<p>HKUBOKÁ NAD VLTAVOU: V následujících pár řádcích se společně zamyslíme nad otázkou co všechno ovlivňuje návštěvnost kulturních památek v České republice a jakou roli v této sféře sehrávají trendy cestovního ruchu v rámci několika posledních let. Tyto faktory se pokusíme demonstrovat na vývoji návštěvnosti konkrétní vybrané kulturní památky ve správě NPÚ v Českých Budějovicích – SZ Hluboká nad Vltavou.</p> <p>Hned na začátku si zmapujeme vývoj celkové návštěvnosti SZ Hluboká mezi léty 2011 – 2013. Z tohoto vývoje se dozvíme, že v roce 2011 zavítalo na zámek přibližně 245 tis. návštěvníků, v následující návštěvnické sezóně za rok 2012 to bylo cca o 7 tis. návštěvníků více a rok 2013 přilákal na zámek zhruba kolem 257 tis. turistů. Otázka celkové návštěvnosti zámku za rok 2014 zatím zůstává otevřena, neboť turistická sezóna stále probíhá. Její výsledek nám tedy dosud zůstává neznámý, ovšem to, co je nám známé velmi dobře jsou okolnosti, které by se na tomto výsledku mohli podepsat a pravděpodobně se také podepíší.<br />
Jedná se o faktory, které jsou na základě průběžné analýzy návštěvnosti kulturních památek ČR systematicky monitorované.<br />
Mezi výrazné vlivy návštěvnosti tak lze zařadit následující aspekty:<br />
- vývoj hospodářské politiky ve světě a události ve světě (krize v Rusku)<br />
- současná ekonomická situace<br />
- vývoj měny, hodnota peněz, aktuální měnové kurzy (hlavně pak kurz koruny vůči euru), tento aspekt ovlivňuje návštěvnost turistů z ciziny (Německo, Francie…)<br />
- návštěvnost však mnohdy také mohou ovlivnit i vládnoucí trendy na poli cestovního ruchu</p> <p>Takovým trendem může být například provoz zámku i v zimním období. Právě Hluboká byla jedním z prvních zámků, který zavedl zimní sezonu, což je na jednu stranu velmi sympatický krok směrem ke spokojenosti návštěvníků, ale na druhou stranu tento krok v sobě zároveň přináší mnohem více starostí zahrnující řešení problematiky zimního provozu. To znamená pravidelnou údržbu venkovních prostorů, zachovávání bezpečnosti přístupových cest v rámci eliminace případných možných úrazů způsobených chůzí po náledí atd., k tomu nutno připočíst též každodenní úklid prohlídkové trasy, vytápění daných prostor a údržbu sociálních zařízení.<br />
Během zimní sezony počítané od 1. 11. 2012 do 31. 3. 2013 zavítalo na zámek přibližně 18. tis návštěvníků a v následné zimní sezoně /1. 11. 2013 do 31. 3. 2014/ jich bylo již přes 21 tis. Ve svém výsledku se zájem o zimní sezonu zámku ze stran návštěvníků nesnižuje, ani nestagnuje ale naopak roste. </p> <p>Další trend cestovního ruchu posledních let představuje boom zámeckých rozhleden a věží obecně. Žijeme v moderní době, v době kdy jsou účastníkům cestovního ruchu nabízeny různé formy zájezdů a cílem jejich cest se stávají někdy i neobvyklé objekty (podzemní sítě cest, výškové budovy).<br />
Existují i webové stránky, vytvořené pro fanoušky vyhlídkových věží a rