Cestovní ruch

<p>BROUMOV: Benediktinský klášter v Broumově přivítal v loňském roce o několik tisíc návštěvníků více než v roce předchozím. Barokní památku navštívilo téměř 33 tisíc lidí z celé České republiky i ze zahraničí.</p> <p>I přes omezení, která panovala na prohlídkovém okruhu a v klášterní zahradě, jež byla vloni uzavřena celá, možnost navštívit broumovský klášter využilo v loňském roce nečekaně mnoho návštěvníků.</p> <p>„V roce 2013 navštívilo klášter přes 29 tisíc turistů, v roce 2014 jsme jich přivítali přes 32,5 tisíc. Často to byli jednotlivci, ale i rodiny nebo zájezdy či školní skupiny, které spojily návštěvu kláštera s výstavou Play Broumovsko. Geograficky pak převládají lidé z Královéhradeckého kraje, ale přivítali jsme také asi 3 tisíce zahraničních turistů. Nejoblíbenějším typem prohlídky byly beze sporu noční hrané s Kiliánem Dietzenhoferem. Ty byly vždy úplně vyprodané,“ sdělila Dana Černotová z broumovského kláštera.<br />
Na novou turistickou sezónu chystá klášter několik novinek. 22. dubna bude slavnostně otevřena revitalizovaná část kláštera a klášterní zahrady a naplno zde začne fungovat nové Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov. Po celý červen bude klášter vystavovat kopii největší rukopisné knihy na světě: Codex Gigas neboli Ďáblova bible. Expozici této knihy doplní výstava zajímavých knih z klášterní knihovny a možnost napsat si dopis historickým písmem a husím brkem.<br />
Nové budou i hudební prohlídky s varhanními koncerty mladých umělců, které klášter nabídne čtyřikrát do týdne v červenci a srpnu. Nevšedním zážitkem se může stát i nové klášterní ubytování Dům hostů. Návštěvníci se budou moci ubytovat v bývalých mnišských celách, které momentálně procházejí rekonstrukcí.<br />
"Doufáme, že velkým lákadlem bude také revitalizovaná klášterní zahrada, která bude od května otevřena denně. Pro všechny, kteří by ji rádi blíže poznali, tu bude možnost vyzkoušet si quest Zahradohledačka anebo zapůjčit si vybavení a zahrát si kuželky v revitalizovaném kuželníku,“ dodala Černotová. </p> <p>Více informací:<br />
Dana Černotová dana.cernotova@broumovsko.cz 734 443 161</p> <p>Kateřina Ostradecká katerina.ostradecka@broumovsko.cz 723 282 214</p> <p>Agentura pro rozvoj Broumovska</p>

<p>PRAHA/PLZEŇ: Cestovatelský festival KOLEM SVĚTA 2015, který se letos koná s výraznou zahraniční účastí o víkendu 14. 3. – 15. 3. 2015 v krásných prostorech Národního domu na Smíchově v Praze.</p> <p>Přesný program festivalu bude na http://www.kolemsveta.cz/</p> <p>Do Čech opět zavítá německý dobrodruh Christoph Rehage, jehož přednáška o 4646 km dlouhé pěší cestě napříč Čínou byla loni vyhodnocena jako nejlepší cestovatelská přednáška na festivalu Kolem Světa. Na festivalu také vystoupí i velmi úspěšný slovenský filmař a dokumentarista Pavol Barabáš nebo irský dobrodruh Leon McCarron se svou show o přechodu arabské pouště Rub al-Chálí.<br />
Více v příloze. </p> <p>PRAHA<br />
NÁRODNÍ DŮM NA SMÍCHOVĚ (www.nds.cz)<br />
adresa: náměstí 14. října 82/16, 150 00 Praha-Smíchov<br />
- jarní termín: 14.3.2015 – 15.3.2015<br />
- podzimní termín: 28.11.2015 – 29.11.2015<br />
PROGRAM <p>PLZEŇ<br />
Měšťanská Beseda, Kopeckého sady 59/13, 301 00 Plzeň<br />
27. – 28. února 2015 (pátek + sobota)<br />
SOBOTA 28. 2. 2015: Doprovodný program </p> <p> http://kolemsveta.cz/<br />
FACEBOOK

