pátek
10. ledna 2025
svátek slaví Břetislav

Co se děje

Co se děje, zprávy

Patrik Děrgel a Jiří Štrébl jako odvrácené tváře naší doby

PRAHA: Tragikomická fraška i znepokojující společenský apel. Steigerwaldova divadelní hra A TAK TĚ PROSÍM, KNÍŽE se po 40 letech vrátí na pražská divadelní prkna. Dramatik v ní přesně, s poetikou a humorem sobě vlastním pojmenovává naši dobu. V holešovické La Fabrice zkouší inscenaci v režii Radima Špačka Patrik Děrgel, Jiří Štrébl, Eva Salzmannová a Anežka Hessová. Premiéry 7. a 8. března 2024.

07.03.2024
Autor článku: 
Eliška Poulová

Znepokojivě aktuální komentář doby

Divadelní hra dramatika, scenáristy a novináře Karla Steigerwalda byla poprvé uvedená v roce 1982. Tehdy text trefně reflektoval dobu, a nastavoval zrcadlo normalizační společnosti. Groteskní portréty "mrtvých duší" (s Karlem Heřmánkem a Zdeňkem Duškem) byly v době prvního uvedení v Divadle v Řeznické odvážnou hyperbolou nemocného, bolševismem demoralizovaného lidství. Inscenace tohoto titulu v roce 2024 není náhoda, hra o moci a ponížení se ukazuje jako palčivě aktuální pro jakoukoliv dobu, bez debat pak pro tu naši.

 

Patrik Děrgel a Jiří Štrébl jako dva zbídačelí šašci

Připravovaná inscenace se opírá o herecký koncert dvou výrazných mužských figur. Ve vtipném až cynickém dialogu předvádějí dva zbídačelí šašci (Jiří Štrébl, Patrik Děrgel) odvrácenou tvář naší doby. Totéž v písních Aleše Březiny na texty Charmse a Steigerwalda předvádějí dvě zbídačelé zpěvačky (Eva Salzmannová, Anežka Hessová). Dialog, nebo spíš dva prolínající se monology, postupně odkrývá charakterovou pokřivenost obou groteskních podvodníků a v povědomí diváka se skládá obraz prohnívající společnosti, která tyto služebné a zároveň parazitující tvory zformovala. Dvěma monology se prolínají zhudebněné texty Daniila Charmse a Karla Steigerwalda, které pro připravovanou inscenaci zhudebnil a nastudoval Aleš Březina.

 

Spojení Steigerwald-Charms-Špaček-Březina společně s hereckým obsazením slibuje jednu z divadelních událostí letošního jara. Divadlo La Fabrika uvede inscenaci A TAK TĚ PROSÍM, KNÍŽE jako druhou premiéru své 16. divadelní sezóny. Poprvé 7. a 8. března 2023 v 19:30.

 

Karel Steigerwald
A TAK TĚ PROSÍM, KNÍŽE

Režie: Radim Špaček

Hudba: Aleš Březina

Kostýmy & Scéna: Zuzana Krejzková

Producent: Richard Balous

 

Hrají:

Jiří ŠTRÉBL

Patrik DĚRGEL

Eva SALZMANNOVÁ

Anežka HESSOVÁ

 

www.lafabrika.cz

 

 

Komponovaný pořad "VAJCO. Tajemné… lichnovské"

PŘÍBOR: Komponovaný pořad, který nás zavede do zaniklého a již neznámého archaického světa našich předků, kdy velikonoční vejce plné magických symbolů neslo mnohem hlubší sdělení. Tato sdělení byla vyjádřena jednoduchou ornamentikou, která je ve značném kontrastu s dnešním estetickým vnímáním velikonočních kraslic. V hlavní úloze pořadu pak bude tajemné vejce z Lichnova, které se v muzejních sbírkách vymyká svou kombinací černé barvy, primitivních symbolů a červených skvrn připomínajících krvavé slzy.

23.03.2024
18:00 - 19:30
Autor článku: 
Monika Chromečková

Vystoupí: Václav Michalička a Sabrina Pasičnyková – mluvené slovo, Petr Drkula – hudba, Petra Vidomusová – zdobení „lichnovských“ vajec

Vstupenky bude možné zakoupit v předprodeji na pokladně CETRAT Příbor.

