Archiv textů

PRAHA: O žánr fantasy se často pokoušejí mladí autoři a občas se některým z nich poštěstí vydat svou literární práci knižně. Před deseti lety se to poprvé povedlo i tehdy dvacetileté Tereze Janišové s úvodním dílem trilogie Erilian. Zavedla v něm čtenáře/ky do města čarodějů, kde své příběhy prožívají právě dospívající hrdinky. Třetí díl s názvem Erilian - Střípky hvězd se dokonce dostal do nominací za nejlepší beletrii pro mládež v soutěži Zlatá stuha v roce 2015. K magii a světu kouzel má Tereza blízko, o čemž svědčí i zatím poslední její literární počin, historický fantasy román Lvářka, který vystudované architektce a někdejší šéfredaktorce odborného časopisu vyšel během její mateřské dovolené. Také na něj jsme se ptali čerstvé maminky syna Samuela…

DOBRŠ: Česká republika je „kulturním národem“ a má se v tomto ohledu čím pochlubit, jeho velká „síla“ tkví v hojném kulturním a uměleckém dění v menších sídlech a obcích. V několika dílech vám budeme přinášet příklady toho, jak zanícení dobrovolníci ze všech koutů republiky věnují svůj volný čas právě těmto činnostem ve prospěch rozvoje míst, na nichž jim záleží. Dnes vám představíme Dobrš, jihočeskou vesničku v půvabné krajině Strakonicka, s necelou čtyřicítkou stálých obyvatel, která patřila v období renesance ke kulturním a společenským centrům kraje. O její vzkříšení se zasazuje Sdružení pro obnovu Dobrše, z. s. Předsedovi spolku, architektovi Ivo Kramlovi jsme položili několik anketních otázek u příležitosti konání festivalu, který v srpnu i přes nepřízeň letošních okolností pořádají.

HRADEC KRÁLOVÉ-ČR: Eva Horská (*1981) je sochařka, grafička a ilustrátorka, která se letos objevila v nominacích na prestižní cenu Czech Grand Design v kategorii Ilustrátor roku 2019 za ilustrace pro karetní hru OPI (https://www.upupaepop.cz/obchod/OPI-p125951702). Výtvarnice z Hradce Králové je spojena především s vizuální podobou Open air festivalu, na kterém pracuje od roku 2014 se svým manželem Jakubem z ruční tiskárny a studia s nevyslovitelným názvem Upupæpop. Její práce jste mohli vidět i na několika výstavách – mj. v Galerii města Pardubic nebo v brněnském knihkupectví ARTMAP. Mimo volné tvorby se věnuje i zakázkám. V současnosti připravuje knihu o primátech, kteří se jí dostali pod kůži.

ČR: Flétna v jeho rukou se stává Panovým nástrojem. Jaroslav Pelikán se řadí mezi naše nejvyhledávanější flétnisty, a zároveň i hudební skladatele. K jeho prvním velkým autorským úspěchům patří Koncert pro hoboj a komorní orchestr, který v roce 1999 zazněl v Tokiu za přítomnosti japonské princezny, s níž se pak osobně i setkal. Působí už řadu let jako vedoucí sekce fléten v orchestru Národního divadla, koncertuje ale i s řadou jiných orchestrů doma a v zahraničí. Jaroslav Pelikán našel svůj osobitý, působivý skladatelský styl, jímž dokáže oslovit nejširší publikum. Jeho skladby hrají i kolegové flétnisti ve světě a vydávají je zahraniční nakladatelé. Na otázku ohledně inspirace říká: "Příroda, Bůh, hudba Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka, francouzská hudba 20. století a Brazílie. To je to, z čeho já dělám těsto mé muziky." V květnu oslavil padesátiny. Tento rozhovor je tedy také tak trochu bilancí a zamyšlením nejen nad vlastní životní cestou…