Program pro VEŘEJNOST: 
Velikonoce vlastnoručně

Hlavní budova Slováckého muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště, pondělí 10. dubna až středa 12. dubna, 15.00–18.00 hodin. Vstupné 30 Kč.

Program pro ŠKOLY:
Velikonoce ve Slováckém muzeu 2017

Tak jako každým rokem je i letos pro návštěvníky Slováckého muzea připravena bohatá nabídka velikonočních programů. Ukázka výroby zvykoslovných předmětů a symbolů velikonočních svátků. Každý den se seznámíte s rozličnými technikami zdobení kraslic, pečením mazanců a jidášů – velikonočního pečiva, pletením žil, výrobou klepačů a předmětů z kukuřičného šustí. Přijďte prožít předvelikonoční čas do Slováckého muzea!

Pondělí 10. 4.

Marie Zajícová – kraslice zdobené voskovanou batikou

Leoš Křižka – pletení z proutí

Studenti Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti, obor cukrář – pečivo z kynutého těsta – mazance, jidášky

Úterý 11. 4.

Taťána Malinová – kraslice polepované slámou

Libor Jurčík – reliéfní výzdoba velikonočních klepačů a hrkačů

Studenti Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti, obor cukrář – pečivo z kynutého těsta – mazance, jidášky

Středa 12. 4.

Zdeňka Strnadelová – kraslice zdobené reliéfní technikou

Marie Bilíková – pletení z kukuřičného šustí

Studenti Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti, obor cukrář – pečivo z kynutého těsta – mazance, jidášky

Hlavní budova Slováckého muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště, pondělí 10. dubna až středa 12. dubna, 8.15–14.30 hodin. Vstupné dle platného ceníku.

Tvořivé velikonoční dílničky pro školy

Pro žáky MŠ, prvního a druhého stupně ZŠ je připravena velikonoční dílnička zaměřená na výrobu kraslic i dalších velikonočních symbolů.

Děti si mohou vyrobit:

• kraslici zdobenou mramorováním
• jarní zvířátka – dekorace
• s pomocí žáků Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti, obor cukrář – pečivo z kynutého těsta – mazance, jidášky

Vstupné na tvořivé dílny: 20 Kč/žák (materiál v ceně), pedagogický doprovod zdarma. Rezervace skupin (max. 30 dětí s doprovodem) u Mgr. Lenky Vlkové, e-mail: lenka.vlkova@slovackemuzeum.cz; telefon: 734 693 528; 572 551 370.

Za každým se skrývá poutavý příběh, který v supermarketu nenajdete. Těšit se můžete i na bohatý doprovodný program.
Otevřeno: 10 - 18 hodin
VSTUP ZDARMA

Co všechno vás na Krajáči čeká?

• regionální produkty
• kreativní dílny
• zajímavé přednášky
• ukázky řemesel
• tipy na výlety
• doprovodný hudební program 

Co můžete na jarním Krajáči zažít?

• Setkáte se s lidmi, kteří se rozhodli žít jinak a své nápady přetvářejí v konkrétní produkty
• Užijete si nabitý program a třeba si i něco užitečného naučíte
• Získáte zajímavé tipy na výlety nebo dovolenou v našich regionech
• Nakoupíte kvalitní výrobky s vazbou na konkrétní region 

Novinka - besedy o produktech, které vás zajímají:

• 11 hodin - Včelaření ve městě (Miloš Vondruška)
• 13 hodin - Sušené byliny a čaje z Beskyd (Silvie Stachová)
• 14 hodin - Maso z farmy – od vidlí až po vidličku (Lucie Bošinová)
• 15 hodin - Tajemství skutečných mléčných výrobků (Roman Karda)

Zajímá vás, jak to na Krajáči vypadá?

Podívejte se na fotky z posledního Krajáče, který navštívilo přes 2000 návštěvníků.

Co jsou regionální značky?

