„Zápis se týká tradice generačního předávání krajkářství, které k Vamberku a jeho okolí neodmyslitelně patří. Vamberk je s historií paličkovaných krajek svázán téměř čtyři sta let, v jejichž průběhu se stal centrem krajkářské výroby v Podorlicku. Jako zdroj obživy se ovšem tento fenomén stává stále vzácnější, “ říká náměstkyně hejtmana Martina Berdychová, která je odpovědná za oblast školství a kultury.
K udržení tradice přispělo rodinné předávání a také vznik a udržení Krajkářské školy či existence Muzea krajky – jediného muzea, které se soustředí na dokumentaci, prezentaci a další podporu krajkářství. Svou úlohu sehrála i činnost družstva Vamberecká krajka Vamberk, které v padesátých a šedesátých letech zaměstnávalo na 400 krajkářek, které realizovaly krajky od našich předních výtvarnic. Od devadesátých let minulého století působí pozitivně vliv města Vamberk, které je každoročním pořadatelem Krajkářských slavností, resp. Mezinárodního setkání krajkářek a je spolupořadatelem prestižní přehlídky Bienále české krajky.
Znalost paličkování se na Vamberecko dostala po třicetileté válce, kdy zdejší panství připadlo rodu belgického původu. V roce 1889 byla ve městě Vamberk zřízena krajkářská škola, která napomohla udržet a dále rozvíjet vysokou úroveň místní znalosti paličkování a působí zde s nepřerušenou tradicí dodnes. Ve Vamberku se udržela tradice výroby lidových krajek až do 20. století, kdy z jejich bohatství čerpalo i družstvo Vamberecká krajka Vamberk zaměstnávající až 400 krajkářek.
Z oblasti Podorlicka pocházely zakladatelské osobnosti české moderní krajky. Silný vztah k umění krajky a pochopení významu tradice českého krajkářství projevilo město Vamberk v devadesátých letech 20. století pořádáním mezinárodních krajkářských setkání. V roce 2002 rozšířilo starou tradici o soutěžní přehlídku krajkářské tvorby Bienále české krajky. Díla uváděná na Bienále prokazují životní sílu starobylé vznosné techniky, která se dokázala prosadit i v současné době.
Nominovaný kulturní statek se ovšem netýká pouze samotného Vamberka, ale také obcí Potštejn, Rybná nad Zdobnicí nebo Záměl. K zachování kontinuity krajkářství zde přispěl fakt, že oblast byla v rámci Českých zemí jedinou, kde převažoval český živel. Ostatní krajkářské lokality byly totiž vždy spojeny s německy mluvícím etnikem a s jeho poválečným odsunem zanikly.
