Instituce a kulturní zařízení

<p>PRAHA: V pražském Kongresovém paláci se právě uzavírá 61. mezinárodní astronautický kongres IAC 2010, na který se po více než 30 letech sjeli do ČR špičkoví vědci z celého světa.</p> <p>„Mezinárodní astronautický kongres se vrací do Prahy po 33 dramatických letech historie České republiky. Politické, ekonomické a sociální změny ovlivnily všechny aspekty života občanů, tedy i vědu a vývoj astronautiky. Nyní se produkty astronautického vývoje opět stávají součástí běžného života,“ řekl radní hl. města Prahy Milan Pešák při zahájení kongresu.<br />
Této největší světové akce v oblasti astronautiky se zúčastnilo na dva tisíce odborníků, ředitelů kosmických agentur světových velmocí, představitelů hlavních průmyslových firem i akademických pracovišť tohoto oboru. V rámci kongresu se v pátek 1. října 2010 otevřela i průmyslová výstava. </p> <p>Konferenci každoročně pořádá Mezinárodní astronautická federace společně s Mezinárodní akademií astronautiky. Za českou stranu je pořadatelem Česká kosmická kancelář />
Webové stránky kongresu

<p>LISABON: Na Evropském týdnu astronomie a vesmírné vědy (European Week of Astronomy and Space Science) byla začátkem září zveřejněna závěrečná zpráva k Mezinárodnímu roku astronomie 2009.</p> <p>Mezinárodní rok astronomie pořádal Mezinárodní svaz astronomie ve spolupráci s UNESCO. Více než 1300 stran dokumentu vypovídá o účasti alespoň 815 milionů lidí ze 148 zemí světa.<br />
Zpráva shrnuje aktivity všech zúčastněných zemí, 40 mezinárodních organizací a 28 globálních projektů. Mezi akce se počítají veřejné diskuze, výstavy, školní programy, knihy a vědecko-umělecké události.<br />
Jádro projektu tvořila světová výstava From Earth to Universe (Ze země do vesmíru), která prezentovala neuvěřitelnou krásu vesmíru na tisícovce neobvyklých míst veřejného prostoru v asi 70 zemích světa, dějištěm se staly například parky, stanice metra, nemocnice, knihovny a dokonce i vězení. Zhlédlo ji asi 10 milionů lidí. V rámci projektu se také natočilo několik filmů, rozšířilo více než 450 tisíc DVD s filmem Oči upřené k nebesům (Eyes on the Skies), který dokumentuje historii teleskopu. Snímek získal cenu MEDEA 2009.<br />
V rámci projektu Developing Astronomy Globally (Globální rozvíjení astronomie) se rozdalo více než 5 tisíc teleskopů v celkem 30 rozvíjejících se zemí světa.<br />
To vše učinilo z Roku astronomie 2009 největší vědeckou událost století, přitom výčet představuje jen zlomek z celkového množství aktivit sdružených pod hlavičkou Mezinárodního roku astronomie 2009.</p> <p>Bližší informace v angličtině.</p>

<p>PRAHA: Mezinárodní projekt Knihovna pro všechny chce na evropské úrovni podpořit rozvoj místních veřejných knihoven a vytvořit nové modely pro interkulturní služby. V jeho rámci vyšel návod jak na to.</p> <p>Projekt probíhal dva roky, počínaje rokem 2008 a jeho součástí se stala také publikace teoretického návodu, jak proměnit veřejnou knihovnu v lokální multikulturní centrum. V obsahu manuálu také najdete podrobnosti o aktivitách realizovaných v jednotlivých partnerských zemích a komplexní analýzu v oblasti knihoven – od nových přístupů a metod až po jejich zdůrazněné potřeby dlouhodobě monitorovat úspěšné integrační aktivity.</p> <p>Materiál je přiložen níže, v dalších jazykových verzích jej naleznete na webových stránkách Multikulturního centra Praha. Pro bližší informace o projektu čtěte související článek.</p>

<p>Dnes 30. září 2010 byla udělena cena Ministerstva kultury ČR „Knihovna roku 2010“. V kategorii „základní knihovna“ zvítězila Obecní knihovna v Petrůvkách v kraji Vysočina.</p> <p>Knihovna ve velmi malé obci na Vysočině je umístěna v centru, v přívětivém a útulném prostředí. Její uživatelé mají k dispozici aktuální a živý fond knih a periodik, počítače s přístupem k internetu, množství hraček pro děti. Knihovna sama je hybatelem kultury i společenského života v obci a především jejím přirozeným komunitním centrem. 70 % obyvatel je registrovanými uživateli knihovny, v níž nalézají nejen kvalitní prezenční i absenční služby ke své spokojenosti, ale také inspirativní prostředí pro rozvoj vlastních aktivit. Knihovna pořádá řadu zajímavých akcí pro děti i dospělé, při nichž se schází většinou celá obec včetně chalupářů i přespolních. Charakteristickým znakem knihovny je také výborná spolupráce se spolky v obci.<br /> Zvláštní ocenění a diplom v kategorii „základní knihovna“ získala dále Vzorná lidová knihovna ve Velkých Popovicích ze Středočeského kraje a Obecní knihovna Poteč ze Zlínského kraje.</p> <p>„Městskou knihovnou roku 2010“ se stala Knihovna města Ostravy. Tuto zvláštní cenu uděluje SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a firma Skanska a.s.</p> <p>Více informací zde

