pátek
1. listopadu 2024
svátek slaví Felix

Památky

První venkovní pouť tradičně v Příboře

PŘÍBOR: Veselení a mše o pouti svatého Valentina je první venkovní poutí v České republice a vypukne v neděli 11. února v 9 hodin ráno. Návštěvníci se vrátí do dob starodávných jarmarků. 

11.02.2024
09:00
Autor článku: 
Iveta Busková

„Tradiční akce započne od 9 hodin, a to v prostranství okolo kostela sv. Valentina a sokolovny Příbor. V 9.30 hodin bude pan farář Jindřich Švorčík sloužit slavnostní mši v kostele sv. Valentina, který bude zpřístupněn do 14 hodin,“ popsala začátek akce Sabina Máchová z Odboru kultury, sportu a cestovního ruchu.

„Program bude proložen pohádkou pro kluky a holky v podání příborského amatérského divadelního spolku Přídlo, kejklířskými kousky, vystoupením pěveckého sboru Valentin a dobové hudby v podání skupiny Lucrezia Borgia,“ upřesňuje dále pracovnice příborské kultury.

Děti se mohou těšit na tradiční dřevěný kolotoč, prodejci s občerstvením budou nabízet řadu dobrot a tradičních specialit. Na své si přijdou také milovníci rukodělných výrobků, šperků, hraček aj.

I letos otevře v tento významný den mimořádně v neděli Centrum tradičních technologií Příbor s výstavou „Urob si sám. Co dovedou kutilové“.

V průběhu dne bude v prodeji „Valentinské štěstí“ a ve 14 hodin nastane losování o pěkné a hodnotné ceny. „Ceny věnují jako každý rok prodejci a řemeslníci poutě a město Příbor,“ dodala Sabina Máchová.

Pamětníci si vzpomínají, že se valentinské poutě konaly už za první republiky a pak ještě pár let po 2. světové válce. Vždycky ukrutně mrzlo, sněhu bylo po kolena a přijížděly na ni celé rodiny i ze vzdálenějšího okolí. Ti bohatší na saních tažených koňmi, ti chudší pěšky. 


Pouť byla v Příboře obnovena díky Neformálnímu cechu podnikatelů a pracovníků příborské radnice v roce 2004.

Jste srdečně zváni!

Živý Zlín zahajuje letošní koncertní sérii Neznámí virtuosové. Představí se neznámí i mezinárodně uznávaní hudebníci, zazní čínský cimbál i orchestr hrající na keramické nástroje

ZLÍN: Vokální klenoty, fúze hudby a literatury, keramické nástroje, cimbalista studující v New Yorku, ale hlavně spojení špičkových hudebníků a mladých talentů v oblasti klasické hudby nabídne koncertní série Neznámí virtuosové. Pět nezapomenutelných koncertů na zámku Zlín pořádá ve svých prostorách kulturní centrum Živý Zlín. Sérii otevře 13. února seskupení Trijok Ensemble.

13.02.2024
Autor článku: 
Anežka Gavendová

Společným pojítkem letošní série jsou netypické hudební nástroje. Během prvního večera vystřídá Trijok Ensemble více než 15 neobvyklých fléten a bicích nástrojů. „Koncerty přinesou do Zlína neopakovatelné zážitky, některé programy vznikají výhradně pro tuto příležitost. Nabídnou jiné podání klasické hudby s přesahy do jazzu či folkloru. Kombinace budoucí hudební generace s naprosto výjimečnými hudebníky se světovými zkušenostmi vytváří neformální, ale opravdu unikátní atmosféru,” přiblížila koncept projektu ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. 

Letošní rok Živého Zlína nese podtitul setkávání a takový je i název prvního koncertu v podání Trijok Ensemble. Titul odkazuje jak k fúzi žánrů, tak ke spolupráci generací. V triu účinkují na zobcové flétny Jan Kvapil a Ondřej Slezák, kteří se věnují především starší hudbě a bubeník Kamil Slezák se pohybuje hlavně v oblasti jazzu a world music. Právě originální spojení tří osobností vyrůstajících z rozdílných hudebních kořenů slibuje fascinující posluchačské zážitky. Před triem vystoupí mladí i malí talentovaní muzikanti - duo zobcových fléten Voda a Optometrist trio ve složení zobcová flétna, bicí a kontrabas.

