Co se děje

MĚLNÍK: Od počátku července probíhá v Regionálním muzeu Mělník ve spolupráci s občanským sdružením Femancipation unikátní umělecký projekt Loukamosaic. Jeho podstatou je skládání mozaik z barevných keramických střípků. Mělnické muzeum však nezůstalo pouze u možnosti vyzkoušet si mozaikovou techniku, ale od září připravilo pro zájemce z řad škol a zájmových organizací  zajímavý interaktivní program zaměřený na význam rostlin v životě našich předků.

Děti při společném setkání zavítají do minulosti a hmatovou technikou si prohlédnou předměty s květinovým dekorem z muzejního depozitáře. Navíc se ocitnou v improvizované kuchyni babky kořenářky a přes voňavé hádání získají základní informace o léčivé síle některých bylin. Interaktivní program je doplněn o hry a kvízy s květinovými motivy.

V průběhu necelých čtyř měsíců se v muzejní školičce uskutečnilo již osmnáct workshopů a další se připravují. Květinový program v různé podobě zažilo kolem dvou set účastníků od těch nejmenších až po dospělé.

Výsledky jejich snažení – pestré mozaiky s rozličnými motivy – jsou k vidění v atriu muzea a především se s nimi mohou návštěvníci setkat v rámci výstavy Loukamosaic 2008, která bude otevřena ve čtvrtek 30. 10. v 17 h slavnostní vernisáží v malém sále.

Přítomni budou i autoři celého projektu akademický sochař Michal Bouzek a akademická malířka Lucie Jiřičková - Crocro, kteří očekávají v cíli akce uskutečněné v mnoha středočeských městech, v Praze a v Hamburku vytvoření největší mozaiky na světě.

Výstava, kterou doplní i fotografie vzniklé během programů, potrvá do 16. 11. 2008.

www.muzeum-melnik.cz

Odbor umění a knihoven ministerstva kultury  vyhlásil výběrové dotační řízení pro oblast profesionálního umění. Žádosti o státní dotace lze předložit do 30. listopadu 2008.

Veškeré informace najdetet zde.

Zatím mizivé množství připomínek došlo k věcnému záměru zákona o veřejně prospěšných organizacích, který navrhuje Rada vlády pro NNO. Přitom hrozí, že prosazení tohoto záměru by vedlo s velkou pravděpodobností k zániku mnoha malých neziskových organizací. Asociace nestátních neziskových organizací v ČR proto svolává na čtvrtek 23. října celostátní setkání NNO.

Na webu Helpnetu je s ohledem na závažnost situace zveřejněn celý rozsáhlý průvodní e-mail svolavatelky celostátního setkání.

TURNOV: Od roku 2007 probíhá rekonstrukce židovské synagogy s cílem navrátit ji do původní podoby. Po dokončení prací se bude objekt využívat ke kulturním účelům - k pořádání výstav, přednášek, koncertů atd. Městu Turnov se podařilo na opravy získat v rámci Finančního mechanismu Norska částku 280 010 euro. Stavební část byla ukončena a město ji převzalo v září letošního roku. Nyní probíhají výběrová řízení na tesařské a kovářské práce.

Jde o zhotovení stolu pro průvodce, nástěnné stojany, vitriny na exponáty, skříň na audio, rampu na zavěšování exponátů, repliku sedmiramenného svícnu, pro venkovní část vytvoří kováři stylizovaného golema. Vznikne i samostatná klimatizovaná vitrina, která bude sloužit k vystavovaní zapůjčených sbírkových předmětů z Židovského muzea.

Povolení ke stavbě synagogy bylo vydáno v roce 1719 a svému účelu sloužila až do  začátku 2. světové války. Od 50. let minulého století do roku 2005 byla využívána jako skladiště. Kulturní památkou byla prohlášena na jaře 1997.

Existenci zdejší židovské komunity dokládá i židovský hřbitov, který je od synagogy vzdálen necelých 10 minut chůže. Jeho počátky spadají do roku 1625, nejstarší z 570 náhrobků je datován rokem 1649.

ev

P.S. Z webových stránek města:  Na konci letošního roku by měla být rekonstrukce Židovské synagogy dokončena a již nyní se intenzivně pracuje na expozici, která bude připravena pro návštěvní sezónu v roce 2009. Město se proto obrací  na občany Turnova a celého regionu s prosbou o pomoc při doplnění expozice zajímavými předměty, které by souvisely s touto tematikou.

