Lidová kultura

„Je to deset let, co vznikla iniciativa Zachraňte Ježíška. Od původních protestů sněhuláků a psaní petic jsme se přesunuli na sociální sítě, kde šíříme osvětu a podporuje různé charitativní projekty nebo pohádku Jiřího Stracha Anděl Páně. Za tu dobu máme vybudovanou početnou a aktivní fanouškovskou základnu, ale rozhodli jsme se ještě dál posunout a Santu definitivně vytlačit z prostoru České republiky. Proto jsme oslovili ke spolupráci spolek Pro tradiční Vánoce s projektem Náš Ježíšek, který má podobný cíl a mnohým může pomoci lépe se se specifiky tajemného Ježíška vypořádat,“ říká Tomáš Zdechovský, který původně studentskou iniciativu založil. 

Jedni spoléhají na dětskou fantazii, kouzlo Vánoc, různorodé zimní motivy a zdravý patriotismus, druzí jdou cestou návratu k tradiční vizuální podobě Ježíška inspirované známým Pražským Jezulátkem. Dlouho proto působili jako konkurenti. To se ale začalo nyní měnit s tím, že oba projekty spojuje podpora dárkonoše Ježíška. 

„Podoba našeho Ježíška je historicky autentická s představami našich předků o nadělujícím Ježíškovi tak, jak se o něm – malém dítěti, Jezulátku například zpívá v koledách. Hlavním posláním našeho vánočního projektu je návrat symbolické podoby Ježíška a ochrana tradic adventu a Vánoc. Naším cílem je vytvořit harmonii mezi tradiční vánoční symbolikou, požadavky komerční komunikace a prožíváním Vánoc doma a ve veřejném prostoru. Chceme obnovit jedinečnou vánoční atmosféru v srdci Evropy. Na letošní rok jsme proto připravili manifest Desatero tradičního adventu a Vánoc, ke kterému se může veřejnost připojit svým podpisem,“ vysvětluje Děpold Czernin z projektu Náš Ježíšek, který pořádá různé kulturní akce s důrazem na obnovu tradic, zavádí a zajišťuje vratný systém hrnečků s motivem Našeho Ježíška na vánočních trzích a letos se opět pokusí o napsání a následný zápis do knihy rekordů s nejdelším dopisem Ježíškovi v naší zemi. 

„Pro letošní rok plánujeme vzájemnou podporu našich aktivit. V příštím roce pak spolupráci užší s tím, aby se o aktivitách ve prospěch dárkonoše Ježíška a našich tradičních vánočních zvycích, co nejvíce vědělo a hovořilo,“ doplňuje Zdechovský. 

 

Rada Královéhradeckého kraje a Muzeum východních Čech v Hradci Králové již od roku 2002 každoročně oceňují vybrané lokální rukodělné výrobce. Titul "Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje" je udělován osobám, které ovládají postupy, dovednosti, znalosti a technologie rukodělné výroby, prezentují je na přehlídkách, výstavách a specializovaných akcích zaměřených na tradiční lidová řemesla a předávají své profesní dovednosti a zkušenosti svým následovníkům. V současné době, až do konce února 2019, probíhá proces nominace pro následující rok.

Návrhy na nominace přijímá Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Muzeu východních Čech v Hradci Králové.

Seznam oceněných od roku 2002 je zveřejněn na webových stránkách Královéhradeckého kraje www.kr-kralovehradecky.cz a webových stránkách Muzea východních Čech v Hradci Králové www.muzeumhk.cz, kde také naleznete kompletní informace o přijímání návrhů a udělení ocenění.

Kontaktní adresa: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu, Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové.

Kontaktní osoba: Bc. Eliška M. Tintěrová, e.tinterova@muzeumhk.cz.

„Na letošní vánoční výstavu jsme zapůjčili exponáty z Třebechovického muzea betlémů a z rodiny Sochorovy z Hradce Králové. Vybrali jsme jen betlémy dřevěné. Uvidíte figurky jak pestře malované, tak v přírodních odstínech, u nichž vynikne struktura dřevin. Betlémy budou různého stáří a velikosti i z různých míst,“ uvádí kurátorka akce Mgr. Stanislava Cafourková.

