Lidová kultura

„Chci vidět vambereckou krajku na seznamu UNESCO, ale k tomu vede dlouhá cesta. První krok učinila Rada Královéhradeckého kraje již loni, kdy zapsala Tradici generačního předávání krajkářství na Vamberecku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje. Nyní tento fenomén chceme dostat na vyšší seznam platící pro celou republiku, abychom zajistili, že toto 400 let přetrvávající umění nikdy nezanikne,“ uvedl hejtman Jiří Štěpán.

Královéhradecký kraj návrh na zapsání tradice výroby vamberecké krajky do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky zpracuje a podá do 28. února 2019 na Ministerstvo kultury ČR. Jeho pracovníci nechají vypracovat posudky a do konce roku 2019 ministr kultury rozhodne.

Historii krajkářství na Vamberecku lze vystopovat až do počátku 17. století, kdy podorlické panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdaléna Grambová pocházela z belgických Flander a zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Byla to ona, kdo přinesl know how na výrobu tehdy vysoce žádaného oděvního doplňku. Krajkami, zejména těmi z Belgie, se zdobily ženské i mužské oděvy, čím bohatší, tím nákladnější krajky se na ně našívaly.

V 19. století se obliba takzvaných vláčkových krajek z Vamberecka rozšířila i na lidové kroje. Označení „vláčková“ je odvozeno od „vláčení“ niti zprava doleva a obráceně při nahazování půdice (sítě). Podomní obchodníci, takzvaní faktoři, je od místních krajkářek vykupovali a prodávali na lidové kroje na Moravě, ve Slezsku i v Uhrách. V roce 1889 byla ve Vamberku zřízena První česká odborná škola krajkářská. Její tradice podobně jako vamberecká krajka přetrvala dosud, byť se její podoba též měnila.

Dne 1. září 2006 se Krajkářská škola Vamberk stává organizační složkou města Vamberka. V současné době školu navštěvuje v zájmových kurzech paličkování na 140 žákyň, dětí a dospělých žen z Vamberka i okolí.

„Vedle Krajkářské školy ve Vamberku by fenomén vamberecké krajky měl být nově součástí vzdělání na krajské Střední škole průmyslové, textilní a polygrafické v Červeném Kostelci. O užší spolupráci jedná s vambereckou školou i Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby Univerzity Hradec Králové,“ uvedla náměstkyně hejtmana Martina Berdychová.

S koncertem ale Ondráš navštíví také další města - Prahu, Olomouc, Ostravu, České Budějovice, Vyškov, Babice u UH a Svatý Hostýn. Podrobnější informace o termínech najdete na webu http://www.vusondras.cz/

Téměř hodinový koncert Neseme vám tu novinu s hudebními úpravami autora pořadu Martina Kováře přinese starobylé adventní a vánoční zpěvy, které se zpívaly v chrámech i domovech po staletí. Orchestr lidových nástrojů VUS ONDRÁŠ pod vedením Jaromíra Kučery, za zpěvu sólistů a také dívčího sboru, navodí tu pravou atmosféru vánočního rozjímání a radosti.

Koncert bude také vysílán na Štědrý den v 10.50 na ČT 2 (záznam z koncertu v Praze) nebo 29. prosince od 16.30 na Radiu Proglas (záznam z koncertu v Babicích).

Vánočně vyzdobenému kostelu odpovídají i každodenní ranní zpěvné mše s roráty, písněmi z doby českého císaře Karla IV. Slavnostní vánoční mše jsou v kostele hrány obzvláště od doby, kdy v Bojanovicích působil regenschori, vynikající pedagog Pavel Janeček. Byla to zvláštní osobnost - ráno muzicíroval na mši, dopoledne na svatbách a odpoledne na schůzi pro místní komunisty. Při vánočních obřadech troufale hrál Vánoční mši Jakuba Jana Ryby nebo sakrální skladby, které se jinde hrát nesměly. Svatováclavský sbor a orchestrt je v současnosti jedním z významných těles Moravského Slovácka. Křesťanské tradice zde udržují jako málokde jinde.

