Děti a mládež

Starosta Litně Filip Kaštánek k tomu říká: „Chceme motivovat doslova všechny mladé u nás v městysi a vytvořit jim podmínky k tomu, aby si vytvořili správné návyky pro trávení volného času - sportem, hrou na nástroje, zpíváním, učením, vzděláváním se. A myslíme také na seniory. Tím, že nefinancujeme tak jako dosud pouze některé liteňské spolky, ale necháme naše občany, aby si poskytovatele služeb svobodně vybrali, věříme, že přispíváme k dalšímu vylepšení bohaté nabídky volnočasových aktivit v naší lokalitě.“ O nevšední iniciativě, která by mohla být inspirací pro další města a obce, jsme chtěli vědět více…"

 

Můžete být k liteňským voucherům konkrétnější?

Pod tímto názvem jsme rozeběhli od letošního roku dva přídavné projekty podpory vzdělávání, sportu a kultury. Cílovou skupinou je 250 dětí a mladistvých z našeho městyse, kterým ke konci 2017 ještě nebylo osmnáct let, a stejně tolik seniorů starších šedesáti let. Liteňské vouchery jsou poukázky (letos 600,- Kč na osobu), které občanům obec daruje a jimiž lze platit u našich smluvních partnerů z oblasti vzdělávání, sportu a kultury.

Každý v obci, kdo splňuje tato kritéria, podepíše v kanceláři obecního úřadu darovací smlouvu a dostane vouchery (tři poukazy v hodnotě 200 Kč) a spolu s nimi také seznam poskytovatelských firem, které již podepsaly s obcí smlouvu. Současně může jmenovat ty firmy, kde by chtěl poukázkami zaplatit, a obecní zaměstnankyně je kontaktují a nabídnou jim partnerství.

Abychom podpořili příklon dětí a mladistvých k rozumnému, pozitivnímu trávení volného času, koncipovali jsme liteňské vouchery jako nepřenosné: když je obdarovaný nevyužije, propadnou. 

Financování přes vouchery má podle nás ještě další přednosti:

• obec pomáhá financovat i takové aktivity, které by se v Litni „neuživily“, tedy neměly dost účastníků, anebo jsou už na tak vysokém stupni profesionality, že se logicky vyskytují pouze ve větších městech. Například plavání pro miminka nebo i pro seniory je možné jen v okresním městě, protože nemáme v obci krytý bazén. Některé naše děti zpívají, hrají na hudební nástroje nebo tancují na takové úrovni, že berou hodiny v Praze nebo Berouně u špičkových učitelů, kteří působili třeba i v Národním divadle. Sportovně nadané děti (fotbal, hokej, basketbal) vozí rodiče do klubů v Praze nebo aspoň Berouně, protože v naší malé obci nejsou ani sportoviště, ani kluby na takové úrovni;

• sociálně slabším rodinám umožňuje zapsat děti do kroužků, které by jinak svým dětem dopřát nemohli, protože i dotované organizace požadují zápisné;

• obec spolufinancuje jen ty aktivity, které si občané skutečně přejí – transparentnost a zpětná vazba je stoprocentní;

• tím, že podmínkou pro obdržení voucherů je trvalý pobyt v Litni, mohou být vouchery pobídkou pro nově přistěhované spoluobčany, aby sebe a své děti skutečně přehlásili do Litně.

  

Kdy byl systém spuštěn? Jaká je odezva ze strany občanů a jaká ze strany poskytovatelů služeb?

Vouchery se letos vydávají od května. Všichni, kdo se na přípravě projektu podíleli, se stali skutečnými fandy celého konceptu, i když třeba zpočátku přínos neviděli. Když totiž zjistili, že teď budeme finančně podporovat i plavání pro miminka anebo počítačové kurzy pro starší občany, byla jejich reakce vždy stejná: škoda, že nedáváme spoluobčanům větší část prostředků právě tímto způsobem.

Oslovili jsme emailem několik desítek potenciálních poskytovatelů z okresů Beroun a Praha západ, z nich se přihlásila zatím jen asi desítka. Firmy jsou dnes doslova bombardovány nejrůznějšími nabídkami, ať už emailem nebo poštou, a náš koncept s poukázkami není v Čechách vůbec běžný, šéf firmy o tom musí chvíli přemýšlet. Proto se dají ke spolupráci lehce získat firmy, které oslovíme osobně, protože rychle pochopí výhodnost konceptu pro všechny zúčastněné, ale nabídka v emailu si nezíská dostatečnou pozornost. Články o liteňských voucherech vyšly v regionálním, poberounském tisku.

 

Jaké aktivity z kulturní oblasti tímto způsobem podpoříte?

Nechceme zasahovat do výběru našich občanů. Na příklad u kulturních aktivit je vkus každého člověka naprosto rozdílný. Vycházíme ale z toho, že poskytovatelé musí být schopní vystavit při zúčtování voucherů fakturu, a jedná se proto o solidní firmy. 

 

Jaká je platnost voucheru?

