Co se děje

„Kultura je jeden z klíčových nástrojů rozvoje regionu. Abychom ho mohli co nejefektivněji využít, musíme důkladně zmapovat potřeby a kulturní potenciál a podpořit chuť ke spolupráci mezi jednotlivými aktéry. Právě to je důvod vzniku nové Strategie kultury a památkové péče Královéhradeckého kraje, do jejíž tvorby chceme zapojit co nejširší spektrum osobností a institucí našeho regionu,“ uvedla náměstkyně pro kulturu a školství Martina Berdychová.

Královéhradecký kraj připravuje dokument pro roky 2021–2027, a to s cílem nově specifikovat roli kraje v podpoře rozvoje kultury a kulturního dědictví a vytvořit platformu pro spolupráci. V současné době provádí analýzu financování kultury, vyhodnocuje dotazníková šetření s aktéry i s obcemi a mapuje všechna kulturní a kreativní odvětví v kraji.

Do procesu tvorby analytické i návrhové části budou postupně zapojeni aktéři z oblasti kultury i kulturního dědictví v kraji. „Proces je otevřený každému, kdo se o kulturu a kulturní dědictví v našem regionu zajímá. Aby byla orientace a sledování procesu tvorby nové strategie přehlednější, vznikl nový web www.prokreativitu.cz, jehož prostřednictvím je možné sledovat jednotlivé fáze procesu či se do projektu zapojit,“ upřesnila vedoucí odboru kultury a památkové péče Kateřina Churtajeva.

Kulturní veřejnost se může zúčastnit přípravy analytické části dokumentu, a to skrze dotazníkové šetření pro aktéry a pro obce. Do této chvíle kraj rozeslal přes 800 dotazníků kulturním aktérům a vrátilo se přes 200 odpovědí. Vedle toho kraj oslovil také přes 35 obcí. Zájemci se budou moci zúčastnit konzultační platformy, jež se uskuteční letos v červnu.

„Zmapování potřeb desítek obcí a stovek aktérů vytvoří přehled o potenciálu kultury a kulturního dědictví v Královéhradeckém kraji. Zároveň se s tím zlepší povědomí o tom, jak zapojit aktéry, instituce i obce a jak nejlépe je podpořit skrze dotační tituly,“ doplňuje náměstkyně Berdychová s tím, že dobrá znalost prostředí i vytvořené vazby pomohou naplánovat a realizovat významné projekty, které přesahují jeho volební období, tedy čtyři roky.

Při výzkumu archaických a tradičních technologií zpracování přírodních materiálů velmi často narážíme také na zužitkování mnoha přírodnin k jiným účelům než k upotřebení na zhotovení rozmanitých artefaktů. Zejména při řešení projektu „Kopřiva. Plevel, který šatil“ jsme nacházeli množství dokladů o využití nejen kopřiv, ale i velkého množství dalších divokých rostlin či jejich součástí, ke konzumaci a přípravě pokrmů.

Především ve venkovském prostředí velmi dlouho přetrvával princip sběru, kdy lidé čerpali suroviny z přírodních zdrojů. Jednalo se o doplňkové získávání potřebných živin a také o zdroj vitamínů a minerálů nezbytných po dlouhém zimním období. Na důležitosti tyto živiny nabývaly v extrémních situacích, kdy se lidem nedostávalo základní potravy. Například kunvaldský písmák Antonín Kodýtek napsal o kritickém hladomoru probíhajícím v letech 1770 – 1772: V tom čase tej trvající drahoty všichni lidé, jak hodní tak sprostí, jak bohatí tak chudí, mnoho nouze zakusili, nebo chudý lid přinucenej byl z hladu všelijakou trávu, jako jsou kopřivy, potočník, lebeda, vohnice, pupava, bedrník, podpupky, chudobnička a jiné hovadský potravy jísti. Takovou trávu sobě horkou vodou, tak jak se obyčejně dobytku pařívá, pařili a tak spařenou jedli.

Příroda nabízela pestrou paletu a lidé připravovali jídla z kopřivy, popence, pampelišky smetanky, řeřišnice, šťovíku, jitrocele, sedmikrásky, čekanky, z výhonků chmele, pupenců listnatých stromů, z hlízy hrachoru či vstavače a z mnohých dalších rostlin včetně nám dobře známých lesních plodů.