Jakékoli informace poskytněte, prosím, vedoucímu odboru školství, kultury a sportu Renému Brožovi – tel. 481 366 757,

r.broz@mu.turnov.cz

PRAHA: Dnes se v prostorách Miele Gallery představí novinářům faksimile středověkého rukopisu HORAE PRINCIPII DE ROHAN (tzv. Hodinky knížete Rohana). Vydává je nakladatelství Archa 90 v exkluzivní edici Octavum mirakulum mundi faksimile. Kniha hodinek knížete Rohana je skutečným unikátem. Na rozdíl od podobných rukopisů vlastněných nejvýznamnějšími institucemi v západní Evropě, a tudíž velmi dobře zdokumentovaných, byl tento pozdně středověký rukopis dlouhou dobu vědecké i širší kulturní veřejnosti neznámý.

Kniha hodinek Knížete Rohana se totiž dlouho skrývala v depozitáři Národní knihovny, z nichž se po dlouhých desetiletích po zásluze navrací na výsluní zájmu uměnímilovné veřejnosti.

O jejím vzniku a dalších osudech toho však stále víme velmi málo. Z čeho se kniha skládá?

Kalendářní část knihy obsahuje pro každý měsíc obrázky nebeských znamení a činností charakteristických pro danou část roku, další iluminace čerpají náměty v Bibli a životech svatých. Samotný text je lemován širokým akantovým motivem s rostlinnými vzory, skládanými geometrickými obrazci a mytologickými bytostmi. Podle způsobu zpracování iluminací se předpokládá, že se na knize podíleli čtyři různí iluminátoři, z nichž ten nejkvalitnější je autorem více než poloviny díla. Stejně jako ostatní umělci však i on pro nás zůstává zatím neznámý, ale dle charakteru jeho práce usuzujeme, že se původně věnoval deskové či nástěnné malbě.

Další informace o vzniku knihy nám prozatím zůstávají skryty. Na více než sto let se informace o osudech hodinek vytratily, poté se s nimi setkáváme v majetku Charlese de Rohan, prince de Soubise et d´Epinoy (maršálka Soubise (1715 - 1787). Ten působil jako pobočník krále Ludvíka XV., během tzv. Sedmileté války (1756 až 1763) byl pověřen velením francouzské armády v Německu. Po skončení války se vrátil na výsluní dvora a těšil se přízni krále a vlivných madame Pompadour a Dubarry.

Právě z této doby pochází první z rukopisných poznámek o původu knihy vepsaných na prvním listě hodinek. V sídle Rohanů v Čechách, na zámku Sychrov, přestála kniha první světovou válku, vznik Československé republiky i zrušení šlechtických titulů. Po druhé světové válce byl Rohanům na základě dekretů prezidenta republiky veškerý majetek zkonfiskován, a tak se dostala do rukou státu i skvostná kniha hodinek Pierra de Rohan-Gié. Od roku 1951 je kniha v péči Národní knihovny.

Kdo byli Rohanové?

Rohanové, původem bretaňský šlechtický rod, jsou vedlejší větví starobylého rodu Porhöet, za jehož zakladatele bývá považován Allain de Porhöet, vikomt de Rohan, jenž na počátku 12. století začal ve svém jménu užívat název rodného hradu Rohan (dnes departament Morbihan). Rod můžeme určitě označit za úspěšný, během své téměř tisícileté historie se postupně rozrostl do sedmi rodových větví a jednotliví členové rodu zasahovali do dějin Francie. Postupem času získali Rohanové vévodský titul a díky prozíravé sňatkové politice byli spřízněni se značným počtem evropských panovnických rodů.

