Památky

Nejprve se vraťme do historie, pro někoho dávné, pro jiného spíš děsivě blízké.  V polovině ledna 1945 proběhl v koncentračním táboře v Osvětimi poslední apel, ale celé měsíce již probíhala likvidace tábora. Vše, co šlo odmontovat bylo odvezeno do Německa, co šlo spálit bylo zlikvidováno, práceschopní vězni odvezeni. Na místě zůstali už jen dozorci a tisíce práce již neschopných, nemocných a podvyživených lidí. Ti byli naloženi po hodinách chůze do vagonů a vezeni dál. Psal se 24. leden 1945 a zmrzlou krajinou Chrudimska projížděl zvláštní vlak. Vagony na uhlí byly naplněny na kost vyhublými těly ve vězeňských mundůrech. Živými i mrtvými. Transport provázely pokyny: nikdo nesmí vězňům pomáhat, o typu vlaku si strojvedoucí nesmí dávat avízo. Našlo se mnoho odvážlivců, co zákazy porušili a snažili se pomoci. I tak pro stovky lidí z různých koutů Evropy už bylo v některých případech pozdě. Mrtvá těla byla vyhazována z vlaku, oblečení ale předtím svlékl a použil někdo z žijících.  Obyvatelům vsí se tak naskytl strašný pohled na zubožená nahá těla. Pro mnohé z nich byl tento pohled prvním důkazem o existenci vyhlazovacích táborů. Po válce se těla pietně ukládala na nejbližších hřbitovech. A zpravidla jediným identifikačním údajem zapsaným do kronik a dalších materiálů bylo číslo vytetované na ruku ubožáka. A přesně tak tomu bylo právě ve Srubech. Hřbitov, pomník, čísla. Pomník dlouhá desetiletí opatřený pěticípou hvězdou ale evokoval spíše místo posledního odpočinku ruského vojáka. Od konce roku 2023 je tomu jinak. Na novém pomníku jsou vytesána čísla a k jednomu se dokonce místnímu nadšenci Michalu Köppingovi podařilo dohledat i jméno.  Dnes víme, že číslo 27013 patří Edgaru Grunvaldovi deportovanému z Berlína.

Velké poděkování patří obci Sruby za zafinancování nového pomníku, za hodiny bádání pak Michalu Köppingovi a jeho mamince. Drobnou pomoc zajistilo i Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě.

Nezapomínejme!

Celý název „melodramu“ z pera jednoho z našich nejvýznamnějších barokních skladatelů zní Sub olea pacis et palma virtutis conspicua orbi regia Bohemiae corona. Melodrama de sancto Wenceslao, což v překladu znamená „Královská koruna česká zjevená světu pod olivou míru a palmou ctnosti. Melodram o svatém Václavovi“. Od jeho uvedení a od samotné korunovační slavnosti Karla VI. a jeho choti Alžběty Kristýny uplynulo v roce 2023 již tři sta let.

Jan Dismas Zelenka (1679–1745) zkomponoval na zakázku pražských jezuitů holdovací „melodram“, který je někdy nepřesně nazýván korunovační operou, avšak jde o dílo, které nemá v pravém smyslu děj, je především alegorické. Na jeho slavnostním provedení se podílelo velké množství zejména domácích hudebníků. Vedle osmi vokalistů a orchestru na premiéře v pražském Klementinu participovalo včetně tanečníků a komparsu přes 140 osob.

Samotné dílo reprezentuje nejen vrcholnou hudbu barokní éry, ale přesahuje ji svou nápaditostí a novátorskými postupy, jak je pro Zelenkovu tvorbu typické i v mnoha jiných skladbách. Musica Florea provede nyní tento „melodram“ v koncertní podobě. Spolu s kmenovými hudebníky orchestru vystoupí také sbor Collegium Floreum a hostující sólisté: Anna Hlavenková (soprán), Tereza Zimková (soprán), Jiří Kukal (alt), Vincenc Ignác Novotný (tenor) a Miloš Horák (bas).