Vstupné: 100 Kč

refektář piaristického kláštera v Příboře

https://www.muzeumnj.cz/pribor/akce/vajco-tajemne-lichnovske

Výstava VAJCO. „Gdyž Kristus Pan byl ukřižovany, dali malym ďeťam malovane vajička, aby něplakaly.“

PŘÍBOR: Výstava historických malovaných vajíček z lašsko-valašského pomezí zaměřená na jejich archaickou výzdobu, magický význam a rituální podtext. Svébytným reprezentantem jsou vejce z obce Lichnov, která se vyznačují nezaměnitelným vzhledem. Přestože výzdoba takto „psaných“ vajec působí primitivně, po generace předávané vzory, symboly a také barvy nás zavádí do archaického světa našich předků. Do světa, ve kterém magický význam těchto zdánlivě obyčejných předmětů spojených s novým životem a plodností převažoval nad dnešní preferovanou líbivostí.

https://www.muzeumnj.cz/pribor/akce/vajco-gdyz-kristus-pan-byl-ukrizovany-dali-malym-detam-malovane-vajicka-aby-neplakaly

od 09.03.2024 do 18.05.2024
09:00 - 16:00
Autor článku: 
Monika Chromečková

Malý princ ožívá v nezapomenutelné show a poprvé míří do Prahy

PRAHA: Generacemi milovaný nadčasový příběh Malého prince z pera Antoine de Saint-Exupéryho doslova ožívá v nezapomenutelné show a poprvé míří do Prahy! Po vyprodaných představeních v Paříži, Sydney a Dubaji a odehrané sezóně na newyorské Brodwayi se jeho scénického zpracování dočkají i diváci v Praze. Od 27. do 31. března dorazí program do pražského Kongresového centra, kde si jej velcí i malí diváci budou moci užít hned v sedmi představeních. Neopakovatelná show plná hudby, tance, herectví, akrobacie a moderní technologie videomappingu povýší už tak pestrý, dobrodružný příběh na nevšední zážitek. Do Prahy dorazí ve svém novém scénickém zpracování, se všemi herci, tanečníky, akrobaty i originální francouzskou režií. Od vydání nesmrtelné předlohy uběhlo 80 let.

od 27.03.2024 do 31.03.2024
Autor článku: 
Lenka Netušilová/ika

Jedinečná představení odstartují v pražském Kongresovém centru ve středu 27. března a na programu budou až do neděle 31. března. Každý všední den se uskuteční jedno představení začínající ve 20 hodin, o víkendu jsou pak v plánu hned dvě show během každého dne, a to odpolední od 16 hodin a večerní od 20 hodin. Zejména odpolední představení jsou tak jako stvořená pro rodiny s dětmi a pro malé fandy dobrodružného příběhu Malého prince.

Unikátní scénické představení Malý princ, produkovaný Broadway Entertainment Group, nabídne kouzelnou divadelní hru s plejádou úchvatných postav, jedinečných kostýmů a nadčasové scény. Poutavý, poučný a dobrodružných příběh Malého prince, který nikdy neomrzí, tak diváka vtáhne doslova do děje a umožní mu příběh prožít společně s ním. To vše v roce, kdy si Malý princ připomíná své 80. výročí od svého vydání.

"Jsme opravdu nadšeni, že s Malým princem míříme právě do Prahy! Malý princ na své cestě sdílí poselství lidskosti s mnoha různými lidmi a kulturami. Těší nás, že můžeme s pokorou přinášet jeho příběh o přátelství, osamělosti, lásce a péči o druhé i o naši planetu. Už teď se nemůžeme dočkat pražských představení i českých diváků,“ říká Anne Tournié, režisérka show Malý princ.

Celé zpracování show, od hudby, přes tanec, herectví a akrobacii až po projekce založené na inovativní technologii videomappingu povyšují příběh Malého prince na nadčasový zážitek a doslova jej oživují. Představení, která k nám míří po vyprodaných zastávkách v Paříži, Sydney a Dubaji a odehrané sezóně na americké Broadwayi, s kompletním obsazením a týmem, tak slibují nezapomenutelnou podívanou a komplexní kulturní zážitek skutečně na světové úrovni. Show je celá ve francouzštině, s přehlednými a krátkými českými titulky, aby je zvládli i malí diváci.

