pátek
1. listopadu 2024
svátek slaví Felix

Památky

Dokument o pohnuté historii ostravské ikony - Ostravice-Textilie

OSTRAVAQ: Fiducia připravila další dokument v rámci cyklu Ostravské kulturní stopy, tentokrát věnovaný ostravské architektonické ikoně Ostravici-Textilii a její pohnuté historii. 
Existence domu, který se letos po desetiletí chátrání konečně dočkal rekonstrukce díky novému majiteli, byla ohrožena nejen v době nedávné. Na konci druhé světové války byla stavba zasažena bombou. V padesátých letech 20. století město plánovalo zbořit většinu domů na Smetanově náměstí včetně Ostravice-Textilie a vytvořit velké náměstí s novými domy. V roce 2000 byla Ostravica-Textilia ohrožena nepovolenou rekonstrukcí, která způsobila zřícení stropů. Po roce 2010 plánovala developerská společnost demolici části objektů a postavení hypermarketu. Posledních deset let o záchranu domu intenzivně usilovali památkáři, odborníci a široká veřejnost, vznikla petice na jeho záchranu a řada aktivit, včetně diskusí i demonstrací. Díky novému majiteli se nyní Ostravica-Textilia konečně dočkala opravy a v roce 2024 zde bude otevřeno kulturně-kreativní centrum s kavárnami a restaurací.

Autor článku: 
Spolek Fiducia

O pohnuté historii jedné z perel mezi prvorepublikovými ostravskými obchodními domy, ale i o architektuře meziválečných obchodních domů a budoucnosti Smetanova náměstí hovoří Martin Strakoš a Romana Rosová z Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, a člen Petičního výboru za záchranu celku zvaného Ostravica-Textilia a zakladatel facebookové stránky Módní dům Ostravica-Textilia Michal Šíma. 

Ve filmu najdete řadu unikátních historických pramenů a také časosběrné záběry z rekonstrukce či letecké záběry.

Dokumenty vznikají díky finanční podpoře Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ve spolupráci s Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a Archivem města Ostravy. 


Snímky z cyklu Ostravské kulturní stopy nabízejí řadu zajímavých skutečností a souvislostí, aktuálních či historických záběrů mapovaných míst i unikátních archivních materiálů. Cyklus má velký ohlas, například díl věnovaný historii a diskusím týkajícím se výstavby Nové Karoliny má, přes svou stopáž 60 minut, několik tisíc zhlédnutí. Všechny již natočené dokumenty můžete zhlédnout zdarma na webu spolku Fiducia https://klubfiducia.cz/…py/, na vzdělávací televizi Slezské univerzity LucernaTV a také na sociálních sítích.

Nová publikace Świadectwo z Żywocic

ČESKÝ TĚŠÍN: Muzeum Těšínska vydalo publikaci Świadectwo z Żywocic. Śląsk Cieszyński w okresie drugiej wojny światowej i okoliczności tragedii żywocickiej, jejímž autorem je historik Mečislav Borák. Jedná se o polský překlad publikace Svědectví ze Životic. Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie, jejíž druhé, upravené a doplněné vydání vydalo naše muzeum v loňském roce.

Autor článku: 
Lenka Bichlerová

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

K vydání připravil historik Radim Jež, překlad Irena Prengel Adamczyk. Publikace je již v prodeji v Historické budově Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Muzeu trojmezí v Jablunkově a Archeoparku Chotěbuz-Podobora za 360 Kč. Knihu lze objednat také na našem webu https://www.muzeumct.cz/publikace/853-swiadectwo-z-zywocic.

 

Soutěž o nový orientační systém a mobiliář Pražských hřbitovů

ČR: Veřejná, mezinárodní, designerská, otevřená, dvoukolová soutěž, určená pro jednotlivce a týmy designérů, architektů, umělců, grafiků či jiných příbuzných kreativních oborů. Hřbitovy jsou místem posledního rozloučení s našimi nejbližšími, jsou místem posledního odpočinku zemřelých, oázou klidu a piety pozůstalých. Smrt je neměnná, ale způsob našeho rozloučení a vzpomínání se mění a Pražské hřbitovy, stejně jako řada jiných institucí cítí potřebu tyto změny reflektovat. Jedním z aktuálních témat je hledání jednotné vizuální podoby orientačního systému a mobiliáře pražských hřbitovů.