Z hlediska historických souvislostí s knihou hodinek je pro nás důležité jméno Pierre de Rohan, seigneur de Gié (* 1451; + 1513). Ten sice jako druhorozený syn Ludvíka I. de Rohan-Guemené nemohl zdědit otcův titul, ale podařilo se mu založit další rodovou linii Rohan-Gié. Ve své době patřil Pierre de Rohan ke skutečné elitě Francie – byl maršálkem, vychovatelem krále Františka I., značný vliv měl i za panování Ludvíka XII. Právě v jeho době se poprvé setkáváme s naší knihou. Podle rukopisných poznámek v knize, pocházejících ale až z 2. poloviny 18. století, to byl právě on, kdo ji nechal kolem roku 1500 vyhotovit pro svou knihovnu na zámku Verger. Někteří odborníci soudí, že kniha by mohla pocházet z iluminátorské dílny v Rouenu.

Co jsou to hodinky?

Poněkud jednoduše můžeme tzv. knihy hodinek (lat. horae) charakterizovat jako rukopisy obsahující pravidelně se opakující modlitby na každou liturgickou hodinu, období, svátky apod. a bývají velmi bohatě doprovázeny iluminacemi. Jde o určitý návod pro středověkého člověka, jak se během roku správně modlit. Klasická kniha hodinek obsahovala např. modlitby k Panně Marii, kalendář nebo modlitby praktikované v klášterech. Skvostné iluminace pak podporovaly vtažení do děje i hlubší meditaci. V dobách své největší slávy symbolizovaly tyto nákladné a překrásně iluminované knihy značný luxus, a tak je nacházíme ve vlastnictví členů vysoké společnosti. Je možné říci, že s postupem doby jejich vlastnictví stalo spíše okázalým projevem zámožnosti majitele. Knihy byly bohatě zdobeny, opatřeny kováním i šperkařskými pracemi, a tak není divu, že se jejich cena vyšplhala mnohdy až neuvěřitelně – výjimkou nebyla cena většího panství, desítek vesnic či města se stovkami poddaných.

Knihy hodinek, zpočátku vyráběných převážně v klášterních dílnách, tak bývaly oblíbeným darem, např. při diplomatických jednáních či sňatcích mezi vládnoucími rody, dědily se z generace na generaci, nebo se stávaly oblíbenou kořistí po vyhraných bitvách. Velký zájem o toto exkluzivní zboží také paradoxně přispěl k jejich zániku - v 15. století již pracovaly ve Francii a Nizozemí na výrobě těchto knih celé dílny. Zvýšená poptávka musela být uspokojovány vyšší produkcí, která nutně znamenala snížení kvality.

Smrtelnou ranou pro tyto špičkově vybavené knižní exempláře pak byl vynález knihtisku, umožňující masové šíření knih. Místo dosavadních pracných iluminací následují tištěné dřevořezy a nakonec se přežil i samotný systém modliteb, který byl najednou příliš komplikovaný.

TAJEMSTVÍ VÝROBY TOHOTO UNIKÁTNÍHO FAKSIMILE

Ačkoliv dnes disponujeme nejmodernější technikou, proces vzniku dokonalé repliky tohoto středověkého skvostu byl možná stejně náročný, jako tomu bylo ve středověku.

1. fáze: Tiskové zkoušky a studio

Samotné tiskové zkoušky trvaly cca 4 měsíce a ve své finální fázi téměř ohrozily samotnou realizaci tohoto díla. Zadání bylo totiž tak složité, že jsme s největšími odborníky v České republice nebyly schopni najít technické řešení přípravy tisku tohoto rukopisu. Základní problém byl v tom, že z klasického skenu, který má pouze 3 kanály, bylo nutné vyseparovat 4 kanály pro tisk plnobarevné škály a další 4 kanály pro tisk zlatých odstínů. Samotných tiskových zkoušek proběhlo nakonec více než 20 a v DTP studiu se následně odpracovalo 2000 hodin při použití nejmodernějších technologií.

2. fáze: Ofsetový tisk

Pro tiskárny neznamená zadání typu „kniha, 320 stran, formát B5, 900 výtisků“ většinou žádný velký problém. Přesto trval tisk tohoto faksimile v tiskovém stroji neuvěřitelných 14 dní. Zakázka se rozčlenila na celkem 160 příprav tiskového stroje, což je v případě tak „malé publikace“ naprosto ojedinělý rozsah tiskové práce.

