pátek
22. listopadu 2024
svátek slaví Cecílie

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Šrámkův Písek

PÍSEK: Ve dnech 26.–28. června 2020 (tedy z důvodu epidemiologických opatření v posunutém termínu) se uskuteční 59. celostátní přehlídka experimentujícího divadla Šrámkův Písek 2020. Přehlídka se bude konat v Divadle Pod čarou, Divadle Fráni Šrámka a na dalších místech města.

od 26.06.2020 do 28.06.2020
Autor článku: 
Josef Dušek

Letošní Šrámkův Písek je otevřená celostátní přehlídka neprofesionálních divadelních souborů, které využívají experimentální a alternativní postupy na pomezí divadla a dalších uměleckých druhů. Hlavními cíli přehlídky jsou dialog, vzájemná inspirace a otevření hranic mezi různými metodami a formami práce v divadelních souborech. Přehlídka nemá věkové ani žánrové omezení – pouze není určena dětským souborům do patnácti let. Celostátní přehlídce předcházejí krajské postupové přehlídky. Ke Šrámkovu Písku bylo připojeno i několik inscenací navrhovaných původně na celostátní přehlídku mladého a studentského divadla Mladá scéna, která se letos z důvodu protikoronavirových opatření neuskutečnila. Vzdělávací část ŠP je realizována samostatně v termínu od 13. do 24. srpna jako Setkání mladých amatérských divadelníků v Šumperku S.M.A.D. 2020.

V letošním roce se uskutečnilo pouze šest krajských přehlídek. Z těch bylo do programu celostátní přehlídky vybráno 13 nejzajímavějších inscenací amatérských souborů z celé republiky: 120dB ZUŠ Jaroměř, Akolektiv Helmut Praha, Antonín Puchmajer D. S. Praha, Divadelní soubor Tajfun Ostrava, DS HOP-HOP ZUŠ Ostrov, HumorOva Ostrava, Reservé Most, Špenát a kedlubna ZUŠ Most, Slepé střevo ZUŠ Louny, Statické Divadlo Ostrava, Turnovské divadelní studio a Zběsilá pípa Ostrava.

Všechna představení budou hodnocena ve čtyřech veřejných diskusích lektorským sborem, jehož členy budou Sylva Vůjtková, Vladimír Hulec, Petr Váša a Tomáš Žižka.

V sobotu 27. června bude v Palackého sadech probíhat doprovodný program „Šrámkův Písek – Písku“, který je určen široké veřejnosti. Pro děti připraví DDM Písek dopolední tvůrčí dílny, malým divákům jsou určeny i dvě pohádky Můj medvěd Flóra, Divadelní společnosti Kejklíř Praha a O zvědavém slůněti Studia dell’arte v Českých Budějovicích. Proběhne zde žonglérská školička a odpoledne se návštěvníci mohou těšit na koncert skupiny Jakofakt? a Závodní ovce. Již tradičně program uzavře Divadelní skupina Kámo, nahoď, Písek.

Celostátní přehlídka Šrámkův Písek se koná z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury a města Písku, pod záštitou Lubomíra Zaorálka, ministra kultury, a Evy Vanžurové, starostky města Písku, pořádá NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s Centrem kultury města Písek, Divadlem Pod čarou Písek a Společností Amatérské divadlo a svět, z. s.

Více informací naleznete na: https://blog.sramkuvpisek.cz/; https://www.nipos.cz

 

Strakonická madona

STRAKONICE: Muzeum středního Pootaví Strakonice nechalo zhotovit u známého volyňského řezbáře Jaroslava Frencla kopii Strakonické madony, jednoho z významných uměleckých děl českého středověku. Kopie bude vystavena v nové expozici muzea před vstupem do hradní kaple.