Autor článku: 
TZ Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy

Ambicí je získat autorskou designovou řadu tohoto vybavení, kterou bude možné dle potřeby rozšiřovat popř, drobně adaptovat dle specifik jednotlivých hřbitovů, která v sobě ponese a etabluje prvky nové identity pražských hřbitovů a bude jejich moderní vizitkou a reprezentací.

Termín odevzdání návrhů 1. kola: 15. 2. 2024

Termín odevzdání návrhů 2. kola: 30. 4. 2024

 

Ceny:

1. místo     160 000 Kč

2. místo     100 000 Kč

3. místo     60 000 Kč

4. místo     20 000 Kč

5. místo     20 000 Kč

 

Porota:

Prof. Mrg. A. Jan Němeček

MgA. Filip Streit

Ing. arch. Zdeněk Lukeš

MgA. Štěpán Holič

Ing. arch. Filip Ditrich

MgA. Jana Trombíková

Mgr. Tereza Vaňáčová

 

Více informací:

https://www.designcabinet.cz/soutez-o-novy-orientacni-system-a-mobiliar-hps-2023

Nebo

https://www.hrbitovy.cz/aktuality

 

Virtuální realita i Kafka. Co čeká Městskou knihovnu v Praze v roce 2024?

PRAHA: Co čeká knihovnu v roce 2024? Výběr z očekávání a plánů přináší tradiční novoroční souhrn. Praha vypsala výběrové řízení na post ředitelky/ředitele. Obhajovat svůj post se rozhodl i stávající ředitel Tomáš Řehák, kterému skončilo aktuální šestileté funkční období. Tomáš Řehák stojí v čele Městské knihovny v Praze (MKP) od roku 2002.

Autor článku: 
Lenka Hanzlíková

Rozumět médiím i technologiím

Také v roce 2024 budou knihovny plnit roli průvodců nástrahami a neklidnými vodami světa médií. Téma se v širší souvislosti objeví i v programu konference Do černého, která se zaměří na prohlubování (ne)důvěry mezi lidmi, v systém, instituce a demokracii. Konference se uskuteční 22. ledna 2024 v Ústřední knihovně. Více o programu na https://www.mlp.cz/cz/novinky/2615-do-cerneho-2024/.

Pokračovat bude knihovna v prozkoumávání technologií, které zásadním způsobem ovlivňují společnost. Jedná se zejména o virtuální realitu, která umožní převést služby a budovu Ústřední knihovny do prostředí, kde bude přístupná i těm, kteří by se do ní fyzicky podívat nemohli. Druhým cílem projektu podpořeného Fondy EHP je seznámit s technologií širokou veřejnost. Více o projektu na https://www.mlp.cz/vr.

Aktivně se knihovna věnuje i možnostem využití umělé inteligence, oblastí zájmu je například akvizice knih, psaní literárních textů nebo příprava programů pro veřejnost.

 

Knihovny v síti

Otevřením knihovny ve Velkém mlýně v červenci 2023 se síť poboček Městské knihovny v Praze rozrostla na číslo 46 plus dva bibliobusy. Zejména v okrajových částech Prahy své služby nabízejí místní knihovny zřizované příslušnou městskou částí. Dlouhodobou snahou je propojení knihoven do funkční sítě tzv. Metropolitní knihovny, která jednou umožní lidem využívat služby knihoven různých zřizovatelů (Praha a městské části).

Rok 2024 sice nepočítá s otevřením žádné nové pobočky MKP, ale hodně se toho bude dít v oblasti příprav. Pokračovat budou přípravné práce na projektu pobočky Černý Most (Praha 14), která by měla být umístěna v polyfunkčním domě na Černém Mostě. Stavba by měla být dokončena v roce 2025.