V období hladomorů se mouka získávala také z kořenů pýru, z kotvice plovoucí, z vodnice, ale také z nerozvinutých paliček červeného jetele či z plodů jírovce maďalu. V extrémních situacích se mouka připravovala i z mechů a lišejníků či stromové kůry. Velmi kvalitní mouku poskytovaly žaludy. Ty se oloupaly a lehce opražily, aby pozbyly hořkost, a následně rozemlely na mouku. Z mouky se připravovalo těsto, někdy nastavované tuřínem. Oblíbené byly zejména smažené placky, které se vyznačují překvapivou chutí. Všeobecně rozšířená byla také kaše z uvařených mladých kopřiv.

Význačný český kulturní historik a etnograf Čeněk Zíbrt (1864 – 1932) v roce 1917 vydal naprosto ojedinělou knížku „Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety“. V ní přestavil řadu receptů a historických poznatků, které měly v době první světové války sloužit jako příkladné poučení i možná inspirace. Některé návody by dnes mohly být vnímány až jako ohrožující na zdraví, jiné jsou podnětné i v současné době. K těm, které mohou tvořit vhodnou složku našeho jarního jídelníčku, patří i recept na zahradnický svítek:

Usekej na drobno vopenec (popenec), žihavky (kopřivy), špinák (špenát), to uvař v polívce, a když vařené bude, slej trochu polívky, vyndej to na rendlík, vraz do toho, co vidíš a máš, vajec, něco malounko mouky. Okořeň zázvorem, dej na nějaký omastek a tak to dobře osmaž.

Příprava pokrmů: Monika Chromečková, Adéla Richterová

MUZEUM Z DOMOVA https://www.muzeumnj.cz/muzeum-a-pametni-sin-sigmunda-freuda-v-pribore/muzeum-z-domova/zajimavosti-z-dilny-cetrat/

Centrum tradičních technologií v Příboře - Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace

Na natáčení dokumentu a nové písně Wake up se Lenny propůjčily Red Bull Studios London, kde singl od začátku do konce vznikl. O produkci singlu se postarala známá dvojice Ondřej Fiedler & Marcel Procházka. Tvůrci videoklipu se stali Michal „Boodya“ Budinský se Štěpánem Svobodou, jimž se podařilo perfektně zachytit ruch velkoměsta v duchu sofistikované Lenny.

Lenny měla v hlavě už dlouho hudební nápad, který jí kdysi věnoval táta a už delší dobu s ním chtěla pracovat. Nyní nastala jeho chvíle a song zaplnil pomyslné chybějící místo na albu. Singl Wake up, který vychází spolu s dokumentem pod taktovkou Red Bullu, byl od začátku do konce vytvořen v Red Bull Studios London. „Byla jsem nadšená, že nám Red Bull umožnil ve svých studiích v srdci Londýna vytvořit jakousi naší „hudební kuchyni,“ kde jsme téměř čtyři dny na songu pracovali a obráběli melodii i úryvky textu,“ popisuje vděčně Lenny a dodává, že se k ní mimo britských inženýrů připojil i její osvědčený tým z Čech. Jako hosta přizvali bubeníka Davida Žbirku, který v Londýně dlouhodobě žije.

Práce na dokumentu byla pro všechny strany naprosto přirozená, jelikož tato sestava společně netočila poprvé. „Jedno větší natáčení jsme spolu absolvovali v roce 2018 a to dokument Level Up, který byl shodou okolností také projektem Red Bullu. Takže si myslím, že jsme na sebe s Lenny celkem zvyklí a víme, co jeden od druhého čekat,“ říká režisér Michal Boodya Budinský, který celé natáčení popisuje jako celkem hladké. „Na natáčení se snažím vždy pečlivě připravit. U dokumentu je to ale náročnější, protože nikdy nevíte, kde přesně, jak dlouho a s kým budete. Takže plán neokoukaných a atraktivních míst, který jsem si vygooglil, se změnil ihned po příletu,“ komentuje s úsměvem Boodya. Naštěstí je Londýn tak multikulturní a pestré místo, že bylo možné točit téměř všude, čehož tým náležitě využil. Během necelých pěti dnů tak posbírali materiály ze studia i centra Londýna a zbytek už ladili na domácí půdě v Česku.

