Instituce a kulturní zařízení

<p>LHOTKA: Tato obec, kterou v současné době osídlují především „víkenďáci“, má mezi objekty s nejstaršími popisnými čísly jednu velkou raritu, kterou je možné od loňského května obdivovat i zevnitř.</p> <p>Jedná se o skalní obydlí sestávající ze dvou ke skále přilehlých objektů. Toto minihospodářství vtěsnané do jednoho pískovcového skalního bloku patří na Kokořínsku k těm nejzajímavějším a nejdéle obývaným. Pozornost kolemjdoucích upoutává nejen co se kvality provedení týče, ale nově i z hlediska ekologického. Teplota uvnitř se totiž pohybuje v rozmezí 10 až 20 stupňů Celsia po celý rok. Vzduch, který kdysi ohřívala v hlavní místnosti instalovaná kachlová kamna, se naakumuloval do zdí, což zajistilo tepelnou pohodu na delší dobu. </p> <p>Lhoteský skalní byt není jen jakousi garsonkou bez příslušenství, ale je miniaturním hospodářským dvorem s kůlnou, chlévem a sklepem. Jeho světnici zvenku označuje obílená stěna se dvěma okny. Jedny vstupní dveře vedou do síně a druhé do chléva, z něhož je možné sestoupit do sklípku, nebo vystoupat do sýpky v prvním patře. Toto pískovcové hospodářství je dokladem šikovnosti našich předků, ale přesné datum jeho vzniku není známo. Jisté však je, že jako poslední zde žila paní Marie Holubová, jejíž prarodiče (Jan Beneš s manželkou) tuto skalní „chaloupku“ koupili pravděpodobně v roce 1859. Od nich ji získal jejich syn Josef Beneš (otec paní Marie Holubové) v roce 1889. V roce 1924 pak přešla postupní smlouvou na Marii a Bedřicha Holubovi. Proto se také někdy nazývá U Holubů. Na podrobnosti o této zajímavé stavbě, která je od roku 1958 zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek, jsem se zeptala Miroslavy Havlíčkové, ředitelky Regionálního muzea Mělník, které tento objekt patřící Středočeskému kraji spravuje. </p> <p>Poslední obyvatelkou byla v osmdesátých letech minulého století M. Holubová. Kdo a jak po ní tento byt využíval?</p> <p>Byla zde umístěná malá instalace archeologických nálezů z okolí, část nábytku, nádobí a nářadí, které sem věnovali převážně občané ze Lhotky. Přilehlé objekty (bývalou řezárnu a chlévky s kurníkem) a venkovní prostor užívaly děti z turistického oddílu Kokořík, které se o ně společně s vedoucím oddílu a pod dohledem našeho muzea staraly.</p> <p>Turistický oddíl se sice staral, ale v jakém celkovém stavu se oba ke skále přilehlé objekty na přelomu 19. a 20. století nacházely?</p> <p>Pochopitelně, že se na nich zub času projevil. Měly zchátralou střešní krytinu i některé dřevěné prvky střešní konstrukce. Protože dovnitř začalo zatékat, požádali jsme mělnický stavební úřad o schválení stavby a zároveň také orgán památkové péče, neboť se jedná o státem chráněnou kulturní památku. Akci prováděla mělnická firma a cena včetně DPH se vyšplhala na 93 239 Kč. Fakturu zaplatilo naše muzeum s tím, že jsme z programu ISO MK ČR (Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví – pozn. red.) získali dotaci ve výši 50 000 Kč.</p> <p>Skalní obydlí můžete po telefonické domluvě navštívit i v pracovní dny, od 1. května do 30. září pak vždy od 10 do 12 a od 13 do 17 hodin.<br /> Základní vstupné činí 15 Kč, snížené 8 Kč.<br /> Hromadné objednávky pokladna@muzeum-melnik.cz, tel. 315 630 936.<br /> Návštěvu je možné spojit s prohlídkou expozic Regionálního muzea Mělník a s ochutnávkou vín v jeho prostorách.</p>

<p>SLAVONICE: Ve dnech 12. a 13 dubna 2010 se zástupci měst Bogen a Slavonice dohodli mimo jiné na termínu veřejného zahájení projektu „Evropský park Bavorsko – Čechy.“</p> <p>První dopolední jednání upřesnilo společný postup při zahájení a realizaci projektu. Gerald Eska, architekt bogenské strany představil plán budoucího parku v Bavorsku, zatímco Martina Havlíčková, členka rady projektu prezentovala úspěchy i úskalí spolupráce Pracovní skupiny Mařížský park s majitelem parku městem Slavonice. Na společné večeři v „Restauraci v mázhauzu“ proběhla diskuse o další možné spolupráci mezi městy a také o zapojení mládeže do projektu.<br /> Druhý den odpoledne podepsali starosta Bogenu Franz Schedlbauer a starosta Slavonic Luboš Kryzan, protokol který stanovuje slavnostní zahájení projektu na 16. června 2010 v Mařížském parku a 13. července v Bogenu.</p> <p>Projekt je realizován v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. </p> <p>Mařížským parkem a vývojem projektu jsme se na stránkách Místní kultury zabývali již v minulosti. Více informací tak naleznete v souvisejících článcích.</p>

<p>PRAHA: Rada hl. m. Prahy schválila záměr přemístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy do Prahy, do Veletržního paláce, kde byla 23. 9. 1928 poprvé vystavena.</p> <p>Stalo se tak při příležitosti desátého výročí založení republiky a hlavní město chce v rámci letošního stopadesátého výročí narození Alfonse Muchy dílo vystavit na tejném místě a ve stejném termínu, jakým ho sám autor poprvé ukázal světu. Na přípravu expozice, stěhování a další nezbytné výdaje uvolnili pražští představitelé 25 miliónů korun.</p> <p>Národní galerie získá Muchova plátna jako dlouhodobější zápůjčku, nicméně o jejich trvalém umístění se stále jedná. Jak nám sdělil radní Ondřej Pecha, on sám se přiklání pro stavbu pavilonu na vrchu Vítkově.</p> <p>Jak dále Ondřej Pecha uvedl, velká dvorana Veletržního paláce je vhodným prostorem a sbírka Národní galerie důstojným umístěním. Navíc zámek v Moravském Krumlově, kde je nyní soubor Muchových obrazů umístěn, je v tak katastrofálním stavu, že další ponechání epopeje v něm není možné. Přesto si zastupitelé Prahy váží péče, kterou Moravský Krumlov dílu poskytl v dobách minulého režimu, a chtějí s ním jednat o jiných možnostech, jak ve městě podpořit turistický ruch.</p> <p>O osudu Slovanské epopeje, souboru dvaceti pláten, které Alfons Mucha maloval v období mezi lety 1910 – 1928, jsme podrobně informovali v článku Evy Horníčkové Naplní Praha odkaz A. Muchy?