Lidová kultura

Hlavním centrem a dějištěm slavnostního zahájení bude Muzeum vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci u Sedlčan, které se rovněž stane výchozím bodem pro „Putování středním Povltavím za lidovými stavbami". Slavnostní zakončení se uskuteční o týden později ve dnech 22. – 23. 7. v Národopisném muzeu Slánska ve Třebízi.

Záměrem je, aby se ke Dnům lidové architektury podle svých představ a možností zapojily všechny kraje naší republiky. Středočeský kraj v této souvislosti začlenil jejich každoroční pořádání do krajské Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu ve Středočeském kraji a k tomu zpracoval Zásady pro pořádání Dnů lidové architektury Středočeského kraje. Podobným způsobem se k celostátním Dnům LA již čtvrtým rokem připojuje například Liberecký nebo Zlínský kraj a letos se s programem přihlásil také Olomoucký kraj.

Ve Středočeském kraji nalezneme dostatek ukázek tradiční české lidové architektury a historie, které si některé organizace a nadšenci vzali za úkol chránit a zachovat pro další generace. Mezi nejvýznamnější skanzeny v oblasti prstence kolem Prahy patří Hamousův statek ve Zbečně, muzeum a skanzen Červený Újezd, Hornický skanzen Mayrau ve Vinařících u Kladna, skanzen ve Vysokém Chlumci, Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, soubor zděné lidové architektury v Třebízi či Hornický skanzen v Příbrami.

Posláním a smyslem Dnů lidové architektury je seznamovat širokou kulturní veřejnost k bohatstvím  lidové architektury a oslovit, motivovat a inspirovat zástupce státní správy i samosprávy, odborné instituce a organizace, různé neziskové a občanské iniciativy, vlastníky, investory, projektanty, odborníky i širokou veřejnost k péči o toto jedinečné dochované kulturní dědictví.

Všem, kteří se zapojí do pořádání akcí v rámci Dnů lidové architektury kdykoliv poskytneme potřebné rady a pomoc. Zejména celostátní propagaci prostřednictvím webových stránek www.lidove-stavby.cz a v dalších médiích.

Všichni zájemci o lidovou architekturu středního Povltaví jsou vítáni ve Vysokém Chlumci na slavnostním zahájení Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska v sobotu 15. července 2017 v 10 hodin a na následném programu.

Kontakt na Metodické a organizační centrum Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska  2017: Kotěrovo centrum architektury - Trmalova vila, Vilová 11, 100 00 Praha 10 - Strašnice.

ZDROJ

Akce s názvem CELÉ ČESKO NA DEVÍTCE představí rukodělné výrobky, keramiku, workshopy pro děti či ochutnávky nejrůznějších krajových gastronomických pochoutek v téměř dvacítce stánků. „Chceme odstartovat tradici akce, při které se budou moci sejít všichni obyvatelé naší městské části a připomenout si své kořeny. Pro návštěvníky připravili organizátoři také atraktivní hudební program. Pestrou atmosféru ze všech koutů ČR tak doplní venkovská dudácká muzika Bedrník, staropražské písničky skupiny Šlapeto či folklórní vystoupení Slováckého krúžku.

Vstup na akci je zdarma.

Více informací na www.facebook.com/Celeceskonadevitce.

TZ přiložena.

ZDROJ

Jako poctu Jarmile Šulákové za její mimořádný přínos v oblasti interpretace valašské lidové písně, za její popularizaci a zachování kulturního dědictví jí udělili vsetínští zastupitelé na březnovém zasedání Zvláštní cenu in memoriam. „Při této příležitosti připravujeme na neděli 29. října vzpomínkový pořad, na kterém vystoupí cimbálová muzika Technik a Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, se kterými dlouhá léta pravidelně spolupracovala, ale třeba také cimbálová muzika Milana Mlčáka či dětští zpěváci z okolí Vsetína, kteří jsou jejími následovníky,“ prozradil část připravovaného programu starosta Jiří Růžička s tím, že město Vsetín podalo prezidentu České republiky návrh na udělení státního vyznamenání in memoriam pro Jarmilu Šulákovou. To se předává 28. října v Den vzniku samostatného československého státu.

„Před začátkem vzpomínkového pořadu bude v prvním patře vsetínské radnice otevřeno pro širokou veřejnost vzpomínkové místo, kde dcera Jarmily Šulákové Zuzana, věnuje městu Vsetín fotografie, ocenění, obrazy či kroj, který její maminka používala,“ doplňuje Andrea Frňková, vedoucí odboru školství a kultury vsetínské radnice. 

V posledním říjnovém týdnu bude navíc odhalena na Valašském Slavíně pamětní deska Jarmily Šulákové, jejímž autorem je vsetínský akademický sochař Miroslav Machala, který je rovněž autorem náhrobku Josefa Sousedíka.

Jarmila Šuláková zemřela letos 11. února ve věku nedožitých 88 let a vzhledem k tomu, že byla natolik výjimečnou osobností, rozhodli vsetínští zastupitelé na březnovém zasedání, že letos nebude udělena žádná jiná cena než Zvláštní cena Jarmile Šulákové in memoriam.

ZDROJ

Na rekonstrukcích původních krojů z Těšínska vítězka pracovala podle informací získaných z muzeí, několika fotografií a původních kreseb Josefa Mánesa. Ušila a vyšila sadu jablunkovských rukávců, horalských rukávců zdobených barevnou vrkůčkovou technikou i dalších těšínských rukávců s originální pozoruhodnou „skryntovou“ výšivkou. Vyšívá už více než padesát let, o její práci byl vždy zájem, vyšívala také civilní oblečení a užitkové věci, například pánské košile, halenky, šaty, peřinky do kočárků, pytlíky na bylinky, ubrusy. Zúčastnila se také soutěží Kouzlo lidové výšivky a Moravská lidová výšivka ve Veselí nad Moravou, ve kterých získala vždy druhé místo.

