Cestovní ruch

Kastelán Státního zámku Kynžvart ONDŘEJ CINK představí reprezentativní sídlo kancléře Metternicha i jím shromážděné bohaté sbírky včetně kabinetu kuriozit.

Věděli jste, že proslulá „Kynžvartská daguerrotypie“ je jedna z prvních daguerrotypií, kterou pořídil francouzský vynálezce Louis Daguerre a osobně ji s vlastnoručním věnováním daroval kancléři Metternichovi roku 1839?

V 17 hodin se můžete zúčastnit vernisáže výstavy Kancléř Metternich a jeho vize míru

v Galerii Evropského domu na náměstí Republiky 12, kterou pořádá Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje.

Bližší informace na: Pietro Nobile (1776–1854) v Čechách: Neoklasicismus mezi technikou a krásou a Zámek Kynžvart a jeho sbírky

Filip Dvořák je absolventem ateliéru Jiřího Černického a Marka Meduny na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Teprve třicetiletý umělec žije a pracuje v Hrádku nad Nisou. Své objekty sestavuje z nalezených materiálů tak, aby diváka zapojil a přilákal jej ke vzájemné interakci s dílem. Propojuje různá média a techniky. Vytváří reliéfní koláže vycházející ze závěsného média a malby. Je laureátem prestižní Esslovy ceny určené pro mladé umělce z osmi evropských zemí. V roce 2018 získal Cenu kritiky za mladou malbu.

Pro výstavu v Galerii Kaple přichází Filip Dvořák s obrazy provedenými pastózní gestickou malbou, z které vystupují obrysy a detaily rozvalin gotických architektur, překrytou vrstvou kulisové iluzivní malby. Mrak je sice pomíjivý, svou velikostí však člověka naprosto přesahuje a je zcela nezávislý na lidském počínání.

Dvořák přemýšlí nad malbou coby médiem, zajímá ho, jak ji lze či nelze uplatnit v současném světě. Mimo jiné vytváří koláže, asambláže, objekty, videoprojekce či pořádá akce ve veřejném prostoru. Pro mnoho svých děl používá označení objektoobrazy – dříve to byly divadelně nasvícené rozměrné asambláže z odpadních materiálů, v poslední době takto nazývá polystyrenové desky s vyřezávanými ornamenty parafrázujícími motiv barokních rozvalin.

Hodnotící odborná komise složená ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Telči, navštívila ve dnech 15. - 16. ledna 2020 všechna přihlášená města - Jemnici, Moravské Budějovice, Polnou a Telč a vyhodnotila jejich přihlášky. Jako vítěze krajského kola vybrala město Jemnici. Na druhém místě se umístilo město Polná a na třetím místě město Telč. Moravské Budějovice skončily na čtvrté příčce.

Jemnice

„Komise ocenila množství práce v oblasti péče o kulturní dědictví, dlouhodobý přístup města Jemnice k regeneraci městské památkové zóny a snahu o uchování jedinečného rázu historického města. Ten se mimo jiné projevuje i v unikátní střešní krajině MPZ, která je jen velmi málo narušena půdními vestavbami“, konstatuje Jan Klimeš, vedoucí Odboru péče o památkový fond územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči.

V Městské památkové zóně Jemnice se nachází velké množství nemovitých kulturních památek. Město je držitelem jedné nehmotné národní kulturní památky – Běhu o Barchan – zapsané na Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury.

Město Jemnice kontinuálně, dlouhodobě a systematicky pracuje na obnově MPZ a také intenzivně spolupracuje a komunikuje s obyvateli v MPZ a motivuje je k obnově dalších památkově hodnotných objektů.

Stěžejními akcemi obnov nemovitých kulturních památek v Jemnici v roce 2019 byly (mnohé podpořeny z finančních prostředků Ministerstva kultury ČR): etapa obnovy hradební zdi, pokračující práce na opravě krovů střechy a vybraných stropů v interiéru zámku a části balkónu, další etapa dláždění části hřbitova u kostela sv. Jakuba a nátěr krytiny věže kostela sv. Stanislava.

V oblasti prezentace kulturního dědictví je třeba zmínit, že ve městě fungují značené okruhy pro pěší (Okruh královny Elišky, Okruh sv. Jakuba a Okruh sv. Václava).

