Řezbář a jeho smysl života

<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Ocenění Zlatý kolovrat uděluje kraj od roku 2002. Jeho posláním je podporovat tradiční řemesla a zachovat je tak pro příští generace. V roce 2012 získal toto ocenění řezbář Leoš Pryšinger. "Řezbářství je uměleckořemeslný směr tvorby plastik z tvárných materiálů, zejména ze dřeva, bezprostředně navazující na sochařství a umělecké truhlářství“ jsou úvodní slova k heslu Řezbářství ve Wikipedii.</p> <p>Dřevo bylo jedním z prvních materiálů, které člověk začal používat. Z období pravěku se nám zachovalo nářadí, které se používalo k opracování dřeva, v období gotiky dosáhlo řezbářství svého vrcholu zejména v Evropě. V kostelech, muzeích nebo výstavních síních se dnes můžeme setkat s díly řezbářů, která vznikala od gotiky až po současnost. Jde o sochy, reliéfy, betlémy, loutky, formy na perník nebo máslo a dal., ke kterým v novější době přibyly např. hračky, bižuterie, šperky, restaurování slohového či uměleckého nábytku.<br />
Řezbářství patří mezi umělecká řemesla s dlouhou tradicí. Technika řezby se dělí na řezbu figurální a reliéfní, dřevořezy a dřevoryty a intarzii (dekorativní vykládání dřeva jiným dřevem) a inkrustaci (vkládání dřevěných nebo jiných dekorativních prvků do povrchu podkladní desky).</p> <p>Leoš Pryšinger už od dětství dával najevo výtvarné nadání a projevoval zájem zejména o řezbářství. V té době se však tento obor nevyučoval, a tak se vyučil malířem a lakýrníkem. “Po vojenské prezenční službě jsem se nastěhoval do chalupy po prarodičích nedaleko Dvora Králové nad Labem a stal jsem se vášnivým chalupářem. V roce 1995, v 41 letech jsem se začal jako samouk věnovat řezbářskému řemeslu. Během prvního roku jsem zvládl figurální tvorbu a zároveň jsem pochopil, že toto řemeslo se nedá vyučit, že je to dar od Pána boha, s kterým se člověk narodí. Převážně pracuji se dřevem lípy, dále s třešňovým, bukovým nebo smrkovým dřevem. Studoval jsem historické dokumenty a účty Šperkova panství, a právě tady se zrodila myšlenka vyřezat z lipového dřeva Braunův Betlém v měřítku 1 : 7 v předpokládané podobě. Během sedmi let tak vznikla podoba hlavního reliéfu Braunova Betlému ve formě, jakou měl na počátku 18. století. Podobu nebeské klenby (socha Archanděla Gabriela, která je její součástí, byla počátkem 19. století přemístěna do špitální zahrady Kuksu), v současné době neexistující, jsem vytvořil na základě studia Braunových soch a písemných podkladů – účtů, které vystavoval Matyáš Braun hraběti Šporkovi. Následovalo naskenování tohoto díla 3D technologií, jejíž pomocí bude možné zhotovit původní Braunův Betlém v jakékoliv velikosti. Skenování nechala zpracovat Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích.“</p> <p>Kuks – srdeční záležitost</p> <p>V roce 1997 vstoupil Leoš Pryšinger do Českého sdružení přátel betlémů a začal bojovat za záchranu Braunova Betlému v Novém lese nedaleko Kuksu. Tyto biblické scény, doplněné výjevy ze života poustevníků, vytvořil sochař Matyáš Braun na zakázku hraběte Antonína Šporka. Jde o jedno ze špičkových děl barokního sochařství v Evropě, jehož vznik se datuje do přelomu 20. a 30. let 18. století. V roce 2000 se Braunův Betlém ocitl na seznamu 100 nejohroženějších památek světa World Monuments Watch. V následujícím roce byl prohlášen Národní kulturní památkou. „ V roce 2000 jsem vydal vlastním nákladem pamětní medaile v hliníku, tombaku a stříbře s motivem Braunova Betléma a portrétem hraběte Šporka a Matyáše Bernarda Brauna. Téhož roku jsem založil kulturní akci na Kuksu, která se koná vždy koncem července s názvem Osazení Kuksu. Jako dokument historické události ji ve svém cyklu Střípky času natočila Česká televize. O dva roky později, jsem spoluzakládal naučnou stezku Kuks – Betlém,“ vysvětluje Leoš Pryšinger.</p> <p>Braunův Betlém, betlemáři a občanské sdružení</p> <p>V září 2008 zaslalo České sdružení betlemářů, regionální pobočka Královédvorští betlemáři otevřený dopis zastupitelům Města Dvora Králové nad Labem s výzvou, aby město zažádalo o vrácení bývalého městského majetku, a to areálu Braunův Betlém. O rok později byla městské radě Dvora Králové nad Labem předána petice k záchraně Braunova Betléma s 1618 podpisy. Jejími iniciátory byl opět spolek Královédvorských betlemářů. V prosinci minulého roku stál Leoš Pryšinger u vzniku občanského sdružení Braunův Betlém, které si klade za cíl ochranu a záchranu Braunova Betlému. Zatím jediným výsledkem snah je skutečnost, že v říjnu letošního roku proběhlo čistění části Braunova Betlému studenty Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se sídlem v Litomyšli.</p> <p>České sdružení betlemářů</p> <p>Leoš Pryšinger vstoupil do Českého sdružení přátel betlémů v roce 1997 a stal se jeho aktivním členem. Od roku 1998 vystavuje vyřezané betlémy na řadě vánočních výstav. V roce 2012 mu byla Světovou organizací betlemářů na mezinárodním kongresu v Innsbrucku udělena cena za velkou angažovanost a aktivitu v oblasti betlemářství a za celoživotní práci v objevování zašlé krásy podkrkonošských jesliček.</p>