Monumentem Zgorzelce je kostel připomínající bibli

<p>ZGORZELEC: Po vzniku Německé demokratické republiky a rozdělení města Görlitz byla 6. července 1950 v budově zhořeleckého kulturního domu podepsána smlouva mezi PLR a NDR o stanovení „Hranice míru a přátelství na Lužické Nise“. Avšak dlouho nebylo možné řeku překročit. Ve městě neexistoval žádný most, pouze železniční.</p> <p>V poválečném období obou městech dochází k výraznému přílivu emigrantů. Němci odcházeli do Görlitzu a do polského Zgorzelce vedle nových polských občanů se na přelomu 40. a 50. let ve městě usídlily tisíce Řeků a Makedonců pronásledovaných v jejich vlasti za politická přesvědčení.</p> <p>Dlouhodobé a stále i dnes rozpačité kontakty města s německým Görlitz vyústily 5. května 1998 do společné proklamace Evropského města – v budoucnu má vzniknout jeden městský organismus ležící na obou březích Lužické Nisy. Zgorzelez zůstal chudým předměstím s problémy se zaměstnáním, zásobováním a tvorbou vlastního města. Výrazný odstup Poláků je možná způsoben i jejich ideologickým chápáním světa. Češi i Němci projevují výrazný odklon od náboženského chápání světa, a vstřícně se rozvíjí spolupráce mezi nimi. Intenzívní kontakty jsou mezi Českolipskem a Neisseland, oblastí okolo Görlitz. Družebním městem je Boleslawiec.<br />
Poláci patří mezi ortodoxní věřící, většinou katolické církve. Značná část obyvatel Zhořelce se hlásí k římsko-katolické církvi, emigranti z Řecka – Makedonie tvoří ve městě komunitu starořecké ortodoxní církve. Zhořelečtí protestanti mají své centrum v Lubani, malá část obyvatel jsou baptisté, jehovisté a část letničtí. Zhořelci zůstala po německých občanech řada duchovních památek, přesto však vznikají nové, typicky polské.<br />
V roce 1981 byl vybudován dvojitý kostel sv. Josefa. Imposantní stavba má velký horní chrám a dolní, menší část je běžně přístupná kaple sv. Barbary. Kostel, který byl vysvěcen v roce 1983, je možné navštívit v době bohoslužeb a svátků. Nádherná architektura připomíná Bibli, věž se zvonem je situována mimo objekt. Kostel, má vyřešenou i parkovou úpravu a možnosti parkování automobilů.<br />
Nejmladší církevní stavbou je kostel sv. Hedviky slezské, dokončený v roce 2009 na východě města, poblíž průmyslové zóny. U vstupní brány najdete sochu polského papeže Jana Pavla II. Ten stojí na skále, což by mohlo připomínat Kristovo předání žezla k vládnutí nad církví prvnímu papežovi apoštolu Petrovi: „Ty jsi Petr, to je skála, a na té skále vzdělám církev svou.“<br />
Na místě kostela Milostné Matky Boží vzniká nový farní kostel. U nádraží stojí původní německý kostel slavného misionáře sv. Bonifáce a protestantský kostel sv. Jana. Obnovovány nebo udržovány jsou i hřbitovy a památná místa, jedním z nich je hřbitov se třemi tisíci hroby vojáků II. polské armády. Každý hrob má svůj kříž. Pamětní desku zde má také 47 328 vězňů koncentračního tábora.</p>