Lidová kultura

Letošní program slavnosti je zaměřen na významný region České republiky, Horácko, vymezený zhruba Českomoravskou vrchovinou a tedy kulturně spojující Čechy s Moravou. V této krajině pahorkatin se déle než jinde udržela tradiční lidová kultura, jak múzická tak výtvarná.

Folklorní obraz Vysočiny představí dva významné soubory: z české strany soubor Kohoutek z Chrudimi, ze strany moravské soubor Pramínek z Jihlavy. Obě tělesa zosobňují svou torbou názory na interpretaci lidového tance, zpěvu, muziky včetně užití krásných krojů. Mezi odkazy folkloru zde ve speciálním odborném programu představíme skřípáckou muziku Jihlavska, která byla čerstvě zapsána na národní Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky.

Ovšem i další folklorní projevy z české i moravské strany zasluhují pro svůj neotřelý projev mimořádnou pozornost, pro nějž za dobu své mnohaleté činnosti získali jejich interpreti řadu ocenění. Sem patří i nezbytný doprovod slavnosti ve sféře výtvarné a řemeslné, který v hale Národopisného muzea tradičně představí mistři lidového umění a řemesla Českomoravské vrchoviny.

Srdečně zveme nejen na bohatý program, ale rovněž na milá setkání s umělci i milovníky lidových tradic v letošní Kinského zahradě.

Program:

Sobota 20. 5. 2017

• 15.00 Slavnostní zahájení
  Odborný pořad Na skřípáckou notu  - představení jednoho z nejvýznamnějších fenoménů naší tradiční lidové kultury s ukázkami hry skřípácké muziky z Jihlavy (doc. L. Tyllner)
  Hala Národopisného muzea
• 17.00 Vysočinou
  Komponovaný pořad věnovaný vybraným jevům horáckého folkloru, Kohoutek z Chrudimi a Pramínek z Jihlavy (J. Langhammerová)
  Terasa za Národopisným muzeem
• 13.00–17.00 Předvádění rukodělné výroby
  Dílny Národopisného muzea

Neděle 21. 5. 2017

• 14.30 Obrazy Horácka
  Folklorní uměleckou tvorbu inspirovanou Horáckem představí soubory Kohoutek z Chrudimi a Pramínek z Jihlavy (J. Langhammerová)
  Terasa za Národopisným muzeem

Plakát slavností přiložen.

ZDROJ

„Mottem letošní přehlídky jsou dobová řemesla. Dětem tím připomínáme 680. výročí první doložené písemné zmínky o existenci našeho města. Nyní už záleží na dětské fantazii, čím vším nás letos naši předškoláci a školáci překvapí,“ říká starostka České Lípy Romana Žatecká.

Na soutěžní přehlídce budou určitě k vidění kreativní ruční výtvory, které pod vedením svých pedagogů tvoří děti právě teď – během března a dubna. Podobně jako loni všechny vystavené práce posoudí odborná porota. Ta rozhodne, kdo v jednotlivých věkových kategoriích (MŠ, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ) zpracoval nejlepší a nejkrásnější ruční výrobek. Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen vítězům se pak uskuteční na oslavě Dne dětí, kam město pozve zástupce ze všech škol zapojených do projektu.

Na výstavě se také podílejí firmy a živnostníci: AZPO Group, s.r.o., Jizerské pekárny spol. s r.o., Festool CZ s.r.o., Pila Častolovice a Železářství Karel s.r.o., kteří prostřednictvím radnice darovali školám materiál k výrobě ručních prací. Dřevem a textiliemi počínaje a surovinami na pečení konče.

„Loni jsme se nejen projektu zúčastnili, ale hned jsme dosáhli vynikajícího výsledku, což nás velmi potěšilo. Využili jsme materiálu, který nám poskytl podnik Johnson Controls a vyrobili jsme různé druhy módních kabelek k praktickému nošení. I letos se zapojíme. S čím, to ale neprozradíme. Doufáme, že opět prokážeme, že máme dobré nápady i zručné ruce,“ uvádí Mgr. Eva Jetenská ze ZŠ Školní.

Kolektivům, které si budou chtít výstavu prohlédnout i mimo stanovenou otevírací dobu, bude zpřístupněna po předchozí dohodě na tel. 731 435 017 nebo na e-mailu: bilkova@mucl.cz.

ZDROJ

Festival se uskuteční v termínu od 24. do 28. května 2017.

„Součástí programu budou hned dvě premiéry: tou první bude představení spojující němý film Dobrodružství prince Achmeda, vytvořený v roce 1926 speciální metodou stínohry z pohádek Tisíce a jedné noc, s multiinstrumentálním vystoupením britského performera Smithe. Dalším festivalovým tahákem bude druhá premiéra nového pořadu Náš svět v podání Vojenského uměleckého souboru Ondráš v prostorách amfiteátru,“ vyjmenoval dvě divácky nejvděčnější akce festivalu jeho ředitel Jaroslav Kneisl. Jedinečné zážitky slibuje i úvodní koncert s názvem Cimbálové hrátky pro malé i velké svátky, který slibuje díla nejlepších skladatelů v interpretaci nejlepších cimbalistů, a to na speciálně nasvícené scéně.

