Cestovní ruch

<p>ZLÍNSKÝ KRAJ: Rozvoj kulturního turismu je velkou šancí pro rozvoj cestovního ruchu v Evropě a Zlínský kraj se svými partnery nehodlá zůstat pozadu – to je hlavní výstup konference Mezinárodní rozvoj Cyrilometodějské kulturní stezky, která se 15. října 2014 uskutečnila ve Starém Městě.</p> <p>Tuto, v pořadí již třetí mezinárodní konferenci s tématikou evropského putování po stopách sv. Cyrila a Metoděje, organizuje Zlínský kraj a jeho Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, tentokrát jako součást projektu CERTESS.<br /> Na konferenci byla prezentována řada praktických kroků, které stezku a její rozvoj podporují. Například vznikají nové webové stránky, je rozpracován implementační plán dle metodiky Evropského institutu kulturních stezek a produktová strategie, která se stane základem pro mezinárodní spolupráci. Nedávno byl vydán první tištěný průvodce po Cyrilometodějských poutních trasách, jsou zde popsány dvě větve putování – ze Svatého Kopečku u Olomouce do Velehradu a ze slovenského Šaštína do Velehradu.<br />
„Zlínský kraj se oblastí kulturního a poutního turismu zabývá systematicky od roku 2008, kdy bylo toto téma zařazeno do produktové nabídky Východní Moravy. Před dvěma lety jsme se pustili do velkolepého projektu Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje. Naším cílem a hlavním motivem je dostat Velehrad na mapu významných evropských poutních míst a připravit spolu s partnery evropský projekt, který bude rozvíjet cyrilometodějský odkaz jak v rovině tematické, tak přímo vytvářením turistických itinerářů v území zapojených partnerů. V současné době již spolupracujeme s kolegy ze Slovenska, Itálie, Makedonie, projevily zájem všechny sousední kraje, dále instituce z Řecka, Slovinska, Bulharska a dalších zemích. Hlavní přínos projektu vidíme jak my, tak partneři zejména v lokální úrovni v oblasti kultury, historie, vzdělávání, ale i cestovního ruchu. Zároveň chceme přispět ke vzájemné mezinárodní výměně znalostí, zkušeností a poznávání druhých kultur,“ vysvětluje Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.<br />
„V Evropě je v současné době vybudováno 29 Evropských kulturních stezek s rozmanitým zaměřením. Chceme v příštím roce získat certifikaci a věříme, že Rada Evropy přijme naši kulturní stezku jako další do stávající sítě. Jsme rádi, že jsme díky projektu CERTESS získali řadu konkrétních návodů a informací, jak kulturní stezku plánovat, jak ji připravovat, čeho se vyvarovat. Dnešní konference perspektivu našeho počínání potvrdila,“ zhodnotil jednání Ladislav Kryštof, člen Rady Zlínského kraje odpovědný za kulturu, cestovní ruch a spolupráci s církvemi a současný předseda zájmového sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. </p> <p>Konferenci pořádal Zlínský kraj ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy a sdružením Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje v rámci projektu „CERTESS – Evropské kulturní stezky – přenos zkušeností, sdílení řešení“ financovaného z programu INTERREG IVC.</p> <p>ZDROJ