Dokument krásně zachycuje rozmanité prostředí autorčina srdcového města i rozmanitost Lenny samotné. Provází nás vysokou hudební školou, kterou v Londýně vystudovala a bere nás do prostředí Red Bull Studios London na téměř přímý přenos nahrávání nového singlu. Ten, jak říká Lenny, „na rozdíl od většiny mých písní jsem celý text dopisovala až za chodu, protože jsem zjistila, že potřebuji, aby na mě ta londýnská atmosféra zapůsobila přímo a aby se to odrazilo i ve slovech.“

Wake up předznamenává dlouho očekávané album Weird & Wonderful, které vychází na konci května. Sama Lenny říká, že čím více se blíží jeho vydání, tím větší má chuť poodhalovat lidem, co na něm můžou čekat. V předprodeji se na něj fanoušci mohou těšit začátkem května.

Dokument Wake Up: https://www.redbull.com/cz-cs/videos/lenny-wake-up-premiera-dokuklip

Určitě chodíte často okolo, ale sotva jste si toho místa všimli. V těsném sousedství krásné budovy Sokolovny ve Štruncových sadech v Plzni se “krčí” bývalá kuželna, na které se podepsal čas, netalentovaní sprejeři i nezvaní hosté. Co na tom, že je památkově chráněná a nachází se na naprosto ideálním místě – ve středu města a zároveň v oáze klidu ve Štruncových sadech. Nikdo o bývalou kuželnu, která později sloužila také jako truhlárna a byla několik let opuštěná, nejevil zájem. Teď z ní může být skvělé místo setkávání i díky vaší podpoře!

Spolek Bikeheart, který už dva roky v Plzni pořádá sportovní, vzdělávací a dobročinné akce určené zejména pro rekreační cyklisty, se rozhodl (polo)zapomenutou jednopatrovou budovu zrenovovat a vdechnout jí nový (cyklo)život. Společně s oceňovaným architektonickým studiem Kamil Mrva Architects spolek jednopodlažní budovu promění v unikátní centrum cyklistiky, které bude sloužit široké veřejnosti ─ s kolem i bez kola ─ k setkávání, relaxaci, vzdělávání a zábavě. V místě, které budou moci využívat také sportovní kluby pro své tiskové konference, schůzky a porady, vznikne i krásná kavárna.

Zanedlouho si v centru cyklistiky, které bude otevřené celoročně a bude fungovat jako komunitní prostor s DIY servisem, osvěžovna a infocentrum pro cykloturisty, opravíte kolo, zajdete na přednášku nebo se poradíte se zkušenějšími jezdci u kávy a občerstvení. Aby se tak stalo, je však třeba ještě sehnat chybějící finance. Spolek Bikeheart kromě pravidelných cyklo vyjížděk a vícedenních soustředění pořádá také charitativní cyklo bazárky. Teď však potřebuje vybrat peníze na svůj projekt, a tak jeho zakladatelka Vendula Mirošovská založila sbírku na platformě HitHit, na které se v minulosti vybírali peníze i na podporu dalších plzeňských projektů, třeba na DEPO2015, Busking fest nebo Náplavku.

„Máte rádi architekturu, sport a dobrou kávu? Přidejte se k naší snaze vrátit život památkově chráněné budově, ze které ještě letos vytvoříme komunitní Centrum cyklistiky pro širokou veřejnost. Bude to skvělé místo setkávání pro všechny. V Plzni takové místo chybí. Z architektonického hlediska to navíc bude prostor, jakých v republice moc nenajdete,“ uvedla Vendula Mirošovská, která na podporu projektu natočila i video.

Projekt můžete podpořit prostřednictvím sbírky na Hithitu, kde najdete celou řadu odměn. „Předkoupit“ si můžete vyjížďky na kole, tričko, plecháček, kávu nebo dortíky z kavárny, která vznikne i díky vašemu příspěvku.

www.bikeheart.cz

V online prostoru tak vzniká mnoho přenosů rozličných vystoupení, lidé i instituce existenciálně závislé na příjmech z prodeje lístků mají však velmi omezenou možnost na tato streamovaná vystoupení vybírat vstupné. Produkce je navíc roztříštěná na mnoha webových stránkách a sociálních sítích, a tak je pro potenciálního diváka velmi nepřehledná.

Nová webová platforma Kultura doma by měla přivést co největší část kulturního streamovaného obsahu na jedno místo. Pro diváky by tento ojedinělý projekt znamenal větší přehlednost v aktuálním kulturním dění. Zároveň by umožnil umělcům a institucím jednoduše na svá představení vybírat vstupné, s tím, že část z vybraných prostředků by putovala na pomoc s bojem proti koronaviru.

