Poslední loupežník bude mít v Benešově malé jubileum

<p>BENEŠOV: Pohádku Poslední loupežník přiveze do Benešova Divadélko KOS z Českých Budějovic. Představení se koná v úterý 6. března od 17 hodin v Městském divadle Na Poště. Více již v rozhovoru s režisérem pohádky Zdeňkem Říhou.</p> <p>Kdy měl Poslední loupežník premiéru a kolikrát jste ho již uvedli?</p> <p> Premiéra byla v lednu 2008. Otázka na počet představení mě sice nezaskočila, protože si pečlivě píšeme počty repríz, ale přivedla mě k zajímavému zjištění, v Benešově budeme mít 200. reprízu této pohádky. Takže, alespoň pro nás, to bude takové slavnostní představení. </p> <p> Jedná se o autorskou pohádku?</p> <p>Ano, stejně jako všechny pohádky z našeho repertoáru. Autorem scénáře je Milena Kolářová a režii jsem měl na starosti já. I když v našem malém souboru se na tvorbě představení podílíme vlastně všichni. Hudbu složil Otakar Kovář.</p> <p>Podle jakých kritérií zařazujete hry do svého repertoáru?</p> <p> Svoji tvorbu zaměřujeme na děti z prvního stupně ZŠ a mateřských škol. Víme ale, že naše představení navštěvují i dospělí, proto se snažíme, aby pobavila i je. Většinou v pohádkách karikujeme nějakou špatnou lidskou vlastnost (lakota, pýcha, lenost…), kterou v očích dětí zesměšňujeme. Tady je Poslední loupežník trošku výjimka, v něm jde o to, abychom dětem ukázali, že pracovat je daleko lepší nežli loupit. A tak se nakonec z maminky loupežnice stane policistka. Ale spíše než moralizovat, chceme diváka hlavně pobavit a nechat zapomenout na starosti všedních dnů.</p> <p>Jaké výhody a nevýhody má, podle vás, hraní pro děti?</p> <p>Výhodu hraní pro děti vidím v jejich bezprostřednosti. Dětský divák dává najevo své prožitky daleko více než dospělý. Pokud se při představení raduje, bojí, někomu fandí, či naopak se mu jiná postava nelíbí, neostýchá se to dát hned najevo. Často se děti dají unést dějem pohádky a napovídají postavám, co mají udělat. Zkušenosti s hraním pro dospělé mám také a zde kolikrát trvá déle, než se divák do děje vtáhne. Navíc dospělí nechtějí tolik dávat najevo své emoce a jsou ostýchavější než děti.<br />
Na druhou stranu většina našich představení se hraje dopoledne pro školy a školky, což je nevýhodou. Jelikož nemáme vlastní stálou scénu, za diváky dojíždíme po celé republice a velmi často musíme vyjíždět opravdu brzy. Brzké vstávání, spousta času stráveného v autě na cestách, spaní po hotelích… to jsou věci, které bychom klidně oželeli, ale bez nichž to nejde. Dá se to ovšem vydržet, koneckonců už to tak děláme 15 let a radost dětí při našich představeních za to jistě stojí.</p> <p>A v Benešově jste už někdy hráli?</p> <p>Ačkoli s našimi pohádkami jezdíme za dětmi po celé republice, teď marně vzpomínám, že bychom kdy hráli přímo v Benešově. Ale pravidelně jezdíme do Votic a vystupujeme i v okolí Pyšel. Všude byli moc milí diváci a jelikož Benešov leží někde uprostřed mezi těmito místy, věřím, že tam na nás také čekají stejně usměvaví lidé.</p>