Ratenické varhany se po desetiletích rozezněly v plné síle
<p>RATENICE: Varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Ratenicích na Kolínsku oslavily v roce 2013 jubileum – 100 let od jejich postavení kutnohorským varhanářem Antonínem Mölzerem. Bohužel, jubilant byl v tak špatném „zdravotním stavu“, že důstojná oslava – varhanní koncert – nepřipadala v úvahu.</p> <p>Za posledních 60 let se nástroj nedočkal žádné opravy ani větší údržby, a tak varhany poslední léta připomínaly při doprovodu pravidelných mší nebo vánočním koledování spíše rozbitý flašinet než královský nástroj.<br />
Z iniciativy a ve spolupráci farnosti Pečky, dobročinného osvětového spolku „Ratenická včela“, obce Ratenice a Arcibiskupství pražského byl zpracován projekt a prostřednictvím MAS Podlipansko získána v r.2013 dotace z Programu rozvoje venkova.<br />
Díky dotaci přes 700 tis. Kč se přistoupilo nejen k opravě varhan, ale došlo i na úpravu přístupové cesty a prostranství kolem kostela tak, aby byl kostel přístupný bezbariérově a bezprostřední okolí vybízelo k posezení a odpočinku ve stínu nově zasazených stromků a keřů s výhledem na náves obce.<br />
Úkolu důkladně opravit varhany se zhostili varhanáři Ivan Bok z Krnova a Jakub Mlnařík ze Sokolče. Varhanáři nástroj v červnu 2013 rozebrali a odvezli do dílen k renovaci. Všechny díly postupně vyčistili a opravili, dřevěné části napustili prostředkem proti červotoči, opravili všechny kovové a dřevěné píšťaly i vnitřní zařízení, vyměnili zteřelé kůže. Pořízen byl i nový varhanní motor na místo starého, velmi hlučného.</p> <p> Při rozebírání varhan se zjistilo, že strop na kůru nad nástrojem je ve špatném stavu a hrozí opadáním omítky do opravených varhan. Zcela nevyhovující se ukázala i elektroinstalace. Strop se podařilo opravit v době, kdy byly varhany ještě v dílně a kůr byl prázdný. Renovaci elektroinstalaci zdarma provedl ratenický elektrikář pan Kopp. Na závěr celý kůr oškrábali dobrovolníci ze spolku Ratenická včela a poté vymalovali.<br />
Varhanáři nástroj v květnu a červnu postupně sestavili a naladili. Sestavování a oprava varhan byly veřejnosti představeny v rámci akce Noc kostelů v květnu 2014. Na konci června se varhany po mnoha letech slavnostně rozezněly v celé své kráse. Kdo by se chtěl potěšit zvukem obnoveného královského nástroje, má příležitost každou neděli od 9.45 hod. a při plánovaných koncertech.</p> <p> Štěpán Svoboda,<br />
organolog Arcibiskupství pražskéh</p> <p> Zdroj
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
PRAHA: Nezisková organizace Borůvka Praha o.p.s. pomáhá lidem s tělesným postižením v průběhu celého života. V dětství dopravou do škol, dále fyzioterapií, tréninkovým pracovním programem a završením všeho je pomoc s hledáním pracovního místa a samotné zaměstnávání. Roku 2013 například vytvořila pracovní místa pro absolventy výučního oboru šití oděvů – dílnu švadlen s tělesným postižením, která nyní spolupracuje s Královskou kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta v letošním roce zahájila opravu břidlicové střechy vyšehradské baziliky.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818