Vouchery se vydávají pro každý kalendářní rok s tím, že zúčtování se musí provést z technických důvodů nejpozději 30. listopadu daného roku.

 

Kde jste se inspirovali?

Nápad s vouchery jsme dostali před třemi lety, když jsme si spočítali, k jak malé části našich občanů se dotace z obce ve skutečnosti dostávají. První reakce od zkušených praktiků na jednom ze školení byly negativní, prý to realizovat nelze. Známý systém poukázek z Turčianských Teplic směřoval zase k alternativnímu oběživu s možnými zásahy centrální banky, což nepřicházelo při naší velikosti v úvahu. Nakonec jsme celý systém zpracovali sami.

 

Jaké prostředky radnice do této podpory volnočasových aktivit svých občanů vloží a neomezí to dosavadní podporu liteňských spolků?

V letošním roce odsouhlasilo zastupitelstvo tři sta tisíc korun a využilo k tomu neplánované příjmy, se kterými rozpočet nepočítal. Ke konci loňského roku se podařilo ukončit nevýhodný nájem areálu učiliště a radnice dostává teď každý rok šest set tisíc korun z nájmů do obecní kasy. Jedna polovina z těchto neplánovaných příjmů půjde nově na vzdělání, kulturu a sport formou poukázek, které obec daruje svým občanům. Rozsah podpory liteňských spolků to tedy ani v nejmenším neovlivní. Na druhou stranu ale chceme další nemalé úspory, které v obci plánujeme – aukce na energie, aukce na svoz odpadu atd. – využít k navyšování rozpočtu pro vouchery. Bude-li o to mezi občany zájem, samozřejmě.

 

Jaké subjekty se do voucherovského systému mohou ještě hlásit?

Nemáme na poskytovale služeb žádné zvláštní nároky. Kdokoliv poskytne našim občanům vzdělávací, kulturní anebo sportovní služby, je srdečně vítán.

 

Jaké výhody přináší systém pro poskytovatele služeb?

Každá firma, která nabízí služby v těchto oblastech a chce vouchery akceptovat, podepíše s městysem Liteň jednoduchou smlouvu o spolupráci. Potom kdykoliv během roku pošle od zákazníků vybrané vouchery spolu s fakturou na úřad městyse, dostane je proplacené. Benefit pro poskytovatele služeb spočívá v tom, že je veden jako partner na internetových stránkách městyse Liteň, a naši obyvatelé ho proto budou spíše vyhledávat.

 

Chcete se zapojit jako poskytovatel služeb v oblasti kultury, sportu a vzdělávání do voucherového systému? Pak si zde stáhněte jednoduchou smlouvu, dvakrát vytiskněte a podepsanou zašlete na adresu Úřad městyse Liteň, Náměstí 71, 267 27 Liteň. Z radnice vám obratem pošlou podepsaný exemplář zpět a zařadí vás do seznamu poskytovatelů. 

Za odpovědi děkujeme Jiřímu Vodičkovi, zastupiteli z liteňské radnice

Informace a kontakt: www.mestysliten.cz

Výstava a doprovodná publikace představují umělecká díla a realizace, které vznikly jako bezprostřední reakce na násilné potlačení pražského jara vojsky Varšavské smlouvy a na následné období, jímž zmítaly, jak snahy udržet otevřenou občanskou společnost, tak vést ji k opětné podřízenosti komunistické straně a Sovětskému svazu. Vzniklá umělecká díla, která poznamenala invaze i smrt Jana Palacha a Jana Zajíce a nastupující normalizace, jsou zároveň vrcholnými díly sumarizujícími všechnu intenzitu umění šedesátých let i jedinečným svědectvím pohnuté doby. Rok 1968 je rokem kulminace jak tzv. obrodného procesu v československé společnosti, tedy snah o jeho demokratizaci a postupné vyvázání se z vlivu Sovětského svazu, tak také vyvrcholením emancipace československého umění.

Jako by nahromaděná energie celých šedesátých let najednou uvolnila ventil a vše se rozběhlo nevídanou rychlostí. Z hlediska umělecké scény je pražské jaro nejčastěji spojováno se spisovateli, divadelníky, dále s filozofy, novináři a vědci, nicméně i na výtvarné scéně se odehrála celá řada zásadních dějů, jak z hlediska kulturní politiky, tak ve vlastních výtvarných počinech. Podíváme-li se na výtvarné umění, vrcholí proces, ve kterém se do popředí dostává konceptuální umění a umění instalace a environmentů, nově je chápán význam fotografického obrazu. Většina těchto myšlenek rezonovala i v českém prostředí, i když se už kvůli vpádu vojsk Varšavské smlouvy nestihly veřejně projevit. Výstava je soustředěna na léta 1966 až 1973, ve kterých je dobře vidět, jak se domácí umění emancipovalo a začalo se sebevědomě zapojovat do mezinárodních struktur umělecké scény. Reaguje nebo předjímá všechna důležitá témata a přístupy – novou geometrii, novou figuraci, konceptuální umění a umění akce. Podobně se uvolnila celá společnost, dobová média svědčí o docela jiném klimatu, než jaký společnost svazoval začátkem šedesátých let. Výstava v pěti částech ukazuje změny, jimiž Československo prošlo v těchto intenzivních pěti letech – od společnosti, která se začínala chovat jako občanské společenství západního typu (1. Quo Vadis? – občanská společnost), přes národ šokovaný absurdní invazí vojsk Varšavské smlouvy (2. Invaze), různým způsobem reagující na posrpnový vývoj, od strachu, nejistoty až po groteskní výsměch (3. V ústech kamení, v hlavě boule), vyrovnávající se se smrtí Jana Palacha a Jana Zajíce (4. Oběti), až po společnost rezignovaně přijímající normalizační restrikce (5. Plazit jazyk), plnou deziluzí, smutku, ale i stažení se do sebe sama, do soukromého světa, což bylo typické pro období sedmdesátých let, obrovsky kontrastující s živou dobou pražského jara.

