Lidová kultura

Na tuto sobotu se můžeme těšit na 1. ročník Vršovického masopustu, který začne ve 14 hodin v Heroldových sadech a bude pokračovat po horních Vršovicích. Ten kdo si nestihne obstarat vlastní masku, nezoufejte. Každý má možnost po cestě navštívit centrum kreativního prostoru Výkladní skříň Holandská 42, kde v čase od 14:30 do 16:00 pod dohledem profesionálů z oblasti designu kostýmů si za poplatek 100 Kč může vyrobit vlastní. Můžete se těšit na hudbu, vyhlášení nejlepších masek, dobré jídlo a pití od Fajnšmekra a Bistra Waipawa. Atmosféru prvního masopustního průvodu zakončí pivnice Ferdinand, kde můžete ochutnat skutečná piva z Benešova a nejen je.

Více na www.vykladniskrin.com nebo FB www.facebook.com/vykladniskrin/?fref=ts

 Sídlíme nedaleko české hranice a těšíme se na nové návštěvníky z Čech. Přijeďte a zažijte středověk! O novinkách a pravidelných akcích Vás budeme informovat.

www.historickypark.cz

www.geschichtspark.cz

www.facebook.com/Geschichtspark

Pro návštěvníky malé i velké bude navíc ve stálé expozici Slovácko připraveno krátké povídání o masopustních zvycích doprovázené typickými písněmi s představením charakteristických masek.

Hlavní budova Slováckého muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště, sobota 6. února, 
9.00–12.00 hodin. Vstupné 40 Kč.

Doprovodný program ve stálé expozici Slovácko: Povídání o fašanku, s fašančáry.

Povídání o fašanku se bude konat v sobotu 6. února v 10.00 a 11.00 hodin ve stálé expozici Slovácko.

Pavel Princ
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti – MUZEUM, které každého CHYTNE!
e-mail: pavel.princ@slovackemuzeum.cz
telefon: +420 774 124 027

Propagační video

V období půstu se nekonaly svatby, tancovačky a veliké oslavy. Nejen z důvodů náboženských, ale i pro vzrůstající množství práce v zemědělství. V současnosti je postní doba soukromou potřebou většinou jen věřících. Popeleční středa odvozuje své jméno od popelce, spáleného prachu z kočiček, kterým kněz dělá kříž na čele věřícím a přitom prohlašuje: „Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“