Doplňme, že oceňovaný tvůrčí tým Malého prince vede režisérka a choreografka Anne Tournié, pod libretem a spolurežií je podepsanén Chris Mouron, původní hudbu napsal Terry Truck, o pomocnou choreografii se stará Noellie Bordelet, videodesign je dílem Marie Jumelin, kostýmní návrhy připravila Peggy Housset, světelný design show zajišťuje Stéphane Fritsch, zvukový design pak Tristana Viscogliosiho, videoprojekce obstarává Etienn Beaussart, o vlasy a make-up účinkujících se stará od Carmen Arbues Miro a o rekvizity Aurélie Gandilhon. Malý princ byl za 80 let od prvního vydání přeložen do 250 jazyků a po celém světě se prodalo 200 milionů jeho výtisků, díky čemuž se stal 2. nejprodávanější knihou v moderní historii.

Nenechte si ujít poselství Malého prince o tom, že to skutečně důležité je očím neviditelné a vychutnejte si jedno ze 7 pražských představení plné hudby, tance, herectví, akrobacie, jedinečných kostýmů a scény s nadčasovou technologií videomappingu. Již od 27. března v Kongresovém centru Praha!

 

Termíny představení:

  • Středa, 27. 3. – 20:00
  • Čtvrtek, 28. 3. – 20:00
  • Pátek, 29. 3. – 20:00
  • Sobota, 30. 3. – 16:00 a 20:00
  • Neděle, 31. 3. – 16:00 a 20:00

 

Vstupenky jsou k dostání v předprodejní síti TicketLive za cenu od 1 390 Kč.
https://www.ticketlive.cz/cs/event/the-little-prince-praha-2024-prehled

 

Více na:

www.thelittleprincetour.eu   

Zlín čeká unikátní výstava. Díky umělé inteligenci přenese minulost obuvnické výroby firmy Baťa do současnosti a ukáže směřování umění v době technologického boomu

ZLÍN: Výstava ukazuje skrze dobové fotografie počátky výroby závodů Baťa při příležitosti 130. výročí od jejich založení. Díky novým technologiím a umělé inteligenci uvidí návštěvníci snímky v barvě a pohybu. Výstavu s názvem Baťa: 130 let poté připravilo kulturní centrum Živý Zlín ve spolupráci s IS Produkcí a dalšími partnery. V kolektivním domě ve Zlíně bude otevřena od 5. března do 14. dubna.

od 05.03.2024 do 14.04.2024
Autor článku: 
Anežka Gavendová

Projekt přinese kromě výběru dobových fotografií ze sbírek sběratele Jiřího Madzii, pořízených před sto pěti lety při příležitosti 25. výročí firmy Baťa, také překvapivou práci s filmem i zážitkový doprovodný program. Součástí bude i virtuální zaměstnanec závodů Baťa, jehož podobu, hlas i reakce vytvořila podle dostupných informací a dobových nahrávek a záznamů také AI.

„Nové technologie nám odhalují detaily historie. Prožíváme bouřlivý rozvoj použití umělé inteligence napříč obory, včetně uměleckého světa. Projekt má otevřít diskusi nad použitím AI, ukázat možnosti práce s fotografiemi a filmem i přinést návod k rozpoznávání reality a upraveného díla,” popsala myšlenku výstavy Jana Kubáčová, ředitelka Živého Zlína.

Unikátní audiovizuální dílo vzniklo během několika měsíců v ateliérech zlínské IS Produkce. „Umělá inteligence bude velmi brzy schopná rozumět obsahu stejně jako my lidé. Díky AI jsme nyní svědky velmi rychlé evoluce v audiovizuálním světě, která brzy změní způsob, jakým vnímáme filmy nebo fotografie,” specifikoval práci s AI Martin Gazda, jednatel IS Produkce. „Filmy se budou přizpůsobovat divákům, budou reagovat na naše individuální preference a určitě brzy zažijeme také audiovizuální cestování časem a prostorem. Nebudeme jen pasivní diváci, ale aktivní účastníci,” doplnil.

