Instituce a kulturní zařízení

<p>BRUSEL: Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace o digitálním kině. Obdržela celkem 329 odpovědí, z toho polovinu od provozovatelů kin.</p> <p>Cílem konzultace s názvem Public Consultation on Opportunities and Challenges for European Cinema in the Digital Era (Veřejná konzultace o příležitostech a výzvách pro evropská kina v digitálním věku) bylo získat od evropských odborníků informace a názory související s nástupem nových digitálních technologií.<br />
Akce trvala dva měsíce v termínu 16. října – 16. prosince 2009 a její základ tvořily čtyři dotazníky určené kinařům, distributorům, producentům a dalším filmovým či veřejným institucím.</p> <p>Shrnutí všech výsledků i statistiky odpovědí naleznete v anglickém jazyce v přiložených dokumentech, podrobné informace o samotné konzultaci pak na webových stránkách Evropské komise v odkazu zde

<p>BOROVANY: Před několika lety, kdy jsem krásné jihočeské městečko navštívila, působil zámek dominující náměstí beznadějně. Plánů mělo vedení obce dost, peněz málo.</p> <p>Dnes je vše jinak; zámek se podařilo nejen opravit, ale také mu vdechnout život. Velkou zásluhu na tom má starosta Borovan Stanislav Malík, který je ve funkci od roku 1990. Z jeho odpovědí, za které děkujeme, je patrné, že se rekonstruovaný bývalý klášter stane v brzké době kulturním centrem nejen obce, ale i širšího okolí. Slavnostní otevření je naplánováno na pátek 9. července, a aby se areál zámku dostal do povědomí široké veřejnosti z regionu, připravují Borovany na letní měsíce červenec a srpen pravidelné páteční a sobotní kulturní akce v různých částech zámeckého areálu, z nichž, jak doufají, si vybere každý návštěvník svůj oblíbený žánr. </p> <p>Starosty se ptáme:</p> <p>Můžete, prosím, krátce popsat historii kláštera?</p> <p>Borovanský klášter založil v roce 1455 drobný šlechtic a českobudějovický kupec Petr z Lindy poté, co mu zemřel jediný syn. Řehole augustiniánských kanovníků zde působila do roku 1564, kdy Vilém z Rožmberka klášter zrušil a připojil ke svému panství. Po třicetileté válce byl klášter obnoven císařem Ferdinandem III. a znovu prosperoval až do zrušení Josefem II. v roce 1785. Zejména za probošta Dubenského, kolem poloviny 18. století, se dynamicky rozvíjel a byla mimo jiné postavena i budova prelatury – dnešního zámku, jak se jí začalo říkat potom, co majetek zrušeného kláštera koupil rod Schwarzenbergů. Když byl bývalý klášterní statek rozparcelován v rámci I. pozemkové reformy, koupila budovu zámku obec Borovany a zřídila zde měšťanskou školu, která zde fungovala až do roku 1997. Po následných létech neúspěšných pokusů o dlouhodobý pronájem areálu zámku se nakonec město rozhodlo začít s opravami samo.</p> <p>Uvažuje obec o zřízení oficiální organizace, která by se o klášter a jeho aktivity starala? </p> <p>Zatím město počítá s tím, že bude zámek nadále vlastnit a provozovat ho prostřednictvím oddělení kultury městského úřadu.</p> <p>Jak dlouho trvala rekonstrukce, z jakých zdrojů a v jakém nákladu jste klášter opravili?</p> <p>Rozsáhlejší opravy začaly zhruba před pěti lety a zásadní obnovou prošly všechny stavební součásti budovy, včetně restaurování maleb, rekonstrukcí rozvodných sítí, nových počítačových a zabezpečovacích sítí, celý objekt lze vytápět. Náklady, které dosahují 60 mil. korun, byly složeny jednak z investičních a havarijních fondů ministerstva kultury, jednak z Regionálního operačního programu Jihozápad a samozřejmě z prostředků města. To se týká vlastního zámku, který představuje jenom část původního klášterního komplexu. Gotický konvent a kostel opravila, jako své vlastnictví, římskokatolická farnost. K areálu patří ještě bývalé hospodářské budovy a zahrada, které vlastní město a také je postupně opravuje a oživuje – v posledních letech s využitím prostředků z programu Leader.</p> <p>Pomohl Vám nějakou formou kraj? </p> <p>Jihočeský kraj poskytl příspěvek na opravu části střechy v Podzámčí a na restaurování exponátů pro instalace v zámku. Každoročně podporuje kulturní dění ve městě a věříme, že tak bude postupovat i v dalších letech.</p> <p>Jaká je koncepce a vize využití zámku? </p> <p>Hlavním záměrem je oživit a zpřístupnit zámecký areál jak pro místní, tak i pro návštěvníky a to pokud možno při respektování původního zaměření a funkcí. Proto už více než rok sídlí v patře západního křídla městská knihovna nesoucí název Knihovna A. Dubenského, neboť knihovna borovanských augustiniánů patřila svého času mezi přední knihovny v Čechách. Centrální reprezentační prostory – tj. hlavní dvoupatrový sál, přilehlé místnosti, chodby a schodiště jsou určeny ke kulturně společenským účelům (koncerty, semináře, plesy, firemní akce, svatby apod.)<br />