Zelenkova hudba se svým propracovaným stylem blíží spíše oratoriu než tehdejší italské opeře. Skladba Sub olea pacis et palma virtutis ... regia Bohemiae corona je monumentálním alegorickým dílem, kombinujícím prvky melodramu, oratoria, činohry a soudobé opery a oslavujícím památku největšího českého světce a patrona země, knížete Václava, jednoho ze zakladatelů českého státu. Libreto napsal Matouš Zill, jezuita působící v koleji u sv. Klimenta na Starém Městě pražském (dnešní Klementinum). Dramatické zpracování začíná bojem mezi princem Václavem a knížetem kouřimským, ve kterém Václav zvítězí, aniž by použil meče. Mnoho postav „melodramu“ má alegorický charakter.

Důležitá jsou v titulu slova „regia Bohemiae corona“, tedy „česká královská koruna“. České země uvítaly panovníka v roce 1723 poprvé po jedenácti letech, od poslední korunovace uplynulo dokonce šedesát sedm let. Premiéra se konala 12. září 1723. Zajímavostí je, že jen krátce před touto velkolepou produkcí, 28. srpna, byla na počest královského páru uvedena slavnostní opera, respektive festa teatrale Costanza e Fortezza, jejímž autorem byl habsburský dvorní skladatel Johann Joseph Fux (na libreto Pietra Pariatiho). Ten byl jedním z mistrů, u nichž se Zelenka školil. Zelenkova hudba se sice stylově blíží opeře jeho učitele, avšak ve srovnání s ní je mnohem barevnější. Důmyslně pracuje s instrumentací, hojně využívá též pro něj tak typického velmi aktivního a pohyblivého vedení instrumentálních hlasů. V áriích Zelenka často efektně používá obligátní sólové nástroje jako chalumeau, violoncello či flétny. Rozpětí jeho výrazových poloh je obrovské. Dílo nepochybně patří ke klenotům Zelenkova repertoáru.

Jan Dismas Zelenka:

Sub olea pacis et palma virtutis conspicua orbi regia Bohemiae corona (1723)
Orchestr: Musica Florea, sbor: Collegium Floreum,
Sólisté: Anna Hlavenková, Tereza Zimková, Jiří Kukal, Vincenc Ignác Novotný, Miloš Horák
Dirigent: Marek Štryncl
Organizační zajištění: Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě

31. 1. 2024 v 19:30
Kostel U Salvátora, Salvátorská 1045, Praha 1
Vstupenky na GoOut.cz

Koncert je pořádán za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, městské části Praha 1 a dalších partnerů.

www.musicaflorea.cz

Příborská farnost se rozhodla obnovit ob­jekt fary, který je situován v prudkém svahu pod kostelem Narození Panny Marie. Ve své poloze se výrazně uplat­ňuje při dálkových pohledech a vytváří charakteristické panorama viditelné především od řeky Lubiny. Prostory v současné době slouží jako obydlí kněze, pro far­ní společenství, zkoušky scholy nebo chrámového sboru. Projekt obnovy je zamýšlen jako víceletý. Do budoucna si klade za cíl opravit dvorní stavení pro nové funkční využití a revitalizovat celý dvorní areál.

„Současná rekonstrukce fary nechala vyniknout původní barokní budovu a napomohla akcentovat důležitou část urbanistické struktury našeho města. I díky úsilí dobrovolných brigádníků z řad farnosti, kteří se podíleli na úpravě terénu okolo objektu fary, likvidaci přebujelé vegetace a demolici pozdější dřevěné přístavby řešeného objektu můžeme konstatovat, že se obálka památkového objektu proměnila k nepoznání. A navíc pamětní deska na fasádě fary připomínající působení zdejšího kaplana A. C. Stojana má opět své důstojné místo,“ uvedla do přihlášky Mgr. Marika Demlová z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

„Objekt procházel obnovou od roku 2018 do roku 2023. V uvedeném období činila celková výše finanční podpory z Ministerstva kultury částku 1 197 tis. Kč. Zbylé finance poskytl vlastník objektu Římskokatolická farnost Příbor. Město Příbor se na financování obnovy spolupodílelo v rámci Programu regenerace částkou 271 tis. Kč. Do obnovy se celkově investovalo přes 2 850 tis. Kč,“ doplnila Marika Demlová.

