<p>KLATOVY: Do roku 1989 se mohlo zdát, že jezuité po sobě v Klatovech zanechali jen jezuitský kostel na náměstí. Vědělo se samozřejmě i o katakombách, ale ty byly chápány izolovaně, jako věc sama o sobě. Pak už se mluvilo jen o sodovkárně a o kasárnách pod Černou věží. Jak by ne. Vždyť bývalá jezuitská kolej sloužila od r. 1774 vojákům.</p> <p>V r. 1993 však získalo město tato „kasárna“ od armády výměnou za vojenské byty. Budova se v té době využívala k mnoha komerčním účelům; byly v ní obchůdky, řemeslné dílny, ale také diskotéka! Nový vlastník – město, si uvědomoval, že uchovat tak vzácnou památku neznamená jen stavebně ji upravit, zároveň s tím muselo dojít i k rehabilitaci její funkce, jejího prvotního kulturního poslání.</p> <p> A tak v r. 1999 došlo v tomto směru k zásadnímu obratu. Městské knihovně, která do té doby sídlila v soukromém objektu, hrozila výpověď, a tak městské zastupitelstvo rozhodlo, aby pro ni byla zrekonstruována dvě podlaží západního křídla budovy 59/1. Tak se do míst, ve kterých druhdy žil a tvořil např. Bohuslav Balbín, vrátila funkce blízká jeho prvotnímu určení. A je signifikantní, že za této situace se ve městě znovu začínalo mluvit o jezuitské koleji. V následujících letech se do ní postupně začal vracet život. V r. 2003 bylo patro koleje využito pro Městský ústav sociálních služeb a r. 2010 její přízemí a suterén pro stavební odbor Městského úřadu. Zároveň s tím probíhaly rekonstrukce fasád a střešního pláště. Život v koleji v čase baroka dokreslila citlivá úprava obou nádvoří (2003 – 2004).</p> <p> K významnému posunu při utváření celistvého pohledu na bývalý jezuitský komplex v Klatovech došlo r. 2005. Tehdy vzájemnou dohodou mezi městem a klatovskou farností vzniklo občanské sdružení Klatovské katakomby. Jeho prvotním posláním bylo a je pečovat o mrtvá těla uložená v kryptě kostela Neposkvrněného početí P. Marie a sv. Ignáce. Ale od samého počátku mělo sdružení cíle vyšší. Chce z katakomb učinit ohnisko, které osvítí celé dějiny působení řádu v Klatovech, a tím poukáže i na organickou strukturu jeho jednotlivých zařízení, jak v Klatovech vznikala v průběhu 17. a 18. století: na kolej, seminář, školu, kostel, lékárnu. Sdružení trvale usiluje o oživování kulturního a duchovního odkazu baroka dnešku. Proto už od r. 2007 pořádá každoročně hojně navštěvovaná a odborně skvěle obsazovaná sympozia nazvaná Barokní jezuitské Klatovy. Jejich nedílnou součástí jsou koncerty duchovní hudby a pobožnosti v jezuitském kostele, takže odborné výklady o baroku se prolínají se zpřítomněním jeho ducha a spirituality v barokní hudbě a v církevním obřadu.</p> <p> Evropský projekt Klatovské katakomby 2010, který právě probíhá, jde ještě dál. Z hlediska stavebního, a tedy také zcela viditelného, spojuje budovu jezuitského gymnázia (Denisova 148/1) s kryptou kostela Neposkvrněného početí P. Marie a sv. Ignáce. Navíc obnoví rampouch, který překlene Balbínovu ulici a spojí tak kolej s jezuitskou školou, jak tomu bylo v 18. století. Ale hlavním cílem tohoto projektu je prostřednictvím důstojné prezentace těl dávno zemřelých přivést dnešního člověka k zamyšlení nad konečností života, a tedy nad jeho smyslem. K tomu má přispět i zřízení expozice věnované působení Tovaryšstva Ježíšova na Klatovsku.</p> <p> Realizace projektu „Klatovské katakomby 2010“ posune naši představu o komplexu bývalého jezuitského areálu v našem městě o řádný kus kupředu. Ale nebude to krok poslední. Zbývá revitalizovat překrásný sál kolejního refektáře a především záchrana bývalého semináře ve Vančurově ulici. Snad se to v dohledné době podaří.</p> <p> Poznámka redakce: Článek Karla Mráze, profesora literatury a bývalého starosty města Klatovy, který pojednává v celistvosti o záchraně jedinečných klatovských památek, zveřejňujeme se souhlasem redakce Bulletinu projektu Klatovské katakomby 2010. Článek byl zveřejněn v Projektovém bulettinu č. 6 z 24. 10. 2011. V tomto a dalších bulletinech naleznete mnoho dalších informací o projektu včetně textů odborných přednášek. Samotný bulletin může být inspirací pro iniciativy v oblasti záchrany památek v jiných místech.</p> <p> Projektu Klatovské katakomby 2010 je financován ze zdrojů strukturálních fondů EU v rámci programu ROP Jihozápad.</p> <p> Projektové bulletiny Klatovské katakomby 2010
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
PRAHA: Nezisková organizace Borůvka Praha o.p.s. pomáhá lidem s tělesným postižením v průběhu celého života. V dětství dopravou do škol, dále fyzioterapií, tréninkovým pracovním programem a završením všeho je pomoc s hledáním pracovního místa a samotné zaměstnávání. Roku 2013 například vytvořila pracovní místa pro absolventy výučního oboru šití oděvů – dílnu švadlen s tělesným postižením, která nyní spolupracuje s Královskou kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta v letošním roce zahájila opravu břidlicové střechy vyšehradské baziliky.