Autor článku: 
Lucie Kupcová

Strakonická madona je vzácná raně gotická plastika s přímým vztahem k francouzskému katedrálnímu sochařství 13. století. Její vzhled byl ovlivněn hutí v Remeši, která poznamenala porýnské a jihoněmecké sochařství ve druhé polovině 13. století. Jde o kompoziční typ tzv. milostné madony s otevřeným pláštěm, odvozený z francouzské katedrální plastiky (např. portál katedrály v Remeši). Dílo bylo pravděpodobně vyrobeno v Čechách v časovém rozmezí 1250 – 1320. Napovídá tomu jistá strnulost pohybu a blokovitost sochařského zpracování, kdy hlava Marie jen neznatelně reaguje na pohyb těla a tvář má výraz nehybné masky. Tělo plastiky je tvarově velmi zjednodušené a útlé, avšak se silně stylizovanou drapérií s dlouhými, vertikálními záhyby. Plastiku pravděpodobně nechal zhotovit některý z příslušníků roku Bavorů ze Strakonic, zřejmě Bavor III. z Bavorova (†1318), purkrabí královského hradu Zvíkova, který měl blízko k Elišce Přemyslovně.

„Originál sochy je vyrobený z jedlového dřeva s dutým vnitřkem, s nepatrnými zbytky polychromie. Hlava a levá ruka Ježíška jsou ze dřeva lipového. Patrně se jednalo o pozdější opravu, ale podle charakteru neuplynulo mezi vytvořením díla a opravou mnoho času. Madoně chybí pravá ruka. Plastika je vysoká 184 cm a od roku 1947 je součástí sbírek Národní galerie v Praze.“ uvádí ředitelka strakonického muzea PhDr. Ivana Říhová.

Strakonickou madonu budou moci návštěvníci obdivovat již od července příštího roku, kdy muzeum slavnostně otevře nově zrekonstruovaný hrad a muzejní expozice. Jejich součástí mimo jiné budou jedinečné expozice Suverénního řádu maltézských rytířů, dud a dudáctví, historie textilní výroby, zbraní a motocyklů značky ČZ. Vznikne i nová infrastruktura pro kulturní vyžití a technické zázemí muzea. V hradním paláci se otevřou dva nové sály s bezbariérovým vstupem, které budou určeny pro přednáškovou a edukační činnost muzea. Nové prostory bude mít i knihovna s badatelnou.

www.muzeum-st.cz

 

Šlechtická sídla v souznění… lákají na hudební letní večery na zámcích

ČR: Jedinečné genius loci zámeckých sídel s romantickou hudbou při sklence dobrého vína. Jak lépe si vychutnat atmosféru letních večerů? To a ještě více nabídne hudebně-společenský projekt s názvem Šlechtická sídla v souznění… Trojice koncertů ve skvostných prostorách zámků Stráž nad Nežárkou, Nové Hrady u Litomyšle a Rychnov nad Kněžnou bude pokaždé unikátně doprovozena přítomností současných majitelů, kteří představí historii svých panství či jimi dokonce osobně provedou.

Autor článku: 
Barbora Dušková

Procítěným pěveckým vystoupením potěší členové vokálního uskupení 4TET, Jiří Škorpík a David Uličník, společně účinkující pod názvem IN CONCERTO.

„Smyslem večerů je rozšířit nabídku klasických prohlídek hradů a zámků a dát tak možnost široké veřejnosti vnímat tyto historické prostory i jinak, a to v podobě mimořádných, asi tříhodinových společenských setkání, která jsou obohacena o ochutnávku kvalitních vín a o hudební vystoupení v podobě koncertu osobností naší hudební scény. Po skončení koncertu na hosty čeká večerní komentovaná prohlídka zámku. Každé setkání doprovází majitel daného objektu, který hosty seznámí s historií svého rodu a s historií zámku,“ přibližuje projekt, který se letos koná třetím rokem, jeho producentka Jitka Bláhová.

Letošní zámecké putování bude zahájeno 25. července na malebném zámku Stráž nad Nežárkou, které kdysi bývalo milovaným sídlem světoznámé pěvkyně Emy Destinnové. Večer ve společnosti současné majitelky Radoslavy Doubravové bude zároveň upomínkou 90. výročí od jejího úmrtí. Druhou zastávkou bude 29. srpna rokokový zámek Nové Hrady u Litomyšle s pohádkovou atmosférou, přezdívaný „české Versailles“. Zde přítomné uvítají manželé Kučerovi. Poslední zastavení bude 12. září patřit zámku v Rychnově nad Kněžnou, jehož součástí je i unikátní kostel Nejsvětější Trojice. Ten bude možné rovněž navštívit, než se na delší dobu veřejnosti uzavře z důvodu nutné rekonstrukce. Zde se návštěvníci mohou těšit na vyprávění a prohlídku s manželi Janou a Andreyem Kolowrat Krakowskými.