Nedávno byl ve městě navíc instalován jednoduchý systém informačních cedulí se stručnými popisy jednotlivých památek. Další způsoby propagace kulturního dění a dědictví města jsou v podobě řady webových stránek, na kterých se město zviditelňuje (Region Renesance, Jemnický mikroregion, Barchan, turistické informační centrum, město Jemnice atd.).

Polná

Na území MPZ Polná se nachází několik desítek nemovitých kulturních památek. Významným objektem v MPZ je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je národní kulturní památkou a který byl kompletně obnoven v letech 2000-2012. Stav kulturních památek i dalších objektů na území MPZ je průběžně obnovován, což je známkou dobré péče o památkový fond města. Svědčí o tom také ocenění Historické město roku 2006 a vítězství v krajském kole za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPZ v letech 2012, 2014 a 2016.

„Komise oceňuje podporu města Polná kulturním akcím a společenskému životu s mnoha kulturními spolky a organizacemi“, dodal Klimeš.

Stěžejními akcemi obnov nemovitých kulturních památek v Polné v roce 2019 byly (mnohé podpořeny z finančních prostředků Ministerstva kultury ČR): obnova části šindelové střechy na kostele sv. Kateřiny, obnova průčelí kostela sv. Anny, dále výměna oken a nátěr krytiny na budově zámku a rovněž byla dokončena obnova fasády domu na Husově náměstí. Po obnově byl veřejnosti otevřen měšťanský pivovar, v němž se od roku 2019 pořádají kulturní akce.

Telč

Na území MPR Telč a jejího ochranného pásma se nachází bezmála 100 nemovitých kulturních památek a další jsou na území MPZ Telč – Staré Město. Součástí MPR Telč je areál státního zámku, významná národní kulturní památka.

„Ve městě je podporována řada spolků, velmi pozitivně je hodnocena prezentace města (informační centrum, webové stránky). Příkladná je účast ve sdruženích jako např. České dědictví UNESCO, Česká inspirace, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Region Renesance aj.“, konstatoval Klimeš.

Stěžejními akcemi obnov nemovitých kulturních památek v Telči v roce 2019 na území MPR Telč byly (mnohé podpořeny z finančních prostředků Ministerstva kultury ČR): dílčí opravy několika domů na Náměstí Zachariáše z Hradce a především částečná výměna šindelové krytiny včetně opravy tesařských prvků na kostele sv. Anny. Na území MPZ Telč – Staré Město byla provedena kompletní obnova střešní krytiny a oprava tesařských prací venkovské usedlosti v ul. Zachariášova.

Moravské Budějovice

Na území MPZ Moravské Budějovice se rovněž nachází řada nemovitých kulturních památek.
„Komise hodnotila kontinuální úsilí města o opravu všech památek a péči o veřejné plochy a zeleň. Pozitivně je hodnocena prezentace kulturního a společenského života ve městě“, doplnil Klimeš.

Nově je v Moravských Budějovicích provedena kamenná dlažba a povrchy včetně mobiliáře a osvětlení hlavního náměstí. Hlavní rozpočtovou akcí památkové obnovy v roce 2019 byla výměna vnějších okenních křídel jedné z hlavních budov města, tj. zámku. Dále byl opraven sanktusník kostela sv. Jiljí.

Vyhlašovateli soutěže jsou Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Soutěž se koná od roku 1995, jedná se o ocenění za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Titul Historické město roku 2019 bude slavnostně vyhlášen ve Španělském sále Pražského hradu v dubnu 2020 u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel.

Ve Zlínském kraji hodnotící komise, složená ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Kroměříži, hodnotila celkem tři města: Kroměříž, Uherské Hradiště a Valašské Meziříčí. Krajská komise přihlášená města osobně navštívila ve středu 22. ledna 2020, kdy zástupci měst komisi blíže představili své programy regenerace a prezentaci doplnili o konkrétní ukázky v terénu.
Komise jednotlivá města posuzovala v souladu s předepsaným hodnotícím protokolem, který vymezuje jednotlivé oblasti a bodovou škálu hodnocení. Kritéria hodnocení se zaměřují nejen na péči o kulturní památky v jednotlivých městských památkových zónách a rezervacích, ale i na péči o ostatní objekty na území památkově chráněných oblastí. Členové komise svou pozornost zaměřili i na celkový přístup města k veřejnému prostoru. Na celkové bodové hodnocení měl vliv i stav životního prostředí ve městě a celková péče o obyvatele a návštěvníky města, zda jsou například památky návštěvníkům zpřístupňovány, jakou formou jsou tyto památky a celkově památkově chráněné oblasti ve městech prezentovány. Nedílnou součástí hodnocení v krajském kole je i finanční podíl města na obnově památkových objektů, celková koncepce regenerace a péče o celkový vzhled městských památkově chráněných území. Celkově bylo hodnoceno nejen období roku 2019, ale i koncepce péče o městské památkové zóny v Uherském Hradišti a Valašském Meziříčí a koncepce péče o městskou památkovou rezervaci v Kroměříži za uplynulé desetiletí.