<p>UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Slovácké muzeum přikročilo k částečné rekonstrukci prostor hlavní budovy ve Smetanových sadech s cílem získat vhodnější zázemí pro služby návštěvníkům i badatelské veřejnosti.</p> <p>Koncem září letošního roku byly zahájeny stavební úpravy stávajícího výstavního sálu a bývalého depozitáře textilních a keramických sbírek. Předpokládá se, že potrvají přibližně půl roku, a když se vše podaří, tak zhruba od začátku dubna roku 2011 začne poskytovat služby nová recepce s multimediálním informačním zařízením. Počítá se také s vybudováním dosud chybějících bezbariérových přístupů do všech veřejných prostor muzea, a zejména do výstavních sálů.<br />
Finanční prostředky na rekonstrukci dosáhnou cca 6,5 mil. Kč. Muzeum je získalo s pomocí Zlínského kraje, který je úspěšný v celé řadě fondů, především Evropské unie.<br />
Od počátku devadesátých let do současnosti prošly téměř všechny objekty muzea rekonstrukcí včetně vybavení, přibylo nové archeologické a přednáškové centrum, centrální depozitáře, moderní multimediální expozice Velké Moravy. Muzeum také obdrželo od svého zřizovatele – Zlínského kraje – statut „Centrum péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje“, na jehož základě již několik let plní řadu vědeckovýzkumných, kulturně-výchovných, výstavních, publikačních a prezentačních úkolů jak pro svého zřizovatele, tak pro Ministerstvo kultury ČR a Národní ústav lidové kultury ve Strážnici.<br />
Na stole jsou další plány, například k blížícímu se 100. výročí založení muzea (r. 1914) se připravuje obnova národopisné expozice Slovácko, nebo přístavba Památníku Velké Moravy ve Starém Městě, kde by mělo vzniknout ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v Brně vědecko-výzkumné „Archeologické centrum Velké Moravy“<br /> Ale to je, jak se dočtete na webu muzea, zatím hudbou budoucnosti.</p> <p>Během rekonstrukce části hlavní budovy by mělo dojít k co nejmenšímu omezení pro návštěvníky, ale v současnosti jsou oba výstavní sály uzavřeny.</p>

<p>Sekce veřejných knihoven SKIP vyhlašuje již 14. ročník celostátní akce Týden knihoven. Proběhne v termínu 4. – 10. října 2010 a motto je: KNIHOVNA PRO VŠECHNY. V centru zájmu pořadatelů jsou především stálí uživatelé, ovšem letos pro každou cílovou skupinu připraví jiný program. Cílem aktivit knihoven na podporu knih a čtenářství je nabídnou atraktivní využití volného času nejen novým čtenářům, ale pečovat hlavně o čtenáře stávající.</p> <p>Knihovna pro všechny</p> <p>Pondělí<br />
pro seniory</p> <p>Úterý<br />
pro rodiče na rodičovské dovolené</p> <p>Středa<br />
pro děti</p> <p>Čtvrtek<br />
pro handicapované uživatele</p> <p>Pátek<br />
pro národnosti a jazykové menšiny</p> <p>Sobota<br />
knihovna pro celou rodinu</p> <p>Neděle<br />
pro koho chcete</p> <p>Vyčerpávající informace najdete zde

