Instituce a kulturní zařízení

Cenu Památky děkují získá počin, který zvítězí v on-line hlasování na webu Národního památkového ústavu, kde jsou také podrobné informace ke všem nominovaným.

Vybírat je možné z finalistů hlavních kategorií letošního jubilejního 10. ročníku cen Patrimonium pro futuro.

V kategorii Obnova památky vybrali hodnotitelé tyto finalisty:

• Obnova barokní kaple sv. Václava v Suchdole
• Celková obnova domu a restaurování interiéru bytu Semlerových v Plzni a jeho zpřístupnění veřejnosti
• Oživení pevnosti Josefov a další obnovy městského opevnění (2019–2022)
• Celková stavební obnova areálu výcviku koní v Heřmanově Městci
• Obnova a restaurování hradního kostela sv. Prokopa ve Strakonicích

Kategorie Restaurování:

• Obnova interiéru kostela Narození Panny Marie v Domažlicích
• Restaurování renesančního kazetového stropu druhotně osazeného na SH Švihov
• Objev a restaurování nástěnných maleb v kněžišti kostela sv. Petra a Pavla ve Strýčicích
• Celková obnova kostela sv. Kříže v Javorníku, restaurování plošné freskové výzdoby
• Restaurování scaglioly obětní menzy hlavního oltáře v kostele sv. Tomáše v Brně

Kategorie Památkové konverze:

• Konverze bývalých městských jatek na galerii současného umění PLATO

Kategorie Objev, nález roku:

• Archeologický objev vybavení královské mincovny ze 13. století v Jihlavě
• Objev nejstarší sakrální stavby přemyslovského Znojemska
• Objev archeologických pozůstatků středověké dymné jizby s pecí a ohništěm v Novém Jičíně

Kategorie Prezentace a popularizace:

• Instalace nových expozic v obnovené historické budově Armádního muzea Žižkov
• Publikace Posvátné umění v nesvaté době | České sakrální umění 1948–1989
• Prezentace výtvarné a interaktivní expozice Freudovy pravnučky Jane McAdam Freud v rodném domě Sigmunda Freuda v Příboře
• Katalog a výstava Moravská zemská obrazárna (1817–1961)

Kategorie Záchrana památky:

• Zprovoznění stávajícího šestnáctikabinového páternosteru v Petschkově paláci bez systémových technologických a konstrukčních změn
• Záchrana areálu vodního mlýna čp. 19 ve Vepřku
• Obnova kruhové cihlářské pece v Kasejovicích
• Záchrana synagogy a domu č. p. 200 v Žatci
• Záchrana renesanční věže zámku v Moravském Krumlově

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe, vyhlašuje a uděluje Národní památkový ústav od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout to, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo zasloužili. Zatímco odborná porota vybírá vítěze v každé z jednotlivých kategorií, veřejnost svým hlasováním rozhoduje o vítězi ocenění Památky děkují napříč jednotlivými kategoriemi.

https://npu.cz/pamatky-dekuji

„Záměrem rezidentských výstav je prezentovat aktuální a autentickou tvorbu umělkyň a umělců, kteří mají v areálu Pragovky své ateliéry. Do výstavy Excel se promítají živé tvůrčí procesy umělecké komunity Pragovky. Není tematicky ani obsahově omezená, naopak vytváří přirozený obraz toho, co se každý den děje za dveřmi uměleckých ateliérů,“ popisuje umělec a rezident Pragovky Vladimír Merta.

První umělkyně a umělci se do ateliérů v postindustriálním areálu Pragovky začali stěhovat na přelomu roku 2010 a 2011. S jejich zvyšujícím se počtem postupně vznikala komunita a vše, co k ní patří, na stejném principu jako v obdobných ateliérových střediscích po celém světě. Součástí tohoto procesu byla i přirozená potřeba veřejné prezentace a konfrontace vlastní tvorby. Její historie v Pragovce sahá do roku 2013, kdy z iniciativy Anny Hulačové a Pavla Tichoně vznikla výstava 45 nazvaná podle počtu zúčastněných autorů. „Koncepce, instalace i samotná vernisáž byly velmi spontánní. Každý přinesl dle vlastního uvážení svůj výstavní kus, který v rámci výstavního neřádu odložil,“ popisuje atmosféru pilotní rezidentské výstavy umělec a rezident Pragovky Pavel Tichoň. Následovaly každoroční otevřené ateliéry a rezidentské výstavy With Wings (2017), Post Rubbish (2018), Flying Inn (2019) a Ko-laborace (2021).