Jeho autor Aleš Kapsa např. pozval k rozhovoru známého horňáckého primáše Miroslava Minkse. Není to ovšem jediný rozhovor v prvním letošním čísle, další se uskutečnil s hercem Adamem Vaculou, který vyrůstal v Uherském Brodě a v současnosti je znám výraznou rolí v televizním seriálu Zlatá labuť. Zjistíte též, jak to bylo s prosincovou generální stávkou v Hodoníně v roce 1920, kdy byl postaven a vysvěcen barokní kostel v Miloticích, či naopak kdy zanikl novogotický kostel v Tvrdonicích. Na jiných místech se nachází medailon výtvarníka Svatopluka Drápala, původem ze Sobůlek, a vzpomínky na výchovu dětí a dětské hry před více než půlstoletím.

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz či přímo při četbě aktuálního výtisku

MARTIN JANÍČEK: VNITŘNÍ SYSTÉM

MÍSTO KONÁNÍ: Gočárova galerie v Automatických mlýnech
VERNISÁŽ VÝSTAVY: 24. 1. 2024 v 17:00 hodin
TERMÍN KONÁNÍ: 24. 1. 2024–31. 3. 2024
KURÁTOR VÝSTAVY: Filip Jakš

Instalace v prostoru hlubokého sila evokuje situaci ze sci-fi příběhu. Vysoký strop i osvícené technické relikty utváří dojem beztížného neprostoru, cesty vakuem za světlem a zvukem. Působí jako artefakty neznámé události v útrobách čtyř obřích motorových jednotek. Naše představivost utváří možné scénáře vědeckofantastického příběhu, čemuž napomáhá technický charakter předmětů i jejich zašlý vzhled. Důležitým prvkem je zde snaha o přenesení diváka do paralelního archeologického vnímání – jako by si v budoucnosti snažil utvořit náhled na zapomenuté události. K tomuto pohledu nás navádí i archetypální vnímání artefaktů zbavených původního kontextu. „Jde o technické prvky z bývalého mlýna, které v budově galerie zůstaly v původním stavu zakonzervovány. Objekty mají nejen svou paměť a status památky, ale fungují i esteticky – jsou to dokonalé formy z hlediska čisté funkčnosti,“ představuje koncept výstavy kurátor Filip Jakš a doplňuje: „Martin Janíček v nich vidí i potenciál světelných a zvukových objektů. Každý z předmětů reaguje totiž na světlo a zvuk a dá se použít jako rezonátor, nebo svítící objekt.“

Martin Janíček dává součástkám dříve ukrytým v útrobách mlýnských strojů nový smysl a ukazuje specifický pohled na jeho vnitřní systém. Původní funkce předmětů v mlýnském provozu už není důležitá, v nové konstelaci hrají zcela nové role a vzájemně na sebe reagují. Světlo a zvuk pomáhají posunout jejich význam – tvoří prostorovou kompozici. „Ústředním motivem jsou zde modré elektrické rozvodné skříně z bývalého velínu mlýna – odtud se posílaly impulzy a zprávy. Dráty z nich jsou momentálně odstřižené. Tep vln a podnětů nyní směřuje k naší vlastní představivosti,“ popisuje instalaci Martin Janíček.