Výstava představuje více než 150 děl od 88 autorů, jejichž vznik přímo souvisí s událostmi této doby nebo jež jsou podvědomou reakcí na situaci v Československu. Zastoupeni jsou nejznámější autoři tohoto období jako Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Jiří Kolář, Adriena Šimotová, ze slovenských autorů Jozef Jankovič nebo Július Koller, stranou ovšem nezůstali ani autoři z regionů jako Miroslav Šnajdr, Eduard Ovčáček, Stanislav Bukovský a další. Na výstavě věnované umění těchto několika bouřlivých let spolupracují dvě instituce – Západočeská galerie v Plzni a Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.

Pro Západočeskou galerii znamená téma roku 1968 pokračování v dramaturgické lince dotýkající se problému totalit, Museum Kampa se dlouhodobě zabývá projekty s jasným tematickým zaměřením na progresivní tendence českého a evropského umění 20. století včetně tvorby emigrantů, kteří vzhledem k atmosféře po invazi odešli do zahraničí. Obě instituce si uvědomují, že prostřednictvím minulých dějů je možné přispět k pochopení a snad ovlivnění současnosti. Výstavu autorsky připravila Helena Musilová (Museum Kampa), kurátorkou za ZČG je Marcela Štýbrová. Architektonické řešení expozice navrhl Jaroslav Bárta. Autory grafického ztvárnění expozice a doprovodné publikace jsou Jaroslav Bárta a Matěj Bárta.

DOPROVODNÝ PROGRAM 21. 6. 17 h Komentovaná prohlídka s autorkou koncepce výstavy Helenou Musilovou

27. 6. 17 h Plzeňské jaro a co mu předcházelo. Naděje a zklamání roku 1968. Přednáší Lukáš Krejčí.

21. 8. 17 h Srpen 1968 – Komponovaný pořad spojený s komentovanou prohlídkou Heleny Musilové

23. 8. 17 h Beseda s pamětníky (Stanislav Bukovský, Milan Skočovský aj.)

5. 9. 17 h Nová československá filmová vlna 60. let. Přednáší Stanislav Polauf.

11. 9. 17 h Mezi odporem a konformismem. Strategie umělců po okupaci 1968. Přednáší Lukáš Krejčí.

16. 9. 17 h Slavnostní koncert k ukončení výstavy

Tvůrčí dílny pro děti a rodiče 25. 7. 16–18 h Co se děje v králíkárně? – dílna věnovaná Karlu Neprašovi

1. 9. 14–16 h Když mluví ruce i tělo – dílna věnovaná Jozefu Jankovičovi

Od 1. 7. 2018 bude pro rodiče s dětmi ve výstavě k dispozici samoobslužná aktivita Galerijní kufřík. Jako doprovodný program probíhá v přednáškovém sále v Pražské 13 výstava fotografií Karla Kocourka z alba Stanislava Bukovského PLZEŇ – UMĚLECKÉ CENTRUM SVĚTA 1972 (20. června – 16. září 2018).

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň Masné krámy, Pražská 18, Plzeň

Chrudimskému festivalu loutkového divadla předcházelo jedenáct postupových přehlídek. Z nich vybraly odborné poroty a programová rada festivalu do hlavního programu devatenáct nejzajímavějších inscenací letošní sezony. Inspirativní část festivalu tvoří další tři desítky inscenací českých a slovenských nezávislých
a statutárních profesionálních divadel jako například Malého divadla z Českých Budějovic, Naivního divadlo Liberec, Bratislavského bábkového divadla, IDDQD z Prahy, produkční skupiny DAMÚZA, Divadla b, Handa Gote či studentů pražské katedry alternativního a loutkového divadla DAMU nebo bratislavské umělecké školy.