Výstava Excel v této tradici pokračuje a svá díla z ateliérů na ní představují Natalia Akovantseva, Karíma Al-Mukhtarová, Jana Babincová, Filip Černý, Eva Fajčíková, Eliška Fialová, Daniel Hanzlík, David Helán, Anežka Hošková, Štěpán Jílek, Josefína Jonášová, Martina Chloupa, Jakub Janovský, ka3ka3, Martin Káňa, Daniela Klimešová, Terezie Kusbach Kolářová, Tadeáš Kotrba, Adéla Kostkanová, Veronika Landa, Martin Matoušek, Vladimír Merta, Michaela Munzarová, Oldřich Navrátil, Petra Navrátilová, Robert Palúch, Anna Pleslová, Veronika Přikrylová, Marcel Rozhoň, Tomáš Ruller, Štěpánka Růžičková, Zuzana Růžičková, Robert Slezák, David Strauzz, Michal Synek, Pavel Šimíček, Adam Štech, Pavel Tichoň, Pavel Trnka, Ladislav Vlna a Lawrence Wells.

Výstava Excel je otevřena do 16. září vždy od úterý do pátku od 14 do 20 hodin a o víkendu od 12 do 18 hodin.

Více informací najdete na www.pragovkagallery.cz nebo na facebookovém profilu Pragovka Gallery. Galerie se nachází na adrese Kolbenova 923/34a, 190 00 Praha 9 - Vysočany.

Stálá muzejní expozice PRINCIP BAŤA: Dnes fantazie, zítra skutečnost nabízí návštěvníkům tři zajímavá zlínská témata: historii firmy Baťa do roku 1948, tvorbu zdejších filmových ateliérů i příběh cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. Součástí je i muzeum obuvi, jedno z největších v Evropě.

V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně návštěvníky zajisté zaujmou také aktuální krátkodobé výstavy. První z nich Na krála, matičko, na krála! mapuje jízdu králů v Hluku, Kunovicích, Skoronicích a ve Vlčnově. Další výstava Poklady skryté v podzemí Karpat představuje krásy nerostného bohatství Zlínského kraje. Tyto výstavy doplňuje panelová výstava k 11. ročníku fotosoutěže Klubu H+Z s podtitulem „Co jsme viděli na svých cestách a ostatní přešli“.

K výstavě Poklady skryté v podzemí Karpat připravilo muzeum 24. srpna tvořivou dílnu pro velké i malé návštěvníky pojmenovanou I v lomu je živo! Zatímco děti se zabaví tvořením, jejich dospělý doprovod provede výstavou její kurátorka Andrea Dovicová.

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně láká na svou stálou expozici Prostor Zlín | Řády vidění, která prezentuje unikátní kulturní odkaz Zlína, zdejší architekturu i to nejzajímavější z průmyslového designu spolu s klasickým a moderním uměním od 19. století až do současnosti.

Letos v listopadu galerie oslaví 70 let od svého založení. Při této příležitosti připravila výstavu Nový začátek – pohledy do sbírek, ve které představuje cenná díla ze svých sbírek a vrací se k důležitým událostem a osobnostem spjatých s galerií.

Další dvě neméně zajímavé výstavy jsou v galerii k vidění do 20. srpna. Výstava s názvem Moje místo ve tvém světě představuje tvorbu malířky Libuše Dlabola Pražákové, která nachází podněty v intimním světě života rodiny. Autorka svou výstavou zájemce provede na komentované prohlídce 1. srpna. S produkty designéra a výtvarníka Vladimíra Kovaříka se lze setkat téměř denně. Výstava vladimír kovařík hra na hranici kromě jeho designérské činnosti seznamuje návštěvníky také s autorovou volnou tvorbou a prozkoumává pomyslné hranice těchto zdánlivě protichůdných disciplín.