Součástí projektu je spolupráce s Nadačním fondem Rozum a Cit, podporujícím pěstounské rodiny, který získá část výtěžku ze vstupného. „Šlechtická sídla v souznění… se opírají o rodinné tradice. Analogicky tomu jsem pro spolupráci zvolila právě nadaci Rozum a cit, jež bude na každém z večerů prezentována. Ráda bych tímto propojila důležitost rodinných vazeb, a to nejen z historického pohledu, ale i z pohledu důležitosti fungování základních rodinných principů a hodnot dnešní doby,“ dodává Jitka Bláhová.

Vstupenky jsou v prodeji v kategoriích za 1050 Kč (VIP – benefiční vstupenka) a za 550 Kč (základní vstupné). Součástí benefiční vstupenky je malý dárek a rezervace místa na jméno. Obě kategorie pak zahrnují pozvání na číši vína před koncertem. Vstupenky je možné objednat na emailu jb.jitka.blahova@seznam.cz nebo na telefonním čísle 737 256 811. Koncerty začínají v 19 hodin. Další informace jsou k dispozici na www.jitkablahova.cz.

POCTA MILOSLAVU STINGLOVI

ČESKÝ KRUMLOV: V Českém Krumlově odstartovaly legendární vozy cestovatelů cestu k uctění památky a připomenutí nedávno zesnulého cestovatele a dobrodruha Miloslava Stingla. Od 19. do 21. 5. podniknou společně cestu na nejsevernější, nejjižnější, nejzápadnější a nejvýchodnější místa České republiky.

Autor článku: 
Lubor Mrázek

Z důvodu vládních nařízení o zákazu pořádání akcí s účastí nad 100 osob nebylo bohužel možno na akci pozvat veřejnost. Začátek cestovatelského putování si můžete prohlédnout alespoň na fotografiích zde:

www.ckrumlov.info/docs/cz/fotogalerie_cesta_pro_okimu.xml

 

Marek Zákostelecký otevírá výstavní sezónu Městského muzea Blatná

BLATNÁ: Nechte se okouzlit magickým světem loutkového divadla na výstavě divadelního scénografa, režiséra a výtvarníka Marka Zákosteleckého (1970). K divadlu si přičichl už na strakonickém gymnáziu, kde působil v amatérském loutkovém souboru Radost. Vystudoval loutkářskou scénografii na pražské DAMU a téměř 20 let působil jako scénograf a později i šéf výpravy ve světoznámém loutkovém divadle DRAK v Hradci Králové.

od 30.05.2020 do 30.08.2020
10:00 - 17:00
Autor článku: 
Pavlína Eisenhamerová, Petr Chlebec

Spolupracoval s mnoha dalšími českými i zahraničními divadly, a to nejen v Evropě, ale též v USA, Austrálii a Asii. Řada inscenací, pro které vytvořil scénografie, je oceňovaných doma i v zahraničí. V současné době pracuje jako režisér a scénograf na volné noze převážně v Polsku. Odpočívat jezdí s rodinou na chalupu do Tchořovic, kde jako dítě trávil prázdniny u svých prarodičů. Více o výstavě a doprovodných programech se můžete dozvědět zde https://www.ckvb.cz/muzeum/vystavy/.

Současně s výstavou můžete již nyní navštívit interaktivní expozici blatenského muzea, která má od svých autorů Taťány Fryštákové a Petra Chlebce přídomek „Muzeum všemi smysly“. Je tomu tak zejména z toho důvodu, že je celá koncipována jako expozice muzea 21. století využívajíce moderní trendy prezentace historie a hmotné kultury regionu. Aby návštěvník naplno využil její potenciál, nestačí se pouze dívat. Musí si spoustu věcí osahat, přičichnout, či poslechnout.