„Odborné semináře, které každoročně vedou profesionální umělci a špičkoví odborníci tvoří s diskusními kluby vzdělávací část festivalu. Jejím smyslem je rozšiřování praktických dovedností i teoretických vědomostí aktivních loutkářů,“ upřesňuje odborný pracovník pro loutkářství Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) a programový ředitel festivalu Michal Drtina. „Letošní rok je zlomový, protože všech dvěstě padesát míst v seminářích je plně obsazeno a musíme odříkat další zájemce. “

Ze zahraničních hostů Loutkářská Chrudim letos přivítá soubory z Finska, Francie a Slovenska. „Vynikající nonverbální inscenaci Block Thetre pro diváky od tří let uvede finská loutkoherečka Roosa Halme,“ říká programový ředitel festivalu Michal Drtina a dodává: „Věříme, že diváky zaujme i inscenace Bratislavského bábkového divadla, která reflektuje život v Československu padesátých let nebo Loutkoviště, které celé nedělní odpoledne bude za divadlem Karla Pippicha provozovat Waxwing company.“

Pestrou nabídku Loutkářské Chrudimi rozšiřuje bohatý doprovodný program, který kromě odborných přednášek o loutkovém divadle tvoří otevřené loutkářské a výtvarné dílny pro veřejnost, koncerty a výstavy. Aktuální program najdete na internetových stránkách festivalu www.loutkarskachrudim.cz.

Celá TZ přiložena.

Zdroj: NIPOS

V rámci přehlídky vystoupí patnáct divadelních souborů vybraných z třinácti postupových kol ze všech krajů České republiky. Přehlídka se pokusí představit středoškolské a mladé divadlo v celé jeho šíři, diváci uvidí systematicky vedené soubory základních uměleckých škol i jednorázová uskupení středoškoláků s autorskými projekty, činoherní inscenace, pokusy o absurdní divadlo a improvizaci. Účastníci mají možnost nejen zhlédnout všechna představení, ale také se aktivně zapojit ve společných diskusích o viděném. Lektorský sbor bude letos pracovat ve složení: Jiřina Lhotská, Jana Soprová (recenzentka), Petr Váša, Jan Holec a Jakub Hulák (moderátor diskusí).

Vzdělávací část obsahuje osm seminářů, z toho jeden pro pedagogy s Tomášem Žižkou. Studentské semináře jsou zaměřeny na nový cirkus (Barbora Bartoňová), pohyb (Veronika Vaculíková), tvůrčí psaní (Eva Suková), interpretaci textu (Jana Machalíková),  improvizaci (Petr Marek), hudbu (Jan Mrázek) a logopedii (Vendula Holčáková).

Stejně jako v minulých letech má i letos přehlídka své „utajené“ téma, kterým je vnitřní hlas. Hostem přehlídky bude RADIO IVO: Život nedoceníš s rozhlasovou hrou a studenti KVD DAMU s Maryšou. V pátek večer zahraje pro všechny i místní posluchače Ventolin.

Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury pořádají přehlídku NIPOS-ARTAMA a Malá scéna Ústí nad Orlicí ve spolupráci s Gymnáziem Ústí nad Orlicí a za finančního přispění města Ústí nad Orlicí a Pardubického kraje.

 

Kontakty pro média:

Lenka Huláková, studentské divadlo, ARTAMA, tel.: 773 184 172, e-mail: hulakova@nipos-mk.cz,

Josef Dušek, public relations, tel.: 777 702 494, e-mail: dusek@nipos-mk.cz

 

 

Jste autorkou řady dětských knih. Jak jste se dostala k tvorbě knih pro děti?

Vždycky mě bavilo vymýšlet si příběhy a různá fantastická dobrodružství. Až jsem jednou jeden příběh poslala do nakladatelství. V Albatrosu se knížka líbila a vydali ji. Jmenuje se Proč mluvíme česky. Po ní potom následovaly další.

 

Napsala jste knihu Polární pohádka, která je inspirována severem. Milý příběh o sněhové vločce nás může v létě příjemně ochladit. Co vás inspirovalo k napsání této knihy?

Zjištění, že Česká republika má vlastní polární stanici na Špicberkách. To jsem vůbec netušila. Zaujalo mě to natolik, že jsem tam umístila pohádkový příběh.

 

Jaké knihy jste měla nejraději, když jste byla malá?

Milovala jsem pohádky Václava Čtvrtka, Astrid Lindgrenovou, Julese Vernea, Karla Maye, Marka Twaina, Steklačova Boříka a spoustu dalších knížek.

 

Chtěla jste se stát spisovatelkou již v dětství?

Spisovatelkou jsem se chtěla stát, co si pamatuji.

 

Pracujete rovněž jako překladatelka ze skandinávských jazyků. Jak se vaše autorská tvorba doplňuje právě s touto prací?

Překládám ze severských jazyků. Překládání a psaní jsou činnosti navzájem hodně blízké. Určitě by bylo příjemné mít povolání, které by nemělo nic společného se psaním a sezením u počítače, ale sotva už se stanu dřevorubcem nebo pokrývačem. Tak se alespoň snažím sedavé zaměstnání co nejvíc vyvážit pohybem.

 

Kdo čte vaše knihy jako první?

Moje knihy čtou obvykle jako první redaktorky v nakladatelstvích. Jejich názor je pro mě důležitý, protože tvorbě pro děti skutečně rozumějí. Často také předčítám dětem na besedách různé ukázky, ale samozřejmě ne celou knihu. Reakce dětí je vždycky zásadní, píšu pro ně.

