Co se děje

„Berliozovu Fantastickou symfonii interpretuji ultraromanticky. Vycházím přitom z novoněmecké kompoziční školy. Mé pojetí je mnohem dramatičtější, emocionálně extrémnější a nepředvídatelné,“ uvedl Eugene Tzigane. Tento špičkový dirigent s japonsko-americkými kořeny se s Pražskými symfoniky poprvé potkal na abonentním koncertě v únoru 2022. V minulé sezóně s orchestrem absolvoval úspěšný zájezd do Německa taktéž s romantickým repertoárem.

Lucas Debargue je mladý francouzský klavírista s netradičním životním příběhem. Na klavír začal hrát až ve svých deseti letech, vystudoval literaturu a filozofii a na profesionální hudební dráhu se dal až poté. Hned ve třiadvaceti však zvítězil v prestižní mezinárodní soutěži P.  I. Čajkovského. Start jeho kariéry byl doslova raketový, již má za sebou koncerty ve všech světových prestižních sálech, jako je Berlínská filharmonie, Concertgebouw Amsterdam, Konzerthaus ve Vídni, Théâtre des Champs Elysées či Filharmonie v Paříži, Wigmore Hall v Londýně, Suntory Hall v Tokiu i Carnegie Hall v New Yorku.

S Pražskými symfoniky Lucas Debargue zahraje Klavírní koncert polské skladatelky Grażyny Bacewicz. „Dílo Grażyny Bacewicz zahrnuje mnoho různých kompozičních stylů. Tento koncert je značně inspirovaný polskou lidovou hudbou. Můžete v něm rozeznat tradiční melodie a rytmy, ale co se týče harmonické stránky, je to velice subtilní dílo. V harmonii je zřetelná inspirace francouzskou hudbou – mám na mysli Debussyho a Ravela, ale také jsou tam přítomny agresivnější souzvuky, které používal například Bartók,“ přibližuje dílo Lucas Debargue.

Od Vítězslavy Kaprálové zazní na úvod koncertu skladba Suita rustica, která je taktéž inspirovaná lidovou hudbou, pochopitelně tou českou. Pozorný posluchač v ní jistě rozezná melodie známých lidových písní.

Před koncertem 5. října 2023 se od 18:15 koná setkání s umělci.

„Jak víme, náhody neexistují. Jako když vynikající dirigent Eugene Tzigane zaskočil za nemocného dirigenta v únoru 2022: zkrátka se měl s orchestrem FOK potkat. A hned se začalo plánovat znovushledání, které připadá na říjen 2023. Tentokrát s Tziganovým jasně čitelným rukopisem, kterému vévodí Fantastická symfonie Hectora Berlioze, klíčová symfonie 19. století prostoupená ženskou energií. Což samozřejmě platí i pro díla Vítězslavy Kaprálové a Grażyny Bacewicz. Co se však nemění, s maestrem Tziganem vystoupí opět klavírista, opět výtečný: Francouz Lucas Debargue, ověnčen vavříny a nádhernými nahrávkami.“