Nově byla pro návštěvníky zprovozněna webová aplikace (https://app.ckvb.cz/), která slouží jako vícejazyčný audioprůvodce historií a prehistorií Blatenska. Součástí je také muzejní kvíz, který dostává zdejší expozici na další úroveň tím, že řešitel je zábavnou formou „přinucen“ k mnohem hlubšímu přemýšlení o zdejších artefaktech a tudíž i o zdejší historii a kultuře. Výsledkem je to, že si pak odnese ve své paměti mnohem více informací, než kdyby jen v tichosti přihlížel a pročítal. A pokud zdárně vyřeší všechny otázky, čeká na něj malý suvenýr v podobě zlaté pamětní mince. Více zde: https://www.ckvb.cz/muzeum/vystavy/.

Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově se letos neuskuteční

ČESKÝ KRUMLOV: Největší kulturní akce v Českém Krumlově, která se pravidelně koná ve druhé polovině června, je kvůli opatřením proti šíření koronaviru zrušena. 34. ročník Slavností pětilisté růže se letos nekoná.

Autor článku: 
TZ/ika

Vzhledem k současné situaci a z ní vyplývajícím bezpečnostním opatřením se letošní již 34. ročník oblíbených Slavností pětilisté růže neuskuteční. O zrušení historických slavností rozhodla rada města na základě doporučení Bezpečnostní rady ORP Český Krumlov.

Přesun Slavností na pozdější dobu se neplánuje. Pokud to bude možné, chce se město ve spolupráci s místními podnikateli zaměřit na letní pořádání drobných kulturních akcí v ulicích. Pro hosty, kteří mají na letošní Slavnosti již zakoupené ubytování, bude město Český Krumlov připraveno v celé své kráse a s celou svou nabídkou.

Město Český Krumlov chce nabídnout návštěvníkům města dobrou gastronomii, kulturu i volnočasový program v ulicích, na náměstí, v parcích, na vodě, nebo v zahradách. Pokud vše půjde dobře, tak podzim nabídne řadu tradičních kulturních akcí, jako jsou Svatováclavské slavnosti, Dny evropského dědictví, veletrh pravěké a středověké kultury Krumbenowe, říjnový Oktoberfest, listopadový Festival vína nebo prosincový advent a další akce.

Věříme, že tuto situaci pochopíte a těšíme se na setkání s Vámi při některé z plánovaných kulturních akcí drobného rozsahu. O jejich konání Vás budeme pravidelně informovat.

www.ckrumlov.info

Velikonoční zamyšlení Ivo Stehlíka

BRIXOVY DVORY: Ivo Stehlík je spisovatel, nakladatel, distributor knih a také někdejší dřevorubec. Se svou ženou žije ve starém statku u Volar na Šumavě. I v tomto zvláštním čase - stejně jako kdykoli předtím - využil velikonoční období nejen k fyzickému úklidu domu a jeho přípravě na svátky Kristova nanebevstoupení, ale především k úklidu své hlavy.

Autor článku: 
Ivo Stehlík

Člověk, jak jde životem, sbírá mimo jiné věci a funkce. Většinou ho to těší a jen tu a tam si uvědomí, jak se mu postupně zaplňuje dům i hlava. Ale někdy se stane, že přijde do životní etapy, kdy ho to začne tížit. Kdy cítí, že všechny ty věci mu brání v rozletu a ty funkce v různých organizacích, kterými svůj život připoutal k jiným lidem, ho svazují. A já to tak teď cítím. Cítím, že se musím odpoutat, dokud mám ještě čas a sílu. Nemohu si dovolit to odkládat. Nevím, stejně jako nikdo jiný, kolik času ještě mám před sebou. Ale vím, co ještě mohu mít před sebou a co bych rád udělal.

Obě dvě naše dcery se mají letos co nevidět vdávat. Nevíme, jestli to bude možné, protože doba je nejistá a vše se mění ze dne na den. Ale pokud to půjde, budu rád, těším se na to. Tím aktem se završí jedna etapa a začne jiná. Chci být nápomocen při začátku této nové etapy a moci se tomu věnovat s celou svou silou a energií. Pokládám za zásadní pomoci mladým, aby se plně postavili na své nohy, stejně tak, jako naši rodiče pomáhali nám. Jsme rodina, nejbližší lidé; děti jsou krev naší krve a kost naší kosti.

