<p>NASAVRKY: Ani více než dvě tisíciletí nás nemusí zcela oddělit od skutečné slávy a věhlasu našich dávných předků Keltů. Právě naopak! Jejich um, dovednosti a kulturu můžeme obdivovat díky sdružení BOII, které se již téměř deset let snaží o rozvoj keltského odkazu v kraji Chrudim. O tom, do jakých ambiciózních projektů se sdružení pustilo a jak jsou tyto aktivity oblíbené i mezi dětmi, jsem si povídala s projektovou manažerkou Annou Frantalovou.</p> <p>Co vás osobně přivedlo do sdružení BOII?</p> <p>S činností sdružení jsem se poprvé setkala před několika lety díky svým přátelům, kteří v něm již aktivně působili. Protože mě činnost a cíle sdružení zaujaly, rozhodla jsem se, že se také zapojím. Od té doby jsem aktivním členem a o Kelty se velmi zajímám.</p> <p>Sdružení usilujete o rozvoj keltského odkazu ve vašem regionu. Čeho jste již takto dosáhli?</p> <p>Ano, tento cíl jsme si vytkli již při vzniku o.s. v roce 2002. Od té doby se nám daří ho naplňovat stále větším množstvím aktivit. V roce 2003 to bylo vybudování naučné Keltské stezky, o dva roky později, v roce 2004 otevření stále expozice v Nasavrkách, v současné době celoročně pořádáme vzdělávací programy pro školy a řadu kulturních akcí pro obyvatele našeho regionu. Také mohu zmínit dvě publikace o Keltech, které jsme vydali, jednu odbornou o oppidu České Lhotice, druhou pak o Keltech pro děti a mládež.</p> <p>Jedním z vašich hlavních cílů je vytvoření Keltského archeoparku. V jaké fázi se nyní tento projekt nachází?</p> <p>Keltský archeopark je největším projektem našeho sdružení, protože v sobě spojuje všechny naše cíle: kulturní, vzdělávací, vědecké i turistické. Cílem tohoto projektu je vytvoření komplexu v Nasavrkách, který bude seznamovat návštěvníky s keltskou civilizací, a to prostřednictvím různých na sebe navazujících aktivit. V současné době komplex tvoří naučná Keltská stezka, expozice Po stopách Keltů, oslavy keltských svátků (především letní festival keltské kultury Lughnasad) a programy pro školy. Posledním a největším článkem komplexu se stane Keltský archeoskanzen, jehož stavbu jsme zahájili v červnu letošního roku. Skanzen bude pro veřejnost slavnostně otevřen na jaře roku 2013 a stane se tak největším skanzenem tohoto typu v celé střední Evropě.</p> <p>Jak získáváte finance na své projekty? Zapojujete do svých aktivit i dobrovolníky?</p> <p>Všechny naše aktivity jsou pořádány dobrovolníky. Zaměstnance máme v podstatě jediného, a to je účetní, jinak celou činnost sdružení děláme jako dobrovolníci, tedy z radosti a bez nároku na honorář. Pravdou je, že je to čím dál časově náročnější, dnes už se práce pro sdružení u některých členů rovná téměř polovičnímu úvazku. Finanční prostředky získáváme především z grantů. Naše aktivity dlouhodobě podporuje Pardubický kraj, také město Nasavrky a i sponzoři z řad regionálních společností. Bez podpory všech těchto partnerů by nebylo možné rozvíjet naši činnost. Část prostředků se nám daří získávat také ze vstupného do expozice.</p> <p>Dnešní děti často tráví mnoho času před počítačem nebo pasivním sledováním televize. Mají o tento typ volnočasového vzdělávání vůbec zájem?</p> <p>Ano, velký. Děti v dnešní době nemají příliš ponětí o skutečném světě, protože ze školy si bohužel často přináší jenom informace. My se snažíme je učit i manuálním dovednostem a také je vedeme k tomu, aby své znalosti (například z dějepisu, z chemie) uměly používat v souvislostech, aby o věcech přemýšlely. Pro děti jsou takové programy velkým zážitkem. Mají možnost něco samy vyrobit, většina z nich poprvé v životě vidí, jak se taví kovy, jak vypadá přírodní vlna anebo i to, jak se peče chleba.</p> <p>Co vás osobně fascinuje na keltské kultuře?</p> <p>Především jejich nesmírná zručnost. Podíváte-li se například na keltské šperky, zdá se až neuvěřitelné, že naši předkové byli schopní je tak dokonale vyrobit před dvěma tisíci lety. </p> <p>Čím si myslíte, že je jejich odkaz přínosný i pro naši současnost?</p> <p>Celá keltská kultura v sobě přináší mnoho inspirace, zejména v duševní oblasti bychom se mohli od Keltů v dnešní době informačních technologií co učit. Své vědomosti předávali pouze ústně, ze zásady nic nezapisovali, a přesto dokázali po staletí tradovat neuvěřitelné množství dat od technologických návodů přes historii až po básně a příběhy.</p> <p>Můžete naše čtenáře pozvat na nějakou nejbližší akci?</p> <p>Velmi ráda, v sobotu 5. listopadu pořádáme v Nasavrkách oslavu keltského svátku Samhain, který Keltové považovali za Nový rok. Oslava je určená především rodinám s dětmi, které se mohou těšit na vyrábění z přírodních materiálů, na hry a soutěže a večer potom na lampiónový průvod a tradiční druidský obřad.</p> <p>Více info na:<br />
email: anna.frantalova@boii.cz<br />
web: www.boii.cz (najdete nás také na Facebooku)</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
ČR: Tanečník Dominik Vodička, absolvent Konzervatoře Taneční centrum Praha (TCP), se letos již potřetí zúčastnil televizní soutěže StarDance, kde tančil po boku sportovkyně Martiny Ptáčkové. Přestože mu postup do finále o vlásek utekl, jeho taneční dovednosti a přirozený talent opět zazářily na televizních obrazovkách a potěšily tisíce diváků.