FANTASTICKÁ SYMFONIE 4. a 5. října 2023 od 19:30, Obecní dům

VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ

Suita rustica op. 19

GRAŻYNA BACEWICZ

Koncert pro klavír a orchestr

HECTOR BERLIOZ

Fantastická symfonie op. 14

Lucas DEBARGUE | klavír

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Eugene TZIGANE | dirigent

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/fantasticka

Práce absolventky Akademie výtvarných umění v Praze Klaudie Hlavaté (1992) zaujmou nejen osobním přístupem a silnými tématy se symbolickým přesahem, ale i originální technikou. Jejím základem je koláž, kterou ale tato autorka dokázala povýšit na vyšší úroveň. Nejenže vedle sebe klade fotografie, reprodukce nebo ilustrace, jak je obvyklé, ale zároveň tyto kompozice doprovází vlastními – především kresebnými a malířskými – zásahy. Dalším unikátním prvkem je plexisklo, které tvoří podložku jejích prací. Zvětšuje formát koláží v některých případech až na dva metry a zároveň umožňuje využívat transparentnost nebo naopak hru stínů. Její motivy se vymykají běžné klasifikaci malířských témat. Je možné o nich uvažovat jako o psychologických schématech nebo projekcích, mentálních mapách, fragmentárních obrazech, případně jako o zvláštním spojení vnitřní krajiny těla a mysli. Pro Dětskou galerii Lapidárium připravila Klaudie Hlavatá speciální cyklus na základě pohádky o touze Slunce a Měsíce po vzájemném setkání, kterou sama napsala. Ve své koncepci při tom využívá i principy leporela tak, jak je známe z dětství. Také v tomto případě jí nebeská tělesa použila jako symboly pro vědomí a nevědomí, jež dávají jejímu příběhu další významový rozměr.

„Diváci sami se mohou stát součástí obrazu a procházet mezi nimi. Obrazy jsou vypravěčské a skrývají v sobě příběhy. Děti, ale i dospělí se s nimi mohou ponořit do svého vlastního imaginativního světa a vytvořit si tak vlastní příběh o Slunci s Měsícem,“ prozrazuje umělkyně Klaudie Hlavatá.

Klaudie Hlavatá vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér Vladimíra Skrepla, Jiřího Kovandy a Jana Šerýcha. Předtím studovala na Vyšší odborné škole uměleckoprůmyslové a Střední uměleckoprůmyslové škole zakončenou maturitní zkouškou v oboru malby. V roce 2016 dokončila studium na UMPRUM v Praze, studio intermediální konfrontace pod vedením Jiřího Davida a Milana Saláka. 

Dlouhodobým konceptem Dětské galerie Lapidárium je uvádět děti do světa umění pomocí neobvyklého výstavního formátu. Ten dětem umožňuje poznávat různé formy současného umění, výtvarných technik, vnímat aktuální společenská témata a dále vše rozvíjet pomocí doprovodných vzdělávacích programů, autorských workshopů a prohlídek. Rovněž výstava Klaudie Hlavaté přináší pro návštěvníky prostřednictvím doprovodného programu v podobě workshopů příležitost vyzkoušet si tvorbu koláží a ponořit se do světa imaginace. Jednou z příležitostí, jak zažít tvůrčí proces přímo s autorkou výstavy bude workshop v sobotu 4. 11. od 14 hodin.

Další doprovodné programy najdete na webu kláštera Broumov v kalendáři akcí. Sledujte také náš Instagramový účet @lapi_darium.

Výstavní program galerie je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR, Nadačního fondu GESTOR pro současné umění a GESTOR – ochranného svazu autorského, z.s, Královéhradeckého kraje, Města Broumov. Mediálním partnerem je Český rozhlas Hradec Králové a web Naše Broumovsko.  

Naděžda Hloušková uvádí svou již pátou výstavu. Její práce si budete moci prohlédnout v kulturním Salonu Maryška na náměstí T. G. Masaryka (vedle kavárny). Vernisáž proběhne v pátek 22. září od 17 hodin, výstava potrvá od 22. září do 10. listopadu 2023.

O autorce

Autorka prostřednictvím své tvorby vynáší na světlo mezilidské vztahy ve spojitosti s kulturou, architekturou, přírodou, každodenností a minulostí ostravského regionu. Svůj pohled tak neupírá jen na vytěžený kraj, ale hlavně na ty, kteří okolní zaprášené terény zalidňují, na ty, jejichž tváře se do urbánního reliéfu v našem okolí obtiskly. Její obrazy sice citlivě ohledávají dopady neurvalé průmyslové činnosti na lidskost člověka, na Ostravsku tolik zkoušeného, jenže Naďa umí i drtivě zobrazovat to, čemu hrozí v důsledku plynutí času a regenerace naší krajiny zapomenutí. Její znepokojující plátna tak probouzí k životu minulost kraje v celé šíři emocí i podob. Vystupuje z nich děsivý půvab mizející industrie i její zničující síla, která huntuje lidská těla a nezřídka traumatizuje duše zdejších obyvatel a rodáků. Svou tvorbou reflektuje neurčité i zcela konkrétní momenty, lidi a místa v Ostravě, Karviné, Bohumíně, Orlové i Rychvaldu. 