Martin Janíček (1961) je audiovizuální umělec, který se zapsal do povědomí účastí na nezávislé výstavě Malostranské dvorky v r. 1981. Ke studiím na AVU se dostal až v r. 1990, kde v ateliéru Milana Knížáka začal kombinovat zvuk a své původní sochařství. U Miloše Šejna obhájil roku 1997 svou diplomovou práci a pracoval u něj jako odborný asistent až do r. 2002. Absolvoval stáž v Glasgow a jako hudebník i výtvarník vystupuje a vystavuje po celém světě. Jeho práce vychází z přirozených zvukových vlastností materiálů, jimž dává charakter zvukových objektů. Často nejprve studuje krajinu, nebo nalézá přirozené světelné a zvukové vlastnosti technických předmětů i míst v nichž vystavuje, čímž často zapadá do charakteristiky site-specific artu. Účastnil se sound artových symposií Hermit v Plasích, land artových symposií Bohemiae Rosa pořádaných Milošem Šejnem, spolupracoval s Tomášem Žižkou v o.s. mamapapa (1998-2012). V roce 2022 rozezvučel balkon centra současného umění DOX v rámci programu Offspring Pražského jara. V jedné z jeho novějších výstav Nefunkční systém (Památník ticha, Praha, Bubny, 2017) použil vývody vzduchotechniky na střechách budov jako komentář k záměrnému rozdmychávání nepřátelského klimatu ve společnosti. Motivy hukotu rour a inspiraci technickým systémem rozvíjí i v instalaci pro Gočárovu galerii v Automatických mlýnech.

V souvislosti s výstavou Vnitřní systém se představuje nový celoroční projekt zaměřený na zvukový design s názvem Disegno auditivo. Na 4 výstavy v prostoru výstavního kabinetu v silu budou během roku reagovat 4 zvukoví umělci a umělkyně. Tento nehmotný projekt nám ukáže, jakými různými způsoby může zvuk reagovat na tvar a jakými zvuky umělec interpretuje produkt. Plán připravil kurátor Gočárovy galerie Filip Jakš a v průběhu roku 2024 budou uvedeny kompozice těchto umělců: Martina Janíčka, Poliny Katschenko, Ladislava Železného, a Františka Kyncla. Ke každé výstavě vznikne jedna zvuková skladba v délce zhruba 20 minut a koncem roku se tak můžeme těšit na originální album.

Název projektu Disegno auditivo odkazuje k renesančnímu pojmu disegno, který byl používán jako označení pro výtvarné umění. „Převést do současné češtiny jej můžeme jako pojem náčrt. Na akademiích kolem r. 1600 se uvažovalo, že jde o představu, jež hledá své naplnění ve výtvarném tvarosloví: náčrt vnitřní (disegno interno) se realizuje v náčrtu vnějším (disegno esterno). Z tohoto slova se vyvinul dnešní pojem design, který v nás dnes tolik neakcentuje původní ideu, jež se skrývá za tvarem,“ vysvětluje název projektu kurátor Filip Jakš.

Více informací o jednotlivých doprovodných programech najdete na: www. gocarovagalerie.cz

Gočárovu galerii zřizuje Pardubický kraj.

Hortus Musicalis Broumov 2024

Záměrem prvního z projektů – Hortus Musicalis Broumov 2024 – který připravilo Vzdělávací a kulturní centrum Broumov (VKCB), je prohloubení spolupráce v hudební oblasti mezi Českou republikou a Norskem a navázání nové spolupráce mezi Českou republikou a Gruzií se zaměřením na hudebníky / umělce zabývající se experimentální hudbu a sound artem.

Součástí projektu budou dva rezidenční pobyty. V dubnu bude broumovský klášter hostit jednoho hudebníka z České republiky a jednoho z Norska se zaměřením na experimentální hudbu, tato rezidence se uskuteční ve spolupráci s NOPA. V říjnu pak klášter uvítá jednoho hudebníka z České republiky a jednoho z Gruzie se zaměřením na sound art, a to ve spolupráci s Free University of Tbilisi, VA[A]DS School a Kunsthalle Tbilisi. Rezidenti se v inspirativním prostředí kláštera budou věnovat své kreativní práci. Součástí jejich pobytu bude také spolupráce s místními aktéry či komunitou. Pro české zájemce o rezidenci bude na webu www.klasterbroumov.cz otevřen během ledna open call s online registračním formulářem.

„Máme velkou radost, že se nám podařilo získat podporu z Národního plánu obnovy. Díky ní můžeme navázat na zkušenosti, které jsme získali během posledních tří let při realizaci prvních hudebních rezidencí v rámci projektu Hortus Musicalis Broumov podpořeného z Norských fondů. A abychom se trochu obsahově posunuli, rozhodli jsme se programově zaměřit na experimentální hudbu a sound art,“ vysvětluje Žaneta Vávrová, ředitelka Vzdělávacího a kulturního centra Broumov.