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně má od července ve své nabídce novou únikovou hru Poslední menu, kde účastníci jako detektivové budou muset zjistit, kdo je vrahem na slavnostní večeři u miliardáře. V nabídce nadále zůstává i již zavedená únikovka Šéfova kancelář, ve které hráči hledají ukryté návhry nákresů bot. Únikové hry v ústřední knihovně jsou vhodné pro 3 až 5 členné týmy všech věkových skupin, děti pouze v doprovodu v dospělých. Na únikovou hru je třeba se přihlásit předem, podrobné informace jsou k nalezení na kfbz.cz/unikovka.

V úterý 8. srpna se uskuteční další komentovaná prohlídka autobusem Poznávejme baťovskou architekturu města Zlína, na které kurátor krajské galerie seznamí účastníky s baťovskou architekturou, významnými osobnostmi, budovami a také s historií při projížďce městem Zlín. „Tyto projížďky jsou zajímavým způsobem, jak se místní obyvatelé i turisté mohou dozvědět spoustu nových zajímavostí o zlínské architektuře. Doporučuji tedy zájemcům, aby neváhali  a včas si rezervovali své místo,“ doplnila Petra Kubíková, ředitelka 14|15 Baťova institutu, p. o. Trasa vede přes známé městské čtvrti a stavby, prohlídku je vhodné doplnit návštěvou galerie.

Více informací na www.muzeum-zlin.cz, www.galeriezlin.cz, www.kfbz.cz a www.14-15.cz.

David Švehlík, Diana Dulínková, Jana Nagyová, Ivan Franěk, Pierre Richard, Gen Seto, Jaroslav Dušek či Daniel Olbrychski. To je jen krátký výčet hvězdných osobností, jež filmoví fanoušci vidí v novém filmu Dvě slova jako klíč režiséra Dana Svátka, který 27. července zamířil na plátna kin.

Film Dvě slova jako klíč má po prvním víkendu v kinech na kontě více než 22 tisíc diváků. Stal se tak třetím nejnavštěvovanějším filmem v českých kinech, hned po Barbie a Oppenheimer. Za sebou tvůrci nechali novinky Mission: Impossible Odplata i nového Indianu Jonese.

K filmu, který se natáčel například ve Francii, New Yorku, Japonsku, Indonésii, Indii, Dánsku, Himalájích či na ostrově Siberu, složili Endru a Jen Hovorka titulkovou píseň The Stripped Soul, do které si přizvali jedenáctinásobného držitele Ceny Anděl Dana Bártu. Nyní autoři singlu představují videoklip.

„Píseň je o onom klasickém vyrovnání se se vztahem s rodiči, v tomto případě s otcem, které mnohé z nás dříve či později čeká. Protože navzdory dobrým úmyslům, dochází ke křivdám či bolestem. Nastává tedy čas si všechno vyříkat,“ říká za hudebníky spoluautor hudby a textu Endru, vlastním jménem Ondřej Havlík.

Odkaz na videoklip: https://www.youtube.com/watch?v=ehl6_AynpnY

Jak vidět film? je přednáškový cyklus o dějinách filmu a filmové analýze. Je vhodný pro filmové nadšence, jež láká porozumět filmu hlouběji v kontextu historickém, uměleckém nebo filosofickém. Celoroční kurz doporučujeme také jako přípravu k přijímacímu řízení vysokých škol s uměleckým zaměřením. Přednášky vedou přední osobnosti české kinematografie: Václav Kadrnka, Bohdan Karásek, Tomáš Klein, Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar a další. Kurz probíhá od října 2023 do května 2024 v prostorách Kasáren Karlín.