 

Máte tři dcery. Baví je čtení knih?

Čtení nejvíc baví nejstarší dceru. Ta začala číst ještě před příchodem elektronických médií, čtení si zautomatizovala a nijak ji nenamáhá. Prostřední dcera už není tak nadšenou čtenářkou. Nejmladší dcera zažívá bohužel obrovskou konkurenci elektronických médií, které dětem poskytují zábavu, aniž by je jakkoliv namáhaly. Je mnohem snazší chatovat, dívat se na Youtube, klikat a sledovat displej, než se obtěžovat čtením. Není snadné přimět ji ke čtení, ale doma o to velmi usilujeme. Obecně mi invaze elektronických médií u dětí a mladých lidí dělá starosti.

 

Na čem nyní pracujete?

Právě jsem dopsala detektivní příběh pro děti, který se odehrává v pražském Podskalí před téměř sto lety. Ilustruje mi ho skvělá Barbora Kyšková a vyjít by měl na podzim v nakladatelství Albatros. Teď pracuji na humorné fantastické pohádce ze současnosti, vyjít by měla také ještě letos v nakladatelství Mladá fronta. V létě bych ráda napsala dobrodružství dětí, které se učí zvládat běžné lidské slabosti – pýchu, lakomství, závist, hněv, lhostejnost, nestřídmost a lenost. Nezdá se to, ale je to boj často úpornější než bitva s drakem. O ději jsem přemýšlela velmi dlouho a teď se ho konečně chystám sepsat pro nakladatelství Portál.

Knihu Polární pohádka lze objednat na: www.obchod.portal.cz

 

Pohádky o princeznách - Dětské divadélko s loutkami
Loutkové divadlo mají rádi děti i dospělí. V nakladatelství Albatros byla vydána zajímavá kniha s divadélkem: Pohádky o princeznách - Dětské divadélko s loutkami. Celý set obsahuje knihu s pohádkovými příběhy a divadélko s kulisami a loutkami. Lehké papírové divadlo snadno složíte a vytvoříte tak kouzelnou scénu pro tři pohádkové příběhy: O Sněhurce, O Šípkové Růžence a O Popelce. Pokud jsou vaše děti ještě hodně malé, můžete jim příběh číst sami a děti mohou jen pohybovat loutkami, pokud jsou vaše děti starší, mohou vám zahrát celé představení. Hraní tohoto divadla vás zabaví na mnoho večerů.

Pohádky o princeznách - Dětské divadélko s loutkami lze objednat na: www.albatros.cz

 

Velká leporela plná poučení i zábavy

Nakladatelství PRESCO GROUP pod značkou ELLA & MAX vydalo několik různě zaměřených velkých obrázkových leporel. Ta jsou určena nejmenším čtenářům, pokud jsou ale vtipně vymyšlená, zabaví i starší děti. Npř. lVelká knížka SLOVÍČKA pro malé vypravěče pomáhá rozšířit slovní zásobu, starší čtenáři se díky ní naučí anglická slovíčka z nejrůznějších tématicky rozdělených oblastí: Co najdeme doma? Co najdeme za domem? Co najdeme v přírodě? Co slouží k přepravě? Čím chci být? Co najdeme v kuchyni? Co se děje během roku? Kniha navíc obsahuje dvoustranu se zmenšenými obrázky a můžete tak děti i snadno vyzkoušet, jaká slovíčka si zapamatovaly.  Pokud máte doma malého stavitele, určitě ho potěší Velká knížka o stavění pro malé vypravěče. Leporelo je plné ilustrací a skýtá mnoho zábavy.

Knihy lze objednat na: www.presco.cz

 

Letní slavnost

Co takhle uspořádat letní slavnost? Léto ke slavnostní náladě přímo vybízí. Zkuste se inspirovat knihou, která vyšla v nakladatelství Meander Dům myšek: Slavnost. Knižní série o malých myškách vás opět zavede do tajemných pokojíků plných miniaturních předmětů. Velké barevné fotografie, kterými jsou tyto knihy ilustrovány, odhalují, jak v tomto domě, který se nachází v podzemí, myšky žijí. Spletité chodby, příjemný svit lampiček a zajímavé vybavení malých pokojů vám leccos prozradí o obyvatelích tohoto zvláštního domu. Budete překvapeni, kam se tentokrát myšky Sam a Julie vypraví a koho při svých hrách potkají. Příběh o tajemném domě plném myšek a jejich dobrodružstvích vás letně naladí a možná vás i inspiruje k výrobě nového letního domečku pro látkové myšky Sama a Julii, které je možné objednat spolu s knihou.

Knihu lze objednat na: www.meander.cz

 

 

Můžete svou školu představit? S jakou vizí vznikla a jak se ji daří naplňovat? 