Na zámku přivítáme během dalších koncertů v zahraničí působícího cimbalistu Matěje Čípa s hosty, zahraje i čínskou verzi cimbálu yangqin. Speciálním zážitkem bude koncert Keramorchestru, který rozezní nástroje z keramických stavebních materiálů. Těšíme se také na špičkové zpěvačky a jejich podání Dvořáka či Křičky. V našem zámeckém baronově sálku zazní také baroko v podání ansámblu Collegium Colloredo. Krásný zážitek slibuje komponované pásmo, ve kterém texty spisovatele, pedagoga a umělce Jana Slováka hudebně prolne trio dřevěných dechových nástrojů Ligneus,” doplnila Jana Kubáčová.

Koncerty zaměřené na klasickou hudbu nerozeznívají zlínský zámek náhodou. Odkazují na hlubší historii kulturní památky, kdy zde na počátku 19. století baron Klaudius z Brettonu provozoval zámecký orchestr.

Vstupenky a více informací na www.kulturazlin.cz.

 

Seznam koncertů

13. 2. od 19 hodin

Trijok Ensemble: Setkávání

 

19. 3. od 19 hodin

Matěj Číp a jeho host Gabriela Krchňáčková: S cimbálem za oceán: Matěj Číp a cimbál jako klíč od světa

 

4. 4. od 19 hodin

Kateřina Oškerová a Lenka Rafajová: Vokální klenoty klasické hudby

 

15. 10. od 19 hodin

TRIO LIGNEUS a Jan Slovák

 

12. 11. od 19 hodin

Keramorchestr

 

V Památníku Tomáše Bati se natáčel seriál Sex O’Clock

ZLÍN: Památník Tomáše Bati se 6. února proměnil ve filmovou lokaci. Místo si pro svůj projekt vybrali režiséři Karolína Zalabáková a Jan Bártek, kteří ve Zlíně od ledna natáčí druhou řadu komediálního seriálu Sex O’Clock pro Voyo. Památník si v seriálu zahrál sám sebe.

Autor článku: 
Magdaléna Hladká

Láska k člověku o generaci staršímu, sex v každém věku, nekonečné dospívání… To vše se řeší v nové sérii úspěšného seriálu Sex O’Clock autorů Karolíny Zalabákové a Matěje Randára, který natáčí pro Voyo. Jak se tato témata pojí s pietní architektonickou památkou?

„Zlín milujeme, nejužší autorský tým se ve Zlíně narodil. Chceme ukázat, že jeho slavná minulost, éra Tomáše a Jana Antonína Bati, není záležitostí dějepisu. Souvisí s dneškem, ovlivňuje nás, a proto na ni navazujeme, uvedla scenáristka a režisérka Karolína Zalabáková. Tvůrci si Památník vybrali nejen kvůli jeho unikátní architektonické a vizuální podobě. „Pro mne osobně je to zásadní dominanta Zlína. Do děje Památník zapouštíme organicky – nebude jen kulisou, ale skutečnou součástí příběhu. Jeden z hlavních hrdinů – David Doubek, ztvárněný Tomem Seanem Pšeničkou – tady v seriálu brigádničí jako průvodce, vysvětlil producent Lukáš Gargulák.

Štáb strávil v interiéru Památníku celkem 12 hodin. Na place se přitom objevil výrazný herec nastupující generace Tomas Sean Pšenička a slovenská hvězda Jana Kovalčiková. Co přesně ve scéně zasazené do Památníku odehráli, už producent neprozradil. Chce diváky překvapit. Věří, že druhá řada seriálu o zkáze na první pohled zcela tradiční rodiny bude neméně úspěšná jako ta první, oceněná na 55. ročníku Dětského filmového a televizního festivalu Oty Hofmana v Ostrově.

Pro Památník Tomáše Bati nešlo o první filmovou zkušenost. Kulturní památka se od svého zpřístupnění v roce 2019 objevila například v dokumentech České televize Zlínský klenot a Zlín – město v Zahradách. V roce 2020 prostor zaujal holandskou produkci, která v interiéru natočila finálové kolo populární rodinné televizní soutěže Wie is de Mol. Diváckou úspěšnost zaznamenal v neposlední řadě celovečerní snímek Úsvit, jehož tvůrci měli Památník pronajatý po dobu tří natáčecích dnů.