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: Městská knihovna v Lipníku nepůsobí pouze jako půjčovna knih, ale pořádá celou řadu kulturních a vzdělávacích aktivit, výstav i přednášek. A jde na to systematicky.</p> <p>Do série přednášek se pracovnice knihovny pustily v roce 2008. Nazvaly je Host v knihovně aneb Knihovnické besední čtvrtky v Lipníku nad Bečvou. A dokazují jejich prostřednictvím, že knihovny jsou také vzdělávacími instituty.<br />
„Snažíme se dělat většinu akcí, které jsou nějakým způsobem spojeny s četbou, knihami, vzděláváním, poučením,“ říká ředitelka městské knihovny v Lipníku Miroslava Střelcová a dodává: „Naše knihovna realizuje projekt celoživotního vzdělávání, který zahrnuje jednak oblast práce s informačními a komunikačními technologiemi a druhou, kterou reprezentuje právě Host v knihovně. Většina našich hostů o své práci píše, publikuje, takže spojitost s knihou a tedy i knihovnou je přirozená.“<br />
Kromě již rečeného jsou knihovny také místem setkávání generací, lidí různých názorů a smýšlení. Právě informace, názory a pohledy na život i svět kolem nás reprezentuje cyklus Host v knihovně. Koná se v době podzimu, zimy a brzkého jara, kdy je větší šance, že návštěvníci do knihovny zavítají. Pravidelně každý druhý čtvrtek v měsíci hostí knihovna zajímavou osobnost z různých oblastí kultury a společenského života. Cyklus uzavírá mimořádný host pro děti. Od roku 2008 se uskutečnilo celkem 19 setkání.<br />
Knihovna má v pořádání besed a přednášek dlouhou tradici. K tomu, aby pořadům daly společný rámec a pravidelnost, vedla knihovnice snaha o lepší propagaci a vstřícnost vůči návštěvníkům. Tím skutečným impulsem se v roce 2007 stala série přednášek o historii Lipníku pořádaná ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově. Ukázalo se, že pokud jsou přednášky prezentovány v určitém cyklu a společně propagovány, lidé na tuto nabídku velmi dobře reagují. Ředitelka je přesvědčena, že pravidelnost přednášek je pro příznivce knihovny komfortnější. Dopředu si mohou zorganizovat čas, vybrat si téma, které je zaujalo. A potvrzuje to jednoznačné zvýšení návštěvnosti.<br />
Knihovnice si předem vytvářejí dramaturgii cyklu, hledají témata, která by mohla zaujmout co nejvíce návštěvníků. „Vždy se snažíme, aby součástí cyklu byla beseda se spisovatelem, cestovatelem, aby jeden pořad byl věnován dětem a také nezapomínáme na regionální témata, která jsou u našich návštěvníků hodně oblíbená,“ popisuje výběr témat ředitelka knihovny. Pokud ale knihovnice dostanou nabídku uspořádat besedu se zajímavým člověkem, pozvou jej do knihovny i mimo cyklus. Tak to bylo například s panem Zimovčákem, kterého si nemohly nechat ujít.<br />
Cyklus přednášek Host v knihovně se již zapsal natrvalo mezi úspěšné programy Městské knihovny v Lipníku nad Bečvou. Od roku 2009 je finančně podpořen z grantů města a Ministerstva kultury ČR, a proto může být vstup na akce zdarma, a je možné pozvat i zajímavé hosty. Kromě toho, že knihovna využívá nabídek, které dostává, knihovnice samy aktivně kontakty vyhledávají, zvláště ty regionální.<br />
Hosty v knihovně již byli například spisovatelé Arnošt Vašíček, básníci Ivan Dostál a Marta Konířová, cestovatelé Ilona Füzeková, Jiří Mára, Vladimír Šimek, hudebník Karel Plocek, s dětmi živě diskutoval ilustrátor Adolf Dudek. Největším lákadlem jsou zatím přednášky s regionální tematikou, zejména vztahující se k historii města a regionu, o ty je velký zájem. V knihovně se prezentovali i regionální cestovatelé Jiří Mára a Jan Pohanka, kteří hovořili o svých zážitcích.<br /> V minulých letech ve městě a okolí probíhaly archeologické výzkumy. Knihovna zkusila požádat archeology Zdeňka Schenka a Jana Mikulíka, zda by neudělali přednášku. Proběhla a byla tak úspěšná, že letos se bude opakovat celkem čtyřikrát. Dokonce si v knihovně pohrávají s myšlenkou, že by tyto přednášky mohly vyjít i knižně.<br /> „Pro nás je největší odměnou, když do knihovny lidé přijdou a je jedno, že si neodnesou žádnou knihu. Poprvé, podruhé možná ne, ale někteří třeba začnou přemýšlet nad tím, že když umíme udělat zajímavý program, tak musíme nabízet i úžasné knihy,“ říká závěrem ředitelka knihovny Miroslava Střelcová.<br /> Magdalena Gladišová</p>

<p>KUTNÁ HORA: Letos v červnu uspořádala Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře debatu s názvem Co dál s uměním ve veřejných sbírkách?</p> <p>Volně na ni naváže kolokvium Galerie a muzea: inspirativní prostor pro každého, které GASK pořádá ve spolupráci s Lektorským oddělením Národní galerie v Praze. Debaty jsou zaznamenávány, a v budoucnu se počítá s jejich zpracováním do textového materiálu.<br /> Debatu budou řídit Ondřej Horák z GASK a Monika Sybolová z Národní Galerie v Praze, kteří připravili následující tematické okruhy:<br />
Co znamená lektorské oddělení v současném provozu galerií a muzeí; Výstava: kurátor – propagace – lektor – návštěvník; Komunikace mezi galerijní institucí a jejím návštěvníkem v 21. století; Vize, budoucnost vnímání galerií a muzeí.<br />
Diskuse se zúčastní kurátorka GASKu Marie Bergmanová, Eva Strouhalová z Moravské galerie v Brně, šéfkurátor GASKu Ondřej Chrobák, kurátorka Mira Keratová, kurátor Pavel Vančát, Michaela Kabátníková z Národní galerie, Lucie Haškovcová z Galerie hlavního města Prahy a Karin Kotová z DOXu.</p> <p>Diskuse proběhne ve čtvrtek 30. září 2010 od 11 do 17 hodin v Galerii GASK v Kutné Hoře. Každý ze zúčastněných může tohoto setkání využít pro krátké (max. 3 minutové) představení své činnosti nebo práce své instituce. K dispozici je promítací plocha a projektor.</p> <p>Pro bližší informace a potvrzení účasti piště na: horak@gask.cz nebo bergmanova@gask.cz</p>