Postní období liturgicky zahrnuje 6 nedělí, které mají v lidovém kalendáři zvláštní pojmenování a jsou doprovázeny různými lidovými obyčeji v minulosti spojovaných především s magickými praktikami. První postní neděle se nazývá Pytlová, Liščí nebo Pučálka (čas pučení a rašení), stejně se jmenuje i jídlo z naklíčeného a upraženého hrachu, které se v tomto období pojídá. Druhá postní neděle zvaná Pražná má také jméno odvozené od jarního pokrmu, pražma. Třetí neděle Sazometná je spojena s předvelikonočním úklidem, někdy se jí též říkalo Kýchavná (prosby za odvrácení nemocí, kterým kýchání předchází) a úklid se konal později.
Další neděle již přinášejí dochované lidové zvyky. Na Družebnou neděli chodili například družbové zvát na budoucí svatby, konané po velikonočních svátcích. Někde o této neděli pořádala mládež menší slavnosti. Poslední dvě postní neděle s sebou nesou zvyky již více známé a jsou dodržované ve zjednodušené či znovuobnovené podobě i v současné době. Smrtná neděle je spojována s vynášením Smrtky, Mořeny, Mařeny, obřadu zobrazujícího konec zimy a nástup jara. Rituál je jedním z nejstarších dochovaných obřadů vinoucí se tisíciletími. Zvyk během času změnil formu, ztratil magický obsah a stal se hrou mladých děvčátek či dětí. V druhé části obřadu přinášela děvčata do vsi nové léto, líto, letečko, májíček. Zelený stromek nebo ratolest (symbol života) ozdobený barevnými vajíčky, pestrými stužkami, řetízky. Nejčastěji používanou barvou je červená - barva krve, života. Červená patří k Velikonocům, někde se jim říkalo i Červené svátky. Květná neděle, zvaná také Palmová, je poslední nedělí před Velikonocemi. Její lidové obřady a obyčeje jsou těsněji propojeny s liturgickými obřady. O Květné neděli vjíždí Kristus na oslátku doprovázený apoštoly a učedníky do Jeruzaléma oslavit velký židovský svátek Pesach. Je radostně vítán jásotem „hosanna“ a cestu mu posypávají palmovými ratolestmi, jak vypráví evangelium. Svátkem nekvašených chlebů Pesach si Židé připomínají vyvedení z egyptské poroby.
Květnou nedělí začíná Svatý týden: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, neděle (Vzkříšení Páně) a pondělí velikonoční. Více než liturgické obřady si současná společnost připomíná lidové zvyky s Velikonocemi spojené. O Zeleném čtvrtku se tradičně vařilo a někde ještě i vaří něco zeleného (většinou špenát, kopřivy), pečou se jidáše. Při mši svaté odlétají kostelní zvony do Říma. Při obřadech místo zvonků klepají řehtačky. Řehtají i děti (dříve pouze kluci) při obchůzce vesnicí ve čtvrtek a v pátek a dostávají koledu. Někde ještě honí Jidáše. Zvyk „honění Jidáše“ patří mezi nejstarší české velikonoční hry . Z původně náboženského obřadu se běhen staletí vyvinula dětská zábava spojená s obchůzkou a popěvkem o nevěrném Jidáši. Chlapec vyběhne během večerní mše z kostela a rozběhne se vsí, za ním ostatní kluci s řehtačkami, honí ho a zpívají: „Jidáše honíme, klekání zvoníme…“ Klekání se obvykle zvonilo v sedm hodin večer.
Na Velký pátek vládl přísný půst. Tento den byl věnován především ukřižování a smrti Ježíše Krista, Syna Božího. Ale i tento výjimečný den provázely nejrůznější pověry a magické praktiky, které měly přinést prosperitu, úrodu a rozkvět rodin. Liturgické obřady Velké noci, Bílé soboty, začínají až po západu slunce. Při slavnostním Te deum se vrací zvony z Říma. I tento den je spojen s magickými praktikami, ke kterým se používaly nově svěcený oheň, kočičky posvěcené o Květné neděli a svěcená voda. Především se chránila pole a budoucí úroda, stavení i rodina. Ve stejném liturgickém duchu se konají nedělní obřady. A zároveň se lidé připravují na tradiční zvyky spojené s velikonočním pondělím. Barví se vajíčka, pletou pomlázky a děti a mládež se připravují na koledu. O pondělí velikonočním se rozběhnou děti vesnicí s pomlázkami a za říkání „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný…“ získávají barvená vajíčka, kraslice, cukroví a někdy i peníze. Většinou chodí koledovat po příbuzných a známých, kteří je již očekávají. Jedním ze zvyků, který přežil staletí, bylo tzv. ťukání. Kdysi kluci na pastvinách, v nedaleké minulosti i děvčata, ťukali proti sobě špičkou vajíček, kdo ho naťukl, vajíčko soupeře získal. Ti nejšikovnější měli vaječné hody. Především na moravských vsích chodí koledou i dospělá mládež, mládenci honí děvčata s pomlázkou v ruce a snaží se, aby je co nejvíce šleháním ochránili před nemocí a dalšími nepříjemnostmi života. Za to dostanou koledu - vajíčka, přípitek, pohoštění a velkou mašli na pomlázku. „Bití“ žen a dívek vzbuzuje u cizinců překvapení, rozpaky i rozhořčení. Je to prý barbarský zvyk. Nedokážou nebo nechtějí pochopit, že je to hra, ženami přijímaná a přímo vyžadovaná. Objevila se dokonce i podaná žaloba na policii. Region od regionu se tento zvyk liší drobnostmi, někde - hlavně na jižní Moravě a Slovensku - šlehání děvčat střídá polití vodou až hozením dívek do potoka. Naše děvčata od malička jezdila na velikonoční svátky na vesnici, kde pomáhala péct jidáše, mazance i velikonočního beránka a v neděli barvila s babičkou, tetou a sestřenicemi vajíčka. V pondělí s košíky vyrazili všichni, bratranci i sestřenice, na koledu ke známým, příbuzným a sousedům, kde již byli očekáváni. Ještě předtím oběhli kluci i tátové celý dům a koledovali u ženských členů rodiny. Ovšem, až na mého muže. I když si švagrová před něj stoupla, sklonila se a přímo ho vybízela k vyšlehání. On, kubánský caballero, se přece nemohl takto dotknout ženy. Ale i přesto si nejvíce vajíček vždycky vykoledoval on.