Tři desítky fotografií dokumentují naprosté počátky výroby zn. Baťa ve Zlíně. „V barvě znovuobjevujeme historii, její ukrývané detaily, které najednou vystupují z pozadí a umožňují nám vnímat minulost uceleněji, v netušených souvislostech a perspektivách. Animace s pomocí AI je způsob, jak nedovolit vzpomínkám zestárnout, ale dát jim nový smysl,” uvedl Jiří Madzia, majitel původního fotoalba a autor projektu Baťa: Náš závod je závodem dělníků. 

Atmosféru výstavy dokreslují stroje a artefakty využívané v minulosti při výrobě obuvi a audionahrávky, které mapují život v tehdejším baťovském Zlíně. Více informací na www.kulturazlin.cz.

 

 

Multitalentovaný houslista a mladý výtvarník – příběhy Akademie MenART

ČR: Každé ráno vstává první a celou rodinu probouzí tóny svých houslí. Talentovaný houslista Vintíř Langášek (14 let) si díky programu pro talentované hudebníky MenART stihnul zahrát na Pražském jaru, Smetanově Litomyšli nebo také v prestižní koncertní síni Palais des Beaux-Arts de Bruxelles (Bozar) v Belgii. Hudební geny zdědil po předcích, netradiční jméno zase po zbožném poustevníkovi ze Šumavy. To 19letý Eduard Bičiště z Hradce Králové se výtvarnému oboru věnuje už od 1. třídy a svůj koníček postupně proměnil v obrovskou vášeň doprovázenou řadou úspěchů. V 16 letech se stal Talentem královéhradecké kultury ve výtvarném oboru a v roce 2022 zvítězil se svou prací v Národním kole mezinárodního bienále figurální kresby a malby dětí a mládeže. To vše pod výtvarným dohledem Marka Bělohlávka, který Eduarda učí na ZUŠ Střezina už od 6 let. Právě díky němu objevil i MenART, akademii pro mladé nadané umělce. Uzavírka přihlášek pro letošní ročník Akademie MenART je 31. března 2024.

Autor článku: 
Ivana Šalbabová/ika

Příběh Vintíře

„Vintíř má čtyři sourozence a u všech vidíme, že mají hudební nadání. Všichni, včetně nejmladšího syna, kterému je teprve 5,5 roku, hrají na nějaký hudební nástroj,“ popisuje maminka mladého nadaného umělce Petra Langášková, která sama hraje na klavír. K hudbě měli vřelý vztah i Vintířovi předci. Jeho pradědeček ovládal hru na klavír a housle, ve 30. letech minulého století měl vlastní kapelu, a dokonce mu tehdejší hudební vydavatelství Ultraphon vydalo gramofonovou desku s vlastní tvorbou. Dědeček z druhé strany zase zpívá ve folklorním souboru.

Už když byly Vintířovi 2 roky, vypozorovali jsme, že častěji zpíval, než mluvil. K hudbě jsme ho proto vedli od malička. Housle si vybral sám v 5 letech,“ vzpomíná Petra Langášková. Na housle hraje každý den. Vstává kvůli tomu už po šesté hodině. „Vintíř má řadu dalších zálib, takže odpoledne nemá tolik času cvičit. Vstává proto brzy ráno. Dříve jsem ho musela budit, ale teď už si to řídí sám,“ vysvětluje maminka. Velkou motivací je pro něj především hraní na prestižních koncertech, spojené s cestováním, nebo dobré umístění na houslových soutěžích, kterým ale často předchází velký boj s trémou. Z Mezinárodní houslové soutěže PhDr. Josefa Micky v Praze si odnesl trofej za druhé místo, loni na jaře získal první cenu na houslové soutěži v Novém Jičíně a čestné uznání na Kocianově houslové soutěži v Ústí nad Orlicí. Dvakrát si jako sólista zahrál s Filharmonií Brno. Velkou vzpruhou pro něj byla také účast ve stipendijním programu pro mladé nadané umělce MenART, kde měl možnost trénovat hru na housle pod vedením koncertního mistra České filharmonie Jana Fišera. „Každý hudebník přistupuje k nástroji a studiu skladby po svém, Vintíř se učil nejen od mentora, ale také od dalších dětí, které s ním byly ve skupině. Navázal tu i pěkná přátelství,“ dodává Petra Langášková. Kromě sólového hraní se Vintíř věnuje také cimbálové muzice. Hudba však není jeho jediným koníčkem. Je také zapáleným skautem a zdatným horolezcem. „Zatím leze především na umělé horolezecké stěně, zkusil si i horolezecké závody. Protože je hubený a vysoký, má pro tento sport skvělé dispozice, ale kvůli houslím se mu nemůže věnovat tak intenzivně, jak by chtěl. Musel si zkrátka vybrat, co bude dělat, a v tom zatím vyhrávají housle,“ doplňuje jeho maminka. Jestli se však vydá na profesionální dráhu houslisty, zatím Vintíř neví. Stále tedy není jisté, zda bude dobývat koncertní haly, nebo vrcholky hor.