Partnery projektu jsou Norská asociace skladatelů a textařů NOPA, která v rámci projektu zajistí účast norského rezidenta zabývajícího se experimentální hudbou pro dubnovou rezidenci. Gruzínskými partnery jsou VA[A]DS School (Škola výtvarného umění, architektury a designu) na Free University of Tbilisi, která ve spolupráci s Kunsthalle Tbilisi v rámci projektu zajistí účast gruzínského umělce, který se zabývá sound artem, pro říjnovou rezidenci. Projekt je financován Evropskou unií, Národním plánem obnovy a Ministerstvem kultury ČR.

The Czech-Norwegian Sound Art Cooperation

Vzdělávacímu a kulturnímu centru Broumov se zároveň podařilo uspět s projektem „The Czech-Norwegian Sound Art Cooperation“, který odstartoval v prosinci 2023 a skončí v červenci 2024. Jeho součástí bude měsíční květnová česko-norská hudební rezidence v broumovském klášteře zakončená společným hudebním výstupem rezidentů a také dvě bilaterální setkání.

„Cílem tohoto projektu je navázání trvalé spolupráce s novým norským partnerem a také sdílení inspirace a příkladů dobré hudební praxe, která může posílit soudržnost a spolupráci místních komunit. Český a norský rezident stráví v Broumově intenzivní pracovní měsíc, při kterém budou pracovat nejen na vlastních i společných projektech, ale zároveň se zaměří i na spolupráci s místními partnery,“ uvedla Žaneta Vávrová.

Tento projekt je financován z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska. Partnerem je norská organizace nyMusikk, přední norská organizace pro současnou hudbu, která zajistí norského umělce pro květnovou rezidenci v Broumově.

Pro zájemce o českou hudební rezidenci bude vypsán open call na webu www.klasterbroumov.cz.

Lednový workshop se uskuteční v pondělí 29. ledna 2024. Ve 13.00 hodin představí Ing. Aleš Kozák (Institut pro památky a kulturu, o.p.s.) činnost redakce PROPAMÁTKY, která inspiruje při záchraně památek a také pomáhá hledat potřebné finanční zdroje.  Na jeho přednášku naváže v 18.00 hodin PhDr. Martina Indrová, Ph.D.  (Památky Plus z. ú.) a pohovoří o sakrálních památkách a hledání jejich nového využití. 

„S klesajícím počtem věřících a často i kvůli svému špatnému stavebně-technickému stavu zůstává mnoho sakrálních památek bez využití. Někdy je těžké hledat novou funkci této specifické části památkového fondu. Ukážeme si příklady dobré praxe, ale i ty realizace, kdy se to úplně nepovedlo“, slibuje přednášející.

Únorový workshop je plánován na pondělí 26. února 2024. Přednášející Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D.  představí obnovu pivovaru v Lobči.  Bude zaměřen jak na stavební část obnovy, tak i na provoz a ekonomiku pivovaru. Začátek přednášky bude upřesněn.

Vstup na workshop je zdarma. Prosíme zájemce o účast na této akci, aby se předem nahlásili Iloně Ampapové z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči (mobil: 724 663 511 nebo e-mail: ampapova.ilona@npu.cz) do pátku 26. ledna 2024 do 12.00 hodin.

Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi

Původně barokní rodný dům slavného českého skladatele Antonína Dvořáka, nacházející se v blízkosti nelahozeveského zámku, představuje velmi důležitou destinaci pro milovníky hudby z celého světa. Areál spravuje nezisková společnost Lobkowicz Collections, která představí koncem dubna jeho proměnu v hudebně zaměřené kulturní centrum. Muzeum seznámí návštěvníky s prostředím a hudebními motivy Dvořákova dětství, a to pomocí interaktivních prvků, audiovizuální technologie i kreativně řešené expozice s historickými exponáty. Prostor se navíc stane vzdělávacím centrem, které bude dále inspirovat a rozvíjet mladé hudební talenty.