Také Vánoce v Dolních Bojanovicích mají hudební tradici. Dechovka „Burdů“ před půlnoční procházela vesnicí a vyhrávala koledy. Dnes se dodržují i volby stárků a chození po koledě. A když se o Štědrém večeru jde na návštěvu příbuzných, tak se musí zazpívat … "za pohárek za tolárek budem zpívati".  Během sychravých večerů se pije slivovice a tak mnozí koledníci již na půlnoční nedojdou.

Slavnostním jídlem bývá křenová omáčka s knedlíkem a uzeným, pekou se koláče, ale vynikající bojanovickou specialitou jsou korunky Panenky Marie nebo běžně korýtka. Růže už byste stěží hledali, ale Boží milosti ještě některé hospodyňky, často vynikající cukrářky, běžně připravují.

I když se moderní život dotýká občanů v této snad nejzbožnější obci na Moravě, víra je zakořeněná v jejich duších. Vítek Sládeček při úpravě vinného sklepa na rotundu vsadil do čela sklepa kříž. „Našel jsem v sutinách někde u Hustopečí podivný kámen. Odhrábnul jsem kameny a prsť okolo a byl to krásný kamenný kříž. Bude se hodit, řekl jsem si.“ Vinař ho umístil  do čela  rotundy, aby vytvořil symbolickou ozdobu posvátné vinařské svatyně.

V obci se traduje příběh chasy, která rozdováděná šla od muziky z Josefova, kteréhosi z nich napadlo  trefovat se do sochy Panenky Marie u cesty kamením. Jeden z chlapců hodil větším kamenem a urazil Matce Boží ruku. Prý do měsíce si zlomil ruku a právě tu, co Panence urazil. Věřte nebo nevěřte…

Víra a Vánoce jsou v Dolních Bojanovicích spjaty se spoustou tradic a hlavně s velkou hudebností. Zaznívají koledy, ale hned i světské, ty nádherné moravsko-slovácké písničky s překrásnými texty, oslavujícími život, rodinu a lásku. Bohaté lidské vztahy překypují v celé atmosféře svátků symboly rodiny a zrození života.

"Chceme vzdát hold těm, kteří bojovali za demokracii a náš národ doma i v zahraničí. Současně ale i pomoci dětem s těžkými úrazy po autonehodách. Proto výtěžek z dražby rovnoměrně rozdělíme mezi Sdružení válečných veteránů ČR a Nadační fond Kolečko,“ uvedl Zbyněk Passer, který je investorem celého projektu "Muži 28. října".

Jádrem a klíčovou součástí díla je vzácný tisk popisující příběhy a osudy "Mužů 28. října“. Kniha je vysazena na ručně vyrobeném papíru a také ručně vázaná. Obálka kombinuje tvrdé výběrové dubové dřevo s nejjemnější kůží marockých ovcí. Je vykládaná českými drahokamy a cennými kovy. Knihu, uloženou v na míru vyrobeném koženém pouzdře, doplňují exkluzivní pamětní medaile z cenných kovů a raritní poštovní známky. Tato kolekce bude vydražena v rámci XVIII. Reprezentačního plesu Městského soudu v Praze, který proběhne v polovině prosince v paláci Žofín. Základní vyvolávací cena byla stanovena na 10 000 Kč. Kupní cena je přitom odhadována na částku 550 000 Kč.

Výtěžek aukce bude z jedné poloviny prostřednictvím komunitního projektu televize Prima - Prima SVĚT věnován Nadačnímu fondu Kolečko, který podporuje Centra dětské traumatologie a realizuje programy prevence úrazů dětí zejména v silničním provozu. Zbývající polovinu získá Sdružení válečných veteránů ČR.