„V rodině Sochorových jsou pokračovateli betlemářské tradice otec Martin a syn Jakub. Spolu opatrují a opravují starší jesličky rodinné i zakoupené a vytvářejí betlémy nové, mnohé z nich jako mechanické. Některé exponáty tak před vámi doslova ožijí,“ dodává.

Zajímá vás, jak se uvádějí jednotlivé figurky do pohybu? Kolik součástek je potřeba k tomu, aby darovník chodil, anděl létal, rybář se plavil na loďce? Jestliže ano, pak budete mít možnost několik mechanismů sami vyzkoušet. Pan M. Sochor připravil „stroječky“, které se uvádějí do pohybu kličkou a které slouží k tomu, aby návštěvník zkoumal tato jednoduchá technická řešení.

Výstava potrvá do 13. ledna 2019 a navštívit jí můžete i o vánočních svátcích: 24. 12. – zavřeno; 25. – 30. 12. – 10.00 – 16.00 hodin; 31. 12. 2018 – 1. 1. 2019 – zavřeno.

Více na www.cbmpolicka.cz

Zdroj: ALENA ZAVORALOVÁ, Městské muzeum a galerie Polička / Centrum Bohuslava Martinů

„Chci vidět vambereckou krajku na seznamu UNESCO, ale k tomu vede dlouhá cesta. První krok učinila Rada Královéhradeckého kraje již loni, kdy zapsala Tradici generačního předávání krajkářství na Vamberecku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje. Nyní tento fenomén chceme dostat na vyšší seznam platící pro celou republiku, abychom zajistili, že toto 400 let přetrvávající umění nikdy nezanikne,“ uvedl hejtman Jiří Štěpán.

Královéhradecký kraj návrh na zapsání tradice výroby vamberecké krajky do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky zpracuje a podá do 28. února 2019 na Ministerstvo kultury ČR. Jeho pracovníci nechají vypracovat posudky a do konce roku 2019 ministr kultury rozhodne.

Historii krajkářství na Vamberecku lze vystopovat až do počátku 17. století, kdy podorlické panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdaléna Grambová pocházela z belgických Flander a zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Byla to ona, kdo přinesl know how na výrobu tehdy vysoce žádaného oděvního doplňku. Krajkami, zejména těmi z Belgie, se zdobily ženské i mužské oděvy, čím bohatší, tím nákladnější krajky se na ně našívaly.

V 19. století se obliba takzvaných vláčkových krajek z Vamberecka rozšířila i na lidové kroje. Označení „vláčková“ je odvozeno od „vláčení“ niti zprava doleva a obráceně při nahazování půdice (sítě). Podomní obchodníci, takzvaní faktoři, je od místních krajkářek vykupovali a prodávali na lidové kroje na Moravě, ve Slezsku i v Uhrách. V roce 1889 byla ve Vamberku zřízena První česká odborná škola krajkářská. Její tradice podobně jako vamberecká krajka přetrvala dosud, byť se její podoba též měnila.

Dne 1. září 2006 se Krajkářská škola Vamberk stává organizační složkou města Vamberka. V současné době školu navštěvuje v zájmových kurzech paličkování na 140 žákyň, dětí a dospělých žen z Vamberka i okolí.

„Vedle Krajkářské školy ve Vamberku by fenomén vamberecké krajky měl být nově součástí vzdělání na krajské Střední škole průmyslové, textilní a polygrafické v Červeném Kostelci. O užší spolupráci jedná s vambereckou školou i Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby Univerzity Hradec Králové,“ uvedla náměstkyně hejtmana Martina Berdychová.

S koncertem ale Ondráš navštíví také další města - Prahu, Olomouc, Ostravu, České Budějovice, Vyškov, Babice u UH a Svatý Hostýn. Podrobnější informace o termínech najdete na webu http://www.vusondras.cz/

Téměř hodinový koncert Neseme vám tu novinu s hudebními úpravami autora pořadu Martina Kováře přinese starobylé adventní a vánoční zpěvy, které se zpívaly v chrámech i domovech po staletí. Orchestr lidových nástrojů VUS ONDRÁŠ pod vedením Jaromíra Kučery, za zpěvu sólistů a také dívčího sboru, navodí tu pravou atmosféru vánočního rozjímání a radosti.

Koncert bude také vysílán na Štědrý den v 10.50 na ČT 2 (záznam z koncertu v Praze) nebo 29. prosince od 16.30 na Radiu Proglas (záznam z koncertu v Babicích).