Proč je Zlín pro filmaře atraktivní? „Kromě toho, že nabízíme zajímavé lokace, jsme členem projektu ‚Filmová obec. To znamená, že štábům poskytujeme zvýhodněné podmínky pro natáčení. Nad rámec toho podporujeme i samotnou filmovou tvorbu prostřednictvím filmového fondu,popsala náměstkyně primátora města Zlína Martina Hladíková. Že jde o kooperaci oboustranně výhodnou, potvrdila i vedoucí Památníku Magdaléna Hladká: „Spolupráce s filmaři nám umožňuje oslovit širší publikum. Řada turistů se při návštěvě Památníku na jednotlivé filmy odvolává.

www.pamatnikbata.eu

 

Nová stálá expozice Galerie Slováckého muzea s názvem „Krajina, sem tam zvíře“

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Pokračování dlouhodobého výstavního cyklu Umění jihovýchodní Moravy v Galerii Slováckého muzea se tentokrát zaměří na krajinu. „Ta představuje jeden z klasických námětů malířství, který je přirozeně zastoupen i ve sbírkách Galerie Slováckého muzea. Malba, ačkoli dominantní, však není zdaleka jediným výtvarným médiem, které se tímto tématem zabývá. Expozice je proto doplněna o intervence současných autorů pracujících i s fotografiemi, videi nebo sochami,“ vysvětluje autor expozice a kurátor Galerie Slováckého muzea MgA. Lukáš Malina.

od 13.02.2024 do 31.12.2025
Autor článku: 
Zuzana Hoffmannová

Výstava nabízí dialog mezi různými výtvarnými technikami, odlišnými koncepcemi a různými generacemi autorů, kteří reagují na konkrétní místa nebo krajinu jako celkový fenomén. Snaží se postihnout to, co je krajině jako námětu výtvarného umění vlastní – iluzivní hloubku prostoru, do kterého chceme vstoupit, její schopnost podnítit rozjímání o věcech duchovních a její symbolistní sílu.

„Příchozí objeví například barokní krajinu zhruba z konce 18. století od neznámého autora i provenience. Je to veliký obraz, který prošel konzervací, ale podpis nebo nějaké další indicie se nenašly, a může se tak stát objektem dalšího bádání do budoucna. Zajímavý je dále výběr pěti fotografií od Pavla Hály z cyklu Parovod. Ty zachycují zahrádkářskou kolonii někde u Otrokovic, nad kterou se vine a úspěšně ji tak hyzdí nebo zkrášluje, záleží na úhlu pohledu, parovod. Dále jsou k vidění videa od Oty Hudce, který hraje krajinám na kytaru různé skladby,“ doplňuje Lukáš Malina.

„K expozici budou připraveny poznávací programy pro nejrůznější věkové kategorie, od pohádkových setkání pro děti z mateřských škol až po interaktivní výklad ušitý na míru dospělým. Veřejnost se může těšit také na komentované prohlídky,“ dodává muzejní edukátorka a lektorka Mgr. Vladimíra Černá.

Expozice bude otevřena v Ondřejském sále galerie v úterý 13. února a potrvá do konce roku 2025. Navštívit ji lze od úterý do neděle, v čase od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.


www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum

Festival Den architektury letos připomene odkaz Franze Kafky i dílo Karla Hubáčka nebo Josefa Fanty

ČR-PRAHA: Letošní 14. ročník Dne architektury se uskuteční s podtitulem „Proces proměny“. Odkazuje tak mimo jiné na 100. výročí úmrtí Franze Kafky, které bude jednou z hlavních programových linií a připomene nejen stavby spojené s tímto autorem či budovy související s literaturou, ale pozve i na místa s kafkovskou atmosférou. Další z programových sekcí budou věnovány například tvorbě architektů Josefa Fanty a Karla Hubáčka a jejich spolupracovníků.

od 27.09.2024 do 03.10.2024
Autor článku: 
Silvie Marková

Největší architektonický festival u nás v loňském roce nabídl přes 500 akcí ve více než stovce měst po celé republice i na Slovensku a přilákal na 35 tisíc návštěvníků. Na nejrůznější architektonické procházky či exkurze ve společnosti architektů a odborníků na dané téma i další akce se mohou zájemci v letošním roce těšit na přelomu září a října, a to od pátku 27. září do čtvrtka 3. října 2024. Akce jsou realizovány ve spolupráci s místními spolky a architekty. Současně se Dnem architektury proběhne opět jeho sesterský festival Film a architektura. Více informací bude průběžně zveřejňováno na www.denarchitektury.cz.