 

Literárně-společenská zastavení

Spisovatel Franz Kafka zemřel před sto lety v červnu roku 1924. U připomínky Kafkova století nemůže knihovna chybět a dosah bude i mezinárodní díky spolupráci v rámci sítě UNESCO kreativních měst literatury. Součástí sítě je Praha součástí díky projektu Praha město literatury, který bude stát také za koordinací zapojení hlavního města do sítě ICORN (International Cities of Refuge Network). Jedná se o záchrannou síť měst, která nabízejí tvůrčí a životní azyl autorkám a autorům, jejichž svoboda je v jejich domovských zemích ohrožena. Podpis spolupráce Prahy a ICORN se předpokládá na jaře 2024.

Kraj jako atraktivní filmová destinace. S podporou filmařů pomáhá nová regionální filmová kancelář

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecká krajská centrála cestovního ruchu (KHK CCR) založila regionální filmovou kancelář – Hradec Králové Region Film Office. Filmová kancelář zastává funkci kontaktního místa, poskytuje informační servis audiovizuálním společnostem zabývajícím se produkcí filmů, seriálů i reklamních či hudebních spotů a podporuje propagaci Královéhradeckého kraje jako atraktivní filmové destinace. Svou činnost naplno zahájila začátkem prosince loňského roku.

Autor článku: 
Nikola Blahynková

„Královéhradecký kraj je regionem plným atraktivních lokalit, které už v minulosti přilákaly české i zahraniční filmaře. Hlavním úkolem nové filmové kanceláře bude zajistit servis právě audiovizuálním tvůrcům a tím dostat krásy našeho regionu ještě více na obrazovky televizí a plátna kin. Působení filmové produkce zároveň zajistí přímý ekonomický přínos do našeho regionu, a to v řádech milionů korun. Ty podpoří lokální provozovatele hotelů, stravovacích zařízení a majitele malých či středních podniků v nejrůznějších odvětvích,“ okomentovala fungování regionální filmové kanceláře náměstkyně pro oblast kultury a cestovního ruchu Martina Berdychová.

Hradec Králové Region Film Office zahájila svou činnost v prosinci letošního roku. Královéhradecký kraj se tak přiřadil k dalším destinacím, které systematicky rozvíjí audiovizuální průmysl a propagují svůj region nejen na území České republiky. Fungování filmové kanceláře napomáhá udělat z Královéhradeckého kraje ještě žádanější lokalitu, a to nejen díky dobré dopravní dostupnosti z Prahy, ale hlavně rozmanité nabídce lokací na území regionu.

Nejnovějším filmovým počinem natočeným v Královéhradeckém kraji je komedie Lítá v tom v hlavní roli s Kryštofem Hádkem, na kterou mohou zájemci v těchto dnech vyrazit do kina. Dále se diváci mohou těšit na seriál Smysl pro tumor z prostředí Fakultní nemocnice Hradec Králové nebo další díly oblíbeného seriálu Zoo, který se natáčí v Safari parku Dvůr Králové nad Labem. Mezi dokončené a divácky úspěšné projekty natočené na území regionu v posledních letech patří například filmy Poslední závod, historický snímek Sarajevo nebo televizní minisérie Božena.

Hradec Králové Region Film Office zastupuje Lucie Hučíková, pracovnice KHK CCR. Filmová kancelář nabídne své služby filmařům zdarma. Úzce bude spolupracovat s národní agenturou Czech Film Commission v rámci Státního fondu kinematografie a také nově vznikajícím kulturně kreativním centrem Nadačního fondu – Kaplicky center ve Vile Čerych v České Skalici, se kterým má kraj uzavřené Memorandum o spolupráci i v oblasti rozvoje filmu a filmové kanceláře. „Filmová kancelář se zaměří také na navázání spolupráce se zahraničními filmovými produkcemi a natáčení jejich štábů v našem kraji,“ doplnila náměstkyně Berdychová.

Informace o kompletním servisu pro filmaře zájemci najdou na webu www.filmhk.cz

Pro mnoho míst v našem kraji může být propojení kampaní na podporu turismu s filmovým průmyslem velmi vítanou možností, jak přinést do regionu nejen peníze na základě přímého ekonomického přínosu, ale i prostřednictvím turistů, respektive filmové turistiky. Rádi bychom se do budoucna stali opravdovým „film friendly“ krajem,“ dodává ředitel Královéhradecké krajské centrály cestovního ruchu Martin Soukup.

