Archiv textů

ČR-ZAHRANIČÍ: Orientální ústav letos slaví sté narozeniny. V čele této jedné z nejstarších institucí svého druhu v Evropě stojí od podzimu 2021 Táňa Dluhošová, sinoložka a šéfredaktorka časopisu Archiv orientální, který Orientální ústav vydává. Ve své odborné práci se Táňa Dluhošová věnuje kultuře a dějinám Tchaj-wanu. Její doménou je tchajwanská literatura, kterou nahlíží z pohledu sociologie. V šíření povědomí o tchajwanské literatuře ve střední Evropě je klíčovou osobností a byla za tuto svou činnost také v roce 2012 oceněna výroční cenou Francouzsko-tchajwanské kulturní nadace při Académie des science morales et politique. Přečtěte si víc v rozhovoru Lucie Němečkové.

ČR: Světlana Glaserová si do naší rodiny našla cestu možná trochu netradičním způsobem. Syn František, nyní třináctiletý, si na prvním stupni ZŠ, snad ve třetí třídě, vybral v knižní nabídce pro školy od vydavatelství Albatros titul s názvem Trosečník sibiřský. Čtení dětí a s dětmi samozřejmě podporuji, a tak jsem knihu objednala. Letmo jsem pak pročetla obsah. Knihu jsme četli spolu nahlas. Abych věděla, na co se připravit, četla jsem si ji s předstihem, vždy kapitolu napřed. Příběh nás zcela pohltil. A protože moderní technologie umožňují vyhledat osobnosti na sociálních sítích, zkusila jsme to i já. Napsala jsem neznámé spisovatelce poděkování. A obratem obdržela potěšenou odezvu. A co víc, zjistila jsem, že Světlana s mužem Bedřichem a zvířátky bydlí v malém domku v nedaleké Seči. Na Seč jezdíme pravidelně a vždy se potkáváme. Dokonce jsem s paní spisovatelkou (a výbornou řečnicí) zařídila pro synovu třídu besedu. A tak se stalo, že mám přítelkyni spisovatelku. A nejen spisovatelku, ale také ilustrátorku, animátorku a překladatelku – jak se postupně ukázalo. Dalším povedeným dílem je historické fantasy Osiánův cestovní kotlík. V téhle knize pro děti se volně protne svět Keltů s naším světem. V knize pod pozměněnými jmény vystupují rodinní příslušníci. Syn František i já mám v téhle veselé knize malé roličky, na což jsem samozřejmě nesmírně pyšná.

UKRAJINA-ČR: Válka zuřící na Ukrajině přivádí do České republiky a do Prahy tisíce lidí. Ano, jsou to uprchlíci, ale především jsou to lidé s nejrůznějšími osudy, životními příběhy, zkušenostmi, které je nutno za každým z nich vidět a vnímat. Jen tak bude zachována jejich lidská důstojnost, o kterou by mělo v situaci, kdy se ocitají v nejistotě nové země, jít především. K dnešnímu rozhovoru svolil Stanislav Potapenko z Kyjeva, výzkumník a specialista s mezinárodními zkušenostmi ve vedení velkých ekologických projektů. Protože už podle data narození nepodléhá vojenské povinnosti, rozhodli se se ženou Ilonou po delším váhání opustit svůj domov v obléhaném hlavním městě a vydat se na strastiplnou 12 hodinovou cestu přeplněným vlakem do Lvova. Během ní se navíc ujali ještě staršího nemocného muže z Charkova, vysíleného chemoterapií, jehož předali na ukrajinsko-polských hranicích dceři. Po složitých peripetiích Stanislav a Ilona přijeli do Prahy, kde jim moji přátelé nabídli nejprve prozatímní a nyní už i trvalou možnost ubytování. Se Stanislavovou ženou Ilonou jsme v roce 1988 společně strávily 14 dní v Praze a na výletech po České republice. Naše přátelství dál však ponejvíc probíhalo v dopisech a telefonicky. Stanislava jsem potkala jen jednou, koncem 90. let, kdy tu byl na služební cestě. Nynější setkání s oběma nepostrádalo proto dojetí a sentiment, jen okolnosti bychom si všichni bývali přáli úplně jiné…

PRAHA: V listopadu loňského roku otevřela Národní galerie Praha pozoruhodnou výstavu věnovanou českým i zahraničním padělkům významných uměleckých děl z období od 15. do poloviny 20. století. Vystavuje na ní nejen falza v konfrontaci s originály, ale ukazuje i metody odhalování falzifikátů a představuje nejznámější světové padělatele. Zároveň upozorňuje, že na cestě mezi falzem a originálem je řada mezičlánků a že ověřovatelé pravosti děl musí posoudit také důvod jejich vzniku. A že je to téma nejen detektivní, ale i nadmíru aktuální, potvrzuje jak návštěvnický zájem o výstavu, tak současný tuzemský trh s uměleckými díly, který je falzy zahlcen. S obdobným výstavním projektem přišla už v říjnu 2020 také Galerie moderního umění v Hradci Králové, jež se zaměřila na umění od první poloviny 20. století do současnosti. Na pražskou výstavu Falza? Falza!, kterou můžete navštívit až do 1. 5., zveme rozhovorem s její kurátorkou PhDr. Olgou Kotkovou, Ph.D., ředitelkou Sbírky starého umění NG.