Co se děje

„V tomto roce se podařilo program připravit tak, abychom nejlépe dostáli jednomu z hlavních cílů naší organizace, tedy podpoře uměleckého vzdělávání. Letošní 13. ročník festivalu dává prostor nejen filmovým profesionálům a debutujícím tvůrcům, ale také studentům a zájemcům o filmovou tvorbu. Snažíme se také představit pedagogům soudobé trendy na poli AV edukace,“ zve na Cinema Open ředitelka Martina Erbsová z hradeckého Centra uměleckých aktivit.

Páteční program se bude odehrávat už od rána v Bio Central. Během dopoledne Cinema Open nabídne pestrý program hlavně žákům II. stupně ZŠ a středoškolákům. Součástí dopoledního programu je i ukázková hodina filmové výchovy a prezentace připravované učebnice Filmouka. Projekce studentských soutěžních filmů STUDOKO v sále kina doplní nabídka animačních dílen a ukázky filmové a televizní techniky.
Zaujme jistě třeba kamerový jeřáb nebo improvizované televizní studio, kde si návštěvníci vyzkoušejí práci zpravodaje a moderátora. Těm trpělivějším se jistě zalíbí animační dílny, které mimo hradecké Střední a vyšší školy aplikované kybernetiky přiveze také Sladovna Písek, která představí svůj projekt Animárium. Živý dabing a stop trik na velkém plátně si vyzkouší diváci evropského vzdělávacího programu CiNEd.

A program bude pokračovat až do pozdního večera projekcemi krátkých filmů. V 21 hodin proběhne slavnostní vyhlášení výsledků filmové soutěže, do které se mohli hlásit filmoví tvůrci svá díla, která ohodnotila odborná porota ve složení profesionální kameraman a steadicam operátor Jaromír Kalina, režisérka a scenáristka Zuzana Dubová a režisér a fotograf Radek Habada. 

Celý páteční program vyvrcholí ve 22 hodin promítáním českého sci-fi režiséra Jiřího Pichla Trosečníci v galaxii Kappa.

Kompletní program festivalu: https://www.cuahk.cz/obory/film/cinema-open/

Kontakt pro média:

www.cuahk.cz

Hrdinkou filmu je devítiletá Babs, kterou o prázdninách čekají hned dvě báječné věci. Nejdříve zjistí, že ten starý pán, který se znenadání objevil u nich doma, je její dědeček. A hlavně – děda Tuitjes jí dá k narozeninám roztomilé malé prasátko. Jenomže Kvík je přeci jenom čuník a Babs si ho může nechat jen pod podmínkou, že absolvuje výcvik s dalšími domácími mazlíčky. Vycvičit Kvíka není vůbec snadné, ale Babs je šťastná a prožívá s dědou a svým malým růžovým kamarádem báječné léto… dokud děda nezmizí i s Kvíkem. A dokud se v dědově kufru nenajde přístroj na výrobu klobás. Má s tím snad něco společného blížící se soutěž o nejlepší klobásu?

Stop-motion animace
Stop-motion je technika animace, při níž je animovaný objekt mezi jednotlivými snímky ručně upravován a posouván o maličké úseky tak, aby po následném spojení vyvolala animace během projekce dojem spojitosti. Výhodou této techniky je možnost animovat prakticky cokoliv. Nevýhodou pak je její velká časová náročnost (například britský celovečerní animovaný film Wallace & Gromit: Prokletí králíkodlaka se točil celých 5 let). Mezi české tvůrce využívající ve svých dílech stop-motion animaci patřily legendy jako Jiří Trnka, Hermína Týrlová, Karel Zeman, Jan Švankmajer či Jiří Barta.

„Mascha Halberstadová vyšvihla stop-motion zázrak, který bude bavit děti (hlavní „prasátková“ linie) i dospělé (černý humor). A pak je tu takřka freudovská fixace na exkrementy, která bude bavit úplně všechny… Inteligentního rodinného obsahu je v českých kinech zatracené málo a našim cílem je, aby Kvík s elegancí sobě vlastní splatil tento dluh…,“ říká Jan Jílek, programový ředitel AČFK.