Před šesti lety jsem učinil jiné zásadní rozhodnutí, kterého jsem nikdy nelitoval, právě naopak. Rozhodl jsem se tehdy, že až do odvolání se budu ve svém nakladatelství věnovat jenom svým knihám. Samozřejmě také dotáhnu do konce nasmlouvané tituly. Psát knihy považuji za své poslání, za něco, pro co jsem se narodil. Vnímám, možná úplně naivně, že skrze své texty mohu pár lidem předat něco, co mám v sobě a co má třeba nějaký smysl. Možná mohu učinit kousek světa lepším. Proč bych jinak vůbec mrhal svojí energií a časem, kdybych si to ve své troufalosti nemyslel. Tohle se nedělá pro peníze, kdybych chtěl mít více peněz, dělal bych něco úplně jiného.

Letos bych rád vydal tři svoje knihy. Knihu o domácím vzdělávání, kterou jsem napsal a kterou se prokousává teď moje žena a nenechává kámen na kameni. Z uvolněných kamenů slov, vět a odstavců staví nový text, ve kterém se budou odrážet její znalosti a hlavně zkušenosti. Až s tím skončí, vezmu nový text do ruky já a předělám ho tak, aby přesně odrážel moje myšlenky, vědomosti a zkušenosti a v tom procesu budeme pokračovat do té doby, než text bude přesně vyhovovat nám oběma. Všechny předchozí texty jsem psal sám, tenhle je první, který píšeme ve dvojici. Je obrovskou svobodou a luxusem, že nás netlačí termíny, že nemusíme práci uchvátat, že k ní můžeme dozrát. Kromě toho mám rozepsanou sbírku poezie Mísení krve. Poprvé se mi zdá, že některé básně, které jsem napsal, vydrží tlak mojí vlastní autocenzury. Je těžké psát poezii, když člověk rád čte takové velikány, jakými byli například Jan Skácel, František Halas, Galway Kinnell nebo Dylan Thomas. Nemohu ani nechci se s nimi poměřovat, ale poprvé mám pocit, že už by to šlo. Třetí kniha (Ne)chci být hercem je inspirována mojí malou rolí ve filmu Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který by měl jít letos v září do kin. Ta zkušenost pro mne byla tak nová a inspirativní, že jsem neodolal a pokouším se ji přenést na papír.

Jediná komplikace je, že musím všem autorům, kteří mne oslovují, abych jim vydal jejich knihu, říkat ne. Je mi to nepříjemné, ale učím se. Nejde to jinak. Vždycky se snažím si buď celý text, nebo alespoň jeho část (ročně mi přichází cca 40 nabídek na vydání knihy) přečíst a každému autorovi pomoci nebo poradit, jak dál. Teď se ale musím naučit říkat ne i v jiných sférách.

V nakladatelství jsem se dokázal odpoutat, zbavit se pout, která mne svazovala a brala mi sílu a energii. Cítil jsem se jako slouha jiných autorů, jako špatný rodič, který zásadně zanedbává svá vlastní dítka na úkor nevlastních. Když jsem udělal ve své mysli radikální řez a přestal jsem přijímat cizí rukopisy, moc se mi ulevilo. Teď tenhle řez ale potřebuji udělat i ve vztazích.

Vždycky jsem se hodně angažoval veřejně. Mám to v povaze, je mi to vlastní. S věkem se to ale mění. Chci se dál účastnit veřejného života, ale už ne z „musu“. Nechci už být členem žádné organizace nebo uskupení. Drtí mne, když nestíhám práci v organizaci tak, jak si myslím, že by se měla dělat, ale ten čas na to si prostě nejsem schopen najít. Už to nechci. Chci se ze své práce těšit. Nechci zažívat úzkost z toho, že šidím svůj vlastní život, abych stíhal to a ono. Způsob naší obživy i obstarávání našich domů, pozemků a zvířat je časově i fyzicky tak náročný, že má-li mi zbýt čas na psaní, rodinu a udržování přátelských vztahů s mými blízkými, čehož se nechci za žádnou cenu vzdát, musím se něčeho zbavit. Cítím se moc dobře a jsem rád na světě, ale běh času člověk nezastaví. Některé věci mi už nejdou tak od ruky, jako tomu bylo dřív.