Na základě jednotlivých témat krajská komise přidělila městům bodové hodnocení a stanovila pořadí. Vítězem krajského kola se stalo město Uherské Hradiště, které obdrží z Programu regenerace od Ministerstva kultury 100 000 Kč a pamětní list.

Celkové pořadí krajského kola ve Zlínském kraji:

1. místo – Uherské Hradiště (221 bodů)
2. místo – Kroměříž (205 bodů)
3. místo – Valašské Meziříčí (191 bodů)

Dosud ze Zlínského kraje uspěla v celostátním kole dvě města: Kroměříž v roce 1998 a Uherské Hradiště v roce 2012. Vítěz celostátního kola je povinen dle pravidel soutěže dodržet přestávku a do soutěže se po dobu pěti následujících let nepřihlásit. Město Uherské Hradiště se po nucené přestávce do soutěže opět přihlásilo v roce 2018, v krajském roce získalo druhé místo, v následujícím roce v krajském kole již zvítězilo a v letošním ročníku soutěže prvenství obhájilo, má šanci opět usilovat o titul Historické město roku.
Druhé místo v krajském kole obsadilo město Kroměříž, které se soutěže zúčastnilo naposledy v roce 2018.
Na třetím místě se umístilo město Valašské Meziříčí, které do soutěže svůj Program regenerace přihlásilo po pětileté pauze, naposledy se soutěže zúčastnilo v roce 2014, kdy v krajském kole zvítězilo.
Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky byla zřízena rozhodnutím dne 2. listopadu 1994. Město, které je nositelem Ceny, má právo užívat za příslušný rok titul Historické město roku.

Historické město roku – dosavadní držitelé titulu: Svitavy 1994, Kadaň 1995, Třeboň 1996, Kroměříž 1997, Klášterec nad Ohří 1998, Kutná Hora 1999, Litomyšl 2000, Nový Jičín 2001, Prachatice 2002, Spálené Poříčí 2003, Františkovy Lázně 2004, Česká Kamenice 2005, Polná 2006, Jindřichův Hradec 2007, Šternberk 2008, Beroun 2009, Znojmo 2010, Uherské Hradiště 2011, Jilemnice 2012, Chrudim 2013, Cheb 2014, Příbor 2015, Jičín 2016, Slavonice 2017, Brtnice 2018.
Vyhlašovateli soutěže jsou Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Jedná se o dotační titul Ministerstva kultury a byl ustaven vládním usnesením ze dne 25. března 1992.

Informace o Programu regenerace MPR a MPZ na webových stránkách Ministerstva kultury ČR
Informace o titulu Historické město roku na webových stránkách Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Zdroj: Národní památkový ústav, ÚOP v Kroměříži

Dále se čtenář dozví, že dnešní nevelká obec Spytihněv na Uherskohradišťsku byla před několika staletími důležitým správním střediskem. Přečte si medailon krojové tvůrkyně Lenky Valentové z Dubňan. Zavzpomíná na někdejší známou Cimbálovou muziku Dolňácko z Hluku. Pomyslně zavítá do Lednicko-valtického areálu k Chrámu Tří Grácií. Seznámí se s úspěchy národopisného souboru Děcka z Kunovic. Připomene si dílo vynikajícího grafika Jaroslava Dobrovolského. Zjistí něco o počátcích archeologických výzkumů na Pohansku u Břeclavi. Pozná, jak funguje folklor na sociálních sítích. A jistě neopomine ani anotace hned několika knih vydaných v regionu.

