Královéhradecký kraj slaví rok baroka

<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Na nadcházejících veletrzích cestovního ruchu – veletrhu Holiday World v Praze v Holešovicích (19. – 22. 2. 2015) a veletrhu Infotour a cykloturistika v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové (13. 3. – 14. 3.) – bude Královéhradecký kraj prezentovat východočeské baroko. Má k tomu své dobré důvody.</p> <p>Především otevření nově zrekonstruovaného hospitalu Kuks, jehož půlmiliardová přestavba je největší investicí od doby, kdy František Antonín hrabě Špork nechal barokní lázně se špitálem postavit. Návštěvníkům budou otevřeny nové expozice muzea farmacie, galerie českých vín a malé divadlo a vzdělávací komplex s ubytováním pro účastníky různých kurzů, který vznikl z bývalého hospodářského zázemí. Dále byly zrestaurovány nástěnné malby z cyklu Tanec smrti, což je série padesáti fresek, znázorňujících rovnost lidí v posledním okamžiku života.<br />
Další významnou událostí je otevření opraveného broumovského kláštera. Do stavebních úprav a prací v klášteře putovalo téměř 250 milionů korun a tím odstartovala také největší oprava broumovského barokního skvostu za posledních více než sto let. Dotace umožnila opravit přibližně jednu pětinu rozsáhlého klášterního komplexu. Vznikly zde nové učebny pro vzdělávací programy, ubytovací prostory i nový koncertní sál. Velkou proměnou prošla také celá klášterní zahrada. </p> <p>K unikátním barokním památkám kraje patří také „broumovská skupina kostelů“. Tento ojedinělý soubor vesnických barokních kostelů, postavený na území broumovského benediktinského klášterního panství, je právem považován díky své ucelenosti a rozsahu za architektonický barokní skvost. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase v letech 1690 – 1743. Jejich tvůrci jsou převážné otec a syn Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Jedinečný urbanismus, který je bez výjimky charakterizuje jako dominanty obcí i větších krajinných celků, spoluutváří krajinu Broumovska ve výjimečný výtvarný a kulturní fenomén.</p> <p>Broumovské kostely</p> <p>Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích (přestavěn 1690 – 1693; Martin Allio) </p> <p>Kostel sv. Anny ve Vižňově (1719 – 1728; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích (1720–1723; Kryštof Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Michala ve Vernéřovicích (1719–1722; Kryštof Dientzenhofer)</p> <p>Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích (1722 – 1726; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Prokopa v Bezděkově (1724–1727; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Barbory v Otovicích (1725 – 1727; Kryštof Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Markéty v Šonově (1726 – 1730; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kostel sv. Marie Magdaleny v Božanově (1735 – 1743; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kaple P. Marie Sněžné (kaple Hvězda), broumovské stěny (1732 – 1733; Kilián Ignác Dientzenhofer)</p> <p>Kaple P. Marie Bolestné v Broumově-Olivětíně (snad 1753, autorství nedoloženo)</p> <p>Ojedinělá koncentrace barokních památek v Královéhradeckém kraji a jejich historie</p> <p>Ač se jedná o importovaný sloh, velmi brzy se transformuje a přizpůsobuje českému prostředí. Barokní architektura zasahovala do vzhledu krajiny, urbanismu měst i vesnic, měnila jejich tvářnost monumentálními dominantami i drobnými stavbami. Počátky lze klást do 1. třetiny 17. století a v našem kraji jsou spojeny s osobností Albrechta z Valdštejna. Výsledkem jeho snah je specifická podoba historického jádra Jičína, ale i barokní komponovaná krajina, jejíž součástí je také komplex bývalého kartuziánského kláštera ve Valdicích a lodžie v Sedličkách u Jičína. V návaznosti na tuto komponovanou krajinu vzniká později schlikovská Mariánská zahrada.<br />
Dalším zajímavým objektem patřícím do období raného baroka je lovecký zámeček Humprecht, který nedaleko Sobotky postavil pro hraběte Černína stavitel Carlo Lurago. Mimo Luraga se setkáváme v Královéhradeckém kraji i s díly dalších významných osobností barokní architektury (Dientzenhofer, Santini).</p> <p>Jedna nesporně z nejvýznamnějších barokních staveb v rámci kraje je kaple Zjevení Páně ve Smiřicích (Národní kulturní památka), v jejímž interiéru se nachází také obraz Klanění tří králů od Petra Brandla.</p> <p>Typické barokní stavby</p> <p>Poutní místa: Homol u Potštejna, Vraclav u Vysokého Mýta</p> <p>Stavby Loret: Loreta u Hlásné Lhoty u Jičína</p> <p>Boží hroby: Drahoraz u Kopidlna</p> <p>Další významné barokní stavby</p> <p>Zámek Chlumec nad Cidlinou (Jan Blažej Santini-Aichel)</p> <p>Kostel sv. Václava ve Veliši (Anselmo Lurago)</p> <p>Zlidovělé formy barokního slohu představují mimo jiné i stavby dřevěných kostelů – Liberk u Rychnova nad Kněžnou (Národní kulturní památka).</p> <p>Mistři východočeského baroka</p> <p>Vedle M. B. Brauna (Alegorie Ctností a Neřestí či Braunův Betlém u Kuksu) lze připomenout i autora četných sochařských děl J. F. Pacáka. Interiéry barokních staveb jsou zdobeny malířskými díly, např. Petra Brandla či Václava Vavřince Rainera.</p>