<p>PLZEŇ: Plzeňští radní podpořili projekty Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Rada Plzeňského kraje schválila usnesením na svém jednání 19. ledna poskytnutí účelových dotací žadatelům v rámci 2. výzvy. Tentokrát se finanční podpory dočkají projekty motivované zejména západočeským barokem.</p> <p>S unikátní nabídkou přišlo např. občanské sdružení Musica Florea, které vytvořilo světově ojedinělý projekt převozného barokního divadla Florea Theatrum, jehož základem je mobilní dřevěná divadelní scéna s vlastní výškovou konstrukcí, která je inspirována stavebními technologiemi vrcholného baroka. Musica Florea by v Plzni ráda uvedla první reprízu barokní korunovační opery.<br />
Návštěvníci Plzeňského kraje se také mohou těšit na realizaci Divadelní cesty baroka v rámci festivalu 9 týdnů baroka, jehož cílem je zprostředkovat genia loci barokní architektury a krajiny. Tutéž motivaci má i kulturní spolek Rašelina, který uspořádá Barokní noc v Horažďovicích a divákům nabídne produkci barokní kultury v jejím nejširším spektru – od kratochvilných zábav přes divadelní podívanou až k duchovnímu prožitku vážné hudby.<br />
Inspiraci slohem, který v Čechách brzy zdomácněl, čerpá také výstava Podej ruku baroku, jejíž první část bude věnovaná právě baroknímu řemeslu.</p>

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Občanské sdružení Fórum nezávislých žen ve spolupráci s Knihovnou města Hradce Králové pořádá setkání s cestovatelkou Pavlou Bičíkovou, která se tentokrát vypravila napříč Himalájemi.</p> <p>S batohem na zádech putovala 20 dní „utajenou zemí“ – Horním Dolpem, aby navštívila jedno z posledních míst na naší planetě, kde je ještě možné poznat skutečný život vysokohorských kmenů nedotčený civilizací.</p> <p>"Uslyšíte příběh o vysokých horách, o budhistické kultuře a o šťastných lidech, kteří jsou přímými potomky Tibeťanů,“ slibuje cestovatelka.</p> <p>Beseda spojená s promítáním autorčiných fotografií se bude konat 16. 2. 2015 od 18:00 hod. ve víceúčelovém sále Knihovny města Hradce Králové (Wonkova ul.). </p> <p>Více o cestovatelce a cestování v příloze.</p>