Soukromou vyšší odbornou školu filmovou v Písku založili v roce 1996 iniciátoři a zakladatelé Filmové školy Zlín, moji rodiče, Vladana a Miloň Terčovi. Vycházeli přitom ze získaných zkušeností a kontaktů na pedagogické pracovníky z řad renomovaných filmových a televizních tvůrců. Na těchto základech byla v roce 2004 založena Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Její zakladatelé byli vedeni ideou připravit mladým filmovým tvůrcům vysokoškolské umělecké filmové prostředí pro jejich profesionální přípravu.

Za dobu své existence vychovala škola řadu mimořádných tvůrčích osobností, které dnes mají za sebou realizaci nebo spolupráci na mnoha významných domácích i zahraničních projektech. Mnozí z absolventů jsou držiteli cen z domácích i zahraničních filmových festivalů. Všichni absolventi nacházejí plné uplatnění ve světě filmu, ti nejtalentovanější se vracejí a jsou pro výuku dalších absolventů velkým přínosem.

 

Jaké obory uměleckého vzdělání nabízíte a o jaký je největší zájem? 

Na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku je možné studovat v bakalářském a následně i v magisterském studiu scenáristiku a dramaturgii, režii, kameru, střih, zvuk, klasickou animaci a vizuální efekty a produkci. Největší zájem je již tradičně o režii. Naopak bychom rádi přijímali více uchazečů na obor zvuk, který má u nás mimořádně vysokou úroveň a absolventi tohoto oboru jsou na trhu práce velmi žádaní. Stejně tak bychom uvítali zájemce o studium produkce a producentství v bakalářském i magisterském stupni, kteří mohou tuto specializaci využít nejen ve filmu, ale i v široké oblasti kulturního managementu. Akreditace výše uvedených studií nám dovoluje realizovat výuku v jazyce anglickém pro zahraniční zájemce.

 

Máte k dispozici aktuální data statistik o počtu přihlášených, přijatých, absolvujících? Jaké je školné?

Vzhledem k tomu, že škola je povinna vést matriku a také proto, že sami máme zájem o uplatnění našich absolventů, jsou tyto údaje k dispozici. V akademickém roce 2017/18 se přihlásilo k přijímacím zkouškám na bakalářské studium 76 uchazečů, přijato bylo 66 a 59 z nich se zapsalo ke studiu. 27 absolventů obdrželo diplom. Na navazujícím magisterském studiu bylo přihlášeno ke zkouškám 18 uchazečů a z 16 přijatých všichni nastoupili. Diplom získalo 11 absolventů. Školné za jeden semestr studia činí 31.500,- Kč.

 

Čím se zde studium liší oproti veřejným školám, které poskytují vzdělání ve srovnatelných oborech?

Myslím, že největší rozdíl je dán velikostí školy a počtem studentů. Na škole vládnou téměř rodinné poměry, neboť se prakticky všichni znají. Tím ovšem nechci říci, že se to projevuje na snížených nárocích na studenty. Spíš naopak. Záleží nám na tom, aby naši absolventi dobře uspěli v praktickém životě a škole dělali dobré jméno. K tomu jim vytváříme podmínky v podobě kvalitních pedagogů a dobrého technického vybavení, které odpovídá současným profesionálním požadavkům spolu s velkým důrazem na budoucí profesionální praxi. 

Studenti se také podílejí na organizaci Mezinárodního festivalu studentských filmů, který má za sebou již sedmnáct ročníků své existence a získal si mezinárodní renomé. Zároveň díky bohaté mezinárodní filmové produkci slouží nejen k odborné komparaci, ale otevírá studentům cestu k aktivní účasti na dalších mezinárodních filmových festivalech.

 

Uplatnitelnost absolventů uměleckých škol je mnohdy problematická. Co děláte proto, aby byli vaši studenti v praxi úspěšní? 

Jak jsem již uvedla, studenti jsou u nás vzděláváni lidmi z praxe, renomovanými tvůrčími i technickými pracovníky. Technická pracoviště a ateliéry jsou vybaveny profesionální technikou a softwary. Díky tomu se absolventi výborně uplatňují v praxi. V roce 2016 dělal Český rozhlas průzkum uplatnitelnosti absolventů jednotlivých vysokých škol v celé České republice. Skončili jsme suverénně na prvním místě se stoprocentní uplatnitelností. To je fakt, který nám dělá radost a zároveň nás žene stále dopředu v obavách, abychom neusnuli na vavřínech.

 

Uveďte některé úspěšné absolventy, kteří se ve veřejném prostoru neztratili.

Škola se může pyšnit mnoha úspěšnými absolventy, kteří dělají škole obrovskou reklamu. Prakticky všichni z nich po úspěšném studiu obsadí profesionální filmařské štáby, veřejnoprávní televizi i komerční stanice. Někteří z nich pak již brzy po opuštění školy natáčejí své vlastní filmy nebo seriály.