Naděžda o sobě říká:

„Obklopena šedí, rzí, mastným prachem, uhelnými doly i velmi svérázným humorem a hrubiánským chováním jsem pocítila naléhavou potřebu začít přemýšlet nad palčivými otázkami týkajících se krajiny, ve které žiju. Dlouhé chvíle strávené venku i v ateliéru mi přinesly jasnou odpověď. Nyní vidím krásu, tam, kde není na první pohled patrná. Je ukryta pod vrstvami prachu, smogu, minulosti, smrti i života, radosti i smutku, vidím ji v pracovitosti, nelidské dřině a pozůstatcích nejen industriálních staveb, ale i zdejšího člověka jako takového. Díky tomu jsem se dostala k historii okolních měst, zajímavým neotřelým místům a pochopila mnohé – lidi, kteří byli často konfrontováni s nenadálou smrtí, pracovali v těžkých podmínkách, netečně přihlíželi devastujícím proměnám krajiny a museli si vytvořit své vlastní pojetí života. To vše mě okouzlilo natolik, že jsem měla chuť a touhu své prožitky a dojmy propojit a zaznamenat.“

Uskuteční se tu například workshopy, besedy, a kromě dalších kulturních akcí, zde nakoupíte za speciální ceny.

Cílem projektu Malá Strana září, který připravuje tým okolo Lemarketu a malostranského concept storu Ones, je ukázat, že nejkrásnější pražská čtvrť nepatří jen turistům a místní zde mohou posbírat nezapomenutelné kulturní i estetické zážitky.

„Právě v concept storu Ones vznikla celá myšlenka o tom, že Malá Strana září. Je to místo plné lokálního designu, ale také se zde setkávají kreativci. Proto jsme zrovna tady pochopili, že vybrané obchody, kavárny a restaurace Malé Strany si zaslouží pozornost Pražanů,” vysvětluje organizátorka Elena Janota.

O to, aby žádný ze zapojených podniků, neunikl vaší pozornosti, se postará tištěná mapa, kde najdete nejen seznam vybraných míst, ale také informace o tom, jaký druh akce se u nich koná.

Na webu www.malastranazari.cz najdete podrobnosti o projektech, které září. Zjistíte, že sem například patří mýdlárna Heleny Heinz, kterou do svého legendárního průvodce zapojil i Louis Vuitton, luxusní šperky 27jewelry, designér Alois Ficek nebo restaurace Café Savoy či galerie Křehký.

Nově zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První je Žatec coby centrum chmelařské oblasti. Představuje množství staveb zaměřených na zpracování chmele a působí zde instituce spojené se světovým obchodem a s výzkumem chmele. Žatec je zapsán v rozsahu historického městského centra (chráněného formou památkové rezervace) a navazujícího dříve průmyslového Pražského předměstí (chráněného formou památkové zóny). Druhou částí je Žatecká chmelařská krajina, kterou tvoří chmelnice okolo vesnic Trnovany a Stekník (chráněného formou vesnické památkové zóny) se stejnojmenným státním zámkem. Obě části společně představují víc než sedm století dlouhou tradici pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě. 

Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO je výsledkem dlouholeté spolupráce mnoha subjektů samosprávy, státní památkové péče, pěstitelů chmele i Chmelařského institutu a v neposlední řadě odborníků Národního památkového ústavu a Českého národního komitétu ICOMOS. 

Město Žatec a památky spojené se zpracováním chmele byly už v roce 2007 zapsány na tzv. Indikativní seznam ČR, který obsahuje potenciální uchazeče o zápis na Seznam světového dědictví. Národní památkový ústav byl jedním z iniciátorů této nominace. „Už v listopadu 2013 jsem ráda připojila svůj podpis pod memorandum o spolupráci při přípravě nominace. Tomuto tématu, tolik populárnímu v České republice, jsme od počátku věřili. Národní památkový ústav byl u všech fází projektu a také svůj výzkum zaměřil v letech 2016–2020 na dokumentaci historických staveb sloužících pro zpracování chmele na území Žatecka,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ, která se účastní jednání Výboru pro světové dědictví v Rijádu.

