Výročí Trutnovsko-kralupské dráhy
<p>KROPÁČOVA VRUTICE: Letošní oslavy parních a historických vlaků měly souvislost se 150. výročím Trutnovsko-kralupské dráhy. Půl roku se „piloval“ konečný program včetně výstav fotografií, modelových kolejišť, tažného i vozového parku a mimořádných jízdních řádů z Kralup nad Vltavou do Turnova, se zastávkami ve vybraných místech v době od 8.50 do 19.05 h.</p> <p>Událost byla obohacena doprovodným programem, hojnou účastí veřejnosti, ale také přítomností hasičů s technikou pro doplňování vody parním lokomotivám. Prvnímu dnu počasí přálo: slunečno, teplota nad 20 stupňů.</p> <p>Kropáčova Vrutice<br />
Nachází se téměř uprostřed mezi Kralupy nad Vltavou a Turnovem. V běžném provozu je to klidné nádraží s minimálním personálním obsazením. Ač leží v katastru obce Střížovice, kdysi významný cukrovar ovlivnil staniční název, ale také rozlehlou manipulační plochu pro navážení cukrové řepy a odvoz krmného odpadu. V sobotu 5. září tady nebylo prázdné místečko, ba ani ticho. Informační zdroj Zdeňka Kaňky neumlkal komentováním dění na jedné z několika kolejí. Hudební vstupy obvykle začínaly oblíbenou písničkou Jede, jede mašinka. To vše sotva převyšoval zvuk Bulíka s typovým označením 464.102. Tahle černá krasavice přijela s třemi osobními a jedním obytným vozem. Ten se lišil jen světle modrou barvou a zřejmě nepřítomností cestujících, které přilákala všechna ostatní okna. Samotná lokomotiva zvukem dávala najevo svou mimořádnou tažnou sílu. Tu po okoukání využili dospělí i děti. Mrňata se těšila z vysazení na plochu předních nárazníků, poutala i hrstka hasičů v bílých kabátech s červenými páskami místo knoflíků a bílou pokrývkou hlavy v podobě klobouku, vše snad z doby Rakouska-Uherska. </p> <p>Nejen pár technických dat<br />
Cituji z podkladů od střížovického pana starosty, který si místo pro strojvedoucího (v hantýrce také zvaného jednomužky) a topiče také důkladně prohlédl.<br /> Z obecního úřadu pak přinesl jízdní řád 150. výročí Turnovsko-kralupské dráhy:<br />
„1. protokolární vlak vyjede v sobotu ráno z Turnova a bude veden lokomotivou 310.0134 Kafemlejnek, turnovskými fanoušky láskyplně oslovovanou „Babička“. Tato lokomotiva byla vyrobena v r. 1913 První českomoravskou v Praze – Libni pro místní dráhu Litovel – Senice na Hané. Lokomotiva je nyní v péči Klubu přátel železnic Českého ráje.<br />
2. protokolární vlak vyjede z Kralup také v sobotu a bude veden lokomotivou 354.195 – Všudybylka. Byla vyrobena na sklonku roku 1925 lokomotivkou ČMK v Praze. Kromě těchto dvou vlaků, které přivítají hejtmani Libereckého a Středočeského kraje, vyjedou další vlaky. Parní vlaky budou proloženy motorovými soupravami. Další zúčastněná hnací vozidla: 434.2186 Čtyřkolák dvojka, 213.902 Béeska, M131.1081 Hurvínek, M240.0056 Singrovka.“ </p> <p>Co dodat?<br />
Dva dobrovolné hasičské sbory, a to z Krp a Dolního Slivna, byly na místě, aby dodaly lokomotivám vodu. Přítomní (někteří v dobových krojích) mohli využít slevy při zakoupení jízdenky. Komentátor Zd. Kaňka organizoval pro děti také závodivé hry pod heslem Nebojte se KAŇKY.<br />
A ještě k pojmu protokolární vlak – je to pracovní název pro mimořádný spoj.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
PRAHA: Nezisková organizace Borůvka Praha o.p.s. pomáhá lidem s tělesným postižením v průběhu celého života. V dětství dopravou do škol, dále fyzioterapií, tréninkovým pracovním programem a završením všeho je pomoc s hledáním pracovního místa a samotné zaměstnávání. Roku 2013 například vytvořila pracovní místa pro absolventy výučního oboru šití oděvů – dílnu švadlen s tělesným postižením, která nyní spolupracuje s Královskou kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta v letošním roce zahájila opravu břidlicové střechy vyšehradské baziliky.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818