OBCHŮZKY S JIDÁŠI a tradiční MODROTISK nově na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje
JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje byl na konci roku 2015 rozšířen o dvě nové položky. Vloni v prosinci schválila Rada JMK zápis nemateriálního statku Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku (v rámci velikonočního hrkání a klapání školní mládeže).
Současně byla schválena změna Zásad vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje a díky této změně byl seznam rozšířen o další nemateriální statek - zápis Technologie výroby modrotisku, který byl v roce 2014 zapsán do celostátního Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Velikonoční obchůzky s Jidáši se vyskytují ve 13 sousedících obcích na Bučovicku. Tyto obchůzky jsou doloženy od druhé poloviny 19. století a dodnes se konají každoročně na Velký pátek nebo Bílou sobotu, v době, kdy podle křesťanské tradice utichají zvony na věžích kostelů a kaplí (na uctění památky umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista) a jejich zvuk nahrazují dřevěné nástroje v rukou chlapců, kteří obcházejí několikrát denně vesnici. Postava Jidáše představuje apoštola Jidáše, zrádce Krista, zosobňuje současně zlo jako takové. V každé obci má Jidáš svou specifickou podobu a projevy; je jím buď živý maskovaný představitel, nebo figurína. Postava Jidáše má vzbuzovat strach, ale spíš se stává objektem všeobecné zábavy, Jidáš honí ostatní, začerňuje sazemi, krémem na boty, někde je navíc výběrčím peněz. V některých vesnicích dochází na závěr obchůzky k potrestání Jidáše, které se děje zpravidla mimo obec, aby se zlo, které zosobňuje, nemohlo do obce vrátit. Obchůzky s Jidáši jsou na Bučovicku neodmyslitelnou součástí velikonočních svátků, tato oblast je jednou z mála v České republice, kde se postavy Jidášů vyskytují.
Výrobu modrotisku v současnosti zajišťují v České republice dvě provozovny, obě se nachází na území Jihomoravského kraje: Modrotisková dílna firmy Arimo ve Strážnici a Modrotisk Danzinger v Olešnici na Moravě.
Modrotisk je výsledným produktem techniky zdobení látek, při níž se pomocí forem nanese na plátno rezerva - hmota, jež chrání textilii v místech, která nemají být zabarvena. Potištěná látka je poté zastudena barvena v indigové lázni. Výroba modrotisku má své kořeny v Číně, v Evropě se tato technika rozšířila až na počátku 18. století a původně byla určena aristokratickým vrstvám. Na přelomu 18. a 19. století se modrotisk rozšířil na venkov a stal se materiálem pro výrobu některých součástí lidového oděvu i bytového textilu. Jedná se o jedinečné kulturní dědictví, které je stále živé a aktuální.
Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury JMK, na který jsou zapisovány nejvýznamnější projevy z oblasti tradiční lidové kultury vyskytující se na území kraje, byl vytvořený v roce 2013. Téhož roku do něj byly automatiky zapsány dva prvky: Slovácký verbuňk a Jízda králů na Slovácku – ve Skoronicích na Hodonínsku, které rovněž reprezentují Jihomoravský kraj na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Více informací o Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje je k dispozici na webových stránkách Masarykova muzea v Hodoníně a Jihomoravského kraje.
ZDROJ zprávy a přiložených fotografií
Mohlo by vás také zajímat...
SLOVÁCKO: Titulní straně obálky 5. letošního čísla národopisného a vlastivědného časopisu Malovaný kraj dominuje snímek kaple Božího srdce Páně u Tučap. Na zadní straně pak najdete fotografie Hausnerovy oskeruše z Bohuslavic u Kyjova ze seriálu Památné stromy na Slovácku.
ČR: Začíná dvanáctý ročník celoroční soutěže ČT :D pro děti všech věkových kategorií. Tentokrát je mottem Uka dobro, a jak název napovídá, nejen úkoly, ale také inspirativními pořady, rozhovory i hrami poradí, jak pečovat o vztahy s ostatními a ukázat druhým dobro. Každý měsíc čeká na malé účastníky nový úkol, zapojit se mohou také ve science centrech po celé České republice.
ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.
OSTRAVA: „Ars longa, vita brevis,“ praví jedno staré, leč pravdivé rčení vypovídající o nesmrtelnosti lidského ducha zhmotněného a navěky žijícího v umění. A v případě antikvariátu a galerie Libri Kniharium v centru Ostravy jde o umění zejména knižní a výtvarné.
Ostrava vždy bývala městem s kulturním zázemím, ať už se prezentovalo divadly, univerzitou, galeriemi,výstavními prostory a vedle knihkupectví také antikvariáty. A právě ty doplňovaly onu přední linii kultury o tu zcela výjimečnou a nevšední.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818