Jak stvořit film? je praktický kurz pro všechny zájemce o filmovou tvorbu. V tomto celoročním kurzu mají uchazeči jedinečnou možnost zkusit si vytvořit svůj film tzv. od A do Z. Prostřednictvím distribučního projektu Free Cinema Films pomáhá Free Cinema snímkům s jejich další distribucí do českých kin a na filmové festivaly. Proto se již několik krátkých filmů studentů minulých ročníků pyšní oceněním. Za všechny uvedeme úspěšný film Cesta do Kandaháru našeho studenta Petra Vopěnky nebo oceňované filmy Lukáše Macha Počitky či Odcházení. Během kurzu se uchazeči dostanou od hledání námětu, zhotovení literárního a technického scénáře až k samotné realizaci, práci se zvukem, kamerou, střihem a postprodukcí a v tom všem jim budou nápomocí odborníci a pedagogové z FAMU. Kurz Jak vidět film? je k tomuto kurzu zdarma. Kurz probíhá od října 2023 do května 2024 v Pražském kreativním centrum na Staroměstském náměstí, Kasárnách Karlín a Studiu FAMU.

Jak hrát ve filmu? je praktický celoroční kurz pro nadšené zájemce o filmové herectví. V rámci intenzivního kurzu, složeného ze série přednášek, filmových ukázek a exkluzivních praktických hereckých cvičení, se studenti budou podrobně věnovat specifikům filmového herectví. Absolventi si z kurzu odnesou množství vlastních natočených etud pod dohledem režisérky Viktorie Rampal Dzurenko, získají nové přátelé a kontakty do budoucna. Zároveň se filmoví herci okamžite uplatní v krátkých filmech studentů z kurzu Jak stvořit film. Kurzisté mají v ceně kurz Jak vidět film. Kurz probíhá od října 2023 do května 2024 v Pražském kreativním centrum na Staroměstském náměstí.

Kurzy společně zahájíme premiérou krátkých filmů našich kurzistů z předchozího ročníku, na kterou jste srdečně zváni, a to 17. října 2023 v 18:00 v Kasárnách Karlín.

O Free Cinema
Free Cinema je filmová společnost zabývající se filmovou výchovou, distribucí a alternativními formami práce s publikem. Za deset let své existence uspořádala řadu přednášek, workshopů, seminářů a projekcí pro desítky tisíc diváků a jako producent zaštítila výrobu až osmdesáti krátkých filmů. Pořádá jednorázové i celoroční kurzy pro filmové amatéry. Podporuje rozvoj filmové výchovy na českých školách – pedagogové si mohou vybírat z široké nabídky projektových dnů a praktických workshopů pro studenty. Také sestavuje lukrativní program pro školy, jehož součástí je klasické filmové představení s hudebním doprovodem, ruchy a akrobaty. Free Cinema vytváří kurátorská řešení na klíč: pro festivaly, kina, kulturní centra i galerie.

www.freecinema.cz

Už přívlastek „nad Ostravou" naznačuje, že umístění Vily na Landeku na kopci nad Hornickým muzeem v Ostravě-Petřkovicích nabídne nejen netradiční divadelní kulisu, ale také atraktivní výhled na město Ostravu.

„Myslíme si, že si toto místo zaslouží návrat na kulturní mapu regionu, a proto jsme se rozhodli právě tady uspořádat divadelní festival, který už nosíme dlouho v hlavě. Vždyť půvab zahrady vily a výhled z tohoto místa inspiroval už například světoznámého malíře Oskara Kokoschku k namalování vzácného obrazu Moravská Ostrava II. A historie i umění zde kráčelo už před neuvěřitelnými 22 000 lety osadou lovců mamutů! Místo tedy zřejmě nemá na mapě Ostravska konkurenci a velký kulturní festival si jednoznačně zaslouží," nadšeně prozrazují pořadatelé festivalu s tím, že naráží na nález světoznámé sošky Petřkovické či Landecké Venuše nedaleko Vily na Landeku.

„Chceme využít toto neuvěřitelné místo a přímo nad Ostravou uspořádat divadelní festival, kde se objeví velké filmové a televizní herecké hvězdy. Během čtyř představení v srpnu nabídneme kvalitní, ale odlehčenou komediální tvorbu v čele s takovými hereckými esy, jakými jsou: Veronika Freimanová, Rudolf Hrušínský, Jana Švandová, Karel Heřmánek st., Zdeněk Žák, Ljuba Krbová, Adrian Jastraban a další," dodávají.