3. fáze: Zušlechtění dalšími zlatými barvami mimo tiskový ofsetový stroj

Pro další zušlechtění tohoto díla bylo použito speciálního technologického postupu, který trval 3 týdny nepřetržitého provozu na speciálním lakovacím stroji. V 868 výtiscích je použito 110 kg zvláštní emulze společně s práškovým zlatem. Pro maximální shodu s originálem jsou nanášeny celkem dva odstíny zlaté barvy. 4. fáze Vazba a balení Samotná vazba jedné knihy trvá téměř 3 dny a je vyvrcholením kvalitní práce všech lidí. Na závěr můžeme zdůraznit, že proces vazby 868 knih zabere zkušenému týmu lidí cca 1 rok práce. Kvůli kvalitnímu zpracování vazby tohoto unikátu byly použity soudobé pracovní postupy tak, jak je známe v tomto okamžiku z 16. století.

TZ/Mariana Tarčániová

Media Relations Manager 

E-mail: mariana.tarcaniova@dorland.cz

www.dorland.cz

ŠUMNÁ: Historie této obce na Znojemsku není dlouhá – letos slaví 210 let od svého vzniku. Po druhé světové válce plánovali obyvatelé stavbu kostela, ale doba, která nastala, této myšlence nepřála. Po mnoha letech má Šumná konečně svojí dominantu: 14. září 2008 byl zde biskupem Vojtěchem Cikrlem slavnostně vysvěcen nový kostel Svatého Ducha.

Záměr vystavět na Šumné kostel, se obejvil opět v roce 1997, kdy se pravidelně začaly konat mše v zasedací místnosti Obecního úřadu. Tehdejší zastupitelé obce si tenkrát nechali požehnat základní kámen na nový kostel od papeže Jana Pavla II., když navštívil Prahu.

Autorem architektonického návrhu je Ing. arch. Marek Štěpán, který má za sebou již několik zdařilých kostelů postavených na severní Moravě. I kostel na Šumné je architektonicky vyvážený a vhodně zapadající do okolní zástavby. Prostor počítá s padesáti sedícími a padesáti stojícími návštěvníky a jeho součástí je i suterénní klubovna, která umožní různá setkání. Stavba dodržuje tvarosloví klasického sakrálního prostoru, ale svým zpracováním přináší do Šumné moderní architektonický styl. Stavbu provedla znojemská stavební firma ATLANTA, ale některé práce provedli místní občané svépomocí.

Investorem stavby je Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Na financování stavby kostela se podílely Jihomoravský kraj, a to ve výši 1 600 000 Kč,  a ministerstvo kultury částkou 1 500 000 Kč.  

Zbylou nemalou část peněz se postupně podařilo sehnat díky menším i větším darům věřících a různých dobrodinců.

Mária Uhrinová

TURNOV: Město slavnostně otevírá Kulturní centrum Střelnice a konečně po osmi letech má důstojný stánek pro pořádání kulturních akcí. Slavnostní otevření nové budovy je připraveno na 24. října,  potrvá týden a radnice na tuto akci uvolnila částku 700 tisíc Kč. Původní střelnici postavil spolek ostrostřelců v roce 1902. Od počátku sloužila jako jediné místo pro potřeby kultury. Pro město s necelými patnácti tisíci obyvateli to však nebylo dostačující.

V polovině 90. let 20. století spatřily světlo světa první návrhy na přestavbu. Nakonec však bylo rozhodnuto objekt zbourat a postavit zcela nový.

Vypsání architektonické soutěže proběhlo v roce 2000, vlastní demolice se uskutečnila o dva roky později. Stavbu nové budovy měla většinou financovat Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji. Mecenáš B. J. Horáček však zemřel, nadace se dostala do finačních problémů a nemohla svému závazku dostát. Proto byly práce na stavbě v roce 2003 zastaveny. Celá tíha financování tedy zůstala na městě, které muselo během několika let vložit prostřednictvím investora stavby Kulturního centra Turnov s.r.o. částku 200 milionů Kč a na několik let se zadlužit.