Ohlasy z médií

„Rozkošný, originální animovaný film o dívce a jejím prasátku, inspirovaný poetikou Roalda Dahla“ (SlashFilm)

„I když je Kvík určený dětem, ve filmu je spousta věcí, které si užijí i dospělí. Například prasečí hovínka, kterých je ve filmu opravdu dost a hrají ústřední roli i v několika vrcholných scénách filmu…“ (The Hollywood Reporter)

Původní název: Knor / Země: Nizozemsko / 72 minut / Režie: Mascha Halberstadová / Scénář:

Fiona van Heemstraová / Kamera: Peter Mansfelt / Hudba: Rutger Reinders / Hrají: / V českém znění účinkují – Petra Šimberová (Babs), Zdeněk Junák (děda Tuitjes), Jiří Daniel (Tijn), Jana Musilová (maminka), Martin Sláma (tatínek), Aranka Lapešová (teta Christine)

Důležité odkazy

Oficiální trailer s českým dabingem:

Kvík (2022) - cz trailer - YouTube

Více info o filmu, foto, press-kit a plakát ke stažení:

Kvík (acfk.cz)

Oficiální stránky Asociace českých filmových klubů: www.acfk.cz

https://www.facebook.com/asociaceceskychfilmovychklubu

Dale Wasserman: PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM

CR1163-2, EAN 8590236116320, CDmp3 369 Kč / sazba DPH je 10 %
Celkový čas 85:33

Hra podle slavného románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven

Příběh známý z filmu režiséra Miloše Formana z roku 1975, ověnčeného pěti Oscary.

Do Ústavu pro duševně choré se přichází léčit svérázný Randle Patrick McMurphy, který svou nespoutanou energií strhne všechny pacienty, a naruší tak zaběhlý řád a rigidní systém, v jehož čele stojí vrchní sestra Ratchedová. Příběh, který proslavil oscarový snímek Miloše Formana s Jackem Nicholsonem v hlavní roli, získal svou rozhlasovou podobu poprvé.

Předlohou známého filmu i divadelního scénáře Přelet nad kukaččím hnízdem je román amerického spisovatele Kena Keseyho z roku 1962, který čeští čtenáři znají pod názvem Vyhoďme ho z kola ven. Divadelní hru Přelet nad kukaččím hnízdem napsal na motivy knihy Dale Wasserman. Autorkou rozhlasové adaptace je Petra Lásková, autorem překladu Luděk Kárl.

Vypravěčem v knize je indián Bromden, jenž si jako jeden z mála uvědomuje rozsah moci a nesprávnost počínání vrchní sestry. Aby sám sebe ochránil, předstírá, že je hluchoněmý. V jeho vyprávění se mísí halucinace, představy a vzpomínky na dětství i změnu v zaběhlém rutinním řádu po příchodu nového pacienta. Divadelní, filmové i rozhlasové zpracování však staví do středu právě McMurphyho, člověka, jenž vybočuje z většinové společnosti a následně čelí jejímu útlaku.

„McMurphy je trochu grázl a výtržník, ale zároveň sympaťák, který se snaží vymezit proti systému, do něhož se dobrovolně dostal, a zpočátku si neuvědomuje, jak to může být nebezpečné,“ vysvětluje režisér Aleš Vrzák. „Ve hře se dostáváme do mikrosvěta psychiatrické léčebny, v němž má někdo moc naprosto bezohledně zacházet s lidskými životy. Když to celé zvětšíme do světových rozměrů, běhá z toho mráz po zádech. Přelet nad kukaččím hnízdem je o svobodě člověka.“

Aleš Vrzák do ústřední role excentrického McMurphyho, jenž se odmítá podřídit nesmyslným pravidlům a autoritám, obsadil Jiřího Vyorálka. Vrchní sestru ztělesňující systém zavedených stereotypů, nařízení, moci a kontroly ztvárnila Helena Dvořáková. Indiána Bromdena, jemuž se díky McMurphymu podaří vyrůst, hraje Pavel Šimčík. Role dalších pacientů z léčebny si rozdělili Ondřej Rychlý, Radek Holub a Filip Kaňkovský. Rozhlasové zpracování se ještě více soustřeďuje na fungování malé skupiny v uzavřeném prostoru, které nedovoluje jedinečnost.