Kolekce je věnována pěti osobnostem, které stály u vzniku samostatné republiky a vešly později ve známost jako Muži 28. října: Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Po dvouletém úsilí týmu předních výtvarníků, umělců a mistrů svého oboru vzniklo unikátní sběratelské dílo. Kolekce obsahuje pět pamětních zlatých medailí s hlubokým reliéfem, raritní poštovní známkový aršík s motivy Mužů 28. října a také mimořádně vzácnou, vyřezávanou, zlatem a českými drahými kameny vykládanou řemeslně vázanou knihu s příběhem Mužů 28. října, která zároveň slouží jako luxusní etue na kolekci mincí. Kniha je vytištěna na ručním papíře spojením čtyř vysoce náročných technologií, včetně zdobení listů zlatem. Jde o umělecké dílo, které vzniklo komplexním a velmi náročným souběhem mnoha tradičních řemesel v jejich již dávno nepoužívané podobě a zcela jedinečné svým zpracováním. Nejen v českých zemích práce podobného charakteru dosud nikdy nebyla představena.

Další zájemci o zhlédnutí kolekce mohou navštívit Pasáž českého designu v budově České národní banky, kde je kniha dlouhodobě vystavena. Všechny podrobnosti o jejím vzniku jsou zveřejněny na webu www.muzirijna.cz.

Více zde

„Během letošního adventu jsme vystoupili v České Lípě u hradu Lipý. Představili jsme pásmo koled a povídání v duchu tradic, které se v tuto roční dobu kdysi dodržovaly a v mnoha rodinách v Podještědí dosud dodržují," prozrazuje o adventním programu Jaroslav Horáček.

V Českodubském muzeu, kde má folklórní soubor své zázemí, je uchováván betlém z roku 1834, o kterém píše Karolina Světlá v povídce Kantůrčice. I když spisovatelka, známá z českého národního obrození, o Vánocích v Podještědí nikdy nebyla, dokázala všechny zvyky dokonale popsat jednak ve zmíněné povídce, ale především ve Vesnickém románu. Betlém údajně sestrojil dědeček chytré venkovské dívky Enefy Podhájské. Býval předmětem obdivu dospělých a především dětí. Když o Vánocích přicházely k Podhájským, vždy tu našly malý dárek.

Soubor Horačky potěšil také diváky v sousedské Proseči pod Ještědem, kde se mihne i během předvánočního setkání s živým betlémem.

„To je z veřejných vystoupení vše. Alespoň zbude členkám o to více času poklidit domovy, napéct vánočky a cukroví a potkat se s rodinou a přáteli. Společný večírek na konci roku rovněž chybět nebude, “ tvrdí Jaroslav Horáček.

Vedle Horaček na Českodubsku je stejně aktivní spolek Dubáci. Ten již na začátku adventu pozval své příznivce do kostela sv. Jakuba Vyššího na Zpívání o Vánocích. Vánočně naladit atmosféru dokázal  i koncert oblíbené kapely Noël, která do „letařouského“ kostelíčka zavítá již po sedmé. Navíc představil hotovou repliku barokní sochy sv. Jakuba Většího s kompletní polychromií od mistra Vítka Sochora.

Českodubský spolek pořádá celoročně především liturgické tradiční obřady - jako např. Boží tělo, putování od Jána k Jánu včetně setkání členů souboru v adventním čase.

Cestu z Betléma do Rakouska absolvuje vánoční plamínek letecky, zde se pak během slavnostní ekumenické bohoslužby předává skautům z jednotlivých evropských zemí. Letos tato slavnost proběhne v sobotu 15. prosince v Linci, v katedrále Neposkvrněného Početí Panny Marie (Mariendom). Odtud přivezou světlo skauti z Českých Budějovic a z Plzně do ČR vlakem Os 3806 Donau Moldau (odjezd Linz 17:35, příjezd České Budějovice 19:58).

Následující den, v neděli 16. prosince 2018 ráno, se pak vánoční plamínek díky skautským dobrovolníkům a partnerství Českých drah rozšíří po celé republice – rozvoz probíhá již tradičně po vlakových trasách. Skautští kurýři ho doručí do všech koutů naší republiky. Přehled příjezdů do jednotlivých stanic najdete zde. 

Téhož dne, v neděli 16.12., proběhne slavnostní přivítání Betlémského světla ve třech katedrálách: v Brně na Petrově v 9 hodin, v Praze u svatého Víta a v Olomouci u svatého Václava v 10 hodin.