Ve východním křídle bude instalace pokojů probošta a výstavní prostory s alternativou výstav obrazů ze sbírek Alšovy jihočeské galerie nebo bohoslužebných oděvů a předmětů z fondů Národního památkového ústavu. V přízemí se počítá s infocentrem, prodejní galerií a kancelářemi oddělení kultury.<br />
Prohlídkové trasy (plánují se i noční hrané prohlídky) povedou i do části vlastněné farností, kde se v křížové chodbě kolem rajského dvora nachází lapidárium kamenných barokních plastik, v patře klášterní muzeum a v červnu se zde otevře expozice Římovské pašijové cesty s originály tamních soch, které kvůli bezpečnosti musely být z exteriérů staženy.<br />
V záměru je i připomenutí klášterního pivovaru formou restauračního zařízení v přízemí západního křídla zámku a v sousední, původně pivovarské budově. Vedle průjezdu do zámku už více než rok funguje kavárna.<br />
V letních měsících se budou v rekonstruovaném nádvoří s kašnou konat koncerty a společenské akce, proběhne zde část již tradičních Borovanských borůvkových slavností, které se také odehrávají na sousedním dvoře bývalého klášterního statku – Podzámčí.</p> <p>Předpokládáte, že kulturní centrum bude sloužit i širšímu okolí, a neuvažujete v takovém případě o finančním příspěvku z jiných obcí? </p> <p>Tyto záměry a zčásti již získané zkušenosti ukazují, že jde o dění významně přesahující katastr obce. Přesto neuvažujeme, že bychom se obraceli o finanční pomoc k sousedním obcím. Každoročně atakujeme nejrůznější dotační a grantové zdroje, jsme celkem úspěšní, a proto chceme v projektových žádostech pokračovat mj. i vůči Jihočeskému kraji, který je k nám vstřícný. Nicméně určitě nepůjde o paušální provozní dotace, ale jednorázové příspěvky na aktivity, o kterých přesvědčíme, že jsou kvalitní a efektivní.</p> <p>S jakou roční dotací počítáte?</p> <p>Provoz a využívání zámku bude muset garantovat město. To si sice vede hospodářsky dobře, nicméně k financování přistoupíme s maximální hospodárností. Znamená to neustále analyzovat náklady a navyšovat je účelově v závislosti na nárůstu aktivit. To platí i pro personální oblast, ve které zatím dochází k navýšení o půl úvazku (tj. na 1,5 úvazku pro kulturu včetně cestovního ruchu a vydávání periodických i příležitostních tiskovin). V knihovně je samostatná knihovnice. Na základě letos získaných zkušeností se rozhodne o eventuálním finančním a personálním posílení.</p> <p>Bude zámek sloužit také místním spolkům? </p> <p>Ve vlastním zámku nepočítáme s trvalými spolkovými aktivitami, ale v Podzámčí už několik let úspěšně funguje mateřské centrum, jsou zde chráněné keramické a textilní dílny Nazaretu, střediska Diakonie ČSCH, které poskytuje i další sociální služby a nabízí škálu kurzovních a kulturních aktivit. Prostory užívá i Klub tradic k pečení podle starých receptů. V sousedním objektu má dílnu „papírový platnéř“, který zhotovuje divadelní rekvizity. Venkovní prostory Podzámčí ožívají kromě Borůvkobraní také o Vánocích hrami Živého betléma, v minulém roce v mikulášském období provozovali místní hasičští ochotníci pekelné prohlídky v další, zatím neupravené budově.</p> <p>Zachovalo se něco z původního zařízení zámku?</p> <p>Z historického mobiliáře se zachovalo asi 10 kusů nábytku a dvě barokní plátna. Procházejí restaurováním a stanou se součástí instalace spolu s dalšími exponáty, které zapůjčí římskokatolická farnost. Dále zde budou k vidění předměty z fondů Národního památkového ústavu České Budějovice, Jihočeského muzea a Alšovy jihočeské galerie.</p>