LITERATURA:

Zíbrt, ‚Čeněk. Veselé chvíle v životě lidu českého. Vyšehrad, Praha, 2006
Zeman, Jiří. Hody hody doprovody aneb Jak se slavily Velikonoce ve staré Praze. Akcent, Třebíč, 2007
Langhammerová, Jiřina. Čtvero ročních dob v lidové tradici. Petrklíč, Praha, 2008

Již po dvanácté se uskuteční mezinárodní soutěžní festival pro děti a mládež „Svátek jara“. Festival, který je mezinárodní přehlídkou pěveckých, hudebních a tanečních souborů i letos přivítá stovky účinkujících z různých zemí.

Záštitu nad festivalem drží Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a primátor statutárního města Teplice Jaroslav Kubera.

Program velkolepé show je pečlivě připravován na základě hodnocení mezinárodní poroty. Diváci mohou těšit na pestrou přehlídku různého umění, jako je zpěv, tanec, hra na hudební nástroje atd., na velmi vysoké a profesionální úrovni, a to přes nízký věk a amatérský statut vystupujících.

Jednotlivá vystoupení budou hodnocena na soutěžní přehlídce, která se bude konat 29. března 2016 v Domě kultury v Teplicích od 17:00. Vyvrcholením festivalu bude zakončení slavnostním gala koncertem 31. 3. 2016 v Divadle Hybernia v Praze od 17:00, kde si budou diváci opět moci vychutnat představení moderního, klasického i folklorního tance, zpěvu a ostatní druhy umění.

Adresa míst konání:

29. 3. 2016    17:00  DK Teplice, Mírové náměstí 2959, Teplice

Vstupné: Dospělí 120,- / děti 60,-

31. 3. 2016    17:00  Divadlo Hybernia, Hybernská 4, Praha

Vstupné: Dospělí 250,-/ děti: 150,-

Mediálními partnery akce je internetové RadioGo.cz, Taneční magazín, Pražský Telegraf a Agentura Angel

Zájemci si díky přistavenému autobusu během jednoho dne prohlédli klášterní betlém v kostele sv. Vavřince, dále kostelní betlém v kostele sv. Bartoloměje v Rumburku, jesličky v bazilice minor ve Filipově, v kostele sv. Václava ve Šluknově, v kostele sv. Šimona a Judy v Lipové, v kostele sv. Archanděla Michaela v Dolní Poustevně a v kostele sv. Mikuláše v Mikulášovicích. Zde se mohli seznámit s kostelními betlémy z Mikulášovic, Vilémova a Lobendavy a zhlédnout jednodenní výstavu stovky soukromých betlémů, připravenou Romanem Klingerem.  Putování za betlémy zakončila prohlídka výstavy betlémů v Muzeu Rumburk.

Během exkurze zazněly informace o počátcích stavby betlémů, vyprávělo se o jejich duchovním významu, odlišnostech jednotlivých kostelních jesliček a připomenuty byly osudy jednotlivých řezbářů. Vedle kostelních betlémů od významných řezbářů ze Šluknovska a německých uměleckých ústavů, vytvořených před rokem 1945, byly během dne na výstavách k vidění jesličky soudobých autorů - vyřezávaných, z papíru, překližky, příze, keramické hlíny, perníku i s moderním aranžmá látkového pozadí. Překvapil betlém od dětí z dolnopoustevenské farnosti se zakomponovanou modelovou železnicí s cílovou stanicí Betlém.  

Účastníci exkurze se na všech místech setkali s nebývalou ochotou správců jednotlivých kostelů, kteří program obohatili, např. o zpěv koled v Mikulášovicích, o výklad, meditaci a prohlídku výstavy betlémů na faře ve Šluknově nebo návštěvu opraveného podkroví kostela v Lipové. Podstávkový dům v Lipové nabídl i prohlídku výstavy historických fotografií obce a aktuální snímky vybraných betlémů z České republiky. 

