory historie, historie umění, spisovatelství, ale například také s botanikou.<br />
Po této přednášce vystoupil se svým příspěvkem dr. Jan Ivanega, který poodhalil životní osudy dvou pozoruhodných postav barokní architektury – bratrů Witchiglových. Svou prezentaci nazval Sága rodu Witschiglů. Mnohým pozorným čtenářům by to mohlo připomenout známou rodinnou ságu rodu Forsytů, anglického spisovatele a držitele Nobelovy ceny za literaturu Johna Galsworthyho, a rozhodně by to nebylo daleko od pravdy.<br />
Tato prezentace nás přesvědčila o tom, že nejenom v pozadí viktoriánské Anglie se mohou odehrávat neobyčejné příběhy, obyčejných lidí. Z vyprávění dr. Ivanegy jsme se dozvěděli o životních osudech bratrů Witsiglových, dosud ne tak známých osobností české barokní architektury. Šlo o příběh skoro jako z pohádky, kdy starší bratr Wenzel měl snad vše co si mohl přát. Nadání, dobrou práci, spokojenou rodinu, zatímco ten mladší jménem Feith stál od dětství v jeho stínu. Bohužel, v okamžiku, kdy se Feithovy podařilo vystoupit ze stínu svého staršího bratra, ukázalo se, že není zas tak schopný, jak si připadal. Dospělo to k tomu, že nedostával pracovním závazkům, propadl závislosti na alkoholu a všichni jeho blízcí nad ním zlomili hůl. Nakonec se ale objevila jedna osoba, která mu v nouzi<br />
podala pomocnou ruku. … </p> <p>V závěru prvního společně stráveného večera vyprávěla dr. Kateřina Horníčková o výhodách studia v zahraničí a o svých zkušenostech z dob studií na CEU (Central European University) sídlící v centru Budapěšti a na University of Oxford v Anglii, jedné z nejstarších univerzit na světě.<br />
Druhý den jsme se vypravili do centra Třeboně, kde nás čekala návštěva bývalého augustiniánského kláštera a posléze procházka po místních architektonických skvostech. S návratem na stanici v pozdních odpoledních hodinách pokračoval po krátkém odpočinku program přednášek, který začal doc. Šroněk svým příspěvkem o ikonografii Mistra Jana Husa u příležitosti výroční jeho mučednické smrti na hořící hranici a zakončila jej dr. Horníčková svou prezentací o vývoji zobrazování krajiny. V samotném závěru našeho druhého večera následovalo grilování pod širým nebem, poté působivá recitace talentované studentky prvního ročníku, která se věnuje divadlu a iniciativě jejímž posláním je zprostředkovat pocity plynoucí z intenzivního prožitku umění všeho druhu neslyšícím lidem.<br /> Takto příjemně strávený večer nemohl byl zakončen jinak něž zpěvem. </p> <p>Třetí, poslední den našeho výletu, jsme podle programu vyrazili na výpravu směr přírodní památka zvaná Slepičí vršek s pískovým přesypem, který zde vznikl na konci poslední doby ledové vyvátím z říčních nánosů Lužnice. K tomuto unikátnímu místu jsme se dostali po břehu rybníka Potěšil, jehož odlesky hladiny zde po celou dobu umocňovaly romantické panorama . </p> <p>Pár závěrečných slov autorky článku://<br />
//Jste zvědaví jak to nakonec dopadlo s nešťastníkem Feitem Witschigelem, tak pojďte studovat dějiny umění……možná Vás následujících pár řádek k tomuto kroku inspiruje.<br />
Mílí čtenáři, milí studenti, pro mnohé z Vás je tento čas obdobím hledání, myslím tím hledání studijního oboru, který by Vás naplňoval, a v souvislosti s tím zároveň nastává dilema na jakou školu se přihlásit. Tak pokud stále ještě hledáte a do poslední chvíle váháte, měla bych pro Vás jeden typ. Zkuste to s JCU, konkrétně s Ústavem estetiky a dějin umění nabízející studium samostatných oborů estetika a dějiny umění v bakalářském stupni studia. Právě zde se od akademického roku 2015/16 nabízí možnost pokračovat i v navazujícím magisterském studiu oboru Dějiny a filosofie umění, který se po splnění společného základu rozdělí na dva moduly – Dějiny umění a filosofie umění.<br />
Rádi byste strávili semestr v zahraničí? …v rámci programu Erasmus se nabízí možnost studovat dějiny umění na univerzitě v Salcburku, rodném městě W. A. Mozarta, městě které dobrodruhy často bývá označováno za Řím severu.<br />
Pokud se zajímáte o umění a s chutí cestujete za hranice s cílem poznat cizí kulturu a obyčeje, pak jste tady na správné adrese.</p>