Kraj cílí na udržitelný cestovní ruch. Vyhlásí nový dotační program na rozvoj turistické infrastruktury i rozložení návštěvnosti největších turistických cílů

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Obce či například turistická informační centra a oblastní destinační společností budou mít v letošním roce možnost žádat o dotační prostředky na rozvoj naučných a turistických stezek, rozložení sezónní návštěvnosti a nabídky k návštěvě méně známých turistických cílů.  Za tímto účelem Královéhradecký kraj vyhlásí nový dotační program Podpora rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji s finanční alokací ve výši dvou milionů korun.

Autor článku: 
Nikola Blahynková

„Nadměrná sezónní turistika zatěžuje lokality našeho regionu jako je Adršpach, Prachovské skály či Krkonoše a přináší s sebou negativní dopady. Naším cílem je zajistit potřebnou infrastrukturu a další investice pro rozvoj takových forem cestování, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí, minimalizují negativní dopady turistiky, chrání přírodní a kulturní dědictví i místní rozmanitost,“ vysvětlila náměstkyně Martina Berdychová odpovědná za oblast sociálních věcí, kultury a cestovního ruchu.

Žadatelé tak budou moci čerpat dotační prostředky na terénní úpravy stezek a turistických tras včetně přístupových cest či lávek a také o prvky doprovodné infrastruktury v těsné blízkosti tras a turistických cílů, jako jsou zábradlí, informační tabule, odpadkové koše na tříděný odpad, toalety, lavičky, útulny, přístřešky a podobně. Některé naučné stezky v kraji jsou již v takovém stavu, že je u nich zapotřebí rekonstrukce.

Dále kraj podpoří informační systémy o počtu volných parkovacích míst u turistických cílů, online rezervační systémy, provoz minibusů a vláčků ze záchytných parkovišť, kampaně propagující šetrné dopravní prostředky, sčítače návštěvníků, monitoringy návštěvnosti či průzkumů, turnikety, vstupní branky a podobná zařízení pro regulaci a sledování návštěvnosti na turisticky exponovaných místech.

Jednou z dalších podporovaných oblastí je vodácká turistika, která má v regionu potenciál dalšího rozvoje a je v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu. Kraj přispěje na budování přístupových mol a schodů, informačních tabulí, záchranných zařízení, edukačních tabulí, jak by se měli vodáci chovat například v místech s potenciálním ohrožením některých druhů rostlin a živočichů, toalet, odpočívadel, převlékáren či odpadkových košů. Příspěvek mohou žadatelé dostat i na projektovou dokumentaci k připravované vodácké infrastruktuře.

O příspěvky v rámci nového dotačního programu bude možné žádat od 11. ledna 2024 prostřednictvím krajského dotačního portálu dotace.khk.cz. Podpořené projekty budou muset být realizované do konce listopadu 2025.

Podcast Místní kultury / s Janem Jiráskem, hudebním skladatelem

ČR-ČESKÉ BUDĚJOVICE: Skladatel Jan Jirásek, držitel dvou Českých lvů za filmovou hudbu, je hostem prvního podcastu Místní kultury v roce 2024. Hudba k filmům je ale jen částí jeho tvorby, protože tento všestranný autor se věnuje i orchestrálním a sborovým skladbám a také opeře. Právě nedávná světová premiéra jeho opery Komenský v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích byla hlavním tématem rozhovoru, který vám nabízíme. Jak se Jan Jirásek dívá na spolupráci s Jihočeským divadlem, proč se nebál svěřit realizaci svého díla regionální scéně a jak se do této inscenace promítly jeho bohaté zkušenosti s filmovou hudbou? A  nakolik se skládání hudby pro film liší od operní tvorby? "Je to pořád hudba, ovšem je tam několik velkých rozdílů, " říká Jan Jirásek. "U filmu jste jeden z týmu, jste podřízen režisérovi, v dnešní době i producentovi, takže musíte vyhovět jejich přáním, se kterými někdy nesouhlasíte. V opeře mám mnohem větší svobodu."