Ke spuštění dojde 12. 4. 2020 ve 12 hod.

Oficiálním provozovatelem platformy je SIESTA CLOUD s. r. o., projekt je provozován jakožto neziskový a benefiční.

Více na www.kulturadoma.cz

… a na Facebooku.

ZDROJ

Česky píšící autor může požádat o měsíční stipendium ve výši 20.000 Kč, a to na dobu dvou či tří měsíců od června do září 2020. ČLC vyčlení na stipendia 500.000 Kč a podpoří maximálně tři autory v každé z těchto čtyř žánrových sekcí: umělecká próza, poezie, komiks, tvorba pro děti a mládež. Žádosti posoudí odborní spolupracovníci ČLC.

Povinnou součástí žádosti o stipendium je vyplněný formulář, kde žadatel, mimo jiné, popíše literární projekt, na kterém bude po dobu stipendia pracovat (max. 500 slov). Doporučenou součástí žádosti je ukázka daného projektu v rozsahu dvou normostran, popř. tří až čtyř panelů či ilustrací. Dokumenty žadatel pošle elektronicky na adresu residencies@czechlit.cz.

Tvůrci, jimž bude stipendium uděleno, mohou být v návaznosti na podaný projekt vyzváni ČLC / MZK k prezentaci, autorskému čtení apod. v průběhu roku 2021 v Česku či zahraničí. V případě, že tomu nebrání smluvní podmínky mezi autorem a vydavatelem či nakladatelem, měla by publikace, na níž autor v rámci stipendia pracoval, být v tiráži opatřena poznámkou „Publikace vznikla s podporou Českého literárního centra, sekce Moravské zemské knihovny v Brně, v rámci autorského stipendijního programu 2020.”

Termín pro zaslání elektronických žádostí: pondělí 27. dubna 2020, 12.00 hod.

Složení komise, jež bude žádosti posuzovat:

Prof. Petr A. Bílek
Radovan Auer
Jana Čeňková
Blanka Činátlová
Pavel Kořínek

Martin Krafl

Olga Stehlíková

"Zdraví všech je pro nás v těchto dnech na prvním místě, zároveň vás však nechceme o tento jedinečný zážitek připravit. Proto vám s radostí oznamujeme, že se nám společnými silami podařilo najít náhradní termíny těchto koncertů, a to 25. a 26. října 2020, " vzkazují divákům organizátoři. "Vaše vstupenky si, prosím, ponechte, zůstávají v platnosti i na nové termíny a není potřeba je vyměňovat."

Vstupenky na  4. 5. 2020 platí na nový termín 25. 10. 2020.

Vstupenky na  5. 5. 2020 platí na nový termín 26. 10. 2020.

Prodej vstupenek na nové termíny bude zahájen 9. dubna 2020 v 10 hodin v síti Ticketmaster.

Česká televize v pořadu Linka 1212 přinese pomoc a rady divákům, kteří mají v období pandemie obavy o své tělesné, ale třeba i duševní zdraví. Moderátoři Monika Valentová a Vladimír Kořen budou v pořadu spolu s lékaři, psychology a dalšími odborníky zodpovídat dotazy diváků i dotazy, se kterými se občané obracejí na linku 1212 a linku první psychické pomoci.

„S diváckými dotazy pracujeme nejenom ve studiu, ale chceme všechny také povzbudit k tomu, aby svoje zkušenosti sdíleli, protože i to pomáhá. Věříme, že správně podávané informace mohou naše zdraví podpořit,“ říká vedoucí projektu a kreativní producentka Alena Müllerová.

Diváci také získají mnoho praktických informací, například jak v boji proti koronaviru pomáhají informační technologie, tipy na plnohodnotný život v karanténě, propojení s dobrovolnickými projekty a podobně. „Ocitli jsme se ve výjimečné situaci, nevíme, jak dlouho potrvá a kam přesně se vyvine. Leckdo se bojí o zdraví a má strach z budoucnosti. Byla bych ráda, aby bylo divákům po skončení pořadu lépe. I pro mě to, že si jednou týdně odskočím od plotny, dětí a počítače na Kavčí hory, bude velkou a potřebnou psychohygienou," říká Monika Valentová a Vladimír Kořen ji doplňuje: „Cílem pořadu je dát informace a povzbudit. Strach je základní mechanismus přežití, odrazuje nás od nebezpečných situací. Nicméně někdy mívá velké oči a leknutí dokáže jednoho vystrašit tak, že se přestane hýbat. Víme, že receptem na odbourání strachu je poznání, jistota, že člověk není sám. Chceme dát odpovědi na otázky, které si v nové situaci lidé často kladou a dodat jim odvahu.“ 