Toto je jen velmi stručný výčet toho, co obsahuje časopis o 32 stranách, do něhož přispívají odborníci i laikové a jenž se dá zakoupit v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Nabitý program, inspirativní přednášky, zajímavé hudební i rukodělné workshopy, výborné exotické jídlo, přátelská atmosféra a cestovatelské osobnosti... to je cestovatelský festival Letem světem. V čem však bude ten devátý výjimečný?

Tématem letošního festivalu jsou cestovatelské legendy Thor Heyerdahl a Eduard Ingriš.

Život norského mořeplavce, experimentálního archeologa a antropologa nám přijede přiblížit jeho syn Thor Heyrdahl jr. O spolupráci hudebníka, kameramana a cestovatele českého původu Eduarda Ingriše s Thorem Heyerdahlem nám více poví režisér, producent a dokumentarista Petr Horký. Že se sochou Moai nelze hnout? To nám vyvrátí a pravý opak ukáže badatel a experimentální archeolog Pavel Pavel, který ji 'rozchodil' na Velikonočním ostrově při expedici s Thorem Heyerdahlem. Přijďte si to také zkusit a spolu s Pavlem Pavlem rozpohybovat kopii sochy Moai na našem festivalu!

To je zatím jen malá ochutnávka z programu, který má opravdu co nabídnout!  

Vstupenky k prodeji na https://www.svetem.net/vstupenky/

Česká věda do Malého Tibetu je projekt neziskovky Brontosauři v Himálajích, jehož cílem je iniciace pravidelné výuky věd v základní škole ve vesnici Mulbekh v Malém Tibetu. V létě 2020 bude dokončena nová školní budova s třídami specializovanými na výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií. Podobnou školní laboratoř mají pouze školy v hlavním městě Malého Tibetu vzdáleném 5 hodin cesty autem.

Nadšenci pro vědu mohou počátek nové výuky podpořit tím, že pojedou vyučovat děti libovolnou vědeckou disciplínu na začátku srpna 2020 po 14 dní a tím „zaměstnají nezbedného Dordžeje a jeho máma se díky tomu nezblázní“. Pomáhat mohou skutečně všichni – ať už nadšení studenti, renomovaní akademici nebo rodina, jejíž děti rádi programují roboty – avšak přihlášku je potřeba podat do konce ledna. Další možností je věnovat finanční dar na laboratorní vybavení nebo darovat svůj starý mikroskop. Pedagogové mohou jet na 1,5 měsíce školit místní učitele v tom, jak používat nové vybavení jejich laboratoře.

Celý příběh malého Dordžeje můžete vidět na tomto videu: https://www.facebook.com/BrontosaurivHimalajich/videos/2364867890491995/

Brontosauři v Himálajích podporují rozvoj školy Spring Dales Public School ve vesnici Mulbekh od roku 2008. Od té doby se zvýšil počet dětí z 80 na 250, studenti se stali nejlepšími z celého okresu a na investice jsme získali 14 mil. Kč, včetně darů od Dalajlámy. Každý ve vesnici Vás pozdraví Ahoj, na požádání zazpívá To ta Heľpa, popřípadě Vás seznámí s místním klukem, kterému všichni říkají Jarda Jágr.

„Naše předchozí kampaň měla název Český hokej pro tibetské děti,“ popisuje ředitel Brontosaurů v Himálajích, Jiří Sázel. Její propagační video Jágrláma oslovilo na sociálních sítích 1 milion lidí a vyhrálo „nejlepší reklamu světa 2018 pro neziskovku“ na festivalu v Cannes. Jágr se sice rozhodl jet místo toho do Číny, ale výzvu vyslyšel Dominik Hašek a odjel v zimě 2019 vyučovat děti chytat v brance. „V případě kampaně Česká věda do Malého Tibetu jsme rádi, že teď můžeme zapojit do rozvojové pomoci akademiky, učitele a nadšence pro vědu a jsme zvědaví, kdo z vědců vyslyší naši žádost,“ popisuje cílení této kampaně Jiří Sázel.

Více na webu: www.vedadotibetu.cz

„Když se potkám se svými čtenáři a zejména čtenářkami, které tvoří nejvěrnější jádro mých příznivců, vždy jsem překvapený a potěšený, jak milí a sympatičtí jsou to lidé: zajímaví a přemýšliví muži, oduševnělé, vzdělané a často i vyloženě krásné ženy,“ říká Jiří Peňás. Úspěch jeho knihy předznamenala už sbírka na Hithitu, kde se na její vydání podařilo vybrat 143 % z cílové částky. Zájem o koupi tehdy povzbudila i nabídka procházky po „Praze mizerné“ nebo poetických jarních výletů (pro ženy, muže a genderově neutrální), podniknuté pod vedením autora.

