Knihy, literatura, média

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Zaznamenat a tím zachovat události, myšlenky lidí, historické zlomy i každodenní život obyvatel konkrétního místa odpradávna umí pouze lidé osobití a nadšení – kronikáři. Oni dokáží pověstného Genia loci – Ducha místa, jehož vnímají možná víc než ostatní aktéři dění, dramaticky podtrhnout nebo naopak zjemnit poezií. Většina pamětnických záznamů má standardní formu, některé však pro svojí nevšednost dostanou knižní podobu. „Kosinkova žďárská kronika“, která byla psaná jako pamětní rodinný zápis místním patriotem a všestranným člověkem Josefem Kosinkou, vydalo knižně v nákladu tisíc výtisků město Žďár nad Sázavou.

Portrét patriota  

Jméno autora Josefa Kosinky, které dominuje i v názvu publikace, je ve městě Žďár nad Sázavou stále živé a zdejší obyvatelé a pamětníci si letos připomenou 100 let od jeho narození. Josef Kosinka (1908 – 1983) byl člověkem všestranným a nadaným. Kromě toho, že měl rád motorismus (podnikal v osobní autodopravě a byl také známým motocyklovým závodníkem, ve třicátých letech jezdil závody na ploché dráze a patřil k nejlepším československým jezdcům), miloval také umění. Fotografoval, sbíral známky, maloval. Podílel se také na společenském životě. Spolupracoval se žďárskými ochotníky, připravoval kulisy pro jejich divadlo i dekorace pro plesy a různé zábavy. V roce 1945, už jako zralý muž, začal na pražské AVU studovat krajinomalbu ve třídě profesora Otakara Nejedlého a ústředním tématem jeho obrazů se stalo rodné Horácko. Do povědomí obyvatel Žďáru se dostal především jako malíř, grafik a autor sgrafit, kterými dekoroval vnější fasády mnohých žďárských domů. Za svého života se zúčastnil více než 50 výstav a zabýval se také knižní ilustrací. Akademický malíř Josef Kosinka se rovněž zajímal o historii, jezdil po Vysočině a sháněl exponáty pro žďárské muzeum, kterému v letech 1957 až 1963 též řediteloval.

Jak se stane z kroniky kniha

Kosinkovy rodinné kroniky se ujala a pro knižní vydání upravila text spisovatelka Věra Rudolfová, která na okolnosti vzniku knihy vzpomíná takto: „Před dvěma lety se na mě obrátila malířova dcera, paní Věra Horáková. Přivezla mi z Prahy dvě rukou psané otcovy kroniky s prosbou, zda bych nepřipravila jejich knižní vydání. Zpočátku jsem váhala – každý člověk má přece jiný styl psaní a já jsem ho nechtěla porušit. Ale když jsem se do rukopisu začetla, opravdu mě zaujal, protože nejde jen o rodinnou kroniku. Zápisy Josefa Kosinky jsou propojeny i s děním ve městě a republice.“

Jako výborný znalec místa a jeho dějin popsal J. Kosinka ve své kronice události z let 1900 až 1945.

K práci využil dokumentárních materiálů v podobě křestních listů, dobových fotografií, úředních smluv, výpisků z matrik, novinových článků a podobně. Vedle dobových materiálů pracoval s výpověďmi pamětníků i současníků. I když se jedná o rodinnou kroniku, je zároveň zajímavým letopisem města a jeho okolí. V kronice nalezneme pečlivě zpracované postřehy z politického, kulturního, společenského i sportovního života obyvatel města. Vedle osudů obyčejných lidí autor popisuje i celospolečenské změny a také návštěvy význačných hostů. Zaznamenává např. návštěvu prezidenta T. G. Masaryka, lorda Runcimana a jiných osobností. Kronika je zakončena dokumentárním záznamem popisujícím konec II. světové války ve Žďáru nad Sázavou na přelomu dubna a května 1945.

