Lidová kultura

Současně byla schválena změna Zásad vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje a díky této změně byl seznam rozšířen o další nemateriální statek - zápis Technologie výroby modrotisku, který byl v roce 2014 zapsán do celostátního Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Velikonoční obchůzky s Jidáši se vyskytují ve 13 sousedících obcích na Bučovicku. Tyto obchůzky jsou doloženy od druhé poloviny 19. století a dodnes se konají každoročně na Velký pátek nebo Bílou sobotu, v době, kdy podle křesťanské tradice utichají zvony na věžích kostelů a kaplí (na uctění památky umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista) a jejich zvuk nahrazují dřevěné nástroje v rukou chlapců, kteří obcházejí několikrát denně vesnici. Postava Jidáše představuje apoštola Jidáše, zrádce Krista, zosobňuje současně zlo jako takové. V každé obci má Jidáš svou specifickou podobu a projevy; je jím buď živý maskovaný představitel, nebo figurína. Postava Jidáše má vzbuzovat strach, ale spíš se stává objektem všeobecné zábavy, Jidáš honí ostatní, začerňuje sazemi, krémem na boty, někde je navíc výběrčím peněz. V některých vesnicích dochází na závěr obchůzky k potrestání Jidáše, které se děje zpravidla mimo obec, aby se zlo, které zosobňuje, nemohlo do obce vrátit. Obchůzky s Jidáši jsou na Bučovicku neodmyslitelnou součástí velikonočních svátků, tato oblast je jednou z mála v České republice, kde se postavy Jidášů vyskytují.

Výrobu modrotisku v současnosti zajišťují v České republice dvě provozovny, obě se nachází na území Jihomoravského kraje: Modrotisková dílna firmy Arimo ve Strážnici a Modrotisk Danzinger v Olešnici na Moravě.
Modrotisk je výsledným produktem techniky zdobení látek, při níž se pomocí forem nanese na plátno rezerva - hmota, jež chrání textilii v místech, která nemají být zabarvena. Potištěná látka je poté zastudena barvena v indigové lázni. Výroba modrotisku má své kořeny v Číně, v Evropě se tato technika rozšířila až na počátku 18. století a původně byla určena aristokratickým vrstvám. Na přelomu 18. a 19. století se modrotisk rozšířil na venkov a stal se materiálem pro výrobu některých součástí lidového oděvu i bytového textilu. Jedná se o jedinečné kulturní dědictví, které je stále živé a aktuální.

Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury JMK, na který jsou zapisovány nejvýznamnější projevy z oblasti tradiční lidové kultury vyskytující se na území kraje, byl vytvořený v roce 2013. Téhož roku do něj byly automatiky zapsány dva prvky: Slovácký verbuňk a Jízda králů na Slovácku – ve Skoronicích na Hodonínsku, které rovněž reprezentují Jihomoravský kraj na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Více informací o Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje je k dispozici na webových stránkách Masarykova muzea v Hodoníně a Jihomoravského kraje.

ZDROJ zprávy a přiložených fotografií

V pátek 5. února o půl druhé hodině odpolední se od Základní umělecké školy F. A. Šporka v Jaroměři vydal jako každoročně průvod maškar a muzikantů směrem k náměstí, kde mu pan starosta předal Feruli – povolení k rejdění a pak to všechno mohlo začít, nejdříve u stánků s občerstvením spolku Pronáměstí a potom obchůzkou kolem náměstí a po krámech. Hospodáři od nás koně a různá jiná zvířata kupovali, hospodyně s medvědem mazurku tancovaly, aby tak zajistily dobrou úrodu napřesrok, a všichni si s muzikanty zanotovali.

„My Vám všem děkujem, štěstí, zdraví višujem!“

Pokladničky s koledou - celkovou částku 4 666 Kč -  jsme v sobotu 6. února předali klientům nemocným roztroušenou sklerózou a potěšili je i masopustním vystoupením, které děti se svými učiteli nachystaly. Peněžní dar bude podle slov paní Jitky Holcové se použije na nákup tabletu s držákem, který  bude využíván na cvičení paměti, koncentrace a řečové funkce u klientů Domova sv. Josefa.

Velké poděkování také patří Johnově pekárně z Josefova, Řeznictví Uhlíř a spolku Pronáměstí za starost o nakrmení všech koledníků!

Těšíme se napřesrok a věříme, že i Vy.                     

Za muzikanty a maškary ze ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř Jarka Holasová

Mše v kostele sv. Valentina začíná v 9:30 hod.