Přesto nebylo jisté, jestli zápisky z cest, pravidelně publikované v posledních dvou letech v Týdeníku Echo, uspějí i na knižním trhu. Ten je totiž různými cestopisy, bedekry a „toulkami“ přesycen. „Je to nejspíš tím, že podobným způsobem o místech a krajinách – ne těch exotických, ale těch snadno dostupných a často hned za humny – nikdo nepíše,“ uvádí Jiří Peňás, pokračují v tradici zvídavých cestopisů Karla Čapka i v hrabalovském nalézání skrytých „perliček na dně“.

Čerstvé výtisky budou k mání také v Knihovně Václava Havla, kde bude 27. ledna, v předvečer autorových 54. narozenin, věnován Výpravám zábavný večer pro starší a pokročilé.

https://eshop.echomedia.cz/p/U7Zdz/knihy

Během předešlých let se děti dozvěděly, jak se řídí RC modely, proč slavíme Velikonoce, Vánoce, fašank, kdy se sadí brambory nebo sklízí obilí, poznaly svět archeologa, restauratéra, malíře, navštívily Památník Velké Moravy i Galerii Slováckého muzea. Kromě zvídavých otázek po výukovém bloku vybraných témat, si děti užily spoustu zábavy v dovednostních aktivitách a vyrobily nejeden výrobek v připravených dílničkách. Domů v posledních dvou letech také mohou odcházet s poutavou připomínkou na čas strávený v muzeu, a to společnou rodinnou fotografií.

„V našem prvním setkání v roce 2020 se vše bude točit kolem modré a bílé, proto název Pohádka o modré a bílé. Obrazně se dá říct, že výroba modrotisku, kterou dětem popíši, je vždy maláé dobrodružství s pohádkovým koncem. Po krátkém povídání budou mít děti příležitost připravit si každý svůj kousek opravdového modrotisku, a to přímo pod vedením autorky výstavy Antonie Dostálkové,“ prozradila Petra Tománková k náplni programu a doplnila, že vyzvednout si své minidílka po finálním procesu v tiskařské dílně ve Strážnici mohou během února.

I další stanoviště se budou točit kolem modré a bílé barvy. „Budeme tvořit pohádkové stromy a víly, vyzkoušíme si potisknout plochu razítky, podobně jako to bývá při výrobě látek a vytvoříme si tak modrotiskové zvířátko na kolíčku,“ dodala Tománková.

Na památku domů si každý dále odnese za cenu rodinného vstupného 100 korun navíc Zvídálkův úkolníček, originální magnetek a společnou fotografii.

Projekt chce upozornit na krásu a promyšlenost dochovaných Loosových budov a interiérů v Čechách a na Moravě a také obrátit zájem veřejnosti k jeho ohroženým nebo dosud nedoceněným stavbám i neuskutečněným projektům.

V rámci vyhlášení Roku Adolfa Loose 2020 bylo rovněž představeno unikátní logo, které bude spojovat řadu kulturních a vzdělávacích akcí pořádaných v průběhu roku 2020 Muzeem hl. m. Prahy a Národním památkovým ústavem. Do projektu jsou zapojeny i další instituce:   Muzeum města Brna, Loosova rodného města, Národní technické muzeum a Magistrát města Plzně, která se pyšní významnými Loosovými interiéry. Logo propojuje všechny doprovodné akce, jako jsou výstavy, konference, přednášky, publikace, vycházky, komentované prohlídky a exkurze. Jejich záměrem je připomenout a přiblížit život, dílo a místa působení Adolfa Loose, jednoho ze zakladatelů moderní architektury.

„150. výročí narození Adolfa Loose je pro naše muzeum velice významné nejen z hlediska připomenutí a ocenění tohoto světově proslulého architekta, ale i z hlediska rozvoje Muzea hl. m. Prahy. Müllerovu vilu spravujeme od roku 1995, pod vedením našeho muzea byla památkově obnovena a slavnostně otevřena pro veřejnost v roce 2000. Zároveň s otevřením vily zahájilo svoji činnost Studijně dokumentační centrum moderní architektury zaměřené především na dílo A. Loose. Muzeum hl. m. Prahy tak významně rozšířilo svoji odbornou i popularizační činnost o oblast moderní architektury, kterou v současné době rozvíjí Centrum památek moderní architektury ve správě Muzea hl. m. Prahy,“ uvádí ředitelka Muzea hlavního města Prahy Zuzana Strnadová.