Kritika, nadhled, ale hlavně láska

Práci na svých zápiscích Josef Kosinka uzavřel v roce 1976 a už se k ní nevracel.  „Udělat z kronikářského záznamu čtivou knihu dá dost úsilí,“  říká editorka a upravovatelka textu Věra Rudolfová, a vysvětluje: „Pokud jde o jednotlivé kapitoly, nevynechala jsem žádnou. Musela jsem však podstatně krátit ty části kroniky, které se týkaly motorismu – tedy automobilových a motocyklových závodů. Josef Kosinka popisuje velmi podrobně vývoj motorismu v tehdejší republice, typy strojů a podobně. Jedná se o velice zajímavé informace, mohl by je v budoucnu zpracovat některý odborník z této oblasti.“ I když kronika byla psána jako soukromé záznamy, u kterých se nepředpokládalo zveřejnění, rukopis má všechny náležitosti dokumentu, ale současně je to velmi zajímavé čtení. Autor události v rodině i ve Žďáře glosuje s nadhledem, nevyhýbá se ani kritickým postřehům, ale zároveň o lidských chybách píše s porozuměním. Ze všech stránek kroniky je však cítit jak hluboký vztah měl kronikář k rodnému městu a kraji. Když byl jako odvedenec na Moravě, napsal domů: “V rovinaté jihomoravské krajině mi bylo teskno. Stýskalo se mi po Vysočině.“  Jak blízko měl J. Kosinka k tomuto regionu je patrné i z ilustrací, kterými kroniku doprovodil. Čtenář se zde setká s mnohými dosud nepublikovanými kresbami žďárských zákoutí.

Spisovatelka Věra Rudolfová již ohlásila, že pracuje na své nové knížce, která přiblíží osobnosti Vysočiny. Autorka počítá, že do ní zařadí také portrét „kronikáře“ Josefa Kosinky. „Byla to obdivuhodná osobnost, dokonale o tom svědčí jeho žďárská kronika,"  řekla spisovatelka, která unikátní kronikářské dílo zprostředkovala čtenářům.

Publikace vyšla za finanční podpory Fondu Vysočiny a finančního příspěvku města Žďár nad Sázavou a lze ji zakoupit v Informačním centru Žďáru nad Sázavou a v regionálních knihkupectvích.

Mária Uhrinová

NOVÁ ŘÍŠE: Již po čtvrté stráví  děti z prvních až pátých tříd noc v knihovně. NOvoříšský KUlturní Spolek společně s místní knihovnou se opět zapojily do celorepublikové akce Noc s Andersenem a pro přihlášené děti připraviliy na pátek 28. března od 16.30 hodin zajímavý program. Noc s Andersenem se v Nové Říši uskuteční z pátku 28. března na sobotu 29. března.

Děti měly možnost se na Noc s Andersenem hlásit v novoříšské knihovně již od začátku března. Kapacita knihovny je omezená, proto se bohužel na všechny děti nedostalo. A zájem o nocování v knihovně byl ze strany děti opravdu veliký. V knihovně přespí kolem dvaceti dětí a Andersenovského odpoledne se v pátek 28. března zúčastní 40 dětí. Andersenovský program začíná v Nové Říši již v 16.30 hod., kdy se všichni zúčastnění sejdou ve vestibulu sálu kulturního domu. Zde se děti seznámí s programem Noci s Andersenem a rozdělí se do skupin, které pak společně budou plnit úkoly.

Pokud se počasí v pátek 28. března vydaří – vydají se děti společně s dospělým členem skupiny do přírody. Kroky dětí by měly směřovat na nejvyšší bod Nové Říše a to na Spravedlnost, kde budou pátrat po novoříšských pověstech a hledat Andersenův poklad. Po náročné výpravě se děti společně s dospělými sejdou v knihovně, kde na všechny bude čekat vydatná večeře a další soutěže, hry, zábava a společné čtení. Do svých spacáčků by se děti měly zachumlat kolem 23. hodiny. V sobotu 29. března pak Noc s Andersenem končí společnou snídaní a odchodem v 8.00 hodin z knihovny společně se svými rodiči.

