úterý
17. září 2024
svátek slaví Naděžda

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

O Českém Slezsku bude vykládat spisovatelka Eva Tvrdá

OSTRAVA: Eva Tvrdá žije a tvoří na Hlučínsku, které je součástí opavského Slezska. Její tvorba je proto silně spjata s moravskoslezským prostředím. Autorka v loňském roce navštívila města Českého Slezska, bylo jich celkem 34, mobilem si je vyfotila a o každém z nich napsala krátké pojednání. Nyní čtenářům předkládá aktuální svědectví o stavu Českého Slezska po sto letech jeho existence.

05.04.2018
16:00
Autor článku: 
Knihcentrum.cz

Čtvrtek 5. dubna v 16 - 17 hodin: Eva Tvrdá – Města v Českém Slezsku; DŮM KNIHY KNIHCENTRUM.cz

 

Eva Tvrdá je rodačka z Opavy, vystudovala Pedagogickou fakultu v Ostravě. Vyučovala na Základní škole v Dolním Benešově. Žije v Šilheřovicích u Ostravy, je vdaná a má dva syny.
Publikovat začala v roce 1996 novelou Dálka, příběhem z detektivního prostředí, který však není detektivkou. Do širšího povědomí se dostala v roce 2005 vydáním knihy z novodobé historie Hlučínska Dědictví, která se dočkala dalších dvou vydání. Spolu s podobně zaměřenými knihami Třešňovou alejí a Okna do pokoje tvoří Slezskou trilogii, v níž autorka popisuje osudy lidí na Hlučínsku od 30. let 20. století do současnosti. Její další knihou jsou Andělé, tabulky a sny – soubor povídek o době, ve které žijeme. Autorka od roku 2007 vydává své knihy v nakladatelství Littera Silesia.

 

Města v Českém Slezsku

Charakter současného Českého Slezska lze vystopovat prostřednictvím měst, která vyzařují genius loci jednotlivých částí tohoto málo známého regionu. Eva nyní čtenářům předkládá aktuální svědectví o stavu Českého Slezska po stu letech jeho existence. Slezsko je nejtajemnější zemí střední Evropy. Většina lidí už o Slezsku slyšela, málokdo ale ví, kde přesně Slezsko leží a jakou má historii. Kam byste se vydali, kdybyste Slezsko chtěli navštívit? Většina Čechů by zamířila kamsi na Moravu, Morava a Slezsko totiž v představách většiny Čechů splývají.

 

 

Předpremiérová beseda NDM Don Quijote s baletním mistrem Vlastimilem Harapesem

OSTRAVA: Setkání s choreografem inscenace a sólistou baletu Národního divadla v Praze Michalem Štípou, baletním mistrem Vlastimilem Harapesem a šéfkou baletu NDM Lenkou Dřímalovou u příležitosti uvedení baletu Ludwiga Minkuse DON QUIJOTE.

03.04.2018
16:00
Autor článku: 
KNIHCENTRUM.cz DŮM KNIHY Ostrava

Úterý 3. dubna v 16 - 17 hodin: Vlastimil Harapes, Lenka Dřímalová a Jan Štípa: Předpremiérová beseda NDM Don Quijote; DŮM KNIHY KNIHCENTRUM.cz

Minkusův komicky laděný balet Don Quijote podle románu Miguela Cervantese je jedním z nejpopulárnějších titulů světového baletního odkazu. V choreografii Mariuse Petipy měl balet premiéru v Moskvě roku 1869 a setkal se hned od počátku s velkým úspěchem. Hlavní dějová linie milostného příběhu o zakázané lásce Kitri a Basila se prolíná s líčením fantaskního světa Dona Quijota, který se vydal hledat společně se svým věrným Sanchem Panzou rytířská dobrodružství. Komediální příběh se stává záminkou pro nádherné, temperamentní taneční dílo. Prosluněné Španělsko, hudba Ludwiga Minkuse a především strhující tance dají vyniknout klasické virtuózní technice.

Premiéry 12. a 14. dubna 2018 v Divadle Antonína Dvořáka

 

Národní galerie v Praze vydává monumentální monografii o kresbách Václava Hollara

PRAHA, ČR: Dosud nikdy nebylo zpracováno veškeré kreslířské dílo slavného umělce Václava Hollara v takové úplnosti. Až nyní, kdy v Národní galerii v Praze vychází monografie Aleny Volrábové Václav Hollar (1607–1677): Kresby. Hollar se proslavil zejména jako grafik, ale jeho krásné kresby nebyly příliš známé. Autorce se podařilo shromáždit více než 450 umělcových kreseb a ty nyní představuje v unikátní publikaci s jedinečným počtem uvedených reprodukcí.