<p>LUŽICE: Pozvání na návštěvu Lužice v době vánoční nám zaslala lužická Srbka, paní Hanka Budarjowa z Budyšína. Společně s celou rodinou navštěvuje vánoční trhy, aby nakoupila dárky a potěšila se krásnou vánoční náladou. Jako křesťanka se zúčastňuje štědrovečerní bohoslužby, která se koná v podvečer.</p> <p>Do Lužice zve české občany: „Witajće do Hornjeje Łužicy! Předewšěm w so bližacym dohodownym času je Hornja Łužica jara powabliwa a wobkuzłaca. Hwězdy z Ochranowa, poprjancy z Połčnicy, wobswětlene božodźěsćowe štomy na torhošćach a zahrodach, swěcy a hodownje pyšene domy wuprudźeja hodownu atmosferu. Mnoho wsělakich zarjadowanjow so hosćom w adwentnym času poskićeja a wabja k wopytej. Jara woblubowane su starodawne Mikławšowe, adwentne abo hodowne wiki w městach a gmejnach po cyłej Hornjej Łužicy.<br /> Wutrobnje was tam a w našim regionje witamy. Wjace informacijow nadeńdźeće na našej internetowej stronje www.oberlausitz.com/weihnachten.“</p> <p>Oslava vánočních svátků je v různých zemích odlišná, ale velká část křesťanského světa oslaví narození Ježíška. U nás i dárky rozdává Ježíšek, ale např. v sousedním Sasku, v okresech Budyšín a Zhořelec, kde stále žije početná skupina slovanského původu, bude rozdávat dárky Barborka nebo Boží děťátko.<br />
Také v sousední Lužici drží původní vánoční obyčeje, které splývají s moderní oslavou narození Ježíška. Vánoční štola je výhradně drážďanským pečivem, ale svou vůní a lahodnou chutí spolu se svařeným vínem provoní většinu vánočních trhů. Vedle štoly jsou atraktivní soutěže v pečení perníků. Každoročně se prezentují perníkáři v městečku Pulsnice. Hned za naší hranicí zaplní mnohá náměstí trhovci s jejich vánočními výrobky a lákají k návštěvě i české občany. Nezbytná pyramida, vánoční strom a písně, živá vystoupení souborů jsou charakteristickými znaky adventu. V kostelích za ranní mše zvučí roráty a u lužických Srbů můžeme slyšet zpívat i kěrluše.<br />
Na starobylém náměstí historického města Zhořelce spolu se spoustou malých obchůdků v okolí bývá vánoční trh v duchu středověku a každoročně přijíždí nadělovat Ježíšek. Adventní trh v pohraniční Žitavě nemá zdaleka tak honosný průběh, zato o prvním vánočním svátku do města zavítal císař Karel IV. a se svým průvodem se poklonil narozenému děťátku na hradě Oybín. Obyvatelé, kteří s ním přišli na hrad, byli odměněni sklenicí vína nebo čaje.<br />
Letos poprvé se na drážďanském štrícelmarktu objeví obří jesličky vedle dvaadvaceti metrového stromu a obří pyramidy. V Německu není běžné vystavovat v kostelích jesličky. Výjimečným je městečko Šěrachow, kde se konají v každém lichém roce výstavy betlémů. Běžně se zde již po léta prezentují také čeští výrobci. Místem výstav je kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1741.<br />
Vánoční kultura v Lužici má i ryze český produkt. Emigranti, kteří sem přišli, založili městečko Ochranov. V roce 1821 začali vyrábět vánoční hvězdy jako symbol betlémského světla a dnes jsou hvězdy známé po celém světě.<br />
Rodiny v Lužici chystají na Vánoce dva stromky, jeden je zdobený vánočními ozdobami v obývacím pokoji a druhý, zářící elektrickými svíčkami obyčejně stojí na balkoně nebo na zahrádce. Běžným vánočním jídlem je klobása s bramborovou kaší a často i drůbež. Katolíci navštěvují svaté mše, které se konají v podvečer Štědrého dne, v kostelích jsou také pořádány koncerty vážné hudby.</p>

<p>MALENOVICE: Velká spokojenost zavládla v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně nad statistikou návštěvnosti hradu Malenovice, který hlásí další rekordy. Branami hradu letos prošlo 17 965 návštěvníků, což je o 4212 více než v loňském roce.</p> <p>Návštěvnost hradu stoupá každým rokem, od roku 2012 je téměř dvojnásobná.<br />
„Nabídli jsme lidem kromě klasických prohlídek i řadu výjimečných zážitků, akcí a zábavy pro celou rodinu. Poděkování proto patří jak návštěvníkům za jejich mimořádnou přízeň, tak i všem obětavým organizátorům akcí z našeho muzea,“ uvedl ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Pavel Hrubec. Jak dodal, i v příští sezoně ožije hrad Malenovice kulturními a společenskými akcemi. „Přejeme si, aby se k nám lidé vraceli opakovaně. Těší nás zejména rostoucí počet rodin s malými dětmi, kterým přizpůsobujeme část programové nabídky,“ dodal Hrubec.<br />
Hrad Malenovice ukončil návštěvnickou sezonu a nyní jej čekají plánované opravy a údržbové práce. Přesto se se svými příznivci ještě úplně neloučí. </p> <p>„V sobotu 6. prosince se na hradě uskuteční tradiční Vánoční jarmark. Sváteční atmosféru podtrhne nabízený sortiment i výstava betlémů z muzejních sbírek, která bude instalována v prostorách hájenky,“// uvedla ekonomka muzea Milena Dvořáková.</p> <p> Barbora Janečková, spolupracovnice MJVM ve Zlíně, tel. 777 719 991</p>