V nové budově Kulturního centra Střelnice je velký sál s variabilním řešením a s kapacitou 350 osob při stolové úpravě, při koncertu 550 až 800 osob a galerie nabízí 66 sedadel. Malý sál je určen pro 116 osob. Zkušebna má 26, cvičebna 85, klubovny 105 a ateliér 73 metrů čtverečních. K pohodlí návštěvníků přispívá i restaurace se salonkem, nechybí ani potřebné zázemí - dílny, kanceláře atd.

ev

Technické parametry celého objektu:

Obestavěný prostor: 23 480 m3

Zastavěná plocha: 2038 m2

Hrubá podlahová plocha včetně konstrukcí: 4843 m2

Užitková plocha: 4430 m2

OLOMOUC: Muzeum umění otevřelo v prostorách Obrazárny Arcidiecézního muzea novou ucelenou kolekci mistrovských děl starého umění ze sbírek Arcibiskupství olomouckého, dále z muzejní kolekce starého umění a z významné soukromé sbírky, deponované v Muzeu umění. Pod názvem OBRAZÁRNA III je zde představen výběr nejlepších děl českých, moravských, německých a rakouských malířů, pocházejících především ze 17. a 18. století.

Soubor, jenž je charakteristický převahou sakrálních témat, navazuje na předchozí úspěšné olomoucké expozice, věnované italskému (1994 – 2000) a nizozemskému (2000 – 2006) malířství. Mezi mnoha významnými autory a jejich díly, která jsou zde představena, jmenujme alespoň Adama a Evu od rudolfínského malíře Matthäuse Gundelacha, Obrácení sv. Pavla od Karla Škréty, jež patří k autorovým nejdynamičtějším kompozicím, či Klanění tří králů a Odpočinek na útěku do Egypta od německého malíře Johanna Heisse.

Mnohá z těchto děl byla před vystavením restaurována anebo konzervována v souladu s posláním Arcidiecézního muzea. Příprava nové expozice a jejího katalogu (v české a anglické verzi) se stala nejen příležitostí pro adekvátní zpracování celého souboru, ale přinesla také několik objevů a nových zjištění týkajících se datace a provenience uměleckých děl. V neposlední řadě však poskytla možnost představit vůbec poprvé tuto jedinečnou kolekci jako reprezentativní celek veřejnosti.

Nově otevřená expozice má dlouhodobý ráz a počítá se, že v nezměněné podobě bude k vidění do konce roku 2010.

TZ/UMA

PRAHA: Přátelské setkání u příležitosti slavnostního uvedení faksimile středověkého rukopisu HORAE PRINCIPII DE ROHAN (tzv. Hodinky knížete Rohana) se uskuteční v úterý 21. října 2008 od 11:00 hodin v prostorách Miele Gallery (Ke Štvanici 3, Praha 8; budova Diamond Point, naproti hotelu Hilton).

Faksimile tohoto unikátu nyní vychází zásluhou vydavatelství Archa 90 v limitované edici.

Na setkání s Vámi se těší Mariana Tarčániová Media Relations Manager

Tel.: 724 351 554 E-mail: mariana.tarcaniova@dorland.cz www.dorland.cz

Svou účast prosím potvrďte na výš uvedeném e-mailu či telefonním čísle.

OSTRAVA: Janáčkova filharmonie v říjnu opět vyjíždí šířit čest a slávu české hudební kultury do zahraničí. V době od 19. do 25. října navštíví ostravský symfonický orchestr postupně čtyři evropská města. Turné zahájí koncertem v Antverpách 20. října, kdy za dirigentským pultem stane slovenský dirigent Rastislav Štúr.

V programu, který je totožný pro všechna města, zaznějí skladby českých velikánů L. Janáčka (Lašské tance) a B. Smetany (Vltava a Šárka z cyklu Má vlast) a klavírní skladby F. Liszta. Posluchači uslyší nejprve Lisztův Klavírní koncert č. 2 a také jeho Tanec mrtvých pro klavír a orchestr. Ke klavíru usedne italský virtuos Enrico Pace, s nímž již ostravská filharmonie hrála na svém loňském kritikou velmi pozitivně hodnoceném zájezdu do Německa a Švýcarska. Pace vystupuje také v komorním duu s úžasným německým houslistou Frankem Peterem Zimmermannem.

Další tři koncerty letošního turné v německém Wittenu (21. října), švýcarském Neuchâtelu (23. října) a rakouském Dornbirnu (24. října) již bude dirigovat šéfdirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava Theodore Kuchar.