Představení proběhnou vždy od osmi večer na venkovním pódiu Amfiteátru nad Ostravou od 20. do 24. srpna. Uvedeny budou divácky oblíbené hry „pražských" divadel: „Miluji Tě, tak se měj", k areálu Vily na Landeku více než příhodné představení „Caveman", poté „Kvartet" a jako poslední „Tři muži na špatné adrese".

„Věříme, že obohatíme prázdninový život nejen Ostravanů, ale i přespolních, kteří přijdou objevit toto nádherné místo a užít si kulturu a zábavu. Slíbit navíc můžeme skvělý catering z místní produkce a také originální překvapení, které máme připraveno ke každému představení zvlášť," srdečně zvou pořadatelé, kteří tak trochu napínají představivost diváků a slibují, že to ještě zdaleka není vše...

Vstupenky mohou divadelní fanoušci již nyní zakoupit v síti Ticketportál - https://www.ticketportal.cz/nevent/Divadelni-hvezdy-nad-Ostravou, případně najdou odkaz na koupi vstupenek i další informace k představením na stránkách Vily na Landeku - https://www.vilanalandeku.cz/kultura/pripravujeme. Na představení je omezená kapacita a cena vstupného je od 399,- Kč včetně všech poplatků.
 

„Po čtyřech letech se znovu vracíme do Edinburghu. A doufám, že navážeme na naše úspěšná předcházející vystoupení, kdy jsme si odnesli cenu Herald Angel Award a 3 nominace na Total Theatre Awards,“ říká Petr Boháč, režisér a spoluzakladatel Spitfire Company. Tentokrát se divákům představí s multižánrovým projektem o moci bezmocných, který je inspirovaný literární tvorbou nejvýznamnější současné běloruské spisovatelky a nobelistky Světlany Alexijevičové. Autor konceptu i režisér Petr Boháč využil pro divadelní adaptaci literární díla Konec rudého člověka, Válka nemá ženskou tvář, Modlitba za Černobyl nebo Zinkoví chlapci, která reflektují ruské současné dějiny v podobě ukrajinské černobylské tragédie, afghánské války nebo velké vlastenecké války. V Boháčově podání tak vznikla inscenace, která je mrazivou zprávou o životě v dezinformačním pekle konstruovaným vládními masmédii současného Ruska nebo Běloruska. 

Hlavní role televizních moderátorů se ujali ruští performeři Inga Mikšina-Zotová a Roman Mikšin-Zotov, kteří již řadu let žijí a tvoří v Praze. Jejich autenticita a schopnost ostře osvětlit ruskou současnost a sovětskou minulost vnáší do inscenace uvěřitelnost a notnou dávku černého humoru.

Pohlednice pro Palinu Šarendu Panasjukovou
Vzhledem k aktuálnosti tématu se umělci ze Spitfire Company rozhodli všechna vystoupení na The Edinburgh Festival Fringe věnovat běloruské vězeňkyni svědomí Palině Šarendě Panasjukové a poslat jí z každého uvedení pohlednici. Palinu Šarendu Panasjukovou vězní od ledna 2021 diktátorská vláda Alexandra Lukašenka. Jeho politický režim ji odsoudil na 24 měsíců za údajnou urážku prezidenta, urážku představitele státní moci a za násilí nebo pohrůžku násilím vůči veřejnému činiteli. Následný mimosoudní proces jí přidal ještě jeden rok navíc. Palinu Šarendu Panasjukovou drží v nedůstojných podmínkách, v nedostatečně vytápěných prostorách s malým přísunem stravy. Letos v červnu byla surově zbita a násilně odvlečena do psychiatrické léčebny. Díky zahraniční medializaci případu ji převezli do jedné z trestaneckých kolonií, není ale známo, do jaké z nich. Jejímu manželovi a dvěma dětem se podařilo utéct do Polska, kde nalezli dočasný azyl. Každé představení Konec člověka?!? Reportáže psané z kuchyně bude tedy nejen připomínkou současné totalitní moci Ruska a Běloruska, ale i případu Paliny Šarendy. Spitfire Company pro tuto příležitost připravil pro přítomné diváky pohledy, na kterých budou mít možnost zanechat vzkaz Palininým dětem nebo Palině samotné. Po skončení představení budou všechny odeslány do Polska nebo na uvedenou adresu uvěznění.