Stavby v historickém centru Žatce názorně ukazují různé historické etapy, od staršího tradičního způsobu sušení chmele na půdách, přes jedinečné sušárny, sklady, stavby se sirnými komorami a vysokými komíny, po objekty pro certifikaci kvality chmele. Tyto technické památky jsou soustředěné na relativně malém území Pražského předměstí. Některé z nich už neslouží své původní funkci, ale jsou konstrukčně a materiálově autentické, s mnoha specifickými detaily. 

První verze nominace s názvem Žatec – město chmele byla zaměřená pouze na urbanistické a technické dědictví v Žatci. Výbor pro světové dědictví v roce 2018 označil projekt za zajímavý a vyzval Českou republiku k přepracování a rozšíření o příběh pěstování chmele v okolní krajině. Ve spolupráci města, zástupců chmelařů, pod odbornou asistencí NPÚ a domácích i zahraničních expertů byla vybrána krajina chmelnic na Steknicku spolu se Státním zámkem Stekník. Ten je architektonickou dominantou krajiny a současně jako rezidence místní vrchnosti spojené s pěstováním chmele dobře doplňuje komplexní historii úspěšného pěstování chmele na Žatecku.

„Jsme rádi, že bylo možné do projektu zapojit i Státní zámek Stekník, jehož obnově Národní památkový ústav v posledních letech věnuje zvýšenou pozornost,“ uvedla Naďa Goryczková a doplnila: „Status světového dědictví bezpochyby napomůže zvýšenému zájmu o tuto výjimečnou památku. Jedinečnost krajiny chmelnic propojené s vesnicemi se zemědělskými usedlostmi a místy pro zpracování, skladování a následné obchodování s chmelem, představí v budoucnu také naše nové expozice. Věříme, že prestižní status světového dědictví pomůže získat větší zájem domácí i zahraniční veřejnosti.“ 

Na počátku roku 2021 byla rozšířená nominace podepsána ministrem kultury a odeslána Centru světového dědictví do Paříže. 1. února 2021 začal proces hodnocení. 

Zápis na Seznam světového dědictví je dalším velkým úspěchem širokého kolektivu zapojených subjektů a jednotlivců. Česká republika obohatila tento seznam UNESCO o fenomén pěstování a zpracování chmele, a to v celé jeho šíři „od pole do skladu“. Doplnila tak početný soubor zapsaných produkčních zemědělských krajin, které uchovávají tradice pěstování různých plodin, včetně staveb na jejich zpracování. Z nich je nejvíc viničních krajin v různých zemích (zejména evropských – Francie, Itálie, Maďarsko), jsou zde i plantáže pěstování čaje (Indie, Čína), tabáku (Kuba), agáve (v Mexiku), kávy (v Kolumbii), kakaovníků nebo rýžová pole (na Filipínách nebo v Číně), olivové háje (Palestina, Andalusie ve Španělsku) nebo i sady s korkovými duby (Španělsko).

Uznání výjimečné světové hodnoty památek Žatecka je nyní velkým společným závazkem, jak toto dědictví ještě lépe chránit a prezentovat široké a odborné veřejnosti. 

Zahájení předchází slavostní večer k Týdnu knihoven:

ZNAMENÍ ANTONÍNA KAČMAŘÍKA- úterý 3. října od 17.30 hodin – Modrý salonek Městské knihovny FM /Hlavní 112, FM - část Místek

Co ovlivnilo umělce, výtvarníka oslav 700. výročí založení města Frýdek-Místek (v roce 1965)? Nositele CENY města Frýdek-Místek 2022 za přínos v oblasti výtvarné umění a architektura? Vznik jeho děl pro sakrální prostory, sepsání autorské knihy FARNÍ KOSTEL SV. JANA A PAVLA V MÍSTKU? Jeho portréty, především skladatele Leoše Janáčka, magnet kraje pro osobnosti a básníka Josefa Kaluse? Vše se dozvíte během slavnostního večeru.