Autor článku: 
Marcela Hančilová

„Když jsem v roce 2007 připravovala v Národní galerii výstavu Václava Hollara, zjistila jsem, že jeho grafikami se zabývá pěkná řádka knih, ale o kresbách toho vyšlo velmi málo,“ uvádí Alena Volrábová. „Rozhodla jsem se, že se to pokusím napravit, ale protože jsou Hollarovy kresby často v zahraničních sbírkách, požádala jsem si o grant a vyšlo to.“ Projekt podpořila Grantová agentura České republiky, díky které bylo možné pečlivě prozkoumat všechny doposud známé Hollarovy kresby. Po šestileté důkladné práci tak vznikla tato obsáhlá publikace.

Kniha zachycuje Hollarův život světoběžníka, který jako dvacetiletý odešel z Prahy do Německa, ale pak se usadil v Anglii. Zde již Hollar trvale pobýval s výjimkou šestiletého období anglické občanské války, kdy dal přednost Antverpám. Úvodní stati pojednávají rovněž o sběratelském zájmu, kterému se jeho kresby těšily, a nechybí ani podrobný pohled na tvůrcovo kreslířské umění. Hollarovy kresby jsou – kromě kolekce 31 kreseb z Národní galerie v Praze – součástí sbírek mnoha zahraničních muzeí, zejména v Anglii a Německu, některé také v USA nebo v Kanadě. Několik se jich ukrývá v soukromých kolekcích a někdy bylo zapotřebí k jejich nalezení až detektivní práce. „Podařilo se mi vypátrat některé kresby, které jsou určitě Hollarovy, ale doposud byly pokládány za práce jiných umělců“, vysvětluje Alena Volrábová.

Dosud jediný kompletní přehled kreseb Václava Hollara vyšel v roce 1938 a pocházel z pera pražského rodáka Franze Sprinzelse. Od té doby se však mnohé změnilo: objevily se další Hollarovy kresby a zejména se natolik zlepšila technika knižní produkce, že umožňuje vidět skvělé práce velkého umělce v nesrovnatelně kvalitnějších reprodukcích. Některé z nich – zejména kresby z pozdního období – mohou svým velkorysým projevem překvapit i dobrého znalce Hollarova díla.

V knize je reprodukován mimořádný počet – 458 – Hollarových kreseb. Jsou řazeny za sebou v pořadí, v jakém pravděpodobně vznikaly. Tak lze například nahlédnout do umělcovy tvůrčí dílny a zjistit, jak postupoval od rychlých náčrtů po dokončení propracovaných kreseb, vykazujících autorův typický přitažlivý detailní rukopis a často i kolorovaných. Většinou se jedná o krajiny, pohledy na lokality, které umělec navštívil – samozřejmě včetně Prahy nebo například Kolína, Mohuče, Frankfurtu, Pasova, Londýna a jiných míst. Nalezneme zde také několik portrétů nebo půvabnou kresbu motýlů, dříve pokládanou za dílo jiného umělce. Na jednom z doposud neznámých portrétů z mladých let od jiného autora na nás sebevědomě hledí sám Václav Hollar, oděný do šviháckých šatů podle tehdejší módy.

Národní galerie má v plánu uspořádat výstavu věnovanou Hollarovým kresbám na podzim roku 2019. Bude zde představena tato krásná, ale méně známá poloha jeho umění, navíc s možností porovnat Hollarovy kresby s díly jeho předchůdců, současníků a následovníků.

Autorka: Alena Volrábová

Grafická úprava: Jaroslav Bárta, Matěj Bárta

453 stran, česky

453 stran, anglicky

Vydala Národní galerie v Praze, 2017

Za podpory Grantové agentury České republiky a DKRVO, MK ČR

 

Letošní dvacátý ročník festivalu Jeden svět zná své vítěze

PRAHA: Festival Jeden svět, který proběhl od 5. do 14. března v Praze, promítl 128 dokumentárních filmů včetně devíti projektů virtuální reality. Poroty udělily celkem devět cen v kategoriích Mezinárodní soutěž, Máte právo vědět a Česká soutěž. Čtvrtou porotou byla tradičně Studentská porota, která vybírala nejlepší film z kolekce filmů pro střední školy. Diváci a divačky rozhodli pomocí hlasování po filmových projekcích o dokumentu, který získal Diváckou cenu nadačního fondu Avast.