Předchozí působení Spitfire Company na festivalu Fringe 
Na festivalu Fringe se soubor vůbec poprvé představil v roce 2013 s multižánrovým projektem One Step Before the Fall, který tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Za tento počin si odnesl Herald Angel Award a nominaci na Total Theatre Awards. Dva roky poté získal nominaci Total Theatre Awards za představení Antiwords inspirované dílem Václava Havla. Stejnou nominaci obdržel i v roce 2017 za představení Vypravěč pojednávající o tématu úmrtí dítěte. Posledním vystoupením byla Miss Amerika s Miřenkou Čechovou.

spitfirecompany.cz

Na dirigování velkolepé open air události, které se každoročně zúčastní tisíce posluchačů, se opět těší Jan Kučera. „Na letošním tradičním rozloučení s prázdninami ve Valdštejnské zahradě zahrajeme s FOK například Smetanovu Vltavu. To je dílo, které lze hrát téměř při každé příležitosti a je to dobře, protože malí a mladí posluchači nám stále dorůstají a někteří ji uslyší poprvé,“ uvedl dirigent.

Film – opera – koncert. Tak velí dramaturgovi Martinu Rudovskému zkratka orchestru FOK a ani při tvorbě letošního programu koncertu ve Valdštejnské zahradě na ni nezapomněl. Orchestrální tvorbu nám připomene Vltava ze Smetanovy Mé vlasti. Filmová hudba bude zastoupena melodiemi z filmů Gladiátor či Lawrence z Arábie. Z operního repertoáru zazní předehra k opeře Síla osudu Giuseppe Verdiho a také se představí mladý talent mezi tenoristy Daniel Matoušek, který je od minulé sezóny sólistou Opery pražského Národního divadla. „Mám radost, že naše pozvání přijal mladý český tenor s velkou budoucností Daniel Matoušek, zazpívá několik neapolských písní včetně slavné Santa Lucia,“ řekl dirigent Jan Kučera. Daniel Matoušek dodal: „Neapolské písně, které uslyšíte, jsou pro mě osobní záležitostí. Působí na mě jak z pohledu lásky k Itálii, tak i osobité texty těchto písní. Právě pro tento večer jsme pro vás vybrali čtyři nejlepší z nejlepších.“

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK začal koncertovat ve Valdštejnské zahradě již v roce 1937 a pokračoval četnými koncerty především za dirigenta Václava Smetáčka, který řídil orchestr neuvěřitelných třicet let (1942–1972). Tradice byla přerušena v roce 1993, ale v roce 2014 se ji podařilo obnovit. Jak by se to mohlo nepodařit, vždyť koncerty se staly tak věhlasnými, že o nich napsal povídku Bohumil Hrabal. Znáte ji? Jmenuje se Prokopnutý buben.

Koncert se koná ve spolupráci se Senátem Parlamentu České republiky a pod záštitou senátora Jiřího Drahoše.

Vstupné dobrovolné.

Slovo dramaturga Martina Rudovského

„Pražští symfonikové obnovili za pomoci Senátu před devíti lety smetáčkovskou tradici koncertů ve Valdštejnské zahradě. Co vše už za těch pár let její zdi slyšely a prožily! Osm nádherných prosluněných happeningů s hity klasické a filmové hudby, zpívající a tančící publikum napříč generacemi i národy, ale i posmutnělý koncert jen pro televizní kamery nebo podvečer mohutně zkrápěný deštěm, kdy nejdůležitějším dramaturgem byl radar pohybu mraků. Přesto nebo právě proto se na toto magické místo rádi vracíme, vždyť Sala terrena poskytuje tak unikátní, a přitom přirozené orchestrální zázemí. Vrátíme se i na začátku 89. sezóny, kdy orchestr opět povede dirigent a moderátor Jan Kučera.“