 

Komentář pedagoga:

„Vintíře učím na housle už 7 let. Než nastoupil ke mně, věnoval se mu Jiří Pospíchal, který byl členem České filharmonie a nyní působí jako pedagog na brněnské konzervatoři. Vintíř je mimořádně nadaný houslista, zároveň je i velmi chytrý. Už když jsem se s ním poprvé setkal v jeho 6 letech, měl uvažování devítiletého dítěte. Nyní, ve svých 14 letech, již hraje repertoár určený studentům konzervatoře. Hra na housle ho navíc baví. Kromě studia na ZUŠ si své znalosti stále doplňuje – hraje s cimbálovou muzikou, trénuje na ZUŠ Open, kde bude hrát pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila, dvakrát absolvoval stipendijní program MenART pod vedením Jana Fišera, a také se účastnil týdenního kurzu u Ondřeje Lébra. Výborně zvládá veřejná vystoupení, kde působí poměrně suverénně, i když od jeho maminky vím, že doma často bojuje s trémou. Na pódiu však není nic poznat. Pokud se Vintíř rozhodne pro dráhu profesionálního houslisty, má podle mě všechny předpoklady tohoto cíle dosáhnout,“ doplňuje Dušan Kovařík, pedagog ze ZUŠ Vítězslavy Kaprálové Brno a ZUŠ Brno, Smetanova 8.

 

Příběh Eduarda

„Na základní uměleckou školu jsem chodil od první třídy na přání rodičů. Maminka učí technické kreslení na střední škole stavební a táta je sice programátor, ale k umění měl také vždy blízko,“ popisuje Eduard. Že si ale výtvarný obor tak oblíbí, ho tehdy nenapadlo. „Když mi bylo 12 let, najednou jsem zjistil, že mě to moc baví, především studijní kresba. Kreslení figur a lidí jsem věnoval stále víc času,“ vzpomíná student. Na ZUŠ Střezina, kterou navštěvoval, ho učil zkušený výtvarník Marek Bělohlávek. Svou výukou a přístupem k dětem zásadně ovlivnil jejich další směřování. „Vždy se soustředil na to, co nás zajímá. V ničem nás neomezoval, byl citlivý a snažil se o individuální přístup. Výtvarný obor u něj na základní umělecké škole studuji dodnes,“ přibližuje Eduard, který v současné době také dokončuje gymnázium v Hradci Králové.

