Kraj usiluje o to, aby se na vambereckou krajku nikdy nezapomnělo
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj podá žádost na ministerstvo kultury o zapsání vamberecké krajky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Dohodli se na tom hejtman Jiří Štěpán a starosta Vamberka Jan Rejzl.
„Chci vidět vambereckou krajku na seznamu UNESCO, ale k tomu vede dlouhá cesta. První krok učinila Rada Královéhradeckého kraje již loni, kdy zapsala Tradici generačního předávání krajkářství na Vamberecku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje. Nyní tento fenomén chceme dostat na vyšší seznam platící pro celou republiku, abychom zajistili, že toto 400 let přetrvávající umění nikdy nezanikne,“ uvedl hejtman Jiří Štěpán.
Královéhradecký kraj návrh na zapsání tradice výroby vamberecké krajky do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky zpracuje a podá do 28. února 2019 na Ministerstvo kultury ČR. Jeho pracovníci nechají vypracovat posudky a do konce roku 2019 ministr kultury rozhodne.
Historii krajkářství na Vamberecku lze vystopovat až do počátku 17. století, kdy podorlické panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdaléna Grambová pocházela z belgických Flander a zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Byla to ona, kdo přinesl know how na výrobu tehdy vysoce žádaného oděvního doplňku. Krajkami, zejména těmi z Belgie, se zdobily ženské i mužské oděvy, čím bohatší, tím nákladnější krajky se na ně našívaly.
V 19. století se obliba takzvaných vláčkových krajek z Vamberecka rozšířila i na lidové kroje. Označení „vláčková“ je odvozeno od „vláčení“ niti zprava doleva a obráceně při nahazování půdice (sítě). Podomní obchodníci, takzvaní faktoři, je od místních krajkářek vykupovali a prodávali na lidové kroje na Moravě, ve Slezsku i v Uhrách. V roce 1889 byla ve Vamberku zřízena První česká odborná škola krajkářská. Její tradice podobně jako vamberecká krajka přetrvala dosud, byť se její podoba též měnila.
Dne 1. září 2006 se Krajkářská škola Vamberk stává organizační složkou města Vamberka. V současné době školu navštěvuje v zájmových kurzech paličkování na 140 žákyň, dětí a dospělých žen z Vamberka i okolí.
„Vedle Krajkářské školy ve Vamberku by fenomén vamberecké krajky měl být nově součástí vzdělání na krajské Střední škole průmyslové, textilní a polygrafické v Červeném Kostelci. O užší spolupráci jedná s vambereckou školou i Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby Univerzity Hradec Králové,“ uvedla náměstkyně hejtmana Martina Berdychová.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818