BEDŘICH SMETANA Vltava

GIUSEPPE VERDI Předehra k opeře Síla osudu

NEAPOLSKÉ PÍSNĚ

FILMOVÁ HUDBA Gladiátor, Lawrence z Arábie

Daniel MATOUŠEK | tenor

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Jan KUČERA | dirigent

Neskutečných šest desetiletí uplynulo od vernisáže výstavy s lakonickým názvem Koblasa – Medek v tehdejší Gottwaldově výstavní síni teplického muzea. Právě zde v srpnu 1963 uspořádalo muzeum pod vedením Zorky Zudové výstavu, na kterou se jezdilo „až z Prahy“. Malíř, sochař a grafik Jan Koblasa (1932–2017) zde vystavoval 11 obrazů a 24 plastik, mezi nimiž byli zastoupeni i legendární „Králové“. Malíř Mikuláš Medek (1929–1974) představil 26 obrazů vytvořených v nedlouhém čase před výstavou. Díla, která vzbuzovala nadšení na jedné straně a demagogickou averzi na straně druhé. Souboj obou názorů probíhal na stránkách teplického deníku SMĚR. Deník přinesl 8. 8. 1963 článek plný manipulací, ve které se autor, podepsaný pouze monogramem V.Š., v kritice tvůrčího procesu obou umělců neštítil použít příměru k esesákovi a jeho obětí v Osvětimi. Zasvěceně na to 15. srpna reagoval historik umění Stanislav Talaváňa, který vedle reakcí na oba tábory zahrnul do článku i citát Honoré de Balzaca: „Když Archimedes objevil svou slavnou poučku, obětoval 100 volů. Od těch dob se všichni volové třesou, objeví-li se nová pravda“. K výstavě byl vydán katalog s texty historika umění Františka Šmejkala a Věry Linhartové, spisovatelky a historičky umění žijící od roku 1969 v Paříži. Katalog obsahoval také texty Koblasy i Medka, ve kterých oba vysvětlovali podstatu své nefigurativní tvorby, naprosto oproštěné od reálné skutečnosti, díla „tryskající přímo z  nitra tvůrce“. Všechny tyto skutečnosti z teplické výstavy dnes činí v podstatě ikonickou záležitost.

Mnohé může napadnout, proč právě Teplice. Jednak proto, že Praha nebyla paradoxně ještě připravená na tak rozsáhlou prezentaci zcela nového pohledu na vztah autora a díla a jednak i proto, že Koblasu k Teplicím vázala citová vazba. Měl zde rodinu, vystudoval zde gymnázium. V roce 1958 teplická galerie Dílo uspořádala jeho první samostatnou výstavu, která přispěla k získání ceny Akademie výtvarných umění v Praze. Až do své emigrace zde měl také ateliér. A jednak také proto, že se tehdejší muzeum nebránilo novým, progresivnějším kulturním proudům. Představovalo nejen soudobé výtvarné umění, v Divadle na zámku začínal Karel Kryl a Miroslav Horníček zde prezentoval pořad Střílení ku ptáku. Po emigraci Jana Koblasy v roce 1968 do svých sbírek získalo také jeho obraz Já a Lolita, inspirovaný slavným provokativním románem Vladimira Nabokova z roku 1955.

V obraze z první poloviny 60tých let vytvořeném kombinovanou technikou Jan Koblasa spojil nefigurativní malbu s expresivním, silnými emocemi nabitým výrazem. Podobnými jako vzbuzuje kontroverzní román. Ostatně obrazy Jana Koblasy v této době působily na české prostředí podobně jako Nabokovův román na evropskou společnost v době svého vydání. Obraz představil Jan Koblasa také v dokumentárním cyklu České televize GEN-Galerie elity národa v roce 2002.

Do sbírek teplického muzea byl zařazen v roce v roce 1988, do širšího povědomí veřejnosti vešel po roce 1990, kdy se v letech 1991–92 Koblasa vrátil do českých výstavních prostor. V sérii pěti výstav nechyběly ani Teplice.

Obraz Jana Koblasy je součástí prohlídkové trasy muzea.

Bohuslava Chleborádová,

kurátorka uměleckých sbírek Regionálního muzea v Teplicích

www.muzeum-teplice.cz