MALOVANÉ OPONY - Bělá u Pecky
BĚLÁ: O tom, že se v obci dochovaly divadelní kulisy, se vědělo, ale nikdo ze současných obyvatel neměl ani tušení o malované oponě, která byla následně objevena. Ležela srolovaná na podlaze pod střechou. Zřejmě v jednom místě trochu prosakovala voda a ta oponu poškodila. Vzhledem k jejím rozměrům cca 4 x 2 m bylo těžké ji vhodně uložit.
Nakonec se obec dohodla s PhDr. Jiřím Červenkou, kastelánem hradu Pecka, kde už je uskladněná peckovská malovaná opona. Dne 7. října roku 2000 ji na hrad převezlo hasičské auto.
Veřejnost si ji mohla prohlédnout v roce 2006 u příležitosti 130. výročí amatérského divadla v Pecce, kdy byla vystavena společně s oponou a divadelními rekvizitami peckovského divadla.
Oponu namaloval malíř Miloš Středa z Miletína v roce 1922. Jak a kdy byla zakázka bělskými hasiči zadána, kdo o ní jednal, zda měli zadavatelé představu co má být na oponě znázorněno, nebo jim to malíř nabídl, o tom se můžeme už pouze dohadovat. Neexistuje žádný záznam, a těžko to už někdo zjistí. Ledaže by se přímo zjišťovala data ze života a díla malíře pana Středy.
Dle mého názoru je na oponě vlastenecký motiv, podmíněný tehdejšími tendencemi národního sebeuvědomění krátce po vzniku Československé republiky v návaznosti na národně obrozenecké hnutí v 19. století. Obraz české krajiny, kde na kamenitém svahu louky pod stromem (může to být jak lípa, buk, případně i jiný listnatý strom) odpočívá skupinka lidí. Středem je sedící bělovlasý stařec s holí v levé ruce. O něj se opírá dívka naslouchající jeho vyprávění. Po levé straně starce sedí mladá rodina. Muž podpírá a objímá ženu (dává ji jistotu rodinného krbu), jež láskyplně v klínu drží spící dítě (dává najevo péči a starostlivost o potomstvo – zachování rodu). V popředí sedí mladý chlapec otočený zády. Po pravé straně starce stojí jinoch s rozpaženýma rukama, nasměrovaný k obzoru, kam ukazuje stařec pravicí a kam hledí i muž s chlapcem.
Na horizontu krajiny se rýsuje silueta Hradčan a nad nimi se vznáší pták s ratolestí (holub či sokol ?). Stařec vypráví o hrdé, dávné minulosti Země české a z gest a pohledů je zřejmá víra v budoucnost národa.
Foto: Věra Kociánová, kastelánka na hradě Pecka.
Pozn.: Upozorňujeme naše čtenáře na novinku: kliknutím na fotografii se zvětší!
Petr Pavel, tč. pověřený vedením kroniky vesnice
Červenec 2008
Zdroj: zatím interní verze kolekce opon. Databázi českého amatérského divadla najdete na http://www.amaterskedivadlo.cz.
Připojené soubory
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
PRAHA: Nezisková organizace Borůvka Praha o.p.s. pomáhá lidem s tělesným postižením v průběhu celého života. V dětství dopravou do škol, dále fyzioterapií, tréninkovým pracovním programem a završením všeho je pomoc s hledáním pracovního místa a samotné zaměstnávání. Roku 2013 například vytvořila pracovní místa pro absolventy výučního oboru šití oděvů – dílnu švadlen s tělesným postižením, která nyní spolupracuje s Královskou kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta v letošním roce zahájila opravu břidlicové střechy vyšehradské baziliky.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818