Už 14 let organizuje spolek Kruh Festival Den architektury a každoročně připomíná také výročí výrazných osobností na poli architektury i zásadních staveb. Letos poprvé propojí obor architektury a literatury, a to díky významnému jubileu, jakým je 100 let od úmrtí Franze Kafky. Právě osobnost a dílo spisovatele, který je považován za jednoho z nejvlivnějších literátů 20. století, je inspirací pro dramaturgii a programovou skladbu. Z názvů jeho knih vychází také podtitul letošního ročníku festivalu „Proces proměny“, který v kontextu architektury, vývoje města a veřejného prostoru nabývá nejrůznějších významů. „Program bude volně vycházet z kafkovské nálady a objevovat místa a architekturu podivnou, nezvyklou, absurdní, stísněnou, snovou, byrokratickou nebo groteskní. Architekturu, která je často zapomenutá nebo přehlížená. Ukážeme ale také domy, které souvisí s literaturou (například sídla nakladatelství nebo tiskáren), nebo technické servisní stavby, jako jsou trafostanice, telefonní ústředny, výdechy z tunelů, vodárenské věže, větráky a kolektory i málo známá výtvarná díla ve veřejném prostoru,“ říká Marcela Steinbachová, ředitelka festivalu a zakladatelka spolku Kruh. V hledáčku má festival i německé a židovské architekty a Kafkovy současníky, kteří ovlivnili dnešní podobu českých měst, stejně jako Kafka ovlivnil českou literaturu a kulturu. Patří mezi ně mimo jiné Josef Zasche, Ernst Wiesner nebo Rudolf Wels, kteří působili v Praze, Brně a zejména ve městech na území bývalých Sudet.   

Program Dne architektury připomene v roce 2024 i další jubilea: 350 let od narození významného pozdně barokního stavitele a architekta Františka Maxmiliána Kaňky (1674–1766), 70 let od úmrtí Josefa Fanty (1856–1954), architekta budovy pražského hlavního nádraží nebo nynějšího Ministerstva průmyslu a obchodu. Do festivalového programu se promítne i 100. výročí narození Karla Hubáčka (1924–2011), jednoho z nejuznávanějších československých architektů, spoluzakladatele Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL) a autora návrhu televizního vysílače a hotelu na Ještědu. Pozornost přitom bude věnována také jeho spolupracovníkům Miroslavu Masákovi, Johnu Eislerovi, Martinu Rajnišovi, Emilu Přikrylovi a dalším a jejich realizacím

Cílem festivalů Den architektury i sesterského Film a architektura je upozorňovat na kvalitní architekturu, představovat ji v širších souvislostech a přispět k diskuzi o veřejném prostoru, který je nedílnou součástí životů nás všech. Pořádající spolek Kruh je přitom zárukou kvalitního obsahu, vychází z více než dvou desítek let zkušeností v oboru a dlouhodobé spolupráce s předními architekty, renomovanými odborníky, spolky a institucemi ve všech regionech. Vedle architektonických procházek či exkurzí nabízí Den architektury i řadu přednášek, výstav, koncertů, workshopů i akcí pro děti.

Spolek Kruh pořádá i celoroční série přednášek. Letošní v pořadí 24. cyklus s názvem Kra/jiná pozve poprvé do České republiky zástupce světové krajinářské architektury, kteří svými inovativními přístupy vytváří lepší, zdravější a odolnější životní prostředí nejen pro lidi, ale i pro další druhy a snaží se předcházet dalším dopadům klimatických změn. Více informací je k dispozici na www.kruh.info.

 

Podcast Místní kultury /s Vladimírem Justem, teatrologem a publicistou

PRAHA-ČR: Přednášky profesora Justa začnou v novém semestru určitě v náhradních prostorách. "Přímo pod okny mé posluchárny se studenti schovávali na římse," vzpomíná Vladimír Just na loňskou tragickou událost na FF UK v Praze. "Střílelo se právě v našem patře. Já jsem tam tou dobou nebyl, protože jsem zmeškal schůzku, ale byli tam moji kolegové a kolegyně." V podcastu Místní kultury připomene profesor Just hrdinství Tomáše Hercíka, který varoval před střelcem a riskoval při tom vlastní život. Řeč ale bude i o běžném životě fakulty, výuce na katedře  divadelní vědy FF UK a o Justových studentech. Dostane se i na floskule, teatralitu politiky nebo divadelní inscenace, které inspirovala naše současnost.  

Autor článku: 
Hana Soukupová

 

Poslouchejte nás také na:
Google Podcasts Logo Anchor.fm Logo Spotify Logo Apple Podcasts Logo Amazon Music Logo RSS Logo

Listen on Google Podcasts

Prezentace polského vydání publikace Svědectví ze Životic

TĚŠÍNSKO. Přijměte pozvání na prezentaci polského vydání publikace Svědectví ze Životic. Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie (Świadectwo z Żywocic. Śląsk Cieszyński w okresie drugiej wojny światowej i okoliczności tragedii żywocickiej) autora Mečislava Boráka, která se uskuteční ve středu 7. února v přednáškové místnosti Historické budovy Muzea Těšínska v Českém Těšíně v 10:00 za účasti překladatelky Ireny Adamczyk, redaktora Radima Ježe, ředitele Muzea Těšínska Zbyška Ondřeky, ředitelky Muzeum Śląska Cieszyńskiego Ireny French a generální konzulky Polské republiky v Ostravě Izabelly Wołłejko-Chwastowicz.