KVALITA A TRADICE Z REGIONŮ

Regionální značka znamená:
·         záruku kvality a vazby na region
·         šetrnost k přírodě
·         konkurenční výhodu pro lokální podnikatele
·         potenciál pro udržitelný rozvoj regionu
·         zastřešení Asociací regionálních značek

Přidejte se k události na facebooku. Sdílejte a pozvěte své přátele!

Podrobné informace:

produkční NR, Bedřiška Kotmelová kotmelova@nrpraha.cz

ZDROJ1

ZDROJ2

Nahlédnete do pokladnice plné těch nejvzácnějších objevů. Připraveny budou pracovní listy, malý archeologický výzkum pro každého a tvořivá dílna.

Hlavní budova Slováckého muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště, neděle 9. dubna, od 13.00 do 17.00 hodin. Vstupné dítě 40 Kč, rodina 90 Kč.

Dozvíte se, co to postní doba je, kolik dní trvá a povíme si o významných dnech v tomto období. Kdy a proč se nosila mařena a jaké roční období zakončovala? Na všechny čekají zábavné pracovní listy a tvořivá dílna, kde si každý z dětí vyrobí svou panenku Mařenku a přivolají jaro společně se zajíčky a beránky. Program ve stálé expozici začíná každou celou hodinu.

Hlavní budova Slováckého muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště, neděle 19. března, od 13.00 do 17.00 hodin. Vstupné dítě 40 Kč, rodina 90 Kč.

SOBĚSLAV: Dva dny plné kreativního tvoření na téma Jaro a Velikonoce.

Vejce je od pradávna symbolem růstu a plodnosti. Již po staletí je rozšířena vedle duchovních tradic a zvyků o jarních svátcích zvyklost darování vajíčka. V něm obsažená životní síla se tak má přenést na obdarovaného. Nemusí to být však jen vajíčka.  Stejně jako na Moravě dostávají v některých oblastech koledníci sladkosti.

V lesnaté končině v okolí Mužakowa (Bad Muskau) a v celé střední Lužici bývaly dříve děti při koledě o Velikonocích bohatě obdarovávány svými kmotry a kmotrami. Tento zvyk je zčásti zachováván ještě i v dnešní době; součástí daru jsou i kraslice. Tato kmotrovská povinnost končí spolu s konfirmací dítěte (církevním obřadem při dosažení dospělosti).

Po skončení masopustu se zdobení kraslic věnují převážně děvčata, komerčně pak ženy, které tvoří opravdu skvělá díla, ale i děti individuálně nebo ve školách v zájmových kroužcích. Bývají to i kluci, protože škrabání ostrým pilníkem do skořápky obarvené inkoustovou tužkou se vzor vyrývá obtížně, přičemž  je třeba dbát na to, aby byl vzor vyškrabán čistě. Tato technika vyžaduje velkou zručnost a malířské nadání.        

Vosková technika (batikování) je v Lužici nejen nejstarší, ale i nejznámější technikou zdobení kraslic. Pomocí sestřiženého husího brku a špendlíkové hlavičky se na vajíčko nanáší horký vosk – přitom se trojúhelníky, čárky a tečky řadí do ornamentálních obrazců. U vícebarevných kraslic se voskové body nanášejí znova a vejce se ponoří do lázně jiné barvy. Tento pokus je možno opakovat až šestkrát. Nakonec se vosk setře nad plamenem svíčky pomocí měkkého hadříku. 
Ten, kdo má v oblibě neostré kontury, používá techniku leptání. Při ní jsou do skořápky pomocí žíraviny – kyseliny solné či lučavky královské – a husího brku leptány rozličné motivy. Opětovně přišla do módy také vosková bosírovací technika. Při  ní se jako ozdobný prvek nanáší na vejce barevný vosk, který je zde ponechán.