Autor článku: 
Hana Soukupová

 

Poslouchejte nás také na:
Google Podcasts Logo Anchor.fm Logo Spotify Logo Apple Podcasts Logo Amazon Music Logo RSS Logo

Listen on Google Podcasts

Třebechovické muzeum betlémů představuje betlémy z celého světa

TŘEBECHOVICE POD OREBEM: V letošním roce si připomínáme významné výročí – 800 let od postavení prvního betlému. Stalo se tak v roce 1223 nedaleko italské obce Greccio. Sv. František z Assisi nechal přinést do jeskyně jesle vystlané senem, k nim postavil oslíka a volka, tak jak to bylo v městě Betlémě. O vánoční noci byl v jeskyni připraven malý oltář, u kterého kněz sloužil mši a František vysvětloval evangelium. Atmosféra silně zapůsobila na přítomné venkovany a událost byla opakována i po smrti sv. Františka z Assisi. Zvyk se brzy začal šířit za hranice Toskánska, dále do celého světa. Při této příležitosti připravilo muzeum výstavu, která představuje betlémy ze tří kontinentů.

od 16.11.2023 do 03.11.2024
Autor článku: 
Renata Pazderová

Vedle tradičních evropských jesliček jsou k vidění např. betlémy z Latinské Ameriky – Mexika, Peru, Ekvádoru, Bolívie, které jsou ovlivněny uměním jihoamerických indiánských kultur. Tyto betlémy jsou velice pestře malované a umělečtí řemeslníci je zhotovují z různých materiálů – keramiky, dřeva, kamene, tkaniny atd. Figurky mají typické oblečení a znázorňují místní zvyky.

Africké betlémy jsou vyráběny z keramiky nebo vyřezávány ze dřeva. Ebenové a mahagonové dřevo je tradičním materiálem, ze kterého vznikají štíhlé tmavé figurky. V těchto betlémech se často objevují i divoká zvířata typická pro tento kontinent – lvi, antilopy, zebry atd.

Výstava potrvá od 16. listopadu 2023 až do 3. listopadu 2024.

Otevřeno každý den kromě pondělí od 9,00 do 16,30 s polední pauzou 12,00 – 12,30.

 

 

Může být encyklopedie zábavná a baroko současné? Podle Geisslers Hofcomoedianten určitě

ČR: Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten vydal na začátku prosince interaktivní encyklopedii barokního divadla nazvanou Let’s baROCK! Kniha v sobě, stejně jako tvorba Geisslerů, snoubí zájem o historii divadla v barokní době s aktuálním pojetím a smyslem pro humor. Zároveň sází na aktivní zapojení čtenáře, jak nám prozradila Kateřina Hubertová, PRistka souboru: „Chtěli jsme čtenářům přiblížit barokní dobu a její divadlo, a zároveň ukázat, že nemusí rozhodně být nudná a má i dnes co říct. Prostě dostat na papír naše geissleří heslo, že baroko není jízda na mrtvém koni a v současném podání umí být pořádně zábavné,“ uvedla.

Autor článku: 
kat

Jakých témat se kniha Let’s baROCK! dotýká?

Knihou jsme chtěli upozornit na klíčové osobnosti a díla, ale také teatrologické i společenské mezníky barokního období. Zároveň se obrací k jeho současnému uchopení a mapuje také dvě desítky let tvorby Geisslerů. V této interaktivní encyklopedii nechybí vymezení barokního období, vysvětlení pojmů jako hauptakce či komedie dell‘arte, nahlíží také na jezuitské divadlo či moliérovské baroko, zkoumá divadlo hudební i loutkové. Zmiňujeme i rod Andreini, který má v historii divadla i hrách Geisslerů nepřehlédnutelné místo.