Úvod: Irena LIBERDOVÁ – za Městskou knihovu FM /Průvodní slovo: Olga SZYMANSKÁ, přednes veršů: Jana KLEČKOVÁ – vystupují v kraji i mimo něj, na Noci kostelů 2023, s vytavujícím autorem zahrnuti do knihy ABECEDA BESKYD (2024) /Hudba houslový virtuoz: Jiří HABART - přední člen Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, dirigent známý v Evropě.

V tomto období se noci prodlužují a stávají chladnějšími, nastává podzim, který přináší barevnou změnu a zároveň končící období plné letní energie. Oslava světla a tmy umožňuje uniknout každodennímu stereotypu a nabízí příjemnou přípravu na podzimní večery s hudbou a uměním. Návštěvníci zažijí v průběhu dne a večera magické spojení elektronické hudby s uměním v nevšedních historických prostorách bývalého kláštera sv. Gabriela.

Na akci vystaví svá díla například Kamila Ženatá, Katarína Šlepkovská nebo Aneta Filipová. V prostoru před klášterem bude hrát headliner Hans Hammer z Hamburku a v kryptě pod kostelem přivítají publikum další Djs, jako Sabura, Häger, Equi, NaughtyHana, NoName Emma, Kobe, Böhmerwald.

Originální prostory Gabriel Loci podtrhují jedinečnost celé akce a dotvářejí nevšední atmosféru. Na jednom místě dochází k unikátnímu spojení hudby, umění a historie, což přináší divákovi neobyčejný zážitek a zároveň jej vybízí k respektování umění a historie.

Bývalý klášter sv. Gabriel, nově pojmenovaný Gabriel Loci, se stal kulturní a uměleckým centrem na Praze 5. Konají se zde umělecké, kulturní a firemní akce a festivaly. Stal se také domovem umělců, kteří si zde vybudovali své ateliéry. Na své půdě uvítal dvakrát za sebou největší designový festival ve střední Evropě, Designblok. Rozmanité prostory jsou také často vyhledávané filmaři.

Od jara do podzimu je pro návštěvníky otevřena Letní scéna s pravidelnou nabídkou filmových trháků a v zahradě bývalého kláštera najdou také příjemné posezení s drinky a občerstvením ve Venkovní baru.  
 

Katarze: Equinox

Kdy? 23.–24. září 2023

Vstupenky jsou k dispozici na:  https://goout.net/cs/katarze-equinox/szykhew/

Cena vstupného je: 350–600 Kč

„Snad každý Čech (a též mnoho Slováků) se dme pýchou a neubrání se pověstnému ´co kdyby...?´ při pohledu na ony věčné železobetonové pomníky (zašlé) slávy pokusu o moderní demokratický stát obývaný politickým národem ve střední Evropě, rozbité staletými křivdami. Rozhodli jsme se tak nejít cestou omílání technikálií opevnění, ale podívali jsme se na věc z ´lidského´ pohledu," říká historik Jan Hrubecký.

"Chceme tak nejen doplnit bílou mezeru v historii fenoménu čs. opevnění, ale také vzdát hold všem, kteří zde zanechali svou stopu: ať již šlo o projektanty v kanceláři Ředitelství opevňovacích prací, konstruktéry ve zbrojovkách a firmách vyrábějících vnitřní vybavení nebo vojáky, kteří dobrovolně či nedobrovolně dostali do svých papírů proslavenou značku ZÚ znamenající ´zvláštní určení´ a tím i přidělení k hraničářským jednotkám," doplňuje Jiří Vaněček.

"Problémem je, že za námi nestojí žádné velké nakladatelství, a tak bychom se chtěli pokusit – vedeni příkladem několika úspěšných donačních záležitostí, kdy lidé přispěli např. na záchranu a rekonstrukci Škodováckých pevnostních zbraní – uspořádat na knihu sbírku, " dodává Jan Hrubecký.