Z mnoha z nich stojí určitě za připomenutí Vojtěch Moravec – režisér některých dílů seriálu Vinaři nebo seriálu Gympl s (r)učením omezeným. Dále je to výtvarnice Eliška Podzimková, známá z mnoha internetových článků – po absolvování naší školy odcestovala do New Yorku, kde tvořila různé animace do fotografií a dále pracovala např. i na spotu pro kuchaře Jamieho Olivera. Kameraman Michal Hůla zase spolupracoval s F. A. Brabcem, pedagogem naší školy, na 3D muzikálu V peřině nebo na filmu Kajínek. S kamerou procestoval prakticky celý svět. Režisér Jiří Sádek se proslavil po absolvování FAMO v Písku svým celovečerním filmem Polednice, který byl úspěšný. Režisér Matěj Balcar se uplatnil pro změnu v Divadle Na Jezerce. Má za sebou hry Tři v tom, Alenka v kraji zázraků nebo Už je tady zas.

Mnoho dalších našich absolventů je možno vidět prakticky v každém novém českém filmu nebo seriálu na mnoha pozicích ve štábu. Je to důkazem toho, že naše škola produkuje šikovné absolventy dobře uplatnitelné v oboru. Mnoho televizních stanic jim dává přednost před ostatními absolventy filmových škol a zdůvodňují to velkou profesní připraveností přímo do praxe.  

(Pozn. red.: Pokud zůstaly některé otázky nezodpovězeny, neuvádíme je.)

 

Několik úspěšných absolventů školy jsme sami oslovili, aby FAMO v Písku představili ze svého pohledu na základě osobní zkušenosti, a položili také jim tři návodné otázky:

Anketní otázky:

1)      Proč jste si vybral/a pro další studium právě tuto školu?

2)      Co Vám škola dala, co považujete za její největší přínos?

3)      Uplatnil/a jste znalosti zde získané v dalším profesním životě?

 

Absolventi:

MgA. Jan Pivoňka

2013 ukončení magisterského programu na FAMO v Písku

kameraman

1) Rodinná atmosféra školy FAMO v Písku si mě získala víc než jakákoliv jiná škola. 

2) Myslím, že studium bylo více individuální v tom smyslu, že bylo na každém, jak moc a kolik informací chce dosáhnout. Největším pozitivem na FAMO v Písku je fakt, že neleží v Praze, díky tomu člověk intenzivně žije na filmovém ostrůvku 100 km od Prahy a nemá úniku. 

3) Znalosti jsem určitě uplatnil. V tomto oboru platí, čím víc praxe, tím víc zkušeností, takže je třeba nelenit a stále něco dělat, třeba i jen něco pro sebe. 

 

MgA. Vojta Nedvěd

2016 ukončení magisterského programu na FAMO v Písku

hlavní zvukař ve společnosti Warhorse Studios

1) Měl jsem pocit, že chci realizovat své tvůrčí a technické vize v audiovizuální tvorbě a uplatnit se v praxi. Na FAMO v Písku vyučuje řada odborníků, kteří jsou nebo bývali špičkou ve svém oboru. Cesta k uplatnění mimo studium některé filmové školy existuje, ale je podle mého názoru poněkud trnitější, obzvlášť bez potřebných kontaktů.

2) FAMO v Písku je kreativní prostředí, kde skupina mladých lidí vkládá spoustu energie a prostředků do svých projektů. Škola mi ukázala, jak je filmová praxe nelehká, dala mi kontakty na různé lidi, přinesla mi nové přátele a také vědomosti a zkušenosti.

3) Ano, na škole jsem se naučil něco z filmové teorie, záznam kontaktního zvuku, záznam klasické hudby a základy zvukové postprodukce. Všechny tyto dovednosti denně využívám.

 

BcA. Porin Rašpica

2017 ukončení bakalářského programu na FAMO, nyní student magisterského studia

animátor

národnost chorvatská

1) A couple of reasons: i have grown accustomed to my surroundings in Pisek and the hospitable nature from people in  FAMO and far away from the needless stress that the large cities provide. Secondly, i could just continue my studies in Pisek without the trouble of finding a new place to stay, move and adapt to a new surrounding, school building, school rules, professors and way of studying. 

Měl jsem k tomu hned několik důvodů. Vyrůstal jsem v podobném prostředí, jako je Písek. Líbila se mi také pohostinná povaha lidí z FAMO a místo, které je vzdálené od zbytečného stresu velkých měst. Po skončení bakalářského studia jsem se rozhodl pokračovat zde i v magisterském studiu, aniž bych musel řešit hledání nového bydlení, stěhovat se a adaptovat se na nové prostředí, školu, pravidla, profesory a způsob studia.

2) The school thought me the industry standards of witch programs are frequently used in my profession and how to use them effectively to be good at what I do. To be professionals. But the most important lesson the school thought me was an indirect one, and that is time management. Regarding my line of work, it is not done in a short period of time, and if i would to sent in my animation on time, i should plan ahead of what to do and when. time is important for us.

Škola mě naučila základy řemesla, které potřebuji ve své profesi, abych mohl pracovat efektivně a profesionálně. Ale nejdůležitější lekce, kterou jsem ve škole dostal, nesouvisí přímo s jejím zaměřením, ale týká se time managementu - organizace času. Z povahy mé práce vyplývá, že je to běh na dlouhou trať. Abych ale práci odevzdal včas, musím dopředu vše dobře naplánovat - kdy, co a kolik práce musím udělat. Proto je čas pro mě velmi důležitý. 