Když mu bylo 15 let, přišel Marek Bělohlávek s nápadem, že by se Eduard mohl ucházet o roční stipendijní program v akademii MenART, která podporuje mladé nadané umělce. Byla to pro něj jedinečná příležitost, jak se dostat k výrazným osobnostem české umělecké scény. „Vůbec jsem neváhal a měl jsem radost, když jsem stipendium získal,“ usmívá se Eduard. V roce 2019 začal v MenARTu spolupracovat s Tomášem Císařovským, který patří k nejuznávanějším českým malířům. „Jeho zpracování je mi hodně blízké. Je v něm navíc spousta příběhů,“ popisuje Eduard. Za Tomášem Císařovským nejprve dojížděl do jeho ateliéru, protože pak ale začaly platit restrikce související s covidem, byl s ním v kontaktu na dálku z domova. „Poskytl mi spoustu cenných rad. V ročníku jsme se tehdy zaměřovali na figurální tvorbu a vyvrcholením naší práce byla skupinová výstava na festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl, kde jsem měl pět svých děl. Jednalo se o velkoformátové kresby figur inkoustovou tužkou,“ vzpomíná Eduard, který v té době stále spolupracoval i s Markem Bělohlávkem. Tak vznikl další zajímavý výtvarný projekt s názvem Výlety. Vybraní studenti ZUŠ Střezina vystavili v období lockdownu své obrazy na oblíbených místech v Hradci Králové a okolí, a proměnili je tak v malé galerie. „Pan učitel oslovil tenkrát i mě. Pro svou výstavu jsem si vybral alej poblíž obce Černilov, kam lidé chodí běhat a venčit pejsky. Mé obrazy tam visely několik měsíců,“ upřesňuje Eduard.

Nadšení pro výtvarný obor ho neopouštělo, a tak se v loňském roce ucházel o stipendium v akademii MenART znovu. I podruhé uspěl. „Tentokrát studuji u Čestmíra Sušky, významného českého sochaře. Rozvíjí s námi umění ve veřejném prostoru. Jeden z našich letošních projektů se týká Prahy-Řeporyjí. Pracujeme také na návrhu nové lavičky pro město Litomyšl, která by tam měla být poprvé představena v létě, opět v rámci festivalu Smetanova Litomyšl,“ popisuje Eduard. MenART podle něj nabízí unikátní koncept vzdělání. „Takhle by měla výuka fungovat – založená na spolupráci s osobnostmi, které jsou nám v našem oboru blízké. Začínající umělci získají díky MenARTu neuvěřitelné zkušenosti,“ doplňuje Eduard, který doufá, že ty své brzy zúročí i jinde. Jako maturant už totiž ví, kam chce směřovat po skončení gymnázia. „Mám za sebou přijímací zkoušky na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Vybral jsem si tam ateliér K.O.V. – koncept, objekt, význam, který vede studenty k hlubšímu pochopení prostorové tvorby. Právě tento směr mě teď nejvíc zajímá. Doufám, že mi to vyjde,“ dodává.

 

Citace Marka Bělohlávka, pedagoga Eduarda Bičiště ze ZUŠ Střezina

„Ve výuce kladu důraz na individuální přístup, přestože učím po skupinách. U každého studenta se snažím najít cestu, jak u něj udržet jeho vlastní vnitřní motivaci k tvorbě. Eda chtěl vždy všemu přijít na kloub a dostat se do hloubky, jak ve výtvarném smyslu, tak i v tom intelektuálním. Potřeboval všechno pochopit a prozkoumat, a získal tak obrovské penzum znalostí, především z kresby. Ve srovnání s ostatními studenty je v ní naprosto výjimečný a například u akademické kresby 19. století se už učím já od něj. V provedení svých děl a přemýšlení o nich jde do hloubky. Od doby, co se začal zabývat designem, zajímavě kombinuje promyšlený koncept s naprosto minimalistickým řešením. MenART je pro něj i ostatní studenty výbornou zkušeností. V akademii se klade důraz na přímý kontakt s již ‚hotovými‘ umělci i na rozfázování celé práce. Stipendijní program začíná na konci letních prázdnin víkendovou akcí, kde se rozdělí jednotlivě směry a zadání pro studenty, na nichž pak pracují celý rok. Během něj se několikrát setkávají se svým mentorem a výstupem je vážně míněná výstava, většinou v rámci Smetanovy Litomyšle. Což všemu dodává smysl a význam.“

 