I proto se režisér spolu se zvukovým designérem Janem Trojanem a zvukovým mistrem Tomášem Pernickým rozhodli, že v rozhlasovém studiu vytvoří co nejrealističtější prostředí připomínající psychiatrickou léčebnu. Kromě stolu a židlí nechybělo ani prosklené výdejní okénko, různé skleničky, prášky, karty a další rekvizity. Elektrické zařízení pro kabinu sester, které Bromden v závěru prohodí oknem, představovala stará lednice. Většina zvuků se nahrávala živě přímo při natáčení – jak kroky a pohyby herců, tak pleskání karet o stůl nebo šoupání židlí.

Nerealistickou, snovou a až strašidelnou rovinou je v rozhlasové hře šeptané, zpívané a různě rytmicky interpretované rozpočítávadlo rozhodující o tom, kdo půjde z kola ven. Dětské hlasy členů Dismanova rozhlasového dětského souboru nepříjemně útočí na emoce posluchačů a vzbuzují pocit, že před dobře propracovanou a zažitou mašinerií nelze utéct...

OSOBY A OBSAZENÍ:

Patrick McMurphy – JIŘÍ VYORÁLEK

vrchní sestra Ratchedová – HELENA DVOŘÁKOVÁ

náčelník Bromden – PAVEL ŠIMČÍK

Billy Bibbit – ONDŘEJ RYCHLÝ

Dale Harding – RADEK HOLUB

Cheswick – FILIP KAŇKOVSKÝ

Dr. Spivey – LUBOŠ VESELÝ

ošetřovatel Williams – TOMÁŠ DASTLÍK

Candy Starrová – TEREZA DOČKALOVÁ

sportovní komentátor z TV – DAVID NYČ

dětské hlasy – členové Dismanova rozhlasového dětského souboru

režie Aleš Vrzák

www.radioteka.cz

„Své filmy i své zlínské stopy na 1. Zlínském filmovém víkendu postupně představí režiséři Michal Nohejl, Tomáš Hodan a Dan Svátek,“ uvedla za organizátory Markéta Pášmová, umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu a dodala, že si tvůrci v doprovodu svých hostů také zavzpomínají na léta strávená ve Zlíně a společně se pak s účastníky besedy vydají na noční prohlídku míst spojených s jejich studii.

V pátek 11. listopadu je od 17 hodin na programu oceňovaný film Okupace. Následovat bude v 19 hodin beseda s režisérem Michalem Nohejlem a kameramanem Janem Basetem Střítežským.

Sobota 12. listopadu bude patřit filmům režiséra Dana Svátka. Ve 14:30 hodin promítáme úspěšný snímek Úsměvy smutných mužů. V 17 hodin bude uvedena mimořádná projekce rozpracovaného filmu Dvě slova jako klíč, který opět vychází z knihy spisovatele Josefa Formánka. Oba tvůrci pak budou společně s producentem filmu Martinem Gazdou z IS Produkce k diskutovat s diváky od 19 hodin.

V neděli 13. listopadu ve 14:30 hodin uvedou režisér Tomáš Hodan a trikový specialista Boris Masník dokumentární film Filmový dobrodruh Karel Zeman. Půjde o netradiční projekci, která se bude konat v původním velkém ateliéru. Další film Tomáše Hodana Poslední závod promítáme v 17 hodin. Do třetice se s režisérem bude možné setkat na besedě v 19 hodin.

Pásma krátkých českých filmů, jejichž vznik byl podpořen Nadačním fondem FILMTALENT ZLÍN a které zabodovaly na filmových festivalech, budou uvedeny v sobotu 12. a v neděli 13. 11. od 11:30 hodin pod názvem FILMTALENT Stars.

Samostatné exkurze po areálu Filmových ateliérů proběhnou v pátek 11. 11. od 15:30 hodin, v sobotu 12. a v neděli 13. 11. od 10:00, 13:00 a 15:30 hodin.

Vstupné na jednotlivé filmové projekce, exkurze a besedy je 99 Kč a lze je zakoupit pouze online. Jejich kapacita je omezená, proto doporučujeme včasný nákup vstupenek. Kompletní program a vstupenky jsou k dispozici zde.

Organizátorem akce je společnost Filmfest s. r. o., pořadatel Zlín Film Festivalu.

www.zlinfest.cz

Svátek svatého Martina připadá na 11. listopadu a je spjatý s lidovou pranostikou o příjezdu na bílém koni. Naši předci totiž vypozorovali, že v tento den obvykle poprvé zasněží. Na svatého Martina také začínají Svatomartinské hody, které pro naše předky symbolizovaly konec podzimu a začátek zimy nebo předvánočního času.