Více informací najdete na: https://www.donio.cz/kniha-boj-v-tezkem-opevneni?token=4ee529af-ff34-4a74-9670-58189b6d3ede

„Na divadelním náměstí před Klicperovým divadlem se celé odpoledne odehrával bohatý program, který přilákal stovky diváků. Nechyběly písně v podání našich herců, speed dating nebo pohádka a výtvarné dílny pro děti. S největším úspěchem se setkala novinka letošního ročníku – divadelní kvízy, ve kterých se do soutěžních týmů spojili diváci s našimi herci,“ hodnotí akci Martin Sedláček z Klicperova divadla.

Pozitivní ohlas zaznamenali také pořadatelé na Malém náměstí. Akční skupina Divá bába tu nachystala pojízdnou knihovnu, dílnu s roboty Karla Čapka, tvořily se také květiny z látek a atmosféru akce ladil DJ Ondatra. Do akce na náměstí se zapojil také Bajkazyl – s občerstvením, mobilní opravnou kol a lingvistickým koutkem. Poznávačku léčivých rostlin připravila komunitní zahrada Střelák. Oproti minulému roku ještě chválí hlavně jednu okolnost, která letos hrála v prospěch akce – skvělé počasí.

Majitel kavárny MOKKA ODA zaujal „kávovou hádankou“. Návštěvníkům se ale líbilo i na zahrádce za kavárnou, kde byl celé odpoledne příjemný chládek. Ocenili také možnost občerstvení.

Pracovníci Filharmonie Hradec Králové byli překvapeni velkým zájmem – zejména rodin s dětmi. Akce Zažít město jinak se účastnili poprvé, ale už od začátku měli plno. Během odpoledne mimo tří prohlídek zákulisí stihli ještě odehrát varhanní koncert, který vystřídalo smyčcové Královéhradecké kvarteto a o poznání alternativnější podívanou se zasloužila kapela Kmeny, která hraje na vlastnoručně vyráběné nástroje z recyklovaných materiálů. Zaujala také akční malba na hudbu.

Centrum uměleckých aktivit muselo letos program přizpůsobit změnám v dopravě. V přilehlých ulicích totiž probíhají výkopy. Část programu proto probíhala i v budově, nebo na malém prostoru na chodníku:

„I když jsme letos nemohli připravit program v Tomkově a Klicperově ulici, tak jak jsme zvyklí, přesto se připravené aktivity těšily velkému zájmu ze strany procházejících. Téměř každý, velký či malý nechal svůj výtvarný otisk na velké papírové plachtě přímo na ulici. Návštěvníci si také mohli sednout do křesílek a dát si kávu před centrem či zhlédnout filmy z ulice z produkce My Street Films. Těšíme se ale, že příští rok akce proběhne již v tradičním módu,“ shrnuje letošní Zažít město jinak ředitelka Martina Erbsová.

Celkově na akci Zažít město jinak přišlo několik stovek návštěvníků. Organizátoři už se těší na další ročník a někteří už mají v hlavě i plány na nové aktivity.
Na Malém náměstí se podobná akce s názvem SOUSEDÁNÍ odehraje ještě 15. října. Mimo sousedského setkání slibuje ještě společný běh po centru Hradce.

Festival skla a bižuterie byl zahájen vernisáží NAHUTI v běžně nepřístupné novorokokové kavárně Pošta. Expozice představila výrobky pěti známých sklářských mistrů – Jana Pačinka, Petra Novotného, Petra Kuchty, Martina Štefánka a Miroslava Liederhause. Pořadatelé nabídli účastníkům také komentovanou návštěvu Liebigova paláce s exkluzivními křišťálovými výrobky rodiny Ševčíků ze Železného Brodu..

K nezapomenutelným zážitkům patřila i návštěva Botanické zahrady v Liberci. Historické expozice skleněných výrobků v rostlinných formacích jednotlivých pavilonů působily vkusně a nenásilně. Diváci si mohli zasoutěžit a vyhrát na památku drobný sklářský produkt.

Návštěvníci města mohli pozorovat sklářské umělce přímo na náměstí Dr. Edwarda Beneše, v Krajské vědecké knihovně dostali možnost obdivovat i zakoupit  bižuterní výrobky, děti si dokonce mohly vyrobit svůj náhrdelník či náramek.