„Pro naše město je festival prestižní záležitostí, proto jsme letos zvýšili finanční podporu na 300 tisíc korun,“ připomněl starosta města Valašské Meziříčí Robert Stržínek. „I když jsem duší rocker, festival mi změnil pohled na cimbál a jeho možnosti,“ přiznal starosta. Část programu se uskuteční díky podpoře města v jeho objektech, zejména v Kulturním zařízení Valašského Meziříčí.

Základem festivalu je mezinárodně ceněná soutěž ve hře na cimbál, letos rozšířená o čtvrtou kategorii nejmladších žáků. I proto budou výkony cimbalistů i cimbálových duet hodnotit dvě odborné poroty. „Vítězové interpretační soutěže zahrají na závěrečném galakoncertě v sobotu 27. května,“ potvrdil J. Kneisl. Vyzkoušet si hru na cimbál ale bude moci letos úplně každý, kdo přijde ve čtvrtek 25. května odpoledne na meziříčské náměstí. „Chceme cimbál dostat mezi lidi obrazně i doslovně, proto bude znít hudba mimo jiné i na vlakovém nádraží. Ve středu 24. května mezi 14. a 16. hodinou se tu představí dětská cimbálová muzika ZUŠ Zlín Morava,“ dodal ředitel Kneisl.

Zakladatelkou a duší festivalu je Růžena Děcka, která se výuce hry na cimbál věnuje celý život. „Dnes, po 25 letech od založení festivalové tradice, už máme z čeho čerpat. Podařilo se nám rozvinout v mladých lidech jejich tvůrčí, skladatelský a umělecký potenciál a uplatnění nástroje je v současnosti už opravdu ve všech hudebních žánrech,“ konstatovala s potěšením čestná prezidentka MFC Růžena Děcká.

Letos festival navázal spolupráci také s místní Charitou a Diakonií ČCE a zapojil je do programu. V pátek 26. května se bude konat Odpoledne s Charitou zakončené koncertem komorní hudby v Kostele Nanebevzetí P. Marie.  V neděli 28. května od 11 hodin Dopolední matiné s Diakonií a kapelou Ruky na dudy v evangelickém kostele v parku Botanika. Výtěžek benefice pro Diakonii ČCE bude použit na rekonstrukci budovy, kde pracují s lidmi s hendikepy.

Mezinárodní festival cimbálu vznikl v roce 1995, jeho pořadatelem je Cimbálová asociace České se sídlem ve Valašském Meziříčí. Za dobu dvacetileté historie se stal festival prestižní a výjimečnou možností multižánrové prezentace tohoto nástroje pro profesionální umělce i amatéry a má velký vliv na výchovu mladé hudební generace cimbalistů. Je jedinou akcí s tak širokým zaměřením v České republice a také naprosto unikátní v celé Evropě. 

Mezinárodní festival cimbálu se koná každé dva roky v reprezentativních prostorách města Valašské Meziříčí. Tyto svátky cimbálové hudby jsou vždy dlouhodobě připravovány organizačním výborem složeným ze členů Cimbálové asociace ČR a příznivců cimbálu, spolu se ZUŠ Alfréda Radoka Valašské Meziříčí a dalšími institucemi Zlínského kraje. Mezi pravidelné podporovatele festivalu patří Město Valašské Meziříčí, Fond kultury Zlínského kraje, Ministerstvo kultury ČR, nadační fondy a renomované podniky Zlínského kraje. Generálním partnerem obsáhlého projektu je firma Austin Detonator. Záštitu nad akcí převzal hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Program festivalu přiložen.

ZDROJ

„Cena Zlatý kolovrat je udělována tvůrcům v oborech tradičních lidových řemesel a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj. Vedení kraje si cení historického odkazu i pracovitých a tvůrčích lidí, a proto chce do budoucna do procesu nominací na toto ocenění zapojit i širokou veřejnost,“ řekl hejtman Jiří Štěpán.

Krajkářka Jaroslava Jedlinská z Merklovic se s výrobou paličkované krajky seznámila již v dětství a v průběhu let realizovala návrhy řady významných výtvarnic z tuzemska i zahraničí. Je také autorkou ceny Ministerstva vnitra ČR za inovaci ve veřejné správě za rok 2013. Jako jedna z mála krajkářek paličkuje také jemné tradiční vláčkové krajky.

Umělecký kovolitec Jindřich Janeček z Merklovic se vyučil slévačem a následně pracoval jako mistr odborného výcviku. Ze zájmu o řemeslo si doma pořídil pec, ve které začal odlévat z kovů s nižším bodem tání a postupně se dostal až k bronzu. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří orlice a plastika na památníku na Chlumu, pamětní deska věnovaná Janu Nepomuckému pro Vyšehradskou kapitulu či replika sochy Krakonoše pro náměstí v Trutnově.

Zvonař a kovolitec Jan Šeda z Deštného v Orlických horách se učil u starých slévačů v podhůří Orlických hor v tehdy četných místních slévárnách. Od roku 1990 vyráběl zvonky i čtyřicetikilogramové zvony v dílně v Kostelci nad Orlicí, kterou později převzal jeho syn. Nyní působí Jan Šeda v Deštném, kde se svou ženou vybudoval hrnčířský a zvonařský ateliér.

První ceny Zlatý kolovrat byly předány v roce 2002. Včetně letošního ceremoniálu bylo již předáno 39 ocenění. Návrhy připravilo Muzeum východních Čech ve spolupráci s oddělením kultury a památkové péče krajského úřadu.

www.kr-kralovehradecky.cz