<p>BRNO: Dne 19. května 2010 proběhlo v prostorách brněnského Technického muzea slavnostní zahájení projektu Metodiecké centrum konzervace a centrální depozitáře.</p> <p>Hlavním cílem projektu, který získal dotaci ve výši 228 043 000 Kč, je zajištění efektivní ochrany movitého kulturního dědictví v ČR. Metodické centrum při Technickém muzeu v Brně vznikne přestavbou bývalých vojenských kasáren v Brně Řečkovicích.<br /> Stávající budovy budou přestavěny pro potřeby laboratorních a dílenských provozů Metodického centra konzervace (dále MCK) a vybaveny potřebnými technologiemi a technickými prostředky pro aplikaci nejmodernějších metod v oblasti konzervování a restaurování movitého kulturního dědictví. MCK se zaměří zejména na analyzu materiálového složení sbírkových předmětů a současně zajistí vlastní konzervování a restaurování.</p> <p>Zkušenosti takto získané se využijí při tvorbě metodik žádoucího způsobu ochrany movitého kulturního dědictví. Metodiky budou dále šířeny do organizací, spravujících movité kulturní dědictví, za účelem optimalizace a sjednocení postupů pro jeho zachování pro budoucnost.</p> <p>Projekt rovněž významně přispěje ke zkvalitnění vzdělávání studentů vysokých škol v oblasti konzervování a restaurování, a to zapojením MCK do výuky a jejich vědecko-výzkumné činnosti.</p> <p>Dotace byla přidělena v rámci Integrovaného operačního programu Prioritní osa 5, oblast intervence 5.1 – Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, prioritní osa 5.1.a – vytváření a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví. Zprostředkujícím subjektem pro tuto oblast podpory IOP 5.1 je Ministerstvo kultury České republiky. MCK je v této oblasti jediným projektem, který bude plnit základní poslání programu „Vracíme památky do života“ v oblasti péče o sbírky muzejní povahy.</p>

<p>HOLICE: Toto východočeské město (6,2 tis. obyv.) je úzce spjato se známým českým cestovatelem po Jižní Africe – Dr. Emilem Holubem, který se v roce 1880 stal čestným občanem města.</p> <p>V říjnu roku 1919 byla na jeho rodném domě instalována pamětní deska akad. sochaře Jana Štursy.<br /> Expozice věnovaná životu tohoto slavného rodáka se nachází v samostatné budově – Památníku, která úzce navazuje na objekt kulturního domu. Příspěvková organizace Kulturní dům – zřizovaná městem Holice – zabezpečuje také činnost a provoz dalších specializovaných pracovišť. Ve své kompetenci má navíc knihovnu, divadlo, kino, turistické informační centrum a půjčovnu kostýmů a galerii.</p> <p>Kulturní dům (dále jen KD) vznikl jako nástupnická organizace „Kulturního domu Městského národního výboru v Holicích“ ustaveného v červenci 1960. Budovu, která se v letech 1956 až 1961 stavěla v akci Z – a mělo se prý jednat o jednu z největších akcí Z u nás – získal o rok později. V roce 1966 byl objekt ještě rozšířen o již zmíněný Památník Dr. Emila Holuba.</p> <p>Kultura a finance</p> <p>V letošním roce město přispívá KD částkou 3 miliony 500 tisíc Kč, což zajišťuje cca 60 % nákladů na provoz. Průběžné drobné a střední opravy hradí město, které je také vlastníkem obou budov, tj. kulturního domu a Památníku. O chod ve všech složkách sloučených v KD se stará 10 přepočtených pracovníků a několik externistů na dohodu (promítač kina šatnářka, divadelní technici, lektoři kurzů).<br /> „Naše zařízení získalo díky úspěšným projektům řadu grantů. Například od Pardubického kraje 10 tisíc na „Holubovy Holice 2010“, což je týdenní kulturní akce, dále přibližně 10 tisíc na „Národní přehlídku jednoaktovek amatérských souborů“ a 50 tisíc Kč na „Zlepšení péče o sbírkový fond Památníku Dr. E. Holuba“, které umožnilo zrestaurování sbírek. Navíc se nám podařilo získat 75 tisíc Kč od ministerstva kultury na „Preventivní ochranu sbírek v Památníku“,“ vysvětluje ředitel KD Vítězslav Vondrouš. </p> <p>Prostřednictvím města Holic podal Kulturní dům také žádost o dotaci 21 milionů Kč z prostředků Evropské unie, a to na vnější i vnitřní rekonstrukci Památníku Dr. Emila Holuba. Zásadních změn by měla doznat stálá expozice, jíž by měly dominovat tzv. „Holické Viktoriiny vodopády“, a částečnou opravou si projde i celá budova. Architektem expozice je akad. arch. David Vávra, avšak na konečné rozhodnutí se ještě čeká.