Speciální program inspirovaný legendou o sv. Martinovi a jeho svátkem připravilo plzeňské Mezigenerační a dobrovolnické centrum TOTEM. Od 9. do 11. listopadu se v jeho sídle v Kaznějovské ulici vystřídají žáci pěti základních a mateřských škol, pro něž je připravený zábavný a zároveň poučný program. Užít si jej 10. listopadu od 16 do 18 hodin může také veřejnost.

 “Návštěvníci se u nás dozvědí nejen, kdo byl svatý Martin, ale také třeba to, proč se s jeho osobou pojí bílý kůň, husa nebo víno,” říká zástupkyně ředitelky TOTEMu Petra Bláhová na adresu programu pro veřejnost, který vychází z aktivit připravených pro školy.

“Nejde pouze o hry, ale snažíme se i o edukativní rozměr zahrnující vyprávění příběhů, výtvarné činnosti nebo pečení. To všechno seznámí děti s tradicemi spojenými se sv. Martinem. Na programu spolupracovaly studentky speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě ZČU, které si v TOTEMu plní svou studijní praxi,” dodává Petra Bláhová.

Svatomartinský program je koncipován jako mezigenerační projekt. Už od fáze příprav se na něm podílejí seniorky z rukodělného klubu. Několik týdnů postupně šily bílé koníky, se kterými budou účastníci dále tvořivě pracovat. Na samotné akci se děti také potkají s několika seniory, budou na některých stanovištích radit a pomáhat. Do příprav se zapojili i firemní dobrovolníci z Kooperativy, kteří během svého dobrovolnického dne dokázali ušít velkou část látkových koníků.

Více informací o projektu: www.totemplzen.cz/akce/rodiny-a-deti/svaty-martin-v-totemu-2

FB událost: https://fb.me/e/31aX8AdWH

O spolku TOTEM z.s.

Posláním neziskové organizace TOTEM z.s. je vytvářet prostor pro seberealizaci a podporovat pozitivní a funkční mezilidské vztahy v rodině a ve společnosti. Jako mezigenerační a dobrovolnické centrum funguje organizace v Plzni již 23 let a v současnosti má ve městě tři pobočky. Do nabídky pestrých programů a aktivit TOTEMu se za dobu jeho fungování zapojily tisícovky dobrovolníků, dětí, dospělých a zejména seniorů. Vstřícné a motivující prostředí jim pomáhá trávit aktivní stáří, objevit nové záliby, vrátit se ke svým koníčkům z mládí či být prospěšní někomu dalšímu. Podpořit práci plzeňského TOTEMu může veřejnost na dárcovském portálu Darujme.cz průběžně po celý rok.

PODPORY NENÍ ………………………………….
PODPORY ŽEN NENÍ ……………………………..
PODPORY ŽEN V UMĚNÍ NENÍ………………………..
PODPORY ŽEN V UMĚNÍ NENÍ NIKDY …………………..
PODPORY ŽEN V UMĚNÍ NENÍ NIKDY…………… DOST

CO.LABS je instituce, která si klade za cíl podporu tvůrkyň, tvůrců a tvorby jako takové. V kontextu našeho současného kulturního prostoru a tristního postavení žen – umělkyň na vedoucích pozicích, ať už v rámci kulturních institucí či ve vedení tvůrčích týmů – se vedení zóny CO.LABS rozhodlo věnovat divadelní sezonu kontinuální podpoře umělkyň, resp. žen v umění. Cílem je poskytnou prostor pro prezentaci a představení tvorby a práce umělkyň, aby mohly odprezentovat, kde tvoří a za jakých podmínek, čemu se ve své tvorbě a práci věnují. Účelem je dostat umělkyně do širšího povědomí odborné i široké veřejnosti – cílovou skupinou diváků. Cílem je rovněž otevření debaty na téma nerovného přístupu k umělkyním/umělcům na základě stereotypizace a genderových předsudků a především snaha o medializování tohoto tématu v řadách odborné i široké veřejnosti, vytvoření platformy pro sdílení a snaha o nalezení forem kooperace a rovného přístupu.