<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Na nadcházejících veletrzích cestovního ruchu – veletrhu Holiday World v Praze v Holešovicích (19. – 22. 2. 2015) a veletrhu Infotour a cykloturistika v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové (13. 3. – 14. 3.) – bude Královéhradecký kraj prezentovat východočeské baroko. Má k tomu své dobré důvody.</p> <p>Především otevření nově zrekonstruovaného hospitalu Kuks, jehož půlmiliardová přestavba je největší investicí od doby, kdy František Antonín hrabě Špork nechal barokní lázně se špitálem postavit. Návštěvníkům budou otevřeny nové expozice muzea farmacie, galerie českých vín a malé divadlo a vzdělávací komplex s ubytováním pro účastníky různých kurzů, který vznikl z bývalého hospodářského zázemí. Dále byly zrestaurovány nástěnné malby z cyklu Tanec smrti, což je série padesáti fresek, znázorňujících rovnost lidí v posledním okamžiku života.<br />
Další významnou událostí je otevření opraveného broumovského kláštera. Do stavebních úprav a prací v klášteře putovalo téměř 250 milionů korun a tím odstartovala také největší oprava broumovského barokního skvostu za posledních více než sto let. Dotace umožnila opravit přibližně jednu pětinu rozsáhlého klášterního komplexu. Vznikly zde nové učebny pro vzdělávací programy, ubytovací prostory i nový koncertní sál. Velkou proměnou prošla také celá klášterní zahrada. </p> <p>K unikátním barokním památkám kraje patří také „broumovská skupina kostelů“. Tento ojedinělý soubor vesnických barokních kostelů, postavený na území broumovského benediktinského klášterního panství, je právem považován díky své ucelenosti a rozsahu za architektonický barokní skvost. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase v letech 1690 – 1743. Jejich tvůrci jsou převážné otec a syn Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Jedinečný urbanismus, který je bez výjimky charakterizuje jako dominanty obcí i větších krajinných celků, spoluutváří krajinu Broumovska ve výjimečný výtvarný a kulturní fenomén.</p> <p>Broumovské kostely</p> <p>Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích (přestavěn 1690 – 1693; Martin Allio) </p> <p>Kostel sv. Anny ve Vižňově (1719 – 1728; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích (1720–1723; Kryštof Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Michala ve Vernéřovicích (1719–1722; Kryštof Dientzenhofer)</p> <p>Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích (1722 – 1726; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Prokopa v Bezděkově (1724–1727; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Barbory v Otovicích (1725 – 1727; Kryštof Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Markéty v Šonově (1726 – 1730; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Marie Magdaleny v Božanově (1735 – 1743; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kaple P. Marie Sněžné (kaple Hvězda), broumovské stěny (1732 – 1733; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kaple P. Marie Bolestné v Broumově-Olivětíně (snad 1753, autorství nedoloženo)</p> <p>Ojedinělá koncentrace barokních památek v Královéhradeckém kraji a jejich historie</p> <p>Ač se jedná o importovaný sloh, velmi brzy se transformuje a přizpůsobuje českému prostředí. Barokní architektura zasahovala do vzhledu krajiny, urbanismu měst i vesnic, měnila jejich tvářnost monumentálními dominantami i drobnými stavbami. Počátky lze klást do 1. třetiny 17. století a v našem kraji jsou spojeny s osobností Albrechta z Valdštejna. Výsledkem jeho snah je specifická podoba historického jádra Jičína, ale i barokní komponovaná krajina, jejíž součástí je také komplex bývalého kartuziánského kláštera ve Valdicích a lodžie v Sedličkách u Jičína. V návaznosti na tuto komponovanou krajinu vzniká později schlikovská Mariánská zahrada.<br />
Dalším zajímavým objektem patřícím do období raného baroka je lovecký zámeček Humprecht, který nedaleko Sobotky postavil pro hraběte Černína stavitel Carlo Lurago. Mimo Luraga se setkáváme v Královéhradeckém kraji i s díly dalších významných osobností barokní architektury (Dientzenhofer, Santini).</p> <p>Jedna nesporně z nejvýznamnějších barokních staveb v rámci kraje je kaple Zjevení Páně ve Smiřicích (Národní kulturní památka), v jejímž interiéru se nachází také obraz Klanění tří králů od Petra Brandla.</p> <p>Typické barokní stavby</p> <p>Poutní místa: Homol u Potštejna, Vraclav u Vysokého Mýta</p> <p>Stavby Loret: Loreta u Hlásné Lhoty u Jičína</p> <p>Boží hroby: Drahoraz u Kopidlna</p> <p>Další významné barokní stavby</p> <p>Zámek Chlumec nad Cidlinou (Jan Blažej Santini-Aichel)</p> <p>Kostel sv. Václava ve Veliši (Anselmo Lurago)</p> <p>Zlidovělé formy barokního slohu představují mimo jiné i stavby dřevěných kostelů – Liberk u Rychnova nad Kněžnou (Národní kulturní památka).</p> <p>Mistři východočeského baroka</p> <p>Vedle M. B. Brauna (Alegorie Ctností a Neřestí či Braunův Betlém u Kuksu) lze připomenout i autora četných sochařských děl J. F. Pacáka. Interiéry barokních staveb jsou zdobeny malířskými díly, např. Petra Brandla či Václava Vavřince Rainera.</p>