Muzeum středního Pootaví získalo 5 nových krojů

<p>STRAKONICE/HOSLOVICE: Díky projektu „Zvyky a tradice na obou stranách hranice“ nechala Místní Akční Skupina Strakonicko zhotovit pro výstavní účely pět různých rekonstrukcí krojů z území bývalého Prácheňského kraje. Autorkou je dlouholetá etnografka strakonického muzea Mgr. Irena Novotná.</p> <p>MAS Strakonice kroje zapůjčila právě strakonickému muzeu, a ty budou poprvé v letošní sezoně vystaveny 28. března v rámci etnografické expozice Ze života šumavského Podlesí v nové budově Vodního mlýna v Hoslovicích v rámci akce Velikonoce.<br />
Ve všech níže uvedených případech se jedná o rekonstrukce. Inspirací a snahou bylo alespoň se přiblížit původní předloze, neboť ke skutečné rekonstrukci tehdejšího oděvu je dnes už prakticky nemožné sehnat odpovídající látky v dané kvalitě, barevnosti nebo vzorech. </p> <p>Nové kroje</p> <p>Ženský pracovní kroj z Prácheňska<br />
Kroj všední se na první pohled odlišoval od oděvu nošeného ve svátek. U oblečení určeného pro běžné nošení a práci se hojně využívalo doma vyrobeného materiálu. Toto oblečení bylo jednoduché a praktické, paráda šla stranou. Na Prácheňsku nosily ženy ve všední den s oblibou sukni sešitou se živůtkem, které se říkalo kaftan (kanduš) a přes něj uvazovaly zástěru. </p> <p>Ženský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století<br />
Ženský kroj ze Šumavy není příliš zdobený, ale svými jednoduchými liniemi a střídmou barevností dával vyniknout ženské postavě. Na bílou plátěnou košili oblékala žena šněrovačku a krátký soukenný kabátek s hlubokým výstřihem, do nějž vkládala šátek. Zatímco tento typ kabátku nahradila ve druhé polovině 19. století mnohde jupka, na Šumavě a v Pošumaví jej ženy ještě oblékaly, jak dokládají dochované krojové součástky z okolních regionálních muzeí. Oblibu si udržela i šerková polovlněná sukně, kterou vpředu překrývala hedvábná zástěra. Na hlavu žena uvazovala velký šátek.</p> <p>Mužský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století<br />
Základem mužského oblečení je bílá plátěná košile a kožené kalhoty tmavé barvy, které se pod koleny uvazovaly nebo zapínaly. Muži k nim nosili vlněné punčochy a střevíce s přezkami nebo vysoké kožené boty. Na košili oblékali vestu, kterou zapínali až ke krku na hustou řadu kovových knoflíčků, a kabát z různě barevného sukna temnějších odstínů. Na hlavě nosili černý klobouk se širokou krempou ozdobený stuhou.</p> <p>Dívčí a mládenecký kroj ze Strakonicka inspirovaný vyobrazením z roku 1836<br />
V září 1836 proběhla v Praze korunovace Ferdinanda V. českým králem a při této příležitosti se do Prahy sjely krojované průvody z celých Čech i z Prácheňska. Ze strakonického a štěkeňského panství byly vypraveny dožínkové vozy. Z této významné společenské události se dochovaly litografie i s vyobrazením účastníků. A právě jimi se nechaly inspirovat rekonstrukce krojů děvčete a mládence ze Strakonicka. </p> <p> Mgr. Lucie Kupcová<br />
Propagační a marketingový pracovník<br />
tel.: 380 422 607/734 123 299<br />
e-mail: lucie.kupcova@muzeum-st.cz<br />
Strakonice 19. 3. 2015</p>