Magda Pojerová

NOvoříšský KUlturní Spolek

www.nokus.novarise.cz

Až do 31. března mají návštěvníci knihoven v rámci Března – měsíce internetu volný přístup do několika rozsáhlých tuzemských databází. Česká tisková kancelář nabízí volné prohlížení dokumentačních databází Biografie, Země světa, Česká republika, Kraje, Svět, Výročí, Sporty a Evropská unie. Společnost Anopress IT uvolnila přístup do svých databází TamTam s miliony textů a zpráv z českého periodického tisku a elektronických médií a AnopressKOMPENDIUM, kterou tvoří 49 titulů encyklopedického charakteru. Oblast informačních technologií pokrývá databáze Computer Pressu.

Veřejné knihovny se již tradičně připojily ke kampani Březen – měsíc internetu i v roce 2008, v jejím 11. ročníku. Nabízejí všem zájemcům své tradiční i elektronické služby a hledají cesty i k těm, kdo jsou znevýhodněni – zdravotně, sociálně, jazykově. Usilují o odstranění bariér v knihovnách, a tak část svých služeb nabízejí k využití i z pohodlí domova svých klientů, tedy elektronickou cestou. V on-line katalozích si mohou čtenáři prohlédnout a vybrat potřebné dokumenty; v mnoha knihovnách si je pak mohou elektronicky objednat nebo rezervovat; výpůjčky si elektronicky prodloužit, případně nahlížet do vlastního uživatelského konta; on-line souborné katalogy je nasměrují i do dalších knihoven v ČR, v nichž si lze potřebný dokument najít a vypůjčit meziknihovní výpůjční službou; formuláře k ní se obvykle nacházejí na webu knihovny nebo ji lze objednat e-mailem. Naskenované katalogy pomohou tam, kde nejsou k dispozici on-line katalogy.

Portály umožní v jednotném prostředí přístup k více českým i zahraničním on-line zdrojům; případně některé přidané služby. Dostupné jsou další databáze, elektronické služby referenční i faktografické. Jako první vlaštovky se objevují také například zvukové seznamy knih na webu. V současné dobu poskytuje přístup k veřejnému internetu více než 4500 veřejných knihoven, a to i v nejmenších obcích republiky, kolem 50 je jich připraveno poskytnout tento přístup zrakově handicapovaným. Některé knihovny zajistí pro ty, kdo mají problémy s mobilitou, i zásilku, dovoz nebo donášku knih do bytu. V březnu přibudou ve 330 knihovnách k uvedeným službám další zajímavé aktivity určené zdravotně znevýhodněným, seniorům, ženám v domácnosti, maminkám na mateřské dovolené, nezaměstnaným; bývají pro ně nastaveny i nadstandardní podmínky využití služeb.

Probíhá řada instruktáží a školení počítačové a informační gramotnosti, práce s internetem, prezentace speciálních elektronických zdrojů, webových portálů a stránek. Konají se i školení náročnější – nakupování na internetu, trendy v hardwaru, práce s digitální fotografií, možnosti komunikace (SKYPE, ICQ...). Ve stovkách knihoven je návštěvníkům k dispozici leták s webovými stránkami nejužitečnějších portálů pro znevýhodněné, vydaný BMI sdružením.

Organizátorem Března – měsíce internetu je BMI sdružení. Hlavním partnerem letošního 11. ročníku BMI je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, partnerem Svaz knihovníků a informačních pracovníků, mediálními partnery jsou Český rozhlas, Protext – PR servis ČTK, deník Právo, vydavatelství Burda Communications, Business Media CZ a Reader´s Digest Výběr, odborným partnerem FORInternet.

 Veškeré informace o projektu najdete na www.brezen.cz.

 BMI sdružení je neziskové sdružení fyzických i právnických osob, jehož posláním je podpora rozvoje Internetu jako globálního komunikačního prostředku, charakteristického pro informační společnost. Jeho projekt Březen měsíc Internetu 2000 se umístil ve finále soutěže Stockholm Challenge Award, které se zúčastnilo 612 projektů z 80 zemí.

TZ/luk