<p>HKUBOKÁ NAD VLTAVOU: V následujících pár řádcích se společně zamyslíme nad otázkou co všechno ovlivňuje návštěvnost kulturních památek v České republice a jakou roli v této sféře sehrávají trendy cestovního ruchu v rámci několika posledních let. Tyto faktory se pokusíme demonstrovat na vývoji návštěvnosti konkrétní vybrané kulturní památky ve správě NPÚ v Českých Budějovicích – SZ Hluboká nad Vltavou.</p> <p>Hned na začátku si zmapujeme vývoj celkové návštěvnosti SZ Hluboká mezi léty 2011 – 2013. Z tohoto vývoje se dozvíme, že v roce 2011 zavítalo na zámek přibližně 245 tis. návštěvníků, v následující návštěvnické sezóně za rok 2012 to bylo cca o 7 tis. návštěvníků více a rok 2013 přilákal na zámek zhruba kolem 257 tis. turistů. Otázka celkové návštěvnosti zámku za rok 2014 zatím zůstává otevřena, neboť turistická sezóna stále probíhá. Její výsledek nám tedy dosud zůstává neznámý, ovšem to, co je nám známé velmi dobře jsou okolnosti, které by se na tomto výsledku mohli podepsat a pravděpodobně se také podepíší.<br />
Jedná se o faktory, které jsou na základě průběžné analýzy návštěvnosti kulturních památek ČR systematicky monitorované.<br />
Mezi výrazné vlivy návštěvnosti tak lze zařadit následující aspekty:<br />
- vývoj hospodářské politiky ve světě a události ve světě (krize v Rusku)<br />
- současná ekonomická situace<br />
- vývoj měny, hodnota peněz, aktuální měnové kurzy (hlavně pak kurz koruny vůči euru), tento aspekt ovlivňuje návštěvnost turistů z ciziny (Německo, Francie…)<br />
- návštěvnost však mnohdy také mohou ovlivnit i vládnoucí trendy na poli cestovního ruchu</p> <p>Takovým trendem může být například provoz zámku i v zimním období. Právě Hluboká byla jedním z prvních zámků, který zavedl zimní sezonu, což je na jednu stranu velmi sympatický krok směrem ke spokojenosti návštěvníků, ale na druhou stranu tento krok v sobě zároveň přináší mnohem více starostí zahrnující řešení problematiky zimního provozu. To znamená pravidelnou údržbu venkovních prostorů, zachovávání bezpečnosti přístupových cest v rámci eliminace případných možných úrazů způsobených chůzí po náledí atd., k tomu nutno připočíst též každodenní úklid prohlídkové trasy, vytápění daných prostor a údržbu sociálních zařízení.<br />
Během zimní sezony počítané od 1. 11. 2012 do 31. 3. 2013 zavítalo na zámek přibližně 18. tis návštěvníků a v následné zimní sezoně /1. 11. 2013 do 31. 3. 2014/ jich bylo již přes 21 tis. Ve svém výsledku se zájem o zimní sezonu zámku ze stran návštěvníků nesnižuje, ani nestagnuje ale naopak roste. </p> <p>Další trend cestovního ruchu posledních let představuje boom zámeckých rozhleden a věží obecně. Žijeme v moderní době, v době kdy jsou účastníkům cestovního ruchu nabízeny různé formy zájezdů a cílem jejich cest se stávají někdy i neobvyklé objekty (podzemní sítě cest, výškové budovy).<br />
Existují i webové stránky, vytvořené pro fanoušky vyhlídkových věží a rozhleden http://www.rozhledny.wz.cz/, které obsahují základní informace o všech zpřístupněných i uzavřených rozhlednách na území České republiky. </p> <p>Odraz tohoto boomu lze za rok 2014 číst mezi řádky v celkové návštěvnosti hlavní zámecké věže na SZ Hluboká. Během této sezony vystoupalo na vrchol zámecké rozhledny téměř 30 tis. turistů. Přičemž zejména v čase prázdnin (červenec – srpen), kdy je hlavní zámecká věž otevřena sedm dní v týdnu od 10 – 16 h, na procenta vedou v návštěvnosti turisté z Česka. Nutno dodat, že tento stav mohl být také ovlivněn skutečností, že nejkratší ze tří nabízených zámeckých okruhů, trasa C – Zámecká kuchyně byla letos přes prázdniny uzavřena z důvodů rekonstrukce podlah. A tak si turisté jednoduše zvolili zámeckou rozhlednu jako alternativu, která jim zabere pouze tolik času, kolik jim dovolí jejich fyzická kondice pro rychlý výstup a odměnění se malebnou vyhlídkou z ochozu na pohádkové okolí.<br />
Co se týče prognózy celkové návštěvnosti za stále probíhající sezónu 2014 zachovává si správa zámku optimistický pohled a věří v pozitivní výsledek.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
PRAHA: Nezisková organizace Borůvka Praha o.p.s. pomáhá lidem s tělesným postižením v průběhu celého života. V dětství dopravou do škol, dále fyzioterapií, tréninkovým pracovním programem a završením všeho je pomoc s hledáním pracovního místa a samotné zaměstnávání. Roku 2013 například vytvořila pracovní místa pro absolventy výučního oboru šití oděvů – dílnu švadlen s tělesným postižením, která nyní spolupracuje s Královskou kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta v letošním roce zahájila opravu břidlicové střechy vyšehradské baziliky.