3) Of course, all the time.

Samozřejmě, neustále.

/Poznámka redakce: překlad Vladana Terčová, Porin Rašpica/

 

Informace: http://filmovka.cz

Kontakt: facebookový profil školy

Tři skupiny žáků společně se svými kantory a za dohledu odborných pracovníků galerie si nejprve prohlédly prostory depozitáře s uměleckými sbírkami a poté si prošly i zázemí galerie a podívaly se do prostor grafického kabinetu, v němž se jejich budoucí výstava měla odehrát. 

Za domácí úkol žáci dostali vybrat si několik děl ze sbírky obrazů a také zdůvodnit, proč si právě zvolili to či ono konkrétní dílo. A že to nebyl úkol jednoduchý! Vždyť sbírka obrazů zlínské galerie čítá téměř 1500 kusů. „Žáci zlínské ZUŠ se shodli, že se budou koncentrovat na abstraktní umělecká díla a nejvíce zastoupeným autorem v prvotním výběru byl Vladimír Vašíček, od kterého si děti vybraly hned čtveřici děl. Do finálního výběru se nakonec dostalo patnáct autorů, z nichž každý je zastoupen jedním dílem. Ke každému obrazu je na výstavě přiřazen komentář žáků, kteří si dílo na výstavu vybrali,“ uvedl Ivan Bergmann, kurátor výstavy z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Pod vedením svých kantorů si pak žáci zlínské ZUŠ zkusili tento výběr nanečisto rozmístit podle rozměrů grafického kabinetu a jeho možností. Nakonec se žáci potkali s kurátorem výstavy přímo v grafickém kabinetu, kde již byla nachystána originální díla, která si tak mohli poprvé blíže osobně prohlédnout.

„Vedle sebe se tak sešli autoři, kteří by se za běžných okolností asi nesetkali, jako je například Petr Kvíčala, Petr Sládek, Miroslav Štolfa či Vladimír Vašíček, ale rovněž i přátelé patřící do tzv. Zlínského okruhu, jako je René Hábl, Zdeněk Macháček či Ivo Sedláček,“ doplnil Ivan Bergmann.

Podstatou výstavy je ukázat způsob nahlížení nejmladší generace na výtvarné umění, zaujaté obrazovým působením konkrétních děl na vlastní imaginaci a cítění, oproštěné od jakéhokoliv škatulkování, ale zároveň i kontextů.

„Cílem výstavy bylo také seznámit tuto generaci s provozem galerie výtvarného umění a umožnit jí tak poznat, jak funguje tento typ vzdělávací a paměťové instituce a zároveň si vyzkoušet na vlastní kůži, co vůbec obnáší taková příprava a realizace výstavy,“ doplnil Ivan Bergmann.

K výstavě je připravena také komentovaná prohlídka s jejím kurátorem Ivanem Bergmannem v úterý 10. července v 17 h.

 

Více informací na www.14-15.cz a www.galeriezlin.cz

Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace.

Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání.

Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty.

Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti.

Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Doprovodné programy

Komentované prohlídky s autory výstavy
14. června 2018, 16:30 hod. Svatodušní bouře – místa bojů (úvodní vycházka s komentářem)
20. září 2018, 16:30 hod. Svatodušní bouře – místa bojů (vycházka s komentářem)
18. října 2018, 16:30 hod. Cesta „mužů 28. října“ Prahou (vycházka s komentářem)
25. října 2018, 16:30 hod. Komentovaná prohlídka výstavy
15. listopadu 2018, 16:30 hod. Komentovaná prohlídka výstavy
17. ledna 2019, 16:30 hod. Komentovaná prohlídka výstavy
21. února 2019, 16:30 hod. Cesta „mužů 28. října“ Prahou (vycházka s komentářem)

Doprovodné programy pro školy

Program k výstavě pro II. stupeň ZŠ, SŠ, gymnázia, odborná učiliště
Prohlídka zaměřená na témata reflektující RVP – rok 1848 v Praze, modernizace města, život Pražanů v době první světové války a vznik ČSR. V září 2018 přibydou tři další tematické programy.

Autoři výstavy
Tomáš Dvořák, Bohuslav Rejzl

Architektonické řešení
Tomáš Bílek

Grafické řešení
Jiří Sušanka

Kontakt pro bližší informace:

www.muzeumprahy.cz

PLZEŇ: Výběr z díla legendárního plzeňského grafika, malíře a ilustrátora Josefa Ladislava Jíchy se zaměřuje především na propagační a volnou tvorbu 60. a 70. let 20. století. Jícha je autorem původního loga festivalu Finále, tvůrce tehdejší vizuální identity plzeňské ZOO, Botanické zahrady, programů Divadla Alfa, Parku kultury a oddechu v Plzni, ale i uměleckých grafik.

Vstup zdarma