Etnografka celý rok sbírá vejce na velikonoční kraslice

<p>ŠUMPERK: Od Velikonoc do Velikonoc etnografka Mária Kudelová shromažďuje a pečlivě uchovává vejce s bílou skořápkou pro příští svátky jara, kdy je spolu se šumperskými dětmi použije na výrobu kraslic. Pomáhají jí kolegové v muzeu i maminka na Slovensku. Dokonce kvůli tomu i uzpůsobili chovy slepic.</p> <p>Děti, které se chystají na tradiční Velikonoce v muzeu, ani netuší, že mnohé ze skořápek, jež jim poslouží k výrobě kraslic, snesly oravské slípky až na slovensko-polském pomezí. Než kraslice ozdobí domácnosti v podhůří Jeseníků, musela vejce urazit dalekou cestu.<br />
„Pomáhá mi nejen rodina, ale i spolupracovníci. Kolegyně, botanička Magda Zmrhalová, která mě techniku zdobení naučila, chová speciálně kvůli kraslicím slepice snášející bílé vejce. Moje maminka občas žehrá, že hnědé nosnice by byly lepší, jenže pro kraslice jsou bílé skořápky nezbytné,“ usmívá se Mária Kudelová, etnografka Vlastivědného muzea v Šumperku.<br />
Letos se podařilo nashromáždit na tři stovky skořápek. Šumperští muzejníci už je pečlivě omyli a usušili a křehký materiál čeká na děti, které jej zužitkují 17. dubna na Zelený čtvrtek.<br />
„Velikonoce v muzeu pořádáme každoročně. Děti mají prázdniny, rády s námi stráví den a připomenou si lidové tradice. Pleteme pomlázky, zdobíme kraslice, pečeme perníčky, vyrábíme dekorace,“ líčí Kudelová.<br /> Kromě oravských nosnic vypomohl majitel rybníčku z Jakubovic.<br />
Spolu s vejci šumperští muzejníci chystají pro děti další potřebné suroviny. Nezbytné je vrbové proutí.<br /> „Není možné po dětech žádat, aby si samy zajišťovaly materiál. I kdyby si jich devět z deseti přineslo vyfouknuté vajíčko, nějakému zapomnětlivci vždy bude líto, že nemůže kraslici ozdobit. Pokud jde o proutí, ve městě ani není příležitost opatřit si je. Nemůžeme po dětech chtít, aby orvaly kdejakou vrbu v okolí, proto i proutí obstaráváme sami. Dovážíme je z Jakubovic, vypomáhá nám majitel zahradního rybníčku,“ vysvětlila organizátorka.<br />
Zdroje jsou limitované, a tak muzejníci s proutím nakládají jako se vzácným zbožím a snaží se je spotřebovat do poslední mrtě. Konzervátor Robert Lubina celý den tráví tříděním a rovnáním proutků, děti budou mít vše pečlivě připravené.<br /> Muzejní oslava jara<br />
„Proutí je symbolem znovu se obnovující přírody, vejce příslibem nového života, takové jsou hlavní motivy Velikonoc v lidové tradici. Ačkoliv se jedná o křesťanské svátky, v obecném pojetí se proměňují v oslavu jara,“ objasňuje etnografka.<br />
Na Zelený čtvrtek se návštěvníci muzea dozvědí podrobnosti o původu svátků, o starobylých oslavách, křesťanské tradici i o tom, proč Velikonoce putují v kalendáři. Především si však sami vyzkoušejí, co v minulosti zvládl každý kluk i holčička.<br />
Ve foyeru Výstavní síně se budou plést pomlázky, v Galerii mladých a v přednáškovém sále malovat kraslice, vyrábět dekorace a péct perníčky.<br />
„Kraslice ozdobíme negativní technikou. A aby dětem nebylo líto, že se po obarvení vosk sloupne, budou si moci vyzkoušet i opačný postup. Vejce obarví, pak teprve vyzdobí,“ přibližuje Kudelová.<br /> Letošní ročník Velikonoc v muzeu doprovází výstavu o místním sklářství. Novinkou proto bude výroba skleněných dekorací. Přímo ve Výstavní síni budou děti i dospělí malovat na sklo, navlékat korálky i vyrábět kaleidoskopy.<br />
Vstupné pro dospělé stojí třicet korun, děti zaplatí polovinu.</p> <p>Velikonoce v muzeu začínají ve čtvrtek 17. dubna v devět hodin. Potrvají až do sedmnácti hodin.</p>