<p>ČR: Památky ve správě NPÚ navštívilo letos od ledna do konce září o 150 tisíc návštěvníků víc než za celý loňský rok. Zájemců o českou historii letos dosud bylo 4 413 451, tedy o 16,5 procenta více než loni v tomtéž období.</p> <p>Více návštěvníků přitom pro památky znamená i vyšší výnosy. Zhruba 30 milionů korun ze vstupného lze tak použít na jejich obnovu. Peníze návštěvníků budou investovány do státních hradů a zámků ještě letos.</p> <p>Vysokou návštěvnost hradům, zámkům, ale i klášterům, areálům lidových staveb a technickým památkám zajistila kombinace příznivého počasí, brzkého jarního otevření a lákavých kulturních programů, které kasteláni pro tuto sezonu připravili.<br />
Největší zájem platících návštěvníků zaznamenaly stejně jako loni zámek Lednice a hrad a zámek Český Krumlov, jejichž návštěvnost se meziročně zvýšila zhruba o 15 procent (přesné údaje a srovnání uvádíme v příloze), hned za nimi jsou zámek Hluboká a hrad Karlštejn, jejichž kapacita je díky trvale vysokému zájmu návštěvníků o prohlídky prakticky naplněna.</p> <p>Podrobnosti v příloze.</p> <p>Mgr. Jana Tichá<br />
tisková mluvčí</p> <p>Valdštejnské nám. 3/162<br />
118 01 Praha 1 – Malá Strana<br />
T.: +420 257 010 206<br />
M.: +420 724 511 225<br />
e-mail: ticha.jana@npu.cz<br />
www.npu.cz</p>

<p>ČR: Česká republika je UNESCO velmocí – máme celkem 12 památek zapsaných na prestižním Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dobrovolný svazek obcí a měst, které mají na svém území památku UNESCO, se již řadu let snaží popularizovat a propagovat tyto jedinečné národní perly.</p> <p>„Využíváme k tomu nejrůznější dotační tituly,“ vysvětluje výkonná ředitelka Českého dědictví UNESCO Michaela Severová a pokračuje: “Každý rok například čerpáme finanční prostředky z programu Podpora pro památky UNESCO, který spravuje Ministerstvo kultury ČR. Konkrétně v letošním roce můžeme díky poskytnuté dotaci ve výši 300 tisíc korun realizovat marketingový projekt s názvem Naslouchejte památkám UNESCO. Projekt byl připraven speciálně k Roku české hudby, a my se snažíme představit v něm památky UNESCO jako hostitele hudby.“<br />
A co připravují města UNESCO na rok 2015? „V řádném termínu jsme zaslali k posouzení hned dva menší projekty: ´Památky UNESCO – místa plná příběhů´ a ´Památky UNESCO romantické a tajemné´,“ vyjmenovává Severová a upřesňuje: “Teď záleží na komisi, která o přidělování finančních prostředků rozhoduje, zda budou moci být realizovány.“<br />
Čas od času je pro financování aktivit svazku obcí České dědictví UNESCO vhodná i evropská výzva.<br />
„Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyhlásilo koncem července letošního roku kontinuální výzvu k podání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Integrovaného operačního programu – Národní podpora cestovního ruchu. Přemýšleli jsme, zda je v našich silách zrealizovat během jednoho jediného roku marketingový projekt v objemu minimálně 20 milionů korun – nakonec jsme si řekli, že ano,“ říká Michaela Severová a dodává<br /> “Aktivity v rámci projektu ´Prezentace a propagace národního produktu cestovního ruchu České dědictví UNESCO´, by mohly pomoci nejen památkám UNESCO, ale i širším regionům. Navíc je jednotná, společná a komplexní propagace produktu České dědictví UNESCO důležitým předpokladem pro zájem zahraničních turistů, kteří vnímají všechny památky UNESCO jako ucelený produkt. Dobrých nápadů, námětů a inovací je v našich projektech celá řada – věříme, že je budeme moci brzo začít realizovat.“ </p> <p>ZDROJ