„Brněnský rodák Adolf Loos je považován za průkopníka moderní architektury. Jeho české realizace patří k tomu nejcennějšímu z památkového fondu 1. poloviny 20. století u nás. Připojení k oslavám 150. výročí Loosova narození proto považuji za samozřejmost i profesní povinnost. Naše Metodické centrum moderní architektury v Brně připraví v rámci roku unikátní výstavu s modely jeho realizací, věnovat se budeme i Loosovým následovníkům, například Heinrichu Kulkovi nebo Rudolfu Welsovi, a řadou přednášek připomeneme i příkladné památkové obnovy Loosových staveb a interiérů,“ přibližuje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

V rámci Roku Adolfa Loose 2020 se pro letošní rok připravují kromě jiného tyto akce:

• výstava Evropan Adolf Loos: (nejen) brněnské stopy Adolfa Loose. Muzeum města Brna, červen – prosinec 2020
• výstava Adolf Loos – interiéry v Plzni. Magistrát města Plzně – odbor památkové péče, ve spolupráci s Plzeň – TURISMUS, říjen 2020
• výstava o rekonstrukci vybraných Loosových plzeňských interiérů. Magistrát města Plzně – odbor památkové péče, ve spolupráci s Plzeň – TURISMUS, říjen – listopad 2020
• výstava Světoobčan Adolf Loos. Muzeum hl. m. Prahy ve spolupráci s Národním technickým muzeem, prosinec 2020 – srpen 2021
• konference Adolf Loos – patnáct let obnovy kulturního dědictví. Muzeum hl. m. Prahy ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, září 2020
• vydání publikace On, Adolf Loos. Přepis deníků Bořivoje Kriegerbecka, spolupracovníka Adolfa Loose. Muzeum města Brna, prosinec 2020
• natáčení vzpomínek pamětníků o Adolfu Loosovi a jeho díle v rámci archivu Paměti národa. Muzeum hl. m. Prahy
• výstava Adolf Loos – modely ve vile Stiassni v Brně – modely nejznámějších realizovaných i nerealizovaných staveb A. Loose. Národní památkový ústav, červen - září 2020
• výstava Následovníci Adolfa Loose ve vile Stiassni v Brně – představí např. Heinricha Kulku, Karla Lhotu, Kurta Ungera, Paula Engelmanna či Rudolfa Welse. Národní památkový ústav, říjen - prosinec 2020
• mezinárodní odborné symposium v Brně o Adolfovi Loosovi a jeho následovnících. Garantem konference je Národní památkový ústav, říjen 2020

Adolf Loos, světoobčan (1870–1933)

Adolf Loos se narodil v rodině brněnského kamenosochaře 10. prosince 1870. Studoval na Královské státní průmyslové škole v Liberci, dále pak na Vysoké škole technické v Drážďanech, odkud po třech letech odešel do Spojených států. Po návratu zpět do Evropy získal práci
v ateliéru architekta Carla Mayredera a v roce 1897 si ve Vídni založil vlastní ateliér.

Ve Vídni strávil převážnou část svého života, byl třikrát ženatý, stanul v čele modernistického hnutí a založil vlastní školu architektury, v níž učil zásadám projektování v duchu modernismu.  Na sklonku svého života se odstěhoval do Československa, kde mu bylo v roce 1930 prezidentem republiky uděleno čestné občanství. Adolf Loos zemřel v Kalksburgu u Vídně
23. srpna 1933.

Architekt Adolf Loos a jeho význam pro vývoj české architektury

Architekt Adolf Loos je řazen mezi nejvýznamnější osobnosti architektonické moderny, tedy po bok Franka Lloyda Wrighta, Le Corbusiera a Ludwiga Miese van der Rohe. Své teoretické postoje zformuloval již před první světovou válkou ve Vídni. Jeho esej Ornament a zločin z roku 1908 je považován za nejvýznamnější architektonický esej 20. století. Mezi nejdůležitější Loosovy stavby patří obchodní dům Goldman a Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni (1910–1911), dům básníka Tristana Tzary v Paříži (1926), nerealizovaný projekt vily pro Josephinu Bakerovou a Müllerova vila v Praze (1929–1930), která je považována za Loosovo nejvyspělejší dílo.