07.02.2024
Autor článku: 
Lenka Bichlerová

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

Součástí akce bude prezentace česko-polské panelové výstavy Životice 1944 Żywocice, kterou připravilo Muzeum Těšínska u příležitosti nadcházejícího 80. výročí životické tragédie. Prostřednictvím 14 mobilních roll-up bannerů o rozměrech 120 × 200 cm ve zkratce představuje v širším kontextu právě okolnosti zavraždění 36 nevinných mužů ze Životic a okolních obcí. Součástí výstavy, která vychází ze zmíněné publikace, jsou dobové dokumenty, fotografie, mapy či sugestivní výpovědi očitých svědků a pozůstalých o exekucích jejich rodinných příslušníků. Výstavu bude možné zhlédnout na vybraných pobočkách muzea a bude nabídnuta školám, knihovnám a dalším organizacím k zapůjčení.

Na hrad míří unikátní repliky Českých korunovačních klenotů

OSTRAVA: V sobotu 3. února bude na Slezskoostravském hradě zahájena jedinečná výstava České korunovační klenoty na dosah. Jde o unikátní putovní výstavu, která z blízka návštěvníkům představí kulturní památku a pravděpodobně nejcennější a nejznámější poklad České republiky – České korunovační klenoty.

 
03.02.2024
Autor článku: 
Černá louka s.r.o.

O Českých korunovačních klenotech se u nás učí už na základní škole a říká se, že by je každý Čech měl alespoň jednou za život spatřit na vlastní oči. Originál exponátů je však vystavován pouze jednou za přibližně 5 let a kochat se jejich krásou je možné pouze okamžik. Proto vznikla mimořádná putovní výstava České korunovační klenoty na dosah, která návštěvníkům umožní tento poklad do detailu poznat bez jakéhokoli rušení a prohlédnout si jejich mistrovské repliky.

 
Autorem známých replik je jeden z nejlepších českých a evropských zlatníků, Jiří Urban. Realizoval například šperky pro anglickou královnu Alžbětu II. Na výrobě replik se podíleli také manželé Blanka a Matúš Cepkovi.
 
Výstava přiblíží návštěvníkům rovněž Osudy 22 vladařů napříč pěti staletími, a to formou informačních panelů, vyobrazení a exponátů, které co nejvěrněji ilustrují období jejich vlády. K nejzajímavějším patří ukázka Řádu zlatého rouna, kopie slavnostních šatů Marie Terezie nebo příklady husitských zbraní.
 
„Výstava se návštěvníkům otevře v sobotu 3. února. Po celý únor bude hrad otevřen pouze k návštěvě výstavy. Od března budou zpřístupněny i další expozice. Repliky klenotů budou k vidění do 29. května 2024,“ uvádí Miriam Čechová, kastelánka hradu. „V Moravskoslezském kraji tato výstava ve své kompletní podobě nikdy předtím nebyla. Velmi nás těší, že zrovna Slezskoostravský hrad má tu možnost uvést ji v tomto formátu,“ doplňuje specialista výstav Lukáš Czopik.
 
 
Do budoucna plánují na hradě uspořádat k výstavě i komentované prohlídky. „Komentované prohlídky bychom rádi zavedli o víkendech, kdy bývá největší návštěvnost. Chceme na nich zdůraznit zajímavosti o panovnících i vystavených předmětech. O prohlídkách budeme informovat na našem webu i sociálních sítích,“ uvádí Czopik. Školní skupiny ocení možnost komentované prohlídky výstavy již od jejího spuštění, je nutné se však objednat předem.
 
Výstava bude otevřena vždy od úterý do neděle od 10 do 17 hodin. Během některých kulturních akcí může být však uzavřena, doporučujeme tedy před návštěvou sledovat webové stránky hradu nebo sociální sítě Instagram a Facebook, kde bude případná změna otevírací doby uvedena. Vstupenky je možné zakoupit přímo na místě, doporučujeme ale využít online předprodej, vyhnete se tak frontám u pokladen.

Moravské Budějovice soutěží o titul Historické město roku 2023

KRAJ VYSOČINA: Do soutěže o titul Historické město roku 2023 se v Kraji Vysočina letos přihlásilo město Moravské Budějovice. Splnilo všechny podmínky soutěže a postupuje do celostátního kola. Celkové vyhodnocení všech nominantů proběhne v dubnu 2024.