Vraťte se s námi do dob dávných jarmarků. Na prostranství okolo kostela sv. Valentina a sokolovny Příbor se můžete těšit na zajímavý program. Nebudou chybět potulní muzikanti, komedianti, řemeslníci, soutěže, losování Valentinského štěstí ani lahodné pochutiny či moky. Prodej losů probíhá v informačním centru Příbor a v průběhu veselení na místě.

Petra Richterová
referent Odboru kultury a cestovního ruchu
Město Příbor
náměstí Sigmunda Freuda 19
742 58  Příbor
tel.: 556 455 428, 731 130 862
e-mail: richterova@pribor-mesto.cz
www.pribor.eu, facebook

​Vernisáž výstavy putovní verze stálé expozice Příběhy Romů se koná v sobotu 6. 2. od 14 h ve výstavních sálech Centra Bohuslava Martinů. Úvodní slovo pronese ředitelka Muzea romské kultury, s. p. o. paní PhDr. Jana Horváthová. Na vernisáži také vystoupí členové Světélka z.s. s romským etnickým souborem Sovnakune čhave pod vedením paní Heleny Kramčaninové z Vysokého Mýta a soubor Loli Ruža pod vedením Ivana Červeňáka z Luže s širokým repertoárem romských písní a tanců.

Výstava je rozdělena do tří tematicky provázaných celků. Romské dějiny a kulturu od svých počátků po současnost prezentuje panelová výstava Příběh Romů, která je putovní verzí stejnojmenné stálé expozice Muzea romské kultury, s. p. o. v Brně. Druhá část výstavy nás přenese do současnosti. Fotografie Petra Kadlece, Jana Langera a Oto Bundy nám zprostředkují současnou situaci Romů ve vyloučených lokalitách v Čechách a na Slovensku. Třetí část je výběrem portrétů z fotografické výstavy Roma Rising – Romské obrození, která představuje české občany – Romy, jimž se podařilo prosadit v majoritní společnosti. Autorem portrétů je americký fotograf Chad Evans Wyatt.

Putovní verze stálé expozice Příběh Romů ve svém úvodu přibližuje pravlast Romů – Indii a dále nastiňuje historický příchod Romů do Evropy. Obeznamuje s historickým procesem usazování Romů na našem území. Pojednává o osudech Romů za druhé světové války a zaměřuje se rovněž na poválečné dějiny Romů v Československu do roku 1989.

Na pozadí těchto historických událostí jsou představeny doklady hmotné i nehmotné kultury, tradic a způsobu života Romů v minulosti a to prostřednictvím trojrozměrných exponátů ze sbírek Muzea romské kultury, s. p. o. Pozornost je věnována tradičním řemeslům a profesím, ve kterých se Romové uplatňovali, a která byla předávána z generace na generaci. Jedná se především o tzv. kovozpracující řemesla (kovářství, kotlářství, zvonařství), výrobu ze dřeva, proutí, slámy či hlíny. Způsob odívání a zdobení byl specifickým projevem způsobu života a kultury Romů, a proto má na výstavě nezastupitelné místo. Pro nomádský způsob života byl typický kočovný vůz, který sloužil k přepravě, bydlení i uložení všeho potřebného, je proto také dominantou celé instalace.

Druhá část výstavy je věnovaná třem autorům, kteří ve svých fotografiích zachycují příběhy a osudy Romů v Čechách a na Slovensku. Zavedou nás do míst, o kterých téměř nikdo nechce vědět, a která jsou symbolem sociálního vyloučení, bídy a života bez perspektivy. Současně ale přiblíží hudební projekty spolku MIRET a Idy Kelarové, která se lidem v romských osadách věnuje a podporuje je humanitárně i umělecky.

Poslední část výstavy přináší výběr portrétních fotografií vzniklých v rámci projektu Roma Rising – Romské obrození. Jedná se o umělecké portréty Romů, kteří svým vzděláním, prací, profesionalitou, posláním a životním stylem odporují silně zakořeněným stereotypům a otevírají tím cestu k porozumění a k úspěšnému začlenění romské menšiny do společnosti. Autorem portrétů je americký fotograf Chad Evans Wyatt.

Vernisáž výstavy v ambitu rumburské Lorety se koná v pátek 5. února 2016 od 16.30 h. Výstava fotografií „Velikonoční jízdy v Mikulášovicích a Horní Lužici“ potrvá do 29. března 2016;  v Loretě Rumburk ji pořádá zapsaný spolek Ještě žijem z Velkého Šenova a web vybezek.eu za podpory Nadace ČEZ.