Autor článku: 
ika

Přehled ocenění:

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ

Mezinárodní porota udělila Cenu za nejlepší film a Cenu za nejlepší režii. Vybírala z celkem 12 snímků, reprezentujících nové způsoby jak ukázat lidská práva v dokumentárním filmu.

Cenu za nejlepší film získal snímek Hledač min režisérů Hogira Hiroriho a Shinwara Kamala (The Deminer /Švédsko / 2017 / 82 min.). Hlavní protagonista Fakír Berwarí je legendou iráckého města Dahúk. Svůj život se rozhodl zasvětit likvidaci válečných výbušnin všeho druhu, často s nasazením vlastního života.

POROTA VÁCLAVA HAVLA

Porota Václava Havla vybírala z dokumentů uváděných v kategorii Máte právo vědět a oceňuje film, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv.

V letošním roce se porota se jednohlasně shodla na udělení hlavní ceny v kategorii lidských práv snímku Wataní – Můj domov německého režiséra Marcela Mettelsiefena (Watani – My Homeland / Velká Británie / 2017 / 76 min.). Film je šokujícím svědectvím o životě rodiny velitele Svobodné syrské armády ve zdevastovaném Aleppu.

ČESKÁ SOUTĚŽ

Cenu Poroty České soutěže získal film Nerodič režisérky Jany Počtové (ČR / 2017 / 83 min.). Příběhy protagonistů filmu ukazují, jak široké spektrum možností (ne)rodičovství představuje – od single ženy, která si adoptovala dvojčata až po pár, který děti vůbec nechce.

„Film svěže přímočarým, svižným, mladistvým a zároveň vyspělým způsobem zobrazuje moderní podoby rodičovství a jeho propagace. S neutuchajícím humorem a zapáleným střihem odhaluje každodenní životy a nejosobnější pohledy rozmanité škály protagonistů,“ zdůvodnila rozhodnutí porota.

STUDENTSKÁ POROTA

Cenu Studenské poroty získal dokument Mír s vámi slovenského režiséra Juraje Mravce  (Slovensko / 2016 67 min.), který zachycuje životy obyčejných lidí uprostřed konfliktu na východní Ukrajině.

DIVÁCKÁ CENA NADAČNÍHO FONDU AVAST

Divácky nejúspěšnějším filmem Jednoho světa se stal dokument Město duchů amerického režiséra Matthewa Heinemana (City of Ghosts / USA / 2017 / 90 min.), který ve výsledném hlasování získal známku 1,13. Potvrdilo se, že válka v Sýrii je pro diváky a divačky festivalu stále aktuální téma.

EAST DOC PLATFORM OCENILA NEJLEPŠÍ DOKUMENTY STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY

Již po sedmé se uskutečnilo největší setkání dokumentaristů ve střední a východní Evropě EAST DOC PLATFORM organizováno Institutem dokumentárního filmu. Do Prahy ve dnech 3. – 9. března zavítalo 350 filmových profesionálů z celého světa.

Více informací k oceněným filmům v přiložené tiskové zprávě.

Gabriela Gálová

Mediální koordinátorka

777 787 962

gabriella.galova@jedensvet.cz

Čtení v peřině

PRAHA: Na oslavu měsíce knihy přijdou do Centra Černý Most číst, vyprávět a dokonce i zpívat známé osobnosti – herečky Adéla Gondíková, Michaela Kuklová a Linda Finková, spisovatelky Simona Votyová a Klára Bártová, youtuberka Mína Elischerová a zpěváci oblíbené dětské kapely Čiperkové.

15.03.2018
15:00 - 19:00
Autor článku: 
Centrum Černý Most

Představí tak díla českých i zahraničních autorů, připraveny jsou tituly Deník psa Piráta, Divnozvířátka, Provařená, Rok Patrika, Jackie nebo Problémy zazobaný holky. Program proběhne od 15 do 19 hodin na Central Plaza Centra Černý Most.