Autor článku: 
Ilona Ampapová

Již od roku 1994 vyhlašuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ). Jejím hlavním posláním je ocenit každý rok města, která na tomto poli dosáhnou nejlepších výsledků. Vítěz získává titul Historické město roku.

Hodnoticí komise složená ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Telči navštívila dne 25. ledna 2024 město Moravské Budějovice a rozhodla, že město splnilo všechna kritéria pro postup do celostátního kola.

„Komise nehodnotila pouze to, co se podařilo v roce 2023. Dle pravidel soutěže jsou předmětem hodnocení i proměny města v uplynulému desetiletí. V tomto období doznala velkých změn řada historických objektů a veřejná prostranství v Městské památkové rezervaci Moravské Budějovice“, konstatuje Jan Klimeš, vedoucí odboru péče o památkový fond telčského pracoviště Národního památkového ústavu.

V průběhu minulé dekády byla obnovena vnitřní výmalba kostela sv. Jiljí, nový sanktusník a rehabilitován zvonový systém na věži kostela. Byla vyměněna šindelová střecha na karneru sv. Michaela. Komplexně byl rekonstruován Besední dům v ulici Pucnerova se zachováním historizujícího charakteru (objekt není kulturní památkou). Na nároží téže ulice proběhla obnova omítky vč. sgrafit ve dvoře domu č. p. 60. Velkých změn doznala i budova zámku, kde byly postupně obnoveny omítky v přízemí fasády, všechna okna a provedena rekonstrukce části interiérů s působivou expozicí Muzea řemesel. V areálu zámku byl obnoven objekt tzv. bytu správce zámku a částečně i budova koníren. Na náměstí Míru byla opravena okna, fasády, příp. zčásti partery domů č. p. 5, 26, 28, 30, 31, komplexně rekonstruovaná byla historizující fasáda domů na ul. 1. Máje č. p. 14 a fasády na náměstí ČSA č. p. 35, 53. Z veřejných prostranství doznaly zásadní změny obě hlavní náměstí Míru i ČSA novou dlažbou, mobiliáři, osvětlením a výsadbou zeleně.

Město Moravské Budějovice je jediným městem v Kraji Vysočina, které disponuje platným Plánem ochrany památkové zóny schváleným v roce 2018.

O soutěži a programu regenerace

Soutěž je pořádána třemi institucemi – Ministerstvem kultury, Ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Cena soutěže Historické město roku za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byla poprvé udělena v roce 1995. Hodnocení probíhá ve dvou úrovních: v úrovni krajské (koordinované územními odbornými pracovišti Národního památkového ústavu) a celostátní. V krajských komisích i v komisi celostátní jsou vždy zastoupeni pověření představitelé všech tří zřizovatelů soutěže. Vítěz krajského kola obdrží finanční odměnu a pamětní list. V celostátním kole se následně rozhodne o hlavním vítězi, který se příslušný rok bude moci pyšnit titulem Historické město roku. Čeká jej zajímavá finanční odměna ve výši milion korun, umělecké dílo z českého křišťálu a pamětní grafický list od předních českých umělců. Vítěz celostátního kola je každoročně slavnostně vyhlášen v dubnu u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel.

Program regenerace MPR a MPZ je nástrojem Ministerstva kultury k podpoře obnovy památek nacházejících se v památkově plošně chráněných územích historických měst České republiky. Byl schválen vládou ČR v roce 1992 a jeho záměrem je napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst. Předpokladem pro čerpání jeho podpory na obnovu historických objektů je finanční spoluúčast města a vlastníka památky. Soutěž Historické město roku je pořádána za účelem ocenit nejlepší přípravu a realizaci v rámci Programu. 

Držiteli titulu Historické město roku z minulých ročníků jsou: Vysoké Mýto 2022, Boskovice 2021, Havlíčkův Brod 2020, Štramberk 2019, Brtnice 2018, Slavonice 2017, Jičín 2016, Příbor 2015, Cheb 2014, Chrudim 2013, Jilemnice 2012, Uherské Hradiště 2011, Znojmo 2010, Beroun 2009, Šternberk 2008, Jindřichův Hradec 2007, Polná 2006, Česká Kamenice 2005, Františkovy Lázně 2004, Spálené Poříčí 2003, Prachatice 2002, Nový Jičín 2001, Litomyšl 2000, Kutná Hora 1999, Klášterec nad Ohří 1998, Kroměříž 1997, Třeboň 1996, Kadaň 1995 a Svitavy 1994.