Zlatá expozice v Jílovém

Novou expozici Zlata otevře koncem června Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. „Velkorysý prostor po renovaci umožní návštěvníkům nahlédnout na zlato u nás i ve světě z mnoha různých úhlů. Moderní instalace slibuje interaktivní podívanou. První, s kým se při vstupu do expozice lidé setkají, bude postava magistra Edwarda Kelleyho. Nahlédnout lze do jeho alchymistické dílny a díky rozšířené realitě uvidí oživenou postavu mága a jeho tajuplných pokusů. Bude možné procházet „štolou“, kde budou ve vitrínách umístěné vzorky zlata nejen z jílovského revíru, ale také ukázky ze světových lokalit,“ řekl Václav Švenda, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Středočeského kraje. Nebudou chybět dobové těžební stroje nebo hlavní reprezentativní místnost „Zlato pro korunu“, věnovaná vazbě místního zlata na korunovační klenoty.

Nový Dům přírody Českého krasu

Český kras předloni oslavil padesát let od svého vyhlášení, a letos dojde k otevření dlouho chystaného nového návštěvnického centra. Na konci března by měl být hotový Dům přírody Českého krasu, který se stane reprezentativním návštěvnickým centrem a zároveň vstupním prostorem do Koněpruských jeskyní. Zájemci se mohou seznámit s přírodou a významem Českého krasu, chráněné krajinné oblasti, která byla vyhlášena k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. V Domě přírody Českého krasu se myslí také na zábavu, ať už formou pokusů nebo prolézačky umělou jeskyní.

Nová expozice v muzeu pivovarnictví

Národní muzeum pivovarnictví v Kostelci nad Černými lesy se nachází v autentických prostorách historické sladovny, pivovaru a sladového žentouru, kde se dochovala mimo jiné funkční historická technologie z 30. let 20. století. V květnu muzeum otevírá novou expozici a vznikne nový prohlídkový okruh, jehož součástí bude i expozice o podnikání židovské komunity na Kolínsku, Kostelecku, Českobrodsku a Kouřimsku. Muzeum, které lze už nyní částečně navštívit, je součástí komplexu Černokosteleckého pivovaru. Ten mimo jiné láká na dobré jídlo a pivo Dešťoffka, Vycpaná vydra a Černá svině.

Glamping v Levandulovém údolí

V červnu otevře své brány eko glamping a kemp pro karavany a stany. Nový kemp „Pod třemi svatými horami“ leží v Levandulovém údolí a rozprostírá se na vápencových mořích s léčivou silou minerálních moří Barrandien geoparku a pod svatými horami Plešivec, Svatý Jan pod Skalou a Kotýz. Eko kemp nabídne deset glampingových tiny domků se zaměřením na lázeňskou péči místními bio bylinami, minerály a léčivou vodou, která se nachází na pozemku. Kromě bylinných zahrad lze využít celostní procedury a balíčky. Okolí navíc láká na pěší a cyklistické výlety k středočeským hradům a dalším turistickým lokalitám.

Hrabalova chata v Kersku

Chata v Kersku se stala domovem spisovatele Bohumila Hrabala v roce 1965. Žil zde a tvořil až do roku 1996. Koncem roku 2021 ji koupil Středočeský kraj a spravuje ji Polabské muzeum, které má k dispozici i část původního vybavení. Letos zde bude otevřena expozice připomínající Hrabalův život, tvorbu i vztah k rekreační osadě Kersko. „Jedním z cílů obnovy bylo, aby chata a zahrada byly navráceny do co nejvěrnější podoby, kdy tam Bohumil Hrabal pobýval. Termín otevření je prozatím stanoven na konec března, kdy se bude připomínat 110. výročí spisovatelova narození. Aktuálně jsme spustili jakousi veřejnou sbírku, ve které oslovujeme veřejnost s prosbou o pomoc při doplnění chybějících předmětů do připravované expozice. Jejich seznam je k nahlédnutí na webech Středočeského kraje či Polabského muzea,“ doplnil Václav Švenda.