V českých zemích vytvořil Adolf Loos řadu realizací. Nadvakrát působil v Plzni (v letech 1907–1908 a v letech 1928–1933), kde navrhoval bytové interiéry, v letech 1914–1932 realizoval několik projektů a staveb v Brně a Praze. 17. března 1911 vystoupil Adolf Loos poprvé veřejně v Praze, v Polytechnickém spolku německé techniky, s přednáškou Ornament a zločin.

V roce 1923 navštívil Adolf Loos v Brně spisovatele Bohumila Markalouse, spoluzakladatele revue Bytová kultura, v níž byly následně publikovány první soustavnější česky psané informace o Loosově architektonické a kritické činnosti. V Brně se Loos seznámil i s architektem Janem Vaňkem, ředitelem Uměleckoprůmyslových závodů, který jmenoval Loose zástupcem těchto závodů v Paříži. Markalous a Vaněk cílevědomě usilovali o to, aby se česká veřejnost seznámila s Loosovou činností. Vyvrcholením jejich snahy se stal přednáškový cyklus Za novou architekturu, pořádaný na přelomu let 1924 a 1925 UP závody a Klubem architektů. V tomto cyklu vystoupili J. J. Oud, W. Gropius, Le Corbusier, A. Ozefant, A. Loos, O. Tyl, K. Teige a J. Víšek.

V roce 1928 přenesl Loos těžiště svých aktivit do Československa — novými centry jeho činnosti se staly Praha a Plzeň, vyvrcholením jeho práce pak byla stavba rodinného domu pro Dr. Ing. Františka Müllera v Praze. Při stavbě tohoto domu Loos uplatnil svou koncepci uspořádání obytného prostoru, známou pod názvem Raumplan, která je založena na prostorové a výškové diferenciaci funkcí začleněných prostor.

Vnímání Loosova díla v českých zemích zásadním způsobem ovlivnil Bohumil Markalous, jenž vydal výběr Loosových statí Řeči do prázdna, a Karel Teige, který ve studii Moderní česká architektura zařadil Loose do kontextu vývoje české moderní architektury. V 60. a 80. letech minulého století se o propagaci Loosova díla u nás zasloužili PhDr. Věra Běhalová, prof. Zdeněk Kudělka, prof. Vladimír Šlapeta a někteří další čeští a rakouští badatelé.

Ochrana a prezentace díla Adolfa Loose v českých zemích

V roce 2003 u příležitosti 70. výročí úmrtí architekta Adolfa Loose uspořádalo Muzeum hl. m. Prahy ve spolupráci ze Západočeských muzeem v Plzni a Rakouským kulturním fórem mezinárodní sympozium Adolf Loos. Dílo a rekonstrukce. Díky tomuto sympoziu, jeho mezinárodní publicitě a podpoře mnoha předních odborníků v oblasti moderní architektury a památkové péče se podařilo začít se záchranou vzácných interiérů Adolfa Loose v Plzni. Od roku 2001 probíhala obnova a rekonstrukce domu Jana Brummela (s finančním přispěním Magistrátu města Plzně), jejímž iniciátorem a investorem je Ing. Michal Brummel, potomek původních stavebníků. Od roku 2003 byla z iniciativy odboru památkové péče Magistrátu města Plzně zahájena obnova interiérů bytu Josefa Vogla. Následně město Plzeň převzalo do své péče interiér bytu Viléma Krause v Bendově ulici.

Architektonická tvorba Adolfa Loose byla následně prezentována v roce 2008 v Muzeu hl. m. Prahy. Putovní výstava s názvem Adolf Loos – dílo v českých zemích, kterou spolu se stejnojmennou publikací připravilo Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose, představila široké mezinárodní veřejnosti projekty a návrhy Adolfa Loose, jež vznikaly v českých zemích postupně od roku 1890 do roku 1933, a to včetně projektů, které se v důsledku rozhodnutí investorů uskutečnily pod vedením jiných stavitelů či architektů. Výstava byla reprízována v mnoha evropských zemích, mimo jiné v RIBA v Londýně nebo v Casa del´architettura v italské Latině.