Mimořádným zážitkem jsou v předvelikonočním období velikonoční trhy ve městech Budyšín (Bautzen), Wojerecy (Hoyerswerda), Běla Woda (Weisswasser) či v obcích Slepo (Schleife) a Brězowka (Halbendorf), na nichž je možno sledovat lidové umělce při zdobení kraslic. Zmíněné tvůrčí techniky jsou zde demonstrovány s pílí, zručností a uměleckou dokonalostí. Mnozí návštěvníci jsou překvapeni, kolika úkonů je třeba, nežli je možno položit na stůl pestrou kraslici.

Běžně jsou ke zdobení využívána slepičí vajíčka s bílou skořápkou, ale při použití syté barvy mohou být i vejce barvy béžové. Vajíčka z jedné a druhé špičky jsou propíchnuta a tekutý obsah vyfouknut, nehrozí tak při náhodném prasknutí ušpinění.  Lidoví umělci neváhají použít vejce ptáčků, čímž dosahují jemných vzorů až cizelérsky vyvedených. U vajec husích nebo kachních jde o rozměrově větší vzory a překvapivost neobvyklé objemnosti a plochy. Extrémními a ojedinělými jsou kraslice, jejichž původ je od cizokrajných ptáků jako jsou pštrosi.

Po všech lužických sídlech se v postní době lze setkat s „vajíčkovníky“, stromy, které jsou okrášleny barevnými vajíčky. Vajíčka jsou věšena kolem dveří, obchodníci jimi zdobí výklady, ale jsou také uvnitř a jejich prodejem se zabývá každý obchod s potravinami. Jsou organizovány soutěže krášlení vajíček a také četné výstavy. V informačních centrech  nebo i v prodejnách upomínkových předmětů v Lužici je možno kraslice koupit po celý rok. Jednobarevná se prodávají i v supermarketech.  Sbírku různě malovaných vajíček nabízí Centrum Lužických Srbů ve Slepu (Schleife) nebo Muzeum Lužice v Budyšíně.
 

O Velikonocích jsou nejpřitažlivější tradicí jezdci na koních, méně známým a omezeně udržovaným zvykem je zpívání kěrluší. Duchovních obřadů po celé období je velké množství a jsou udržovány jen v některých oblastech Lužic

Autorský voiceband tří herců ve spolupráci s divadelní společností Masopust, jejímž dlouhodobým zaměřením jsou náročné a mnohdy básnické texty, jejichž sdělení leží ve slově. Masopust pokračuje v pěstování silného jevištního jazyka jako možnosti sdílení podstatných témat.

Tvůrci: Ivana Uhlířová, Michal Kern, Miloslav König
Dramaturgie: Tereza Marečková

- - - - - - - - - - - -

"Tak toto je lahůdka, voiceband/kabaret/pásmo scének/výjevů, původně jednorázová akce, jež se naštěstí opakuje, účinkující tematizující sami sebe - profesně i osobně - coby představitele lidstva, divadlo odrážející realitu vnitřně i zvenčí." (Jiří Koula, i-divadlo.cz, 1. 1. 2017)

" (...) Jedná se o energií nabité divadlo charismatických herců a precizně vystavěnou inscenaci. Hravou, ale ne samoúčelnou, zábavnou, ale ne podbízivou, angažovanou, ale ne návodnou. Skutečný 'folklor vnitřní korupce'." (Barbora Etlíková, divadelni-noviny.cz, 9. 1. 2017)

- - - - - - - - - - - -

V sobotu 29. 2. v A studiu Rubín!

Rezervace: http://bit.ly/2kgjnHt

Město Frenštát pořádalo spolu se soubory Sedmikvítek a Radhošť z Trojanovic pod hlavičkou Valašského folklorního spolku Vševalašský bál již po druhé. Poprvé to bylo v roce 2010. Zatím co tehdy byl ústředním tématem masopust (končiny), tak letos se celý program nesl v duchu jarmarečním. Celá akce se uskutečnila za podpory Moravskoslezského kraje a řady dalších partnerů.