Prožitý čas má ale mimo jiné svoji cenu v tom, že člověku ve vší nahotě ukazuje zbytečnost jistých věcí i jednání. Léta jsme hřešili na volné úložné prostory, kterými náš starý statek oplývá, a já bych teď rád zásadním způsobem zredukoval množství nakupených věcí tak, abychom tu mohli opět volně dýchat. Zvlášť obtížné to pro mne bude u knih, protože jsem jejich nekritický shromažďovatel. Už to ale takhle dál nejde. Na půdě v krabicích mám tisíce svazků. Nevím vlastně kolik, nikdy jsem je nepočítal. Vím jenom, že pro vlastní potřebu si z toho všeho chci nechat tak tisícovku, knihy, ke kterým se opakovaně vracím jako ke starým přátelům, a knihy, které potřebuji pro svoji práci. Všech ostatních se chci časem zbavit. Bude to ale bolestný proces, řadu těch knih jsem zachránil ze sběrny před roztrháním a slisováním. Pořád je pro mne kniha spíš objektem než jenom předmětem, nedokážu se k ní chovat zcela pragmaticky.

Snažím se vnitřně připravit na nepříjemné kroky, kdy se svým blízkým přátelům pokusím sdělit, že už nechci jít tou cestou, kterou jdu často řadu let. Že už nechci být členem organizace, kterou jsem v některých případech i pomáhal zakládat. Že to není nic proti nim, ale že už nemám dost síly jít stejnými kolejemi, že mne to táhne jinam, a jestli se vůbec budu schopen odpoutat, musím se o to pokusit teď, dokud ještě mám dost energie a odhodlání. Že pokud to neudělám, budu to vnímat jako zmrhání svého života a hřiven, které jsem dostal. Musím při tom riskovat i to, že to někteří nepochopí a že to naše vztahy naruší.

Nejhorší je, že nevím, jestli budu mít dost síly a kázně uskutečnit všechno, co mám v hlavě. Napsat všechny knihy, které tam mám (kousky z nich jsou už i na papíře), dodělat bydlení, jak jsme si ho se ženou naplánovali, vyklidit dům a udělat z něho „Poslední přátelský dům“ pro všechny kamarády, pomáhat dětem při stavbě jejich domů, postarat se o rodový les a dřevo z něho, být dobrým manželem své ženě, tátou svým dětem a kamarádem svým kamarádům. Mám ale do toho chuť a možná, že jsem už dost starý, abych si dokázal říct svým blízkým o pomoc a snesl ji.  

Uvidíme. To zásadní, co mne tvarovalo, mne utvrzovalo, že jsem hrdý chlap, který musí všechno za všech okolností zvládnout sám. Teď, evidentně za půlkou svého života jasně cítím, že to nezvládám. Není jednoduché si to přiznat. Na druhou stranu je to tak úlevné nebýt Rambem, ale být jenom tím pitomým mužským, který už tolikrát padl na hubu a dá-li Bůh, ještě tolikrát padne.

Jsem moc rád doma, čím dál víc. Teď, když nemohu vyjíždět na svoje spanilé jízdy s knihami po knihkupectvích a knihovnách, jsem vlastně doma pořád. Jen tu a tam vyrážím do Volar na poštu a nezbytné nákupy. Ale i před tím, kdy jsem mohl kamkoli a stýkat se s kýmkoli, jsem pak vždycky rád zalézal do brlohu jako medvěd a nikam se mi nechtělo. Mám vedle sebe svoji milovanou ženu, se kterou spolu prorůstáme už víc než třicet let, občas děti a přátele a víc nepotřebuji. Když vyjdu z domu, vítá mne křik káňat a krkavců prolétajících vysoko nade mnou, vidím koně na pastvinách a je mi dobře. Domov, to není jenom ten starý statek. Domov je tráva na loukách, kameny v ní skryté, o které jsem někdy zaškobrtl kosou, domov jsou stromy tu a tam rozházené v krajině, lesík na kopci i Plechý na obzoru. Z modré oblohy, z větru, z kapek deště i spadaného listí cítím Boží přítomnost.

