Letošním tématem skrývajícím se pod mottem „až naprší a uschne“ byla klimatická krize. „Využili jsme proto příjemného období babího léta a přesunuli část projekcí ven, blíže přírodě. Navíc jsme usilovali o co největší zaměření na náš region, který nabízí spoustu zajímavých míst, ale i osobností,“ vysvětluje na úvod hlavní koordinátorka sušické části festivalu Sarah Huikari. Kromě tradičního projekčního místa v tamním kině tak diváci zažili projekci pod širým nebem v Café Amerika nebo v permakulturním volnočasovém parku Pastvina v Divišově.
Zahájení snímkem nominovaným na Oscara Země medu bylo správnou volbou, stejně jako včelmistr pan Oldřich Vojtěch, který byl hostem následné debaty. „Jsem dojatá, když vidím, kolik lidí si našlo na zahájení cestu, přestože tu všichni musíme sedět v rouškách a se značnými rozestupy,“ prohlásila v úvodu zahájení Huikari. Naprostá většina diváků zůstala i na diskusi s hostem. Díky jeho podrobnému vylíčení světa včel bylo možné pochopit, jak je důležitá při včelaření odbornost a profesionalita. Jen tak může přibýt těch, kteří to s včelami umí a neubližují jim, ani sobě.
Zajímaví hosté je to, co by organizátoři v letošním roce obzvláště rádi vyzdvihli. Do školních diskusí se zapojila Zuzana Drábková Trojanová z PROUD – Envicentrum Podbranský mlýn v Horažďovicích, Milan Votypka, sociální antropolog a terénní koordinátor iniciativy Pomáháme lidem na útěku, a Hana Pospíšilová, kardioložka, která jezdí každé tři měsíce léčit uprchlíky na ostrov Lesbos na kliniku jako dobrovolník. V rámci veřejných debat se návštěvníci mohli setkat s již zmíněným včelařem Oldřichem Vojtěchem z Prášil, musherem Lukášem Hosprem z Hubenova nebo speciální pedagožkou a videotrenérkou Janou Londinovou. V panelové diskuzi se představili hydrobiolog Jindřich Duras, biolog Zdeněk Lerch a zakladatel parku Pastvina Pavel Šašek. „Všem hostům bych ráda poděkovala a vyzdvihla, že si nesmírně vážíme toho, že naprostá většina z nich odmítla svůj honorář a diskusí se zúčastnila zcela zdarma. Je to pro nás v tomto období velká pomoc,“ zmínila Huikari.
Školní projekce letos navštívilo celkem 311 žáků a učitelů. Ačkoliv je to méně než v předchozích ročnících, je to velký úspěch. Nutnou podmínkou totiž v letošním roce bylo to, že školní projekce byla určena vždy jen jedné škole. Bylo nezbytné zajistit při projekcích dostatečné rozestupy a vyhnout se míchání tříd a škol mezi sebou. Kromě sušických škol za festivalem přijely i malotřídní školy z nejbližšího okolí Sušice.
Nelze nezmínit navázanou spolupráci se ZŠ speciální DČCE Merklín – odloučené pracoviště Sušice. „Nejenže jsou našimi věrnými a vždy připravenými diváky, ale letos se nám postarali také o originální výzdobu sálu a foyer kina a stylový raut na slavnostním zahájení. Zcela tím naplnili naši festivalovou myšlenku Jednoho světa pro všechny,“ dodává koordinátorka školních projekcí Kristýna Pítrová.
„Mimořádnou radost máme z veřejných projekcí a doprovodného programu, množství promítaných snímků jsme výrazně snížili na 4 projekce. Nařízení roušek den před zahájením festivalu přineslo další obavy, které se ale nepotvrdily a do veřejné části festivalu dorazilo téměř 250 návštěvníků. Dvě ze čtyř projekcí se uskutečnily ve venkovních prostorách, což také značně snižovalo riziko nákazy,“ uvádí Huikari.
Festivalové dění bylo zakončeno v parku Pastvina: Jedlý park a Minizoo. „Tam se povedlo prolnout nejen celé motto letošního festivalu, ale také téma promítaného snímku Když rajčata poslouchají Wagnera. Pavel Šašek nás provedl po celém areálu a Jaroslav Kořán se svým Orlojem snivců a dvěma přáteli na závěr vyzkoušeli, jak tamní úroda a voda reagují na jejich hudbu,“ dodává Huikari. Příjemné odpoledne si užily i rodiny s dětmi, a to jízdou na koni, procházkou s lamou Natálkou, výrobou včelích ubrousků, kreslením, ale také osazováním záhonů.
Festival Jeden svět nabídl i letos kvalitní dokumentární filmy. Přivezl do Sušice lokální hosty i odborníky z různých koutů republiky. Diváci díky hostům nahlédli do zákulisí kapely The Tap Tap. Naučili se, kdy a jak zavírat česno včelám. Zjistili, co obnáší chov husky psů, jak ovlivňuje závody musherů sexuální život smečky. Na závěr se dozvěděli, jak být zodpovědnými spotřebiteli, hospodáři, zemědělci i podnikateli, co všechno ničí kvalitu vody a její cirkulaci v krajině, i to jak pečovat o půdu. „Festival je pro nás, ale i pro návštěvníky, hlavně místem setkávání, a to se letos vydařilo znamenitě,“ říká závěrem Huikari.
https://www.jedensvet.cz/2020/susice