Znovuotevření zvonice Borek u Suchomast

V loňském roce proběhla rekonstrukce zdevastované barokní zvonice - zděné stavby, která se nachází na návrší v blízkosti kostela sv. Mikuláše. Stavba vznikla v druhé polovině 18. století na místě původní dřevěné zvonice, která byla vystavěna v roce 1517. Návštěvníci mohou od Velikonoc nahlédnout do prostor jedné z nejstarších dochovaných zvonových stolic v Česku a vidět více než 500 let starý zvon z dílny mistra Bartoloměje v Novém městě Pražském. Tento zvon mistr ulil v roce 1517 pro zvonici na Borku a v březnu 2024 se sem po 30 letech opět navrátí. Uchvátí zde krásný rozhled do krajiny a silná pozitivní energie místa. V průběhu roku se plánuje i revitalizace pozemku kolem zvonice.

Sankturinovský dům v Kutné Hoře po renovaci

Kutná Hora otevře 3. února opravený Sankturinovský dům v centru města. Do prostor se vrátí infocentrum a Galerie Felixe Jeneweina - malíře a ilustrátora. Původně gotický, později barokně přestavěný objekt, vznikl na konci 13. století jako opevněná věžová stavba výrobního charakteru. V hutních zařízeních se zde zpracovávala stříbrná ruda. Zvláštností je mimo jiné historická věž, jejíž základy sahají do hloubky 7,5 metru. Na konci 15. století dům koupil královský zlatník Beneš z Trničí a přestavěl ho na luxusní palác. Při rozsáhlém požáru středu města v roce 1770 budova vyhořela a při pozdější přestavbě už získala dnešní podobu. 

Smetana200 – výročí skladatele

Akcemi všeho druhu si letos Česko připomíná výročí 200 let od narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Na jeho život a dílo upozorní řada akcí v rámci projektu Smetana200, jehož posláním je oslava české kultury a hudebnosti. „Odkaz celosvětově známého skladatele si připomenou i střední Čechy. Oslavy a vzpomínky se chystají v Jabkenicích, v Chateau Mcely nebo na zámku Loučeň, kde Bedřich Smetana hrával. Přehled dalších akcí bude postupně zveřejňován na www.strednicechy.cz,“ uvedl Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu. 

Nová kempingová stání v kempu Trhovky

Největší z kempů, které provozuje obec Milešov na březích Orlického jezera, jsou Trhovky. V letošní sezóně zde budou zprovozněna nová kempingová stání. Vznikne 36 nových míst pro karavany a obytné vozy včetně přípojek na vodu, odpad a elektřinu. Oblíbený kemp má 200 metrů dlouhou pláž a v sousedství tenisové kurty, hřiště pro plážový volejbal nebo squash. K dispozici je obchod s potravinami nebo tři restaurace. Nedaleko lze navštívit poutní místo Svatá Hora u Příbrami nebo zámek Orlík.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

„Královéhradecký kraj oplývá velkým počtem historických staveb i uměleckých děl, které jsou chráněny jako kulturní památky nebo národní kulturní památky. Mnohem větší počet již však tento statut nemá, přesto se jedná o místně nebo regionálně významné stavby, plastiky nebo jiné movité věci. O to větší je naše radost, když vidíme zájem o to, nenechat tyto památky zchátrat a zaniknout, ať už jde o malou kapličku v poli či celý zámek. V uplynulých třech ročnících soutěže jsme ocenili obce, spolky i jednotlivé občany a chceme v tom pokračovat i nadále. Práce a náklady spojené s obnovou památek jsou velké, ale stojí za to a pomáhají udržovat naše dědictví stále živé,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Rada Královéhradeckého kraje proto již počtvrté schválila a vyhlásila pravidla pro vyhlášení a udílení Ceny za příkladnou realizaci obnovy architektonického dědictví v regionu, významný počin a dlouhodobý přínos památkové péči v Královéhradeckém kraji. Tato cena je udělována každoročně a od třetího ročníku nese souhrnný název Hereditas obligat.