V těchto dnech se nám tak trochu podsouvá, že čelíme katastrofě, která nemá v lidských dějinách obdoby. Nemyslím si, že by to byla pravda. Lidstvo už něco podobného ve své historii zažilo mnohokrát. Jediným podstatným rozdílem je, že díky globalizaci se mohl nový koronavirus tak rychle rozšířit po celém světě. Možná nejlepší radu pro život jsem načerpal od benediktinů. Jejich heslo „Ora et labora – Modli se a pracuj“ je myslím platné i pro naše časy. Nenechme se děsit tím, co se děje okolo nás, ale modleme se, pracujme a buďme bdělí. Já se tím alespoň snažím řídit. Stavím ohrady pro ovce, přestavuji část domu, píšu knihy a tu a tam se zastavím v běhu dne, abych poděkoval za vše, čeho se mi dostalo. Využívám velikonoční čas nejen k fyzickému úklidu domu a jeho přípravě na svátky Kristova nanebevstoupení, ale hlavně k úklidu své hlavy. Čtu knihy, které mi pomáhají k usebrání a k hledání svojí cesty světem, jehož vnějškovosti se tak obrovskou rychlostí mění. Jedněmi z jistot, z majáků, které mne vedou k tomu lepšímu ve mně, jsou kromě Boha, přírody a mé rodiny právě přátelé.

Přeji Vám, kteří máte podobné puzení ke změnám v životě jako já, odvahu k tomu kroku a dost síly a energie, abyste vše dotáhli až do konce. Všem pak přeji požehnané svátky velikonoční, hodně zdraví a vnitřní síly, spoustu životadárného deště pro naši zem a dostatek lásky dávané i přijímané, protože bez ní není nic.

S úctou Ivoš Stehlík

 

Letecké video ukáže obec z jiného pohledu

ČR: V dnešní moderní době je propagace obcí čím dál tím důležitější. Někteří volí cestu sociálních sítí, mediálních zmínek a nebo fotografií. Čím dál tím lákavějším způsobem se ale stává videoprezentace obce. Zlínské CBS Nakladatelství se proto rozhodlo v této nelehké době pomoci starostům a starostkám s jejich zviditelněním právě prostřednictvím leteckého videa obce.

Autor článku: 
TZ/jal

Až šestkrát účinější propagace

V až pětiminutovém videu budou mít lidé možnost proletět se nad danou obcí a poznat ji z nebe. „Budou mít možnost podívat se na daně město a nebo vesničku z letadla, jak vypadá okolí, krajina, ale i některé dominanty v detailním záběru. Pro dokreslení pozitivní atmosféry bude video navíc doprovázet příjemná hudba,“ říká obchodní ředitelka Blanka Imramovská.

Jelikož u videa platí „méně je víc“, vytvořené video bude 1 až 5 minut dlouhé. „Toto video si obce umísťují na své webové stránky, na Facebook, YouTube a další sítě. Marketingová účinnost takového videa je až šestkrát větší než u fotografií,“ upřesňuje letecký fotograf a majitel firmy Milan Paprčka.

Zpříjemněte si nelehkou dobu

Současná situace není jednoduchá, proto je důležité lidem ukázat, že svět je stále krásný a krásný i bude. Ukázat, jak obec vypadá poklidně z pohledu ptáků, je to nejmenší, co lze pro lidi udělat. „V této oblasti nejsme nováčci, už jsme taková videa pro obce tvořili ze země, z dronu i z letadla. Bylo jich několik stovek,“ dodává Milan Paprčka.

Ukázku leteckého videa si můžete prohlédnout zde.

Prácheňské muzeum nabídne v únoru cestovatelskou přednášku i setkání spisovatelů

PÍSEK: Během února nabídne Prácheňské muzeum další z cestovatelských přednášek i druhé setkání jihočeských spisovatelů.

od 20.02.2020 do 23.02.2020
Autor článku: 
TZ/klapka

Tentokrát návštěvníci cestovatelské přednášky zavítají do Českého ráje. Během besedy s promítáním fotografií s cestovatelem Liborem Drahoňovským si kromě hradu Trosek, Hrubé Skály a Valdštejna, i městečka Rovenska pod Troskami prohlédnou zajímavé pamětihodnosti a spoustu přírodních krás, především zdejší ojedinělá skalní města. Na cestu Od Trosek na Hruboskalsko se v přednáškovém sále muzea vydají ve čtvrtek 20. února od 16 hodin.   