</p> <p>Široký záběr</p> <p>„Hlavním posláním kulturního domu je zprostředkovávat kulturu jak pro obyvatele našeho města, tak i pro celý mikroregion Holicko. Mám na mysli pořádání divadelních představení, koncertů, výstav i vzdělávacích kurzů – například jazykových, ale i pohybových – a dalších akcí, např. Dny Holicka. V loňském roce se konaly během posledního červnového víkendu a na své si přišli jak milovníci sportovních klání, tak příznivci rockové, jazzové i dechové hudby,“ seznamuje s aktivitami KD jeho ředitel. </p> <p>KD samozřejmě vítá všechny aktivity místních občanů, a tak vychází vstříc souborům zájmové umělecké činnosti a bere si je pod svá křídla. V současné době jde o Dechový orchestr KD Holice, který navazuje na tradice založené v polovině 19. století Františkem Horynou, místním krejčím, ale především všestranným hudebníkem, kapelníkem, učitelem hudby a zakladatelem místní dechové hudby. Pod hlavičkou kulturního domu působí také Divadelní soubor KD Holice. Tento ochotnický spolek se zde podle starých zápisů poprvé představil již roku 1843 a o jeho představení je podle slov ředitele KD veliký zájem i dnes. </p> <p>Památník Dr. Emila Holuba</p> <p>Expozice památníku je rozdělená do tří částí. První představuje pracovnu Dr. Emila Holuba, kde jsou umístěny dokumenty vztahující se k jeho osobě a kresby podle jeho předloh. Druhá, a stěžejní, je věnovaná africké přírodě, a to od vycpanin přes mořské živočichy, zkameněliny až po výjevy z afrických cest zobrazené na dřevorytech od K. Libschera. Třetí, etnografická část, zve do domorodé africké vesnice, a je doplněná fotografiemi a nástěnnými mapami. V depozitáři, který je však přístupný jen úzkému okruhu badatelů, jsou uloženy sbírky z oblasti mineralogie, mořské fauny a také zbraně. Nechybí ani odborná knihovna obsahující díla Dr. Emila Holuba i dalších autorů vztahující se k africkému kontinentu.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>Knihovna poskytuje své služby nejen občanům Holic, ale i čtenářům z okolních obcí, a vykonává regionální funkce pro dalších 10 obecních knihoven. Její knihovní fond tvoří 25 tisíc svazků a 1200 registrovaným čtenářům je k dispozici 34 titulů časopisů a novin. Funguje tu meziknihovní výpůjční služba, on-line katalog, veřejnost má možnost přístupu k internetu. Tuto knihovnu s dlouhou tradicí, jež v roce 1886 do své správy přejalo město, najdou čtenáři v 1. patře KD.</p> <p>Městské divadlo a kino</p> <p>Kinosál s kapacitou 340 míst v přízemí a 110 na balkoně slouží také k divadelním představením. Vybavení na promítání filmů pochází z šedesátých let 20. století, divadelní zařízení pak z konce osmdesátých let téhož století. Návštěvnost kina je nízká, většinou sem zavítá jen 10 až 20 lidí. Výjimkou jsou však české filmy, které vešly v širší diváckou povědomost díky masivním televizním reklamám. Na ně se pak přijde podívat 50 až 90, ale někdy i 200 diváků. Divadlo navštěvuje 15 až 250 osob. </p> <p>Dalším prostorem je malý sál, do něhož se vejde zhruba 100 lidí. Jmenuje se Klub a bar „U Holuba“ a konají se tu hlavně koncerty vážné, rockové a alternativní hudby, country, folku atd. Prostor tu však mají i besedy s umělci, výstavy, klubové pořady (tehdy se otvírá i bar), ale také školy. Těchto klubových akcí se podle konkrétního zaměření účastní 20 až 120 osob. </p> <p>Turistické informační centrum</p> <p>Informační centrum se také nachází v budově KD a mezi jeho služby patří správa Oficiálního informačního serveru Holic, umístěného na webu města, a prodej vstupenek na kulturní a sportovní akce. Poskytuje i klasické služby IC, tj. zprostředkovává informace o jízdních řádech, památkách, dává typy na výlety, prodává mapy a suvenýry.</p> <p>Půjčovna kostýmů</p> <p>Byla založena v sedmdesátých letech 20. století jako výpomoc ochotnickým souborům Východočeského kraje a dnes patří mezi největší půjčovny kostýmů u nás vůbec. Původně se dokonce uvažovalo o přijetí dramaturga do této půjčovny, který by ochotnickým souborům pomáhal, avšak tento nápad se nikdy neuskutečnil. Půjčovna dnes nabízí kolen 10 tisíc kostýmů a možnosti vypůjčit si některé z nich využívají zájemci z celé republiky, ať již se jedná o profesionální či amatérská divadla, o spolky, instituce nebo i o soukromé osoby. </p> <p>Galerie</p> <p>Otevřela se v KD v květnu 2009. Každý měsíc se zde pořádají nejrůznější akce, k těm nejčastějším patří výstavy obrazů, grafik, fotografií či plastik. Hlavním cílem vedení galerie je prezentovat práci regionálních umělců. K nim se například v říjnu 2009 přiřadil holický rodák – výtvarník Karel Malich.</p>