Třicátý příjezd Betlémského světla oslaví v neděli 16. prosince v 18h pražští skauti Skautskou Rybovkou v budově České pošty v Jindřišské ulici.

Na mnoha lokálních akcích si pak až do Štědrého dne budou moci lidé od skautů připálit svíčky nebo lucerničky a Betlémské světlo si odnést do svých domovů. Jejich přehled najdete na této mapě. 

Na poštách v Praze, Brně a Olomouci bude možno v týdnu před Vánocemi získat příležitostné razítko Betlémského světla.

Heslo skautů pro letošek zní „Mír potřebuje rozmanitost – společně pro tolerantní společnost“ a odkazuje na klíčovou myšlenku zakladatele skautingu lorda Roberta Baden-Powella. Betlémské světlo v tomto může pomoci jako jeden ze symbolů míru a porozumění mezi národy.

Letošním Dítětem světla je jedenáctiletý skaut Niklas Lehner z Horního Rakouska. 28. listopadu se vydal do Betléma, kde si v jeskyni narození Krista převzal Betlémské světlo.

Myšlenka Betlémského světla vznikla v Rakousku, odkud se rozšířila do desítek zemí světa. Úplně poprvé plamínek přicestoval v roce 1986 letadlem do Lince, kde se jeho rozdávání stalo součástí vánoční sbírky rakouského rozhlasu a televize na pomoc postiženým dětem. Do tehdejšího Československa se Betlémské světlo dostalo až po pádu komunistické vlády a v rukou exilových skautů putovalo v prosinci 1989 až pod sochu sv. Václava v Praze.

Partnery Betlémského světla jsou České dráhy a Český rozhlas.

Celou akci připravuje brněnské skautské středisko Řehoře Mendla s pomocí stovek skautských dobrovolníků a dobrovolnic po celé zemi.

Informace o Betlémském světle najdete také na www.betlemskesvetlo.cz. 

ZDROJ

Začátek 20. století, samota uprostřed neznámé krajiny, dům starých manželů, nečekaná noční návštěva. Tak začíná děj krátkého filmového příběhu, který se postupně rozvíjí v napínavé drama. „Scénář vychází z legendy, která koluje v různých obměnách po celé Evropě. Hlavní zápletku tvoří sílící dilema manželů, zda je příchozí cizinec jejich ztracený syn, nebo naopak zločinec, proti kterému je třeba začít rychle jednat,“ vysvětluje Tomáš Pokorný, producent snímku.

Příběh se odehrává v intimní atmosféře, kterou svými dialogy vytváří tři postavy. Do jejich rolí byli obsazeni američtí herci. Pro postavu otce padla volba na Boba Bodreauxe (seriály Genius; Walker, Texas Ranger), matku ztvárnila Julie Josephson (seriály Britannia nebo Knightfall) a cizince Diego Di Giovanni (seriál Monk či Las Vegas: Kasino). Podle producentů má film natočený v angličtině na festivalech větší potenciál zaujmout.

Proč si štáb vybral k natáčení právě rožnovský skanzen? „Při obhlídkách jsme samozřejmě navštívili více míst. V rožnovském muzeu jsme ale našli vše potřebné. Pro filmaře je to ideální místo. Zástupci skanzenu nám navíc hodně pomáhali. Podporu jsme našli také u místní filmové kanceláře, která nám zprostředkovala třeba levnější ubytování v hotelu Energetic. Takové zázemí bychom jinde těžko hledali,“ uzavírá Pokorný.

Tvůrci filmu, který má být hotový na jaře příštího roku, plánují snímek po ukončení „festivalového života“ zveřejnit na internetu. Pro nedočkavé diváky se chystá promítání v Praze. Pokud se ale podaří domluvit se zástupci skanzenu, slavnostní předpremiéra proběhne právě zde.

SLOŽENÍ ŠTÁBU:

Režisér: Kiril Todorov

Scénář: Aneta Hastíková

Kamera: Pavel Kopp

Produkce: Tomáš Pokorný

Kostýmy: Lucie Halgašová

Zdroj: Mgr. Magdaléna Hladká, www.zlinfilmoffice.cz