„Rozhodnutí klást v sezoně 22/23 fokus na ženy v umění přišlo na základě debat, které v zóně CO.LABS probíhaly už delší dobu. Stačilo si udělat průzkum mezi brněnskými divadly (bavíme se především o zřizované sféře). Zaměřili jsme se na podíl žen a mužů (primárně profese režie a dramaturgie) ve vedoucích pozicích – t. j. ředitelé/ředitelky, umělečtí šéfové/umělecké šéfky, kmenoví režiséři/kmenové režisérky, dramaturgové/dramaturgyně, dále jsme udělali průzkum v poměru režií inscenací, které v předešlých dvou sezonách režírovali muži a které naopak ženy, přičemž výsledky byly opravdu děsivé (jen pro příklad se pohybujeme v poměrovém spektru čísel jako 7:1, 8:2, 5:1, 4:1 atd. počet mužů režisérů k ženám režisérkám), a to se pohybujeme v horizontu pouze jedné z mnoha profesí,“ říká režisérka a dramaturgyně zóny CO.LABS Alexandra Bolfová.

Kulturní centrum CO.LABS se proto rozhodlo zaměřit sezonu 2022/2023 především na podporu žen – umělkyň a tomuto fokusu přizpůsobilo svoji komplexní dramaturgickou skladbu. V průběhu sezony 2022/2023 bude uvedeno několik autorských inscenačních projektů z řad českých i zahraničních režisérek, choreografek, dramaturgyň, performerek a dalších uměleckých profesí, v nichž v převážné míře budou figurovat právě ženy umělkyně. V září proběhly koprodukční premiéry dvou inscenačních projektů. Prvním projektem sezony byla performativní esej s názvem katalyzátor_stability, ta vznikla v mezinárodní koprodukci s platformou AVERZE_, Venuše ve Švehlovce, P*AKT a Innenhof – pojednává o tématu interrupčních zákonů. Druhý projekt I AM IMPORTANT vznikl v koprodukci s kolektivem LIDI a reflektuje genderovou nerovnost a postavení ženy v současné společnosti. Právě vznikající monodrama s pracovním názvem IF je vlastní produkcí zóny CO.LABS, bude uvedeno premiérou 28. listopadu 2022 a tématem je postavení žen v umění v kontextu stereotypizace žen umělkyň na základě jejich fyziologie, a dotkne se rovněž tématu bagatelizace duševního zdraví. 10. února 2023 proběhne konference zaměřená na problematiku žen v umění s názvem w♀men in art. V únoru dojde také k uvedení mezinárodního projektu performerky Alice Minar s názvem WOODS WON’T VAPORIZE, který vzniká rovněž v koprodukci se zónou nezávislého umění CO.LABS.

Podpora žen v umění se odrazí rovněž v další činnosti kulturního centra CO.LABS, kam patří workshopy, rezidenční pobyty, studentská projektová soutěž, hudební a výtvarná linie a další formáty a žánry.

Ženy ve společnosti nejen v oblasti umění čelí neustále různým formám útlaku, genderové diskriminace, degradaci na objekt, sexismu. V oblasti umění mají tyto tendence své kořeny již ve vzdělávacích institucích, ze kterých se plynule přenáší do profesionálních institucí a stávají se součástí nepsaného divadelního kánonu. Odmítáme být toho součástí, odmítáme jakýmkoliv způsobem tyto tendence živit a podporovat je. Chceme otevřít diskusi o tom, jak společně budovat bezpečné a otevřené prostředí bez rozdílů a s rovnými příležitostmi pro všechny.

co.labs

– zóna nezávislého umění –– kulturní centrum – co.labs má poslání
……co.labs je otevřená, kreativní a nezávislá platforma, jež aktivně zabezpečuje podporu, rozvíjení a růst uměleckého sektoru s důrazem na angažovanost, posouvání úrovně kvality a hranic uměleckých druhů a žánrů.
………co.labs je tvůrčí nezávislá platforma, která se zaměřuje na podporu nezávislé tvorby tvůrců a tvůrkyň z oblasti performing arts a dalších uměleckých oblastí.

