<p>KUKS: Úsilí o rozvoj kulturní památky tak, aby se stala lákavým cílem turistů, ale přitom zůstala příjemným místem pro život místních, v sobě nese řadu úskalí a nutnosti nacházet velké množství kompromisů. Tento nelehký úkol si na sebe vzal i ředitel sdružení Revitalizace Kuksu magistr Jiří Skalický. V rozhovoru nám prozradil, jak se mu v tomto úsilí daří a na jakých projektech právě pracuje.</p> <p>Můžete našim čtenářům představit vaše sdružení, co je jeho hlavními cíly a jaký ohlas mají vaše projekty u místních obyvatel?</p> <p>Činnost naší společnosti, kterou založily společně Královéhradecký kraj a obec Kuks, je nejen podpořit obnovu a znovu vdechnout život původním lázeňským domům, ale především iniciovat a koordinovat rozvoj celé oblasti „Kukska“. K tomu používáme jako nástroj širokou platformu partnerských smluv a vztahů s aktivními subjekty v regionu. K reakcím místních obyvatel mohu ze své zkušenosti sdělit následující: obecně nové aktivity a nápady vnášené do stávajícího systému jsou nejen oživením, ale také narušují některé zaběhnuté věci. Zpočátku skutečně místní obyvatelé přistupovali a někteří stále ještě přistupují k připravovaným projektům s nedůvěrou, protože za posledních 25 let zde bylo činných několik subjektů, které slibovaly rozvoj Kuksu, ovšem vše zůstalo pouze u slibů. V současnosti máme podáno a schváleno několik projektů směřujících k podpoře a rozvoji aktivit na Kuksu především v oblasti cestovního ruchu. </p> <p>Je o Kuks z řad turistů velký zájem? Kolik návštěvníků si jej ročně prohlídne? </p> <p>Hospital Kuks patří již nyní k nejnavštěvovanějším památkám v Královéhradeckém kraji. Ročně si jej prohlédne více jak 65 tisíc návštěvníků. Zároveň je zarážející, že při tak vysoké návštěvnosti není příliš rozvinutá infrastruktura služeb pro cestovní ruch, takže návštěvník Kuksu nemá důvod kromě návštěvy hospitalu se v obci zdržovat, strávit zde příjemně svůj čas a nechat tu více peněz za nabízené služby. Příležitosti jsou, zatím však zůstávají převážně ležet bez povšimnutí. Pro místní drobné podnikatele je to výzva a možnost vytěžit z návštěvnosti co nejvíce. My jako obecně prospěšná společnost nemůžeme a ani nechceme suplovat aktivity, které náležejí podnikatelskému sektoru. Zatím místní za vším vidí především více odpadků, ztrátu soukromí a podobně. V organizování kulturně vzdělávacích akcí již vylétly na Kuksu za posledních deset let první vlaštovky, ať již jde o tradiční Vinobraní, vánoční trhy, nebo mezinárodní festival barokního divadla Theatrum Kuks. </p> <p>Fungujete od roku 2009. Co se vám za tuto dobu již podařilo uskutečnit?</p> <p>Kromě vybudování a zavedení naší společnosti, jsme připravili a podali šestnáct projektů na podporu rozvoje Kuksu a celé destinace, deseti projektům byla přiznána dotace, dva byly neúspěšné a u čtyř čekáme na výsledek řízení. Vše za více jak 65 milionů. Vyvíjíme další marketingové aktivity v oblasti využití potenciálu řeky Labe, jsme partnery v několika navazujících projektech v kraji, jsme aktivní i v přípravě projektů jak v oblasti spolupráce směrem za hranice, tak i dále po proudu Labe. Pracují u nás čtyři zaměstnanci.</p> <p>S kým ze zahraničních subjektů jste konkrétně navázali spolupráci a jak probíhá?</p> <p>Naše zahraniční aktivity směřují do Polska (potenciální klientela Kuksu, spolupracujeme s Dolnoslezským a Opolským vojvodstvím, s Opolskou regionální turistickou agenturou, s městem Bardo a v jednání je možná spolupráce s unikátním areálem cisterciáckého kláštera Kreszow), a také na Slovensko a do Německa (například Hospodářská komora Magdeburg a další). </p> <p>Jakým způsobem získáváte finance na své projekty?// </p> <p>Prostředky na spolufinancování projektů jsme získali od zakladatelů společnosti, tedy od Královéhradeckého Kraje a obce Kuks, prostředky na obnovu Kuksu jsou čerpány z několika operačních programů Evropské Unie. </p> <p>Zapojujete do projektů i dobrovolníky?</p> <p>Zapojení dobrovolníků je v plánu s postupujícím nárůstem našich aktivit. Vše vyplývá i z marketingové studie, kterou pro nás zpracovali studenti Vysoké školy obchodní. Spolupráce se školami je jednou z našich priorit. </p> <p>Na co nového se mohou návštěvníci této památky těšit?</p> <p>Vzhledem k připravované komplexní obnově celého Kuksu (jak hospitalu tak obce) bude pro návštěvníky každý rok připraveno něco nového. Například příští rok chystáme otevření informačního centra s ubytováním, v roce 2013 otevření Muzea barokního knihtisku a rytce Michaela Rentze v jednom z lázeňských domů, v roce 2014 postupné zpřístupňování obnovených částí hospitálu a v roce 2015 komplexní otevření všech obnovených atraktivit na Kuksu. </p> <p>Jaké jsou vaše nejbližší plány?** </p> <p>Vybojovat poslední bitvy o dotace, zpočátku příštího roku zahájení plánovaných rekonstrukcí (hospital, cesty, lázeňská kolonáda a další) a rozvinout naše vzdělávací aktivity. </p> <p>Více info na:<br />
http://www.revitalizacekuks.cz/</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.