O Akademii MenART

Akademie MenART sedmým rokem propojuje významné a „hotové“ umělce s těmi, kteří stojí teprve na prahu své hudební, výtvarné, taneční nebo divadelní kariéry. Díky ročnímu stipendiu je schopna akcelerovat rozvoj talentu žáků a studentů základních a středních škol stejně jako jejich praktické znalosti a dovednosti, a to právě přes špičky ve svých oborech. Do celého procesu zapojuje také pedagoga konkrétního žáka, který tak získává nové podněty a impulzy k práci se svým svěřencem. Program trvá rok a studenty do něj vybírá mentor na základě jejich prací, motivačního dopisu a doporučení pedagoga. Díky stipendiu není účast v programu limitována ekonomickým zázemím rodiny studenta – jediným rozhodujícím prvkem o jeho přijetí do programu je talent a míra motivace. V posledních šesti letech prošlo akademií 660 stipendistů a 371 pedagogů z celé ČR. Pro rok 2024/25 otevírá své třídy 16 mentorů, například klavírní virtuos Ivo Kahánek, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, oceňovaná skladatelka Beata Hlavenková, choreograf a baletní mistr Jan Kodet, přední malířka Erika Bornová, oceňovaná ilustrátorka a tvůrkyně komisů Lucie Lomová a další.

Akademie spolupracuje též se zavedenými kulturními institucemi, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl či Smetanova výtvarná Litomyšl, kde prezentuje práci mladých talentů. Absolventi MenARTu vystoupili také na slavnostním závěrečném kulturním rozloučení s českým předsednictvím v Radě Evropské unie v bruselském kulturním centru Palais des Beaux-Arts de Bruxelles (Bozar).

Uzavírka přihlášek pro letošní ročník je 31. března 2024. Podrobnosti najdou zájemci na https://menart.cz/.

Bruselská keramika z Jílového

ÚSTÍ NAD LABEM: Výstava ke 100. výročí narození manželů Slavoje a Mileny Bansetových. Pohled na výrobu užitné a ozdobné keramiky z let 1958–1964 v Jílovém u Podmokel. Kromě souběhu výrobků ze závodu Spojker Teplice zde keramik Slavoj Banset vytvořil zdařilou kolekci 42 předmětů v tzv. bruselském stylu.

Vstupné 100/ 50 Kč

od 28.02.2024 do 28.04.2024
09:00 - 18:00
Autor článku: 
Muzeum města Ústí nad Labem

Karel Chotek, fotograf s modrou krví

ÚSTÍ NAD LABEM: Velkobřezenský hrabě patřil ke stovkám šlechticů, které uchvátil vynález fotografie. Brzy se vypracoval na úroveň dnes uznávaných fotografů z přelomu 19. a 20. století, přesto však byla jeho tvorba zapomenuta a jeho jméno se téměř nevyskytuje v odborných publikacích o historii fotografie. Výstava v ústeckém muzeu by to měla alespoň částečně napravit.

Vstupné 100/ 50 Kč

od 28.02.2024 do 28.04.2024
09:00 - 18:00
Autor článku: 
Muzeum města Ústí nad Labem

Výstava MY LOMY: pískovcová krajina v rukách lamačů

od 28.02.2024 do 07.04.2024
09:00 - 18:00
Autor článku: 
Muzeum města Ústí nad Labem

ÚSTÍ NAD LABEM: Výstava poodhaluje pozůstatky intenzivního využívání krajiny Labských pískovců v relativně nedávné minulosti a představí, jak naši předci ovlivnili těžbou kamene skalní reliéf a co překvapivého se po jejich činnosti dochovalo do dnešních dnů. Nechybí ani téma užití zdejšího kamene na významné historické památky, 3D modely a vizualizace, a rovněž hravé prvky pro nejmenší návštěvníky. Projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.

Vstupné 100/ 50 Kč

Výstava Ztráta, stesk, zvěčnění. Obrazy domova sudetských Němců

ÚSTÍ NAD LABEM: Co je to domov a jaké to je o něj přijít? Jaké obrazy domova přetrvávají? A jaký význam mají obrazy domova pro vysídlené sudetské Němce? Odpověď na tyto otázky hledá výstava, kterou vytvořili studenti univerzity ve Würzburgu ve spolupráci se Sudetoněmeckým institutem pro péči o kulturní dědictví.

Vstupné 100/ 50 Kč

od 28.02.2024 do 17.03.2024
09:00 - 18:00
Autor článku: 
Muzeum města Ústí nad Labem

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Co se děje