Srdečně zveme návštěvníky všech věkových kategorií, aby se na chvíli zastavili, zapomněli na stres a pomyslně zalezli s knihou do peřin. Na ty nejmenší čeká také vystoupení oblíbené skupiny Čiperkové nebo populární youtuberky Míny Elischerové,“ vybízí ke strávení příjemného odpoledne marketingová manažerka Centra Černý Most Michaela Matlasová. Poutavé příběhy si mohou návštěvníci navíc vychutnat pohodlně usazení ve speciálních polštářích rozmístěných kolem podia.

Miloš Urban: Závěrka - autorské čtení

KLADNO: Středočeská vědecká knihovna v Kladně v rámci Měsíce čtenářů pozvala do secesních prostor velké studovny k autorskému čtení známého českého prozaika, překladatele a redaktora Miloše Urbana. Setkání s autorem se uskuteční 20. 3. 2018 od 17.30 hodin.

20.03.2018
17:30 - 19:00
Autor článku: 
Jitka Hrušková

Vstupné je zdarma.

Svou knihou Závěrka spisovatel Miloš Urban výrazně vybočil z dosavadní tvorby nejen obsahově, ale i způsobem, jakým vznikala. V rozporu se svými zvyklostmi se pustil do milostného, až erotického příběhu. Sám sebe obsadil do postavy hlavního hrdiny a stejně jako on začal fotografovat. Zprvu se záměrem pořídit ilustrace do své nové knihy, posléze focení přerostlo v zálibu, díky které pořídil i menší ateliér a fotografické vybavení.

Po autorském čtení ve velké studovně proběhne diskuse se spisovatelem. Návštěvníci mají krom toho možnost získat autogram do přinesené knihy.

Miloš Urban (1967) vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na FF UK   v Praze (1986–92), v letech 1992–2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 působí v nakladatelství Argo, kde patří ke klíčovým autorům. 

Je autorem mnoha románů často s historickým tématem, nevyhýbá se ani detektivnímu žánru a dramatickým kusům. Z nejznámějších uveďme Magnesií Literou oceněný Hastrman (2001), Stín katedrály (2003), Santiniho jazyk (2005) a Lord Mord (2008).

Noc s Andersenem 2018

ČR: 18. ročník mezinárodní pohádkové Noci s Andersenem pořádá Klub dětských knihoven SKIP ČR, tradičně se připojují kromě veřejných knihoven i knihovny školní, základní i střední školy, družiny, dětské domovy, domy dětí, nemocnice, zoo, junáci i pionýři, České školy bez hranic a mnohé další subjekty. 

Autor článku: 
luk

Pohádková noc plná čtení a nočního dobrodružství, která každoročně přivádí do knihoven nové a nové čtenáře, proběhne letos od pátku 23. 3. 2018 /18 h/ do 
soboty 24. 3. 2018 /8 h/.

 

Registrace končí dnes:  15. 3. 2018

 

ZDROJ

Magnesia Litera vyhlásila nominované pro rok 2018

ČR: Jsou známy letošní nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera. Petra Soukupová je nominována letos hned dvakrát, a to jak v kategorii próza, tak v kategorii literatury pro děti a mládež. Kategorie Litera za poezii je nově pojmenována Moleskine Litera – cena je letos poprvé honorována částkou 30 000 Kč.

Autor článku: 
ika

V kategorii próza soutěží Petra Soukupová, Anna Bolavá, Ondřej Horák, Josef Pánek a Ivana Myšková nebo Lucie Faulerová. Petra Soukupová získala nominaci i v kategorii literatury pro děti a mládež, kde dále soutěží Jana Šrámková a František Tichý. České literární centrum podporuje výherce cen Litera v kategorii literatura pro děti a mládež. Autora a ilustrátora vítězného titulu vyšle na stipendijní pobyt do bývalého kláštera v Broumově.

Kategorie Litera za poezii je nově pojmenována Moleskine Litera – cena je letos poprvé honorována částkou 30 000, kterou může získat za své básnické sbírky Milan Děžinský, Ondřej Hanus nebo Michal Jareš. V kategorii Blog roku se opakuje nominace J. E. Friče a Tisíckráte, nově zde figuruje blog Asijatka, Nedělní chvilka poezie Karla Škrabala nebo úvahy psychologa Radkina Honzáka.