Informace o soutěži naleznete na stránkách Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Seznam všech přihlášených měst do soutěže Historické město roku 2023 naleznete zde. Více informací o Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón naleznete na webu MK ČR.

NÁRODNÍ GALERIE PŘEDSTAVUJE PLÁN VÝSTAV 2024

PRAHA: Národní galerie Praha (NGP) představuje plán výstav pro rok 2024. Návštěvníci se mohou těšit, že u nás poprvé uvidí dílo Michelangela a dalších mistrů, a to ve spolupráci s Musée du Louvre. Ve Veletržním paláci se otevře výstava věnovaná tématu solidarity a role umění v době poznamenané konfliktem. Na jaře uvítá palác Kinských netradiční projekt věnovaný fenoménu hokeje. Hlavní událostí podzimní sezóny se stane přehlídka českých umělců v meziválečné Francii. NGP také za podpory Ministerstva kultury chystá českou prezentaci na 60. bienále umění v Benátkách.

Autor článku: 
Jana Holcová

Letošní výstavní plán reflektuje koncepci rozvoje instituce, kterou schválilo Ministerstvo kultury, zřizovatel NGP. Koncepce klade mimo jiné důraz na vytvoření bezpečného a stabilního prostředí pro rozvoj uměleckých projektů. Svou dramaturgií se NGP věnuje rozšíření evropského kánonu dějin o české umění. „Naše dramaturgie do roku 2026 se  zaměřuje na témata solidarity, české exilové umění, zastoupení žen v dějinách umění nebo otázky environmentální krize. Kromě toho probíhá digitalizace našich sbírek a věnujeme se strategickým investicím jako je vybudování nového depozitáře v Jinonicích, který NGP naléhavě potřebuje,“ nastiňuje generální ředitelka  Alicja Knast. Klíčové cíle galerie zahrnují rozšíření znalostí o sbírkách prostřednictvím základního výzkumu a multidisciplinárních projektů, jejichž výsledky jsou prezentovány formou publikací a výstav. Tak jako tomu bylo například u nejúspěšnější loňské výstavy Brandl: Příběh bohéma, která přilákala přes padesát tisíc návštěvníků.

Celkem vloni zavítalo do sbírkových expozic a krátkodobých výstav NGP téměř 434 000 návštěvníků, což je o 15 % více než v roce 2022. Roste i počet členů Klubu přátel, který dosáhl téměř pěti tisíc. Vzdělávací a veřejné programy NGP navštívilo v roce 2023 více než 46 tisíc dětí a dospělých.

 

Výstavy „Napříč prostorem a časem“

V březnu se ve Veletržním paláci představí skupinová výstava Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji. Ta vychází z unikátní sbírky Musea současného umění ve Skopji, reflektuje pomoc poskytnutou městu po zemětřesení v roce 1963 a přináší pohled na dějiny poválečného moderního umění. Expozice zároveň podněcuje k přemýšlení o historických a současných podobách solidarity a o roli umění v době poznamenané konfliktem, zmarem a nejistotou, ale také soudržností, obnovou a vírou v budoucnost. Což rezonuje s aktuálními světovými i domácími událostmi. Výstavu realizuje NGP ve spolupráci s Muzeem současného umění ve Skopji a Kunsthalle Vídeň.

V dubnu bude veřejnosti znovu zpřístupněn palác Kinských s výstavou Na led! Hokej a bruslení ve výtvarném umění.  Představí historii bruslení 17. a 18. století v Holandsku a jeho postupný přesun i do české krajiny, kde se stalo nedílnou součástí života v zimě. Mapuje také vývoj hokeje a jeho význam jako součásti národní identity, přičemž prezentuje díla z různých sbírek a aktuální tvorbu inspirovanou tímto sportem. K vidění bude zhruba 100 výtvarných prací napříč médii, jak malby starých mistrů jako Pieter Brueghel II., tak nejvýraznějších reprezentantů českého umění 19. století – Augusta Bedřicha Piepenhagena, Karla Purkyně či Antonína Barvitia. Vedle klasických zpracování tématu v malbě i kresbě se prezentují i experimentální výtvarné přístupy Jiřího Koláře, Vojtěcha Tittelbacha či Theodora Rotrekla. Devadesátá léta otevřela nové možnosti, které se v umění s hokejovou tematikou projevily zejména kritickým až ironizujícím nadhledem, jak je vidět v dílech Krištofa Kintery, Jiřího Surůvky či Ondřeje Kohouta. Výstavu uzavírají nové práce devíti současných umělců, kteří je vytvořili při příležitosti letošního hokejového mistroství. Patří mezi ně Jakub Špaňhel, Alena Kotzmannová, Jan Vytiska, Paulina Skavová či Karel Štědrý. Generálním partnerem výstavy, jež vzniká ve spolupráci s agenturou Sport in Art, je Komerční banka.