......…co.labs se primárně zaměřuje na podporu umělců a umělkyň a za tímto účelem vytváří velké množství podpůrných výzev a programů (otevřené rezidence, rezidenční pobyty, workshopy, formáty rezidenčních skupin).
.........co.labs je místem generujícím a nabízejícím divačkám a divákům desítky kvalitních kulturních akcí – inscenačních projektů, výstav a vernisáží současných výtvarných umělců a umělkyň, výstupů work in progress z rezidenčních pobytů, multidisciplinárních projektů a instalací, koncertů alternativní hudby lokálních i zahraničních kapel, workshopů zaměřených na různé oblasti umění určených pro širokou veřejnost, komunitních akcí a mnoho dalšího.
…....co.labs slouží jako otevřená platforma pro nezávislé subjekty i jednotlivce bez stálého prostoru nejen k procesu tvorby, ale také k prezentaci jejich tvorby (k dispozici má několik sdílených prostorů: Cowork, Zkušebna, Workshopový sál, Outdoor zónu).
…………co.labs podporuje studentky a studenty, čerstvé absolventky a absolventy i etablované umělkyně a umělce. .co.labs má vedle podpůrné činnosti i vlastní dramaturgii zaměřenou na autorské projekty z oblasti fyzického divadla a současného tance, nového divadla a hraničních divadelních forem. ..co.labs pracuje s formátem rezidenčních skupin, je domovem čtyř rezidenčních nezávislých uměleckých kolektivů (bazmek.entertainment, Fade in: a Rose, Lidi, AVERZE_).
……co.labs je kulturní centrum tvořené skupinou kreativních osobností, jejichž snahou je vytvářet dynamické a tvůrčí prostředí s otevřeným sdíleným prostorem, ve kterém je prolínání uměleckých druhů, žánrů, forem a názorů nutností.

co.labs…….. vznikl v říjnu 2021 jako reakce na uzavřenost systému zřizovaných repertoárových divadel v Brně.

www.colabs.cz
https://www.facebook.com/colabs.zona
https://www.instagram.com/colabs_zona/
#colabs_zona

17. listopadu 19.00

Pánská jízda – komedie, z níž neplyne žádné naučení

Pocta režisérky Hany Frankové svému kolegovi a „herecké legendě“ Gustavu Opočenskému. Opočenský, který byl pro svou nespoutanou povahu trnem v oku komunistickému režimu, si prošel řadou zákazů činnosti. Jakožto persona non grata musel pracovat i jako horník. Jeho komedie „Pánská jízda“ byla premiérována v roce 1967 a asi po třech reprízách stažena z repertoáru. Po stažení inscenace Opočenský urychleně opouští angažmá v Karlových Varech, aby se do nich v roce 1973 vrátil a zůstal až do své smrti v noci z 16. na 17. prosince 1992.

17. listopadu 20.30

Poslední večeře

Černá groteska současného českého dramatika Pavla Trtílka pro osm žen. Místo: V hale staré dámy, která se svou služebnou každoročně pořádá večeři pro šestici osamělých žen při příležitosti výročí tragické nehody, kdy padající lešení usmrtilo jejich manžely. Hra byla oceněna 2. místem v soutěži Ceny Alfréda Radoka v roce 2004.

18. listopadu v 19.00

Ženy ve tmě

Scénické čtení z knih Sigri Sandberg – Tma, o hvězdách, prachu a pěti nocích na hoře, a Christiane Ritter – Žena v polární noci (Rok na Špicberkách). Vzpomínky rakouské malířky Christiane Ritter, jež odjela v létě 1934 na odlehlé severní pobřeží ostrova Západní Špicberk za manželem Hermannem, který se rozhodl živit jako lovec kožešin.

18. listopadu 20.20

Vyhnání z ráje už proběhlo

Dramatizace druhé části románu NoViolet Bulawayo – Chtělo by to nový jména.

Mnoho kultur věří na schopnost lidských jmen předurčovat úděl svého nositele. Pro nový osud či kariéru je třeba jméno změnit. Desetiletá africká dívka pojmenovaná Miláček má různé kamarády – jmenují se třeba Bastard, Bůhví, Chipo. Kradou ovoce, hrají si s odpadky a hlavně sní o tom, že se jim podaří někam odjet, do Ameriky, do Evropy. Miláček má štěstí, podaří se jí dostat k tetičce do Detroitu. Jenomže idealistické představy dítěte jsou jedna věc a špinavé velkoměsto zasažené hospodářskou krizí věc druhá… Debut třiatřicetileté autorky, s nímž se dostala až do finále Bookerovy ceny.