Své profesní znalosti předávala svým následovníkům v zájmových kroužcích pro děti na základních školách. Vedla kurzy vyšívání, na kterých své zkušenosti předávala také zájemcům z řad dospělých. Své umění a znalosti tradiční bílé výšivky, výšivky křížkové, „skryntu“ i plastické výšivky kovovými nitěmi, které jsou velice důležité pro udržení lidových krojů Těšínska a jejich rekonstrukcí, předala Blažena Slováčková své dceři. Je tedy naděje, že tato tradice nezanikne a bude pokračovat dále.

„Oceňuji ušlechtilou snahu o zachování původní tradiční lidové kultury a způsobu života našich předků, zejména pak to, že potřebnou úctu a sounáležitost k našim předkům předává našim dětem a probouzí tím v nich cit k historii našeho regionu,“ zhodnotil 1. náměstek hejtmana Lukáš Curylo.

ZDROJ

Celý víkend + pondělí plných historických průvodů, divadel, hudebních vystoupení, pouťových atrakcí, národní památka - Běh o barchan, nočních koncertů, ohňových show apod. VSTUPNÉ JE ZDARMA.

Pořadatelem je Město Jemnice.
Husova 103
675 31 Jemnice
tel.: 568 450 221
www.mesto-jemnice.cz
info@mesto-jemnice.cz

O slavnosti:

V červnu po svátku sv. Víta (15. 6.) se každoročně v Jemnici koná slavnost s podivným názvem - Barchan. Traduje se, že patří mezi nejstarší v Čechách a na Moravě. Prokazatelné je však pouze to, že se uskutečnila už v roce 1713. Tehdy byla v knize „Protocollum Miesta Swobodnego Jemnicze w Markrabstwij Moravskem“ popsána rozepře mezi měšťany Seidlem a Pišlem o věci potřebné ke slavnosti. Z tohoto náhodného zápisu vyplývá, že uvedeného roku 1713 nebyla pro měšťany žádnou novinkou. Naopak, v té době už byla slavnost zřejmě zavedenou tradicí.

Po celá staletí je jejím jádrem závod čtyř poslů. Stará pověst vypráví, že v roce 1312 se vydal král Jan Lucemburský s velkým vojskem na Moravu proti loupeživým rytířům, kteří sužovali celý kraj. Svoji mladou choť Elišku Přemyslovnu svěřil do péče měšťanům v dobře opevněné Jemnici. Král ani v boji nezapomínal na svou novomanželku. Postupně vyslal čtyři posly s pergameny, kde popsal, že vojenské tažení probíhá úspěšně. Královna byla velmi chudá, a proto posly odměnila jen tím, co měla. První dostal barchetový náprsník, který vyšívala pro svého chotě. Druhý dostal šátek, třetí punčochy a čtvrtý věnec.

Průběh oslav se v minulosti často měnil. Nikdy se však nezměnilo jádro celé slavnosti. Tím je běh čtyř poslů, kteří nesou zprávy své královně Elišce Přemyslovně. Běh o Barchan je od roku 2014 zapsán na prestižní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

V současnosti je Barchan zahájen v pátek v podvečer průvodem měšťanů a vyvěšením barchanického a městského praporu na radnici. Purkmistr pak otevírá tržnici a mazhauzy k pořádání slavnosti. Večer patří taneční veselici na zámku. V sobotu ráno vzbudí Jemničany průvod bubenic a trubačů. V dopoledních hodinách je připravena scéna na podiu před zámkem k uvítání královských manželů. Král Jan Lucemburský se svým doprovodem vjíždí do bran města Jemnice a předává svou novomanželku do péče měšťanů. Pak odjíždí s vojskem potírat loupeživé rytíře.

Odpoledne se koná tradiční Běh o barchan. Průvod kostýmovaných postav sundá barchanický prapor a pak se společně vydají Husovou ulicí k cíli závodu na křižovatku u kulturního domu. Start závodu poslů je na křižovatce u obchodního domu. V cíli se poslové musí dotknout barchanického praporu. Pak se seřadí a s doprovodem odejdou na radnici, kde jsou zapsána jejich jména do pamětní knihy.

Vyvrcholením slavnosti je velká scéna před zámkem, kde podle pověsti královna odměňuje posly tradičními dary. Scéna je doplněna písněmi, tanci a souboji rytířů. V odpoledních hodinách přijíždí král Jan se svou družinou do opevněné Jemnice. Královna poděkuje Jemničanům za jejich pohostinství a slíbí jim, že na ně král nezapomene a odmění je za věrné služby rozsáhlými privilegii. Královský pár pak odjíždí z Jemnice za doprovodu pestrého průvodu historických postav. Velký průvod se vydá Zámeckou ulicí, kolem náměstí Svobody, ulicí Husovou a Tyršovou ven z města.

Od pátečního večera až po nedělní odpoledne probíhá v areálu zámku historické tržiště. Návštěvník může vidět tradiční řemesla, divadelní scénky, dobové písně, tance apod. Ve večerních hodinách městem prochází průvod historických postav s pochodněmi, který dovede návštěvníky do areálu zámku na taneční veselici. Den je zakončen velkým ohňostrojem.

Nedělní dopoledne patří tradiční svatovítské pouťové mši svaté. Už po staletí se v tento den schází v lipovém háji u kostela sv. Víta věřící z celého kraje. Odpoledne je v areálu zámku připraven další kulturní program.

Program a více informací zde

ZDROJ

ZDROJ2