Kniha, kterou společně editorsky zaštítili umělecký šéf Geisslerů Petr Hašek a lektor tvůrčího psaní René Nekuda, v sobě skrývá jak odborné studie z oblasti barokního divadla, tak osobní zkušenosti tvůrčího týmu Geisslerů. Ti se ve svých příspěvcích zamýšlí nad možnostmi uchopení barokního umění v současné době, ale připomínají také zajímavosti z tvorby souboru a přibližují práci na jednotlivých hrách.

 

Kdo se na této encyklopedii barokního divadla podílel po odborné stránce?

Mezi autory nechybí kromě zakladatele souboru Stanislava Bohadla a ředitelky Kateřiny Bohadlové také významné osobnosti z teatrologického prostředí i odborníci ze souvisejících oborů od hudby po krajinu či výtvarné umění. Z divadelního prostředí můžeme jmenovat Jana Císaře, Vladimíra Justa či Ninu Malíkovou, hudební stránce se věnuje Vojtěch Frank či Tomáš Hanzlík. Propojení s výtvarným uměním zmapovala Andrea Steckerová, z pohledu moravského Mikulova se na barokní slavnosti podíval Miroslav Lukáš, prostorům barokních divadel věnoval svůj příspěvek restaurátor Jan Bláha, krajinářský pohled zase přinesl Václav Cílek. A tak bychom mohli pokračovat…

 

Čím se Let’s baROCK! liší od ostatních knih věnovaných baroknímu divadlu?

O knížce říkáme, že je zábavnou alternativou k akademickým encyklopediím dějin barokního divadla, a myslím, že to naplno platí. Kromě samotných více či méně odborných textů je totiž nabitá kresbami a odkazy všeho druhu. Díky tomu je její četba opravdu zábavná a umožňuje každou chvíli zjistit něco navíc, přelistovat k dalším zajímavostem v knize, nebo se rovnou kouknout na doprovodný web. Díky tomu vede čtenáře k zamyšlení o barokním umění dnes, o jeho vnímání, poselství a nadčasových hodnotách.

Mezi tyto interaktivní prvky patří poznámky v bočních částech stránek, které působí, jako by do knížky před vámi už někdo zapisoval své vlastní poznatky. Kromě těchto poznámek, které odborné texty různě komentují a doplňují, popřípadě také odlehčují, tu najdete i osobní zpovědi členů souboru. Lehčí a zábavnější tón knížce dodává také velké množství ilustrací.

Zásadní jsou pak odkazy, které čtenáře nabádají k listování do dalších kapitol knihy a objevování souvislostí mezi jednotlivými tématy. Součástí těchto vizuálně zajímavých a zároveň interaktivních prvků je také velké množství QR kódů směřujících na web knihy, kde se čtenáři dozvědí ještě více. Dohromady tyto prvky tvoří ucelený systém, který umožní čtenáři stát se badatelem a zároveň se bavit.

 

Co všechno mohou čtenáři objevit na doprovodném webu?

Na webu čtenáři najdou především vše, co se do jednotlivých studií nevešlo, tedy rozšíření textů, fotografie, s nimiž grafické řešení knihy záměrně nepracuje, nebo třeba reprodukce barokních obrazů či rytin. Pokud ale poctivě proklikají QR kódy v jednotlivých kapitolách, objeví také spoustu dalších materiálů, které s jednotlivými tématy souvisí, ale v knize na ně není prostor.

Web je zároveň tím, co knihu doslova oživuje a umožňuje jí mluvit, zpívat, zářit. Právě jeho prostřednictvím může čtenář zhlédnout záznamy představení, poslechnout si hudbu i různé podcasty, záznamy přednášek či rozhlasové pořady.

Velkou součástí webu je také kronika všech inscenací Geisslerů, kterých za ty dvě desítky let vzniklo více než čtyřicet. U jednotlivých her nechybí kromě základnách údajů jako anotace či obsazení také programy, bohatá fotodokumentace, mnohdy ukázky hudby či video záznamy. Přečíst si můžete i scénáře, nebo v některých případech i původní překlady her, ze kterých Geissleři při jejich tvorbě vycházeli. Web je zvláštní i tím, že se k němu lidé zatím jinak, než pomocí QR kódů v knize nedostanou.