Výstava, která je přístupná od úterý do soboty od 9 do 16 h, mapuje pět let obnovené tradice velikonočních jízd v Mikulášovicích a přibližuje jízdy křižáků mezi cisterciáckým klášterem v Marienstern v Panschwitz-Kuckau a Schweinerden (Swinjarna). Soubor čtyř desítek fotografií zachycuje černě oděné jezdce v cylindrech na hlavách na slavnostně  ozdobených koních.

Vedle aktuálních snímků mohou návštěvníci zhlédnout historické fotografie velikonočních jezdců z Rumburku, které jsou trvale umístěny v ambitu Lorety.    

Podrobnosti v přiložené TZ

Mgr. Klára Mágrová
projektová manažerka
Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk
Náměstí Dobrovského 379/11, 408 01 Rumburk
mobil: +420 724 072 525
e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz
www.facebook.com/loretarumburk
www.loretarumburk.cz 
www.poutni-mista-sluknovsko.cz

Spolek Pronáměstí pro Vás všechny občerstvení u stánků na náměstí nachystá, polévka a pochoutky ze zabijačky, čaj, horká medovina, svařené víno, koláče a další dobroty chybět nebudou.

Průvod se v mnoha krámcích zastaví, muzikanti pro radost zahrají a zazpívají. Hospodyně, opakujte mazurku, ať si s naším medvědem zatancovat můžete a hospodáři, drobné groše si střádejte, abyste klibnu nebo jiná zvířata od nás koupiti mohli.

Výtěžek z masopustního koledování hnedle v sobotu 6. února 2016 dopoledne v Domově sv. Josefa v Žirči předáme, kde místní klienty masopustním „rejděním“ rozveselit hodláme.

Uvidíte-li průvod maškar, prosím, věnujte i malý obnos na pomoc lidem, kteří nemají to štěstí a chybí jim zdraví. Nové rehabilitační zařízení pro ně zakoupeno bude! Děkujeme.

Akci podporují Johnova pekárna Josefov a Řeznictví Uhlíř, děkujeme!"

Za muzikanty a maškary Jarka Holasová

Po slavnostním zahájení se průvod masek přesune do Galerie Scarabeus. Na účastníky čeká výstava masopustních masek a expozice Muzea kávy Alchymista. Poté průvod projde Letnou až do budovy Národního zemědělského muzea Praha. Zde bude probíhat bohatý program až do šesté hodiny odpolední, kdy se masky odeberou do Letenských sadů ke kyvadlu.

PŘÍBOR: Příborský Masopust se bude konat konat 9. února 2016. Sraz všech masek a maškar bude na náměstí Sigmunda Freuda v Příboře v 15:30 hodin. V 16 hodin se vydá masopustní průvod kolem kostela svatého Kříže, přes Vésku, Klokočov a Benátky na Mexiko, kde bude následovat pochování basy a masopustní veselí.

Petra Richterová
referent Odboru kultury a cestovního ruchu
Město Příbor
náměstí Sigmunda Freuda 19
742 58  Příbor
tel.: 556 455 428, 731 130 862
e-mail: richterova@pribor-mesto.cz
www.pribor.eu, facebook

Tradiční slavnost, rozšířená v různých podobách po celé Evropě, začíná v sobotu 6. 2.2 015 úderem desáté hodiny dopolední na Strossmayerově náměstí, kde starosta Prahy 7 Jan Čižinský předá symbolické „právo“. Po slavnostním zahájení se průvod masek přesune do Galerie Scarabeus, kde účastníky čeká výstava masopustních masek a expozice Muzea kávy Alchymista. Poté průvod projde Letnou až do budovy Národního zemědělského muzea Praha. Zde bude probíhat bohatý program až do šesté hodiny odpolední, kdy se masky odeberou do Letenských sadů ke kyvadlu.

„Připojením se k Letenskému masopustu rozvíjíme náš vztah k Praze 7 a jejím občanům, zároveň si připomínáme tradice, které k tomuto období neodmyslitelně patří.  Teď vrcholí období dobrého jídla a zábavy a tak do našeho muzea vstoupí masopustní průvod, dobrá nálada a veselí. Pro všechny je zde připraven bohatý program a také tradiční občerstvení. Tak zbývá jen nasadit si masku a připojit se k zábavě,“ řekl Jiří Houdek, ředitel pobočky NZM Praha.

Letošní ročník podpoří také umělecká multidisciplinární skupina Flying Freedom Festival, tvořená umělci z více než deseti zemí. Přímo v budově NZM Praha na návštěvníky čeká divadlo pro děti, vystoupení chůdařů, bublinová show, kouzelník nebo úchvatná projekce na budovu muzea. O hudební část programu se postarají tradiční masopustní muzikanti – akordeonisté, bubeník a flašinetář.

Více v přiložené TZ