Další akcí se již druhé setkání jihočeských spisovatelů v bytě básníka Adolfa Heyduka. Ladislav Beran, Alen Malina Zlata Měchurová, Pavel Hrdlička, Miroslav Tota, Jaroslava Pixová, Radka Velková a Otakar Pánek se představí tuto neděli 23. února v Památníku Adolfa Heyduka, aby přednesli ukázky ze své tvorby. Nedělní odpoledne spojené s hudebním doprovodem začíná v 16 hodin.  

 

Aktuální informace, fotografie a zajímavosti můžete rovněž sledovat na www.facebook.com/pmpisek či www.instagram.com/prachenskemuzeum/

Valentýnský slam poetry v budějovické Kampě

ČESKÉ BUDĚJOVICE: Unikátní kulturní večer proběhne ve středu 19. února od 20 h v kampusu Jihočeské univerzity. Ukážou se na něm největší slamové hvězdy, které současná scéna může nabídnout včetně několika mistrů republiky.

Autor článku: 
Šimon Felenda

Slam poetry je žánr, který vznikl v osmdesátých letech uprostřed zaplivaných chicagských barů jakožto opozice vůči autorskému čtení. Jinými slovy – performativní poezie, v níž pro vystupující platí pouhá dvě pravidla: Musí publiku předvést svou vlastní tvorbu (1. pravidlo), zdali půjde o strukturovaný text nebo improvizaci, není podstatné. Protože, pokud půjde o autorský počin, k němuž autor nepoužije žádné rekvizity (2. pravidlo), byla obě pravidla splněna a divák už se může nechat unášet proudem slov. A ne jenom to. 

Přidaná hodnota slam poetry totiž spočívá v přímé interakci s publikem skrze bodování účinkujících publikem. To dává celému žánru v kultuře nevídaný rozměr. Slam poetry totiž staví umění také do sportovní úrovně, o níž rozhoduje ten nejvíc férový aspekt – vox populi.  

Nejinak tomu bude i 19 2. na Kampě, kde se střetne smetánka celorepublikové scény včetně těch nejzvučnějších jmen, která scéna nabízí. Slam proběhne pouhé chvíli po svátku svatého Valentýna. Z tohoto důvodu se celý večer ponese v duchu vztahových témat či fenoménu erotiky. Půjde o takzvaný Erotic slam.  

Z řad vystupujících se na Kampě ukáže Anatol Svahilec, mistr České republiky za rok 2014, autor několika sbírek, jenž si letos předsevzal v poezii nevídanou ambici. Křest své třetí knihy Motorové sáně totiž plánuje uspořádat v pražské Lucerně a jak se nechal slyšet, má plán přivábit 1000 diváků. Druhým, kdo navštíví českobudějovické kolbiště, bude Dr. Filipitch. Mistr České republiky za rok 2017 a moderátor celého večera. Třetím vystupujícím je rodilý Budějčák Šimon Felenda, mistr republiky v Duoslamu (párové disciplíně) a letošní finalista mistrovství ČR. Hned po něm ve výčtu následuje několikanásobný finalista vystupující pod přezdívkou Lef L’Leviathan. Všichni výše zmínění ve svých slamech primárně vychází ze strukturovaných textů. A aby bylo pestrosti žánru učiněno za dost, dalším slamerem, který se na Kampě ukáže, bude improvizátor Michal Kubala, finalista MČR za rok 2013. 

Erotika patří bezesporu k tématům týkajících se obou pohlaví. Na Kampě se vám tudíž představí i dvě ženy. Dáma číslo jedna, Dobi, dokáže zaujmout publikum vždy svými odlehčenými texty. V jejích větách se skrývá nadsázka i přesah. Máte tudíž vždy stejnou šanci na to, se u přednesu smát, jako plakat. Druhou dívkou je sličná Bambína. Benjamínek českobudějovické slamové scény, která se rozhodla prorazit mezi těmi nejlepšími.

Protože kulturní večer ve studenském prostředí se jen těžko obejde bez večírku, připravila si pro vás Kampa po skončení programu i afterparty, na níž bude přítomné návštěvníky hudebně provázet Anatol Svahilec, tentokát v roli DJe.

 

FB: https://www.facebook.com/slampoetry/

FB Event: https://www.facebook.com/events/653130891894212/

Vstupné v předprodeji 100 Kč: https://www.cbsystem.cz/cs/akce/7318-valentynsky-erotic-slam-na-kampe
 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Jihočeský kraj