 

Kniha je velice zajímavá také po vizuální stránce, kdo stojí za její grafickou podobou a ilustracemi?

Je to tak, hravost prvků podporují obrázky a různé grafické prvky, kterých je v knížce mimochodem víc než tisícovka. Minimalistické dvoubarevné grafické řešení vytvořila Barbora Sléhová, mimo jiné autorka vizuálu festivalu THEATRUM Kuks. Ta se v celé knize obešla bez černé barvy, stejně jako beze všech ostatních barevných odstínů kromě modré a růžové.

Autorkou ilustrací je Jitka Nejedlá, která je dvorní scénografkou Geisslerů. Jitčinu práci můžete znát z dnes už klasických představení jako Láska ke třem pomerančům, kde celou scénografii postavila na banánových krabicích, stejně jako z novějších výpravných her jako Pudl a pudr, kde její elegantní bílou barokní scénu s pianem a houpačkami rozzáří barevná světla v disco stylu. A neméně hravé jsou i její ilustrace v knize.

 

Co vlastně Geisslery jako divadelní soubor přivedlo k napsání knihy?

Knihu Let’s baROCK! jsme si vymysleli tak trochu k narozeninám, kromě encyklopedie barokního divadla je tak i kronikou dvou uplynulých dekád Geisslerů, zdrojů jejich tvorby a způsobů práce. Jak už jsem zmínila, najdete tu informace o veškerých inscenacích a také soupis všech současných i bývalých členů souboru. Mimochodem, každý ze současných Geisslerů se může najít v některé z ilustrací, ať už jako socha, rytíř nebo mořská pana…

 

Je kniha podobně jako tvorba Geisslerů napojená na barokní a současný Kuks?

Rozhodně, kapitola o Kuksu a hraběti Šporkovi v naší knížce nemůže chybět. Úvodu do historie tohoto jedinečného místa se ujal Stanislav Bohadlo, svými postřehy přispěl významný geolog, krajinář a znalec genia loci Václav Cílek.

 

Knihu jste pokřtili začátkem prosince. Jak proběhl její křest a kde si v současnosti mohou lidé knížku koupit?

Knihu jsme pokřtili v sobotu 2. prosince v našem domovském Divadle VILA Štvanice. Byla to opravdu veliká sláva, během večera jsme totiž kromě samotného křtu odhalili také ocenění Artis Bohemiae Amicis pro našeho zakladatele Stanislava Bohadla. Toho ministr kultury Martin Baxa ocenil za dlouhodobý přínos české muzikologii a šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí.

Kmotry knihy pak byli herci z představení Dvě komedie v komedii, protože kdo jiný má být sudičkou nově-barokní knihy, než tyto dvě herecké trupy. Od začátku prosince je tak kniha nejen v distribuci dobrých knihkupectví, pořídit si ji můžete i před každým představením Geisslerů v Divadle VILA Štvanice a také na už několikrát zmíněném webu www.letsbarock.cz

 

Vánoční pohádkové poklady české kinematografie vedou do středních Čech

STŘEDOČESKÝ KRAJ: Vánoční svátky jsou neodmyslitelně spjaté s pohádkami. Televizní stanice i streamovací služby každoročně odvysílají dlouhý seznam pohádek a filmů, které patří k Vánocům stejně jako kapr k bramborovému salátu. Prostor dostanou novinky i staré klasiky, mající výrazné místo v české kinematografii i v srdcích diváků. Řada z nich se natáčela ve středních Čechách, neboť zdejší lokalita dokonale ladí s atmosférou pohádkových příběhů. Které to jsou a kam se můžete vydat za filmovými i vlastními příběhy? 

Autor článku: 
Lucie Vurbsová/ika

Mezi nejoblíbenější vánoční pohádku patří Anděl Páně režiséra Jiřího Stracha, kterému učarovaly interiéry hradu Český Šternberk. V pohádce tak můžeme vidět kuchyni, pavlače i komůrku služebné Dorotky, která si tajně myslí na knížete. Napříč celým příběhem se objevuje i další středočeský hrad, Křivoklát. Jeho nádvoří se v pohádce promění v tržiště a vstup do sklepení v šatlavu, ve kterém se ocitne Dorotka i kníže sám. 