Cena je udělována ve čtyřech samostatných kategoriích, a to:

• Stavební obnova chráněné stavby, která spočívá v dokončení stavebních prací nebo ucelené etapy stavební obnovy prohlášené nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, případně stavby nacházející se na území památkové rezervace nebo památkové zóny;
• Restaurování prohlášené památky, která spočívá v dokončeném restaurátorském zásahu ať již celé movité či nemovité kulturní památky nebo její ucelené části (např. restaurování sochy, obrazu, nástěnné malby atd.);
• Záchrana neprohlášené památky, která spočívá v obnově, ucelené etapě obnovy nebo restaurování státem nechráněného uměleckého či řemeslného díla, jakož i stavby, která se nachází mimo území památkové rezervace nebo památkové zóny;
• Popularizace památkové péče, která spočívá v dlouhodobé cílené činnosti popularizační, přednáškové, výzkumné, projekční, publikační apod. v oblasti památkové péče.

Nominaci na držitele ocenění může podat jakákoliv fyzická nebo právnická osoba v souladu s pravidly, a to do 28. února 2024. Stačí poslat nominaci na příslušném tiskopisu, a to buď písemně na adresu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, případně elektronicky na e-mail pamatky@kr-kralovehradecky.cz. V prvních třech kategoriích je cena udělována za poslední tři kalendářní roky, čtvrtá kategorie nemá časové omezení.

Pravidla a tiskopisy nominace jsou ke stažení na webu Královéhradeckého kraje: https://www.khk.cz/cz/krajsky-urad/kultura/cena-za-prikladnou-realizaci-obnovy-architektonickeho-dedictvi-v-kralovehradeckem-kraji--vyznamny-pocin-a-dlouhodoby-prinos-pamatkove-peci-322813/

„Chceme zahájit jednání v rámci Královéhradeckého kraje a předložíme zastupitelstvu návrh na spolupráci při záchraně pevnosti Josefov s možností čerpání dotací v rámci dvou ministerských programů. Momentálně jednáme s městem o podílu a o financování v následujících 10 letech. Pokud se na tomto domluvíme a krajští zastupitelé vysloví souhlas, budeme připraveni podepsat dohodu o spolupráci mezi ministerstvy, krajem a městem Jaroměř,“ informoval hejtman Martin Červíček.

V případě, že by došlo ke stoprocentnímu vyčerpání všech avizovaných prostředků v rámci obou dotačních programů, tak by odhadovaná spoluúčast žadatele na dofinancování projektů činila okolo 800 milionů korun pro město a kraj dohromady.

Město Jaroměř by již do konce ledna mohlo podat první žádosti o dotaci z Havarijního programu ministerstva kultury.

„V dotačním programu ministerstva kultury jsou alokované prostředky na dva ministerstvem určené objekty v Josefově – vojenskou nemocnici a čtvercové kasárny. Žadatelem o dotaci bude město Jaroměř jako vlastník těchto nemovitostí, v prvních žádostech se předpokládá financování oprav střech a krovů. Zapojení do obou ministerských dotačních programů bude na základě konkrétních projektů, které připravíme v jednotlivých letech, a to za předpokladu odsouhlasení zastupitelstvem kraje,“ popisuje náměstkyně hejtmana Martina Berdychová.

Čtvercové kasárny jsou největším kompaktním městským objektem na území městské památkové rezervace v Josefově. Tento rozsáhlý areál je dlouhodobě nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a nachází se v neutěšeném stavu. Královéhradecký kraj ve spolupráci s městem Jaroměř a dalšími zapojenými subjekty jedná o novém využití tohoto prostoru. Záměr revitalizace má ambice stát se impulsem pro veřejný, společenský i kulturní život.

Původně jezdecké, poté dělostřelecké, a nakonec pěchotní čtvercové kasárny jsou jedním z objektů pevnosti Josefov, jejíž podstatná část byla vybudována v letech 1780–1790. Pevnostní město, které v roce 1793 získalo své jméno na počest císaře Josefa II., je od roku 1948 součástí Jaroměře. Velkým zásahem do života Josefova byl odchod armády v 90. letech 20. století. Mnoho objektů, včetně čtvercových kasáren, zůstává od této doby bez využití.