Zábava byla připravena ve všech hlavních prostorách Domu kultury. Velký sál, malý sál, foyer i chodby rozsáhlého objektu se už od odpoledních hodin začaly plnit účastníky bálu, členy folklorních souborů ze všech koutů Valašska, které na velkém sále zkoušely svá vystoupení. Ústředním tématem bálu byl jarmark, a tak na chodbách i v předsálí nechyběly trhovní stánky s řemeslnými výrobky a domácími dobrotami. Krátce po půl osmé večer za zvuku "starodávného" nakráčely na taneční parket krojované páry. Velkolepý nástup zahájil program jedenáctého Vševalašského bálu. Poté co všichni přítomní společně zazpívali "Na horách Studénky", předala delegace z Bystřice pod Hostýnem vedená místostarostou města Jiřím Ottem a předsedou souboru Rusava Petrem Stanovským pořadatelskou štafetu v podobě ozdobeného stromku zimostrázu (krušpánku) starostce Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňce Leščišinové a předsedkyni Valašského folklorního spolku a umělecké vedoucí souboru Sedmikvítek Janě Šamánkové. Krátkou zdravici k přítomným pronesl také náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo, který převzal nad Vševalašským bálem záštitu. Konferenciéři bálu náhle upozornili na vznešenou postavu, která byla oděna v biskupském oděvu, kráčela mezi krojovanými tanečníky. Šlo o samotného patrona města Frenštátu pod Radhoštěm svatého Martina. Ten promluvil k účastníkům bálu: "Jen ve výjimečných případech sestupuji z erbu tohoto krásného města, abych pozdravil jeho dobré obyvatele. Nyní tak činím proto, že se sem do Frenštátu pod Radhoštěm sjely stovky hostí z celého Valašska i jiných koutů naší krásné země. Žehnám tedy tomuto bálu. Už za dva dny začíná čtyřicetidenní půst. Potěšte tedy svá břicha, naplňte korbele, veselte se, radujte se, neboť ještě můžete."

Poté už následoval komponovaný pořad, kdy se taneční parket proměnil v rušné tržiště. Postupně se jednotlivé folklorní soubory představily jako řemeslníci a jarmareční prodejci. O zábavu se tak postarali dráteníci, kováři, kořenářky, ševci nebo řezníci a další. Vedle skvělých tanečních výkonů nabízeli publiku své výrobky a dobroty. K vrcholu Vševalašského bálu už tradičně patřilo hromadné vystoupení odzemkářů. Valašský mužský figurální tanec odzemek v podání desítek ogarů různého věku sklidil bouřlivé ovace publika.
Netančilo se jen na hlavním sále, ale i v konferenčních sálech a v malém sále v přízemí. Zde se střídaly cimbálové muziky jednotlivých souborů. Velký zájem byl také o stylový jarmareční fotokoutek, ze kterého si jako památku mohl odnést každý vytištěnou fotografii. O půlnoci byl organizovaný program završen tombolou.
Volná zábava pokračovala až do ranních hodin. Jedna z návštěvnic zhodnotila celý bál slovy "My jsme přijeli ze Vsetína, jsme ze souboru Vsacan a jsme nadšení. Máte to tady moc krásné. Ten kulturák je nádherný, všechno je na jednom místě, hezky se tu o nás staráte, a organizace je perfektní.  Příští rok má být Vševalašský bál u nás na Vsetíně, tož sa vynasnažíme, abychom udrželi laťku…"



Foto: Jan Novotný

Fotogalerie (při použití fotogafií prosíme vždy o uivedení autora)

Tisková zpráva ke stažení

Marian Žárský
Městské kulturní středisko
744 01 Frenštát pod Radhoštěm
tel. 556 835 397, mob.606 756 313
mks@mufrenstat.cz
www.kulturafrenstat.cz; www.frenstatpr.cz
Facebook MěKS