Málokdo o vánočních svátcích vynechá pohádku S čerty nejsou žerty. V hlavní roli se objevil vodní mlýn Střehom v Českém ráji. Chalupu Petra Máchala, která vůbec neztratila na svém půvabu, najdete v této středočeské obci. Jako kulisa příběhu Petra a čerta Vraníka posloužil také zámek a park v Průhonicích.  

Po generace oblíbená pohádka Princezna se zlatou hvězdou nebude chybět vtelevizním programu ani letos. Přestože byla většina scén natočena ve filmových ateliérech, pro venkovní záběry si filmaři vybrali středníČechy. Nádvoří zámku Průhonice tvůrci přeměnili na zámek, na který přijíždí král Kazisvět VI. Princezna Lada převlečená v myším kožíšku raději uprchne na zámek prince Radovana, který v pohádce ztvárnil hrad Kokořín,” upřesňuje Martina Kuncová ze Střední Čechy filmová kancelář, která pomáhá filmovým štábům například s komunikací se samosprávou nebo s vyhledáváním vhodných filmových lokalit.  

 

Hrady a zámky v hlavní roli 

Mezi hrady a zámky středních Čech, které se nejčastěji objevují v pohádkách, patří hrad Točník, Křivoklát, zámek Žleby, Kačina nebo Dobříš. Právě na zámku Dobříš a v přilehlém anglickém parku se odehrála část děje další známé pohádky – Princezna ze mlejna. O princezny nemá nouzi ani hrad Točník, který poznáte v pohádkách Princezna zakletá v čase nebo Korunní princ.  

Jedna z novějších pohádek z roku 2020 – O vánoční hvězdě, zavede diváky na zámky Kačina a Žleby. Druhý jmenovaný je velkolepým romantickým sídlem, který obklopuje anglický park a obora a natáčely se tu i další pohádky jako Nejkrásnější hádanka nebo Tři bratři. Zámek Konopiště nedaleko Benešova se zas objevil v pohádce Jak se budí princezny.  

 

Lidová architektura v pohádce 

„Pohádkám propůjčují kulisy také středočeské skanzeny. Lidová architektura, která odkazuje na historii osídlení našeho venkova, přilákala i režiséra Ivo Macharáčka pro natáčení pohádky plné písniček –Tajemství staré bambitky. Chalupu hrnčíře a loupežníka Karaby najdete ve skanzenu v Kouřimi. Naopak skanzen Přerov nad Labem propůjčil prostor tržišti, kam jde jeho dcera hrnce prodávat,” dodává Martina Kuncová další příklady pohádkových lokalit. Ostatně do středních Čech se filmaři vrátili i při natáčení pokračování Tajemství staré bambitky 2, kdy vedle skanzenu Kouřim využili také interiéry i okolí zámku Mníšek pod Brdy.  

Ve filmových záběrech poznáte přerovský skanzen také v pohádkové komedii Zakleté pírko nebo v pohádce Z pekla štěstí. Mezi další vánoční pohádky, které se natáčely ve středních Čechách, zařaďte letos i nezapomenutelnou Nesmrtelnou tetu, pohádku Jak si nevzít princeznu nebo Čertí brko.  

„Střední Čechy lákají filmaře celá desetiletí. Je to právě jejich rozmanitost, která je do regionu tolik přitahuje. Starobylé hrady, zámky i tvrze, historická centra měst nebo krásná příroda vytvořily kulisy pro více jak dvě stovky filmů a seriálů. Nejenom filmoví nadšenci, ale i běžní návštěvníci vyhledávají místa, která se objevila na plátně. Filmy a pohádky letošních Vánoc tak mohou inspirovat diváky knávštěvě míst, která jsou spojená sjejich oblíbenými příběhy,“ uzavírá Martina Kuncová. 

Více o aktivitách Střední Čechy filmová kancelář a dalších snímcích, natáčených v destinaci najdete zde

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Památky