pátek
27. prosince 2024
svátek slaví Žaneta
© Foto:autor díla Leoš Pryšinger



Řezbář a jeho smysl života

Autor článku: 
Eva Veselá

<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Ocenění Zlatý kolovrat uděluje kraj od roku 2002. Jeho posláním je podporovat tradiční řemesla a zachovat je tak pro příští generace. V roce 2012 získal toto ocenění řezbář Leoš Pryšinger. "Řezbářství je uměleckořemeslný směr tvorby plastik z tvárných materiálů, zejména ze dřeva, bezprostředně navazující na sochařství a umělecké truhlářství“ jsou úvodní slova k heslu Řezbářství ve Wikipedii.</p> <p>Dřevo bylo jedním z prvních materiálů, které člověk začal používat. Z období pravěku se nám zachovalo nářadí, které se používalo k opracování dřeva, v období gotiky dosáhlo řezbářství svého vrcholu zejména v Evropě. V kostelech, muzeích nebo výstavních síních se dnes můžeme setkat s díly řezbářů, která vznikala od gotiky až po současnost. Jde o sochy, reliéfy, betlémy, loutky, formy na perník nebo máslo a dal., ke kterým v novější době přibyly např. hračky, bižuterie, šperky, restaurování slohového či uměleckého nábytku.<br />
Řezbářství patří mezi umělecká řemesla s dlouhou tradicí. Technika řezby se dělí na řezbu figurální a reliéfní, dřevořezy a dřevoryty a intarzii (dekorativní vykládání dřeva jiným dřevem) a inkrustaci (vkládání dřevěných nebo jiných dekorativních prvků do povrchu podkladní desky).</p> <p>Leoš Pryšinger už od dětství dával najevo výtvarné nadání a projevoval zájem zejména o řezbářství. V té době se však tento obor nevyučoval, a tak se vyučil malířem a lakýrníkem. “Po vojenské prezenční službě jsem se nastěhoval do chalupy po prarodičích nedaleko Dvora Králové nad Labem a stal jsem se vášnivým chalupářem. V roce 1995, v 41 letech jsem se začal jako samouk věnovat řezbářskému řemeslu. Během prvního roku jsem zvládl figurální tvorbu a zároveň jsem pochopil, že toto řemeslo se nedá vyučit, že je to dar od Pána boha, s kterým se člověk narodí. Převážně pracuji se dřevem lípy, dále s třešňovým, bukovým nebo smrkovým dřevem. Studoval jsem historické dokumenty a účty Šperkova panství, a právě tady se zrodila myšlenka vyřezat z lipového dřeva Braunův Betlém v měřítku 1 : 7 v předpokládané podobě. Během sedmi let tak vznikla podoba hlavního reliéfu Braunova Betlému ve formě, jakou měl na počátku 18. století. Podobu nebeské klenby (socha Archanděla Gabriela, která je její součástí, byla počátkem 19. století přemístěna do špitální zahrady Kuksu), v současné době neexistující, jsem vytvořil na základě studia Braunových soch a písemných podkladů – účtů, které vystavoval Matyáš Braun hraběti Šporkovi. Následovalo naskenování tohoto díla 3D technologií, jejíž pomocí bude možné zhotovit původní Braunův Betlém v jakékoliv velikosti. Skenování nechala zpracovat Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích.“</p> <p>Kuks – srdeční záležitost</p> <p>V roce 1997 vstoupil Leoš Pryšinger do Českého sdružení přátel betlémů a začal bojovat za záchranu Braunova Betlému v Novém lese nedaleko Kuksu. Tyto biblické scény, doplněné výjevy ze života poustevníků, vytvořil sochař Matyáš Braun na zakázku hraběte Antonína Šporka. Jde o jedno ze špičkových děl barokního sochařství v Evropě, jehož vznik se datuje do přelomu 20. a 30. let 18. století. V roce 2000 se Braunův Betlém ocitl na seznamu 100 nejohroženějších památek světa World Monuments Watch. V následujícím roce byl prohlášen Národní kulturní památkou. „ V roce 2000 jsem vydal vlastním nákladem pamětní medaile v hliníku, tombaku a stříbře s motivem Braunova Betléma a portrétem hraběte Šporka a Matyáše Bernarda Brauna. Téhož roku jsem založil kulturní akci na Kuksu, která se koná vždy koncem července s názvem Osazení Kuksu. Jako dokument historické události ji ve svém cyklu Střípky času natočila Česká televize. O dva roky později, jsem spoluzakládal naučnou stezku Kuks – Betlém,“ vysvětluje Leoš Pryšinger.</p> <p>Braunův Betlém, betlemáři a občanské sdružení</p> <p>V září 2008 zaslalo České sdružení betlemářů, regionální pobočka Královédvorští betlemáři otevřený dopis zastupitelům Města Dvora Králové nad Labem s výzvou, aby město zažádalo o vrácení bývalého městského majetku, a to areálu Braunův Betlém. O rok později byla městské radě Dvora Králové nad Labem předána petice k záchraně Braunova Betléma s 1618 podpisy. Jejími iniciátory byl opět spolek Královédvorských betlemářů. V prosinci minulého roku stál Leoš Pryšinger u vzniku občanského sdružení Braunův Betlém, které si klade za cíl ochranu a záchranu Braunova Betlému. Zatím jediným výsledkem snah je skutečnost, že v říjnu letošního roku proběhlo čistění části Braunova Betlému studenty Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se sídlem v Litomyšli.</p> <p>České sdružení betlemářů</p> <p>Leoš Pryšinger vstoupil do Českého sdružení přátel betlémů v roce 1997 a stal se jeho aktivním členem. Od roku 1998 vystavuje vyřezané betlémy na řadě vánočních výstav. V roce 2012 mu byla Světovou organizací betlemářů na mezinárodním kongresu v Innsbrucku udělena cena za velkou angažovanost a aktivitu v oblasti betlemářství a za celoživotní práci v objevování zašlé krásy podkrkonošských jesliček.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.

Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Vzdělávání
Co se děje
21.12.2024

ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?

Celá ČR
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Lidová kultura
Co se děje
23.12.2024

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.

Celá ČR, Kraj Vysočina
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky
Články a komentáře
18.12.2024