Na nejprestižnější světové přehlídce umění, Benátském bienále umění, se Česká republika letos prezentuje projektem „Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí“ umělkyně Evy Koťátkové. Tato instalace, vybraná odbornou porotou z 20 přihlášených návrhů pro její aktuálnost a schopnost rezonovat v globálním kontextu, zkoumá československou historii z ekologických a dekoloniálních perspektiv. Po dlouhé době se opět dohromady představí Česká a Slovenská republika, NGP zde spolupracuje se Slovenskou národní galerií. Přehlídka potrvá od 20. dubna do 24. listopadu 2024. Česká část výstavy byla podpořena z Národního plánu obnovy.

V půlce května se ve Valdštejnské jízdárně otevře výstava Od Michelangela po Callota. Umění grafiky manýrismu. Ta prezentuje manýrismus jako umělecký styl, jehož rafinovaná elegance, fantazie a symbolika vynikají právě v grafickém umění. Expozice mapuje vývoj manýristické grafiky, její experimenty a propojení s ostatními formami umění. Návštěvníci uvidí více než dvě stovky  exponátů včetně kresby Michelangela Buonarrotiho. Grafické práce představí mistři ryteckého umění – Parmigianino, Schiavone, Cornelis Cort, Hendrick Goltzius, Aegidius Sadeler, Jacques Bellange, Jacques Callot a mnozí další. Výjimečná spolupráce s Musée du Louvre obsahuje zápůjčku unikátních děl, včetně Michelangelovy kresby, jež u nás zatím nebyla veřejně vystavena.

Listopad bude ve Valdštejnské jízdárně patřit výstavě École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná pařížská škola. Představí jména jako Georges Kars, Othon Coubine a François Maurice Eberl, kteří zaznamenali úspěch na pařížské umělecké scéně. Nabídne dosud neznámá díla a práce jiných světoznámých umělců včetně Modiglianiho a Soutina. Reflektuje charakteristická témata pařížské školy spojená s životem v této meziválečné metropoli a časově se vymezuje vznikem Československa a koncem první republiky.

Jaro roku 2025 by mělo patřit sbírkové expozici Umění Asie: napříč prostorem a časem, která se návštěvníkům otevře v Salmovském paláci. Přinese instalace umění z Asie a islámského světa s důrazem na kulturní vztahy s Evropou. Zaměří se na nový přístup ve vnímání asijského umění, odhalí historii jeho sběratelství v českých zemích a téma dekolonizace ve středoevropském prostoru. Multikulturní perspektiva a mezioborová prezentace umožní návštěvníkům pohlédnout na umění bez eurocentrického pohledu a zapojit se do interaktivních prvků, slibujících multisenzorický zážitek. Expozice otevírá dialog mezi starší a moderní uměleckou tradicí a propojení výtvarného umění napříč různými obory.

V rámci projektu Surrealismus 100: Praha, Tartu a jiné příběhy NGP také  představí český surrealismus v Estonsku. Letos si připomínáme sté výročí vydání Prvního manifestu surrealismu. Praha, kam se výstava přesune v rozšířené podobě v roce 2026, byla hned po Paříži druhým významným centrem tohoto směru. Český surrealismus bude prezentován od jeho založení až po sametovou revoluci, vystavena budou díla Toyen, Štírského, Makovského, Istlera, Medka, Medkové, Švankmajera a dalších umělců.

Kromě výstavních projektů se bude NGP věnovat i řadě dalších zásadních činností: vědecké a ediční práci, digitalizaci sbírek a rozvoji investičních projektů. Ze strategických investic jde především o Centrum péče o sbírky v Jinonicích, budoucí nový depozitář NGP. V tomto roce je cílem získat stavební povolení a připravovat dokumentaci pro provedení stavby a výběr zhotovitele. Zahájení stavby depozitáře se předpokládá  v roce 2026. Letos také proběhne projektová příprava na 1. etapu rekonstrukce výstavních prostor paláce Kinských. K plánovaným investicím patří modernizace chladicího systému a osvětlení Veletržního paláce. Pro  bienále umění byl dočasně upraven a zastřešen česko-slovenský pavilon v Benátkách, jehož rekonstrukce bude pokračovat do začátku roku 2026.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Památky