Kompletní přehled nominací:

Litera za prózu

Moleskine Litera za poezii

Litera za knihu pro děti a mládež

Litera za naučnou literaturu

Litera za nakladatelský čin

Litera za překladovou knihu

  • Jonathan Franzen: Purity (z angličtiny přeložila Lucie Mikolajková, Kniha Zlín)
  • Asaf Gavron: Osada na pahorku (z hebrejštiny přeložila Magdaléna Křížová, Pistorius & Olšanská)
  • Máirtín Ó Cadhain: Hřbitovní hlína (z irštiny přeložil Radvan Markus, Argo)

Litera za publicistiku

DILIA Litera pro objev roku

Magnesia Blog roku

ZDROJ

Knihovny v Olomouckém kraji získají letos rekordní podporu

OLOMOUCKÝ KRAJ: Hejtmanství pro letošek navýšilo podporu knihovnám v regionu, a to o více než jeden a půl milionu korun. Celkem tak na zajištění knihovnických služeb půjde jedenáct a půl milionu. Podpora míří do měst i na venkov.

Autor článku: 
luk

„Peníze na zajištění regionální funkce knihoven představují další smysluplnou formu podpory, kterou Olomoucký kraj směřuje do oblasti kultury,“ informoval náměstek hejtmana František Jura, který smlouvy o podpoře knihoven za Olomoucký kraj podepsal. Finance pomohou udržet chod zhruba pěti stovkám obecních a sedmi městským knihovnám. Nejvyšší příspěvek obdrží Vědecká knihovna v Olomouci, která regionální funkci knihoven koordinuje. 

 

ZDROJ

Virtuální prohlídky dřevěných kostelů Těšínska

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO: Projděte se kdykoliv z pohodlí domova dvaadvaceti dřevěnými kostely Těšínského Slezska. Jedenáct českých a jedenáct polských sakrálních staveb bylo loni digitálně zdokumentováno díky společnému projektu Muzea Těšínska a Muzeum Śląska Cieszyńskiego. Aby virtuální prohlídky mohly vzniknout, pořídili pracovníci Muzeum Śląska Cieszyńskiego více než 9 tisíc panoramatických fotografií, které následně spojili. Součástí je GPS lokalizace.

Autor článku: 
Iva Lupková

Projekt Muzea Těšínska a Muzeum Śląska Cieszyńskiego nese název Hmotná a duchovní kultura / Kultura materialna i duchowa a vznikl s laskavým svolením ostravsko-opavské a bílsko-živěcké diecéze. 

Každou stavbu popisují české, polské a anglické texty, které přibližují její historii a zvláštnosti. Pohled lze v interiérech i exteriérech upřít každým směrem, tedy nejen do stran, ale i nahoru a dolů. Rozlišení je velmi vysoké.

Ve výsledku mohou milovníci historie prostřednictvím svého počítače navštívit unikátní sakrální stavby. Odkaz na virtuální prohlídky se nachází na home page muzeí (www.muzeumct.cz, www.muzeumcieszyn.pl). Doprovodné texty jsou v češtině, polštině a angličtině.

Bohužel, vloni o prázdninách, kdy snímkování probíhalo, do něj zasáhla nešťastná událost. Poté, co v červenci 2017 došlo ke zdokumentování exteriéru gutského kostela, zmařil na počátku srpna plány na dokončení práce v interiéru žhářský útok. Podoba interiéru je však naštěstí dochována v rámci jiné, dříve pořízené virtuální prohlídky, která však není součástí zmiňovaného projektu.

Nejstarší dřevěné sakrální stavby se nacházejí na českém území.  Zánikem gutského kostela přešlo označení nejstarší dřevěný kostel na svatyni v Nýdku (1576). Na polské straně je nejstarší kostel v Bělovicku (1701).

SEZNAM ZDOKUMENTOVANÝCH DŘEVĚNÝCH KOSTELŮ

ČESKÁ REPUBLIKA

Albrechtice, Bystřice, Dolní Marklovice, Guty, Hrčava, Lískovec-Hájek, Nýdek, Prašivá, Řepiště, Sedliště, Staré Hamry-Gruň

POLSKO

Andziołówka, Bielowicko, Kaczyce, Kończyce Wielkie, Kubalonka, Mlaskawka, Nierodzim, Stecówka, Wisła Czarne, Wisła Głębce, Zamarski

ZDROJ

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média