Hrdinové za zdmi nemocnic

Pandemie koronaviru vystavila české zdravotnictví zkoušce, na kterou nikdo nebyl systémově připraven. Zvládnutí vlny infekčních pacientů proto z velké části stálo a stojí na jednotlivcích, kteří se stále snaží dané situaci s vypětím všech sil čelit: na lékařích, sestrách, medicích a dalším personálu v nemocnicích.

Cyklus Nemocnice v první linii bezprostředně zachycuje aktuální situaci českého zdravotnictví a soustředí se na příběhy protagonistů různých odborností. Nahlíží do jejich každodenní reality, prožívá s nimi jejich vysoké pracovní nasazení, únavu, obavy, stres ale také osobní život.

„Jednoduše řečeno, na měsíc se úzce propojíme s jejich životem. Diváci se skrze obrazovky dostanou do pomyslné první linie. Uvidí a pocítí, co se skutečně děje za zdmi nemocnic a nahlédnou přímo pod ruce těm, kteří jsou vystaveni riziku nejvyššímu. Každodenní vypjaté situace na pracovišti ovlivňují i rodinné zázemí a soukromé životy zdravotníků,“ uvádí kreativní producentka Rebeka Bartůňková.

Štáb České televize úvodní díl seriálu připravuje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, je ale možné, že natáčení se podle situace přesune i do dalších nemocnic.

Ministerstvo kultury na základě průběžného stavu a výhledu realizací kulturních akcí v souvislosti s koronavirovou pandemií připravilo materiál s názvem Návrh některých opatření k minimalizaci dopadů pandemie koronaviru COVID 19 na sektor kultur, který dnes (9. dubna) schválila vláda. Hlavním cílem navržených opatření (balíčku) je především zachování profesionální kulturní infrastruktury, která není zisková a nemá tedy žádné finanční rezervy. Touto pomocí chceme udržet síť divadel, muzeí, galerií nebo orchestrů ve všech regionech. Všem těmto institucím současný zákaz činnosti způsobil zásadní výpadek příjmů, a potřebují tak pomoci s provozními náklady. „Jsem rád, že se mi na vládě podařilo prosadit, že kultura jako jedna z nejvíce postižených oblastí získala významnou finanční pomoc,“ řekl ke schválenému balíčku pro záchranu kultury ministr Lubomír Zaorálek.

Přijatý balíček se týká těchto oblastí kultury:

1. Subjekty tzv. nezávislé umělecké scény, primárně z celoročních dotačních okruhů z oblasti tanec, divadlo, hudba, výtvarné umění, malí nakladatelé, které kontinuálně poskytují veřejné kulturní služby v ČR alespoň 3 roky. O podporu Ministerstva kultury tak bude moci žádat organizace, která byla alespoň jednou za poslední tři roky (2018-2020) úspěšná v dotačním řízení ministerstva. V rámci stávajícího programu Kulturní aktivity vypíše Ministerstvo kultury samostatné výběrové dotační řízení. Pro potřeby tohoto programu schválila vláda částku ve výši 440 miliónů Kč.

1. Subjekty nezávislého nezřizovaného divadla, klasické a alternativní hudby a tanečního a pohybového umění budou moci žádat Ministerstvo kultury o podporu pro zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií za využití multimediálních platforem. Žadatel předloží popis projektu včetně rozpočtu a hodnotícím kritériem bude úroveň a kvalita projektu. Pro tuto podporu bude mít MK připraveno 30 miliónů Kč.

1. Příspěvkové organizace MK (29 organizací) mají výpadky z výnosů z hlavní činnosti v průměru téměř 42 miliónů Kč týdně. Z toho důvodu 300 miliónů, které MK obdrželo před pár týdny v rámci změny zákona o státním rozpočtu, které připravilo MFČR, bude stačit pouze do poloviny května. Proto je třeba posílit provoz příspěvkových organizací MK o dalších 300 miliónů Kč, aby se odvrátila hrozící platební neschopnost těchto organizací, která by bez tohoto zásahu nastala v průběhu příštích měsíců, a to i za předpokladu postupného uvolňování striktních opatření vládou od května.