VI. Festival Divadla Dagmar byl finančně podpořen městem Příbram. Akci pořádá Tomáš Bílek ve spolupráci s Hornickým muzeem Příbram.

Počet míst je omezen! Rezervace nutná na e-mailu: bilekt.pb@seznam.cz

www.festivaldagmar.cz

Na programu budou totiž nejdříve zimní práce a v areálu bude panovat čilý ruch. Obyvatelé na venkově se dříve během zimního období zabývali tradičními domácími pracemi. Za pomoci koní se sváželo dřevo, štípaly se šidele na opravu střech a v chalupách se předlo, paličkovalo a dralo peří. V jedné ze světnic se bude také péct první vánoční cukroví. Pro kreativní děti budou připravené i výtvarné dílničky - nechte se překvapit!

Muzejní tým připravil navíc na tento den Zimní trh, který bude mít letos ve skanzenu premiéru. Ve vesnici, která pochází z oblasti Stiftland u hranic k Chebsku, vznikne malé tržiště. S výhledem na město Nabburg zde bude návštěvníky očekávat předvánoční atmosféra. K naladění budou ve vstupní hale hrát stolní harfistky a později na trhu zazní lidová hudba Muzikantů z Nabburgu.

Místní spolky, řemeslníci a výrobci z regionu i ze sousedních Čech se postarají o pestrý sortiment. Zahradnický spolek bude vázat adventní věnce, truhláři přivezou výrobky ze dřeva, košíkářské zboží, budou zde k mání vánoční ozdoby, svíčky, originální kousky pletené i šité. Kdo hledá malé dárky, určitě zde něco vhodného najde: vyberete si voňavá přírodní mýdla, zdobené medové perníčky, lahvinku likéru nebo delikatesy do kuchyně?

Občerstvení samozřejmě také nesmí chybět a vůně punče, svařeného vína a dobrot z grilu pozve návštěvníky k příjemnému ukončení dne s rodinou a přáteli…

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Pro turisty z ČR máme veškeré informace ve formě textu nebo audioguide v češtině a lze si je pomocí QR kódů a čtecích aplikací stáhnout na chytré telefony. Skanzen se nachází ve venkovské části města Nabburg. Příjezd po dálnicích A 93 směrem na Mnichov nebo po A6 směr Norimberk, po sjezdu je cesta vyznačena tabulkami „Freilandmuseum“.

Vstup do skazenu s muzejní vstupenkou, parkování je zdarma.

České země, ale především Praha, poutaly mezinárodní kulturní pozornost již od 90. let 19. století, například vzrůstajícím množstvím veřejných sochařských zakázek, stejně jako internacionálním a otevřeným kulturním prostředím. Zcela zásadní vliv na toto prostředí měl francouzský sochař Auguste Rodin. V zemích střední Evropy se po přelomu století objevila silná generace sochařů, kteří se s Rodinovým vlivem vypořádávali osobitým a inspirativním způsobem. Výstavní projekt si klade rovněž za cíl obnovit zájem o sochařské médium, otevřít národnostní otázky bývalé Jugoslávie ve vazbě na střední Evropu. Sochařské dílo Ivana Meštroviće vznikající a umístěné nejen napříč Evropou slouží jako případová studie umělecké praxe, kterou nedefinuje pouze lokální zakotvení, ale i přeshraniční témata, společenská poptávka a klima. Sledujeme minulá a současná centra, minulé a současné impulzy a determinanty. Výstava bude pojata jako mapa Evropy, v rámci níž Meštrović vystavoval a tvořil (Praha, Vídeň, Paříž, Cannes, Londýn, Ženeva, Bern, Řím, Benátky, Záhřeb, Bělehrad, Split, Cavtat, Dubrovník, Knin, Bukurešť, Krakov, Varšava). Kromě Evropy pracoval Meštrović i ve Spojených státech amerických (v New Yorku, Buffalu, Detroitu, Rochesteru, Chicagu, St. Louis, Bostonu a Clevelandu). U jednotlivých děl jsou většinou kromě datace uvedena právě i místa vzniku. Výstava si neklade za cíl sledovat u vystavených exponátů pouze kritérium umělecké kvality, ale bude se snažit přiblížit také praktické otázky fungování umělecké scény.