Více informací sdělí:

Klára Mágrová, GSM +420 724 072 525, loreta.rumburk@seznam.cz

Místo konání: Náměstí Mikulov
 

Popis:
Fašank se v Mikulově slaví v sobotu 6. února masopustním rejem, který začne v 9.30 na Náměstí před radnicí. Letos je to již 27. ročník akce pořádané Národopisným spolkem Pálava. Přijďte se bavit na Náměstí, uvidíte průvod masek a tradiční mečový tanec Pod šable. Masopustní veselí a dobrou náladu podpoří i dechová hudba Mikulovanka, která masky doprovází. Aby se z fašanku nevytratil jeho původní smysl, příprava na křesťanské Velikonoce, průvod se pozdraví také s mikulovským proboštem Pavlem Pacnerem. 

Motto:

Kdo pil umřel, kdo nepil, umřel taky.

S bolesťó na játrech vám oznamujeme, že nás po roce nezřizenyho života opustila naša milá teta, milenka a kumpánka z mokré čtvrti paní

Basa rozená Kontrabasová

Masopustní průvod

 bude vycházet od kojecké Sokolovni

v sobotu 6. března 2016 v 10 hodin

Sraz všeckéch masek v 9.30 hodin, každá maska,
kerá přinde je vítaná!!! Pleťovy masky se nepočítajó.

Po tym, co vynde průvod od Sokolovni, pude směrem k radnici, kde náš starostlivé starosta předá maškarám ostatkovy právo.

Večer budó ostatky basy vykropeny slivovicó na sále
bévalyho Okresniho domu, kde začne

od 20 hodin HASIČSKÉ BÁL

Kolem půlnoci se s přítomnó nebožkó basó všeci rozlóčíme

a uložíme její ostatky zas na rok k ledu, esi letos nejaké bude.

!Srdečně zveme všechny občany!

Za zarmócenó rodinu MěKS Kojetín, Hanácká beseda,
Cantas a SDH Kojetín

Upusťte, prosím, od květinovéch darú, ale slivovicu donyst možete!

Vodění medvěda

Masopustní průvod masek ulicemi Kojetína v sobotu 6. 2. 2016 od 10.00 hod

Sraz masek v 9.30 hod na Sokolovně průvod masek od Sokolovny Kojetín, každá maska do průvodu vítána! Předání ostatkového práva starostou města u radnice v Kojetíně

Přijďte se poslední sobotu v lednu 30. 1.  na Mayrau spolu s ostatními maškarami naposledy před Velikonocemi pořádně poveselit, jelikož pak Vás čeká o něco málo víc jak 40 dní půstu.

Pokud se masopustu chcete účastnit, přijďte prosím, řádně namaškařeni – vaší tvořivosti se meze nekladou – protože masopust dělají právě masky a přijít bez ní by bylo hrozné faux pas. Vezměte si s sebou i hudební nástroje, nebo cokoliv, do čeho se dá pískat, bouchat atp.

Letos se vydají na Mayrovku čtyři masopustní průvody:

Masopustní průvod maškar z Podprůhonu vyrazí ve 13: 00 trasou:

Od Kulatý báby (hospoda U Maršnerů) Kolmistrova ulice – A. Suchého – Na Vyhaslém – přes Kamenný vrch – Lesní – směr Hornický skanzen Mayrau

Masopustní průvod maškar z Tuháňe s obchůzkou po domech vyrazí ve 13: 30 trasou:

Louka – ulicemi Lesní – Aeškerova – Revoluční – směr  Hornický skanzen Mayrau

Masopustní průvod maškar z Libušína vyrazí ve 14: 00 trasou:

Městský úřad Libušín – sídliště – ulicemi Františka Brzáka – Tuháňská – okolo střelnice a čistírny odpadních vod  –  směr Hornický skanzen Mayrau

Masopustní průvod maškar z Vinařic vyrazí ve 14: 30 trasou:

Obecní úřad Vinařice –  ulicemi K Náměstí – Švermovská – 9. května – Hornická – Hlavní –  směr  Hornický skanzen Mayrau

Program na Mayrau:

15:00 průvody maškar se sejdou na Mayrau

15:15 udělení masopustních práv, volba královny masopustu, poprava klibny

15:45 průvod po skanzenu v čele se zvolenou královnou

15:45 skupina Falling