1. Profesionální divadla, orchestry a sbory mohou žádat MK o podporu, pokud jsou trvale zařazeny do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Muzea a galerie, které nejsou státními příspěvkovými organizacemi, můžou rovněž žádat o podporu, pokud jsou jejich sbírky zařazeny v Centrální evidenci sbírek a jsou dlouhodobě zpřístupňovány veřejnosti. Žadatel předloží rozpočet projektu včetně vyčíslení vynaložených nákladů, popis rozsahu omezení činnosti a způsob vypořádání se s výpadkem. Celkově na tuto podporu získalo MK 300 miliónů Kč.

První výzvy do dotačních programů viz výše vyhlásí MK v řádu týdnů.

Vedle tohoto balíčku, již běží proplácení dotací MK na rok 2020 ve výši 750 miliónů Kč s tím, že subjekty, které získaly od MK dotaci, ale jejich akce neproběhnou v plném rozsahu, nebudou muset tuto dotaci vracet v té části, kde její držitel prokáže náklady na přípravu akce. Na tyto náklady pak bude MK pohlížet jako na realizované.

Pomoc státu komerčním subjektům, které jsou výdělečné jako např. komerční divadla, některé letní akce nebo i velcí nakladatelé, je třeba koordinovat na vládní úrovni, protože stejným způsobem jako tyto jsou postiženy i další oblasti – gastronomie nebo cestovní ruch. Současně jsou jim nyní k dispozici (jako všem podnikatelům) již vládou přijaté programy např. MPSV (Antivirus) a MPO (půjčky COVID, odklad nájmů).

Jako platformu zvolil světoznámý festival sociální sítě v čele s Youtube a Facebook, kde bude pravidelně každý týden streamovat jeden ze svých předešlých ročníků. První várku streamů vidělo přes 50 000 fanoušků po celém světě a pro lepší dosah se od tohoto týdne hodlají zapojit i zahraniční umělci na svých sociálních sítích. Projekt běží každý čtvrtek od 18 hodin pod názvem Stream 4 Rollin' Charity, přispět je možné přes dárcovskou platformu Donio na https://bit.ly/Donate_CovMask.

„První edicí byl rok 2013 z Benešova a tento týden budeme pokračovat ročníkem 2014, který se konal poprvé na letišti v Milovicích, kde festival pořádáme doteď. Takto budeme pokračovat ročník po ročníku, dokud karanténa neskončí nebo nebudou mít lékaři dostatek ochrany,” vysvětluje zakladatel festivalu Zdeněk Souček aka DJ Suki. „Projeli jsme si náš archiv a zjistili jsme, že máme téměř 100 hodin skvělých záznamů z posledních sedmi let. Byla by škoda našim fanouškům nepřipomenout, co všechno jsme společně prožili. Očekávali jsme velký zájem a rozhodli jsme se tak nabídnout lidem u sledování možnost přispět na ochranné pomůcky těm, kteří to v současnosti nejvíce potřebují,” doplňuje marketingový ředitel Daniel Bacho.

V následujících týdnech plánuje Let It Roll zveřejnit i dosud nevydané sety největších zahraničních hvězd z minulých let a zvýšit tak dosah celé sbírky.

Sbírka na celoobličejové masky pro lékaře je aktivita týmu CovMask při skupině Covid19cz a fanoušci Let It Roll ji mohou nejen během streamování podpořit na platformě Donio libovolnou částkou. Za každých 600 Kč dodá tým masku jednomu lékaři nebo zdravotní sestřičce, kteří jsou v boji s koronavirem v první linii. Let It Roll by tak rád inspiroval i ostatní festivaly a kulturní instituce k motivaci svých fanoušků a rozšíření povědomí o současných možnostech pomoci. 

„Současná situace přinesla nejen obavy, ale také ohromnou vlnu solidarity. Řada umělců se rozhodla přijít za svými fanoušky až domů a kulturní zážitek spojit s pomocí těm, kteří už dlouhé týdny pracují, aby pomohli zvládnout následky šíření koronaviru. Je to nejen ohromná finanční pomoc, ale i krásné gesto směrem k našim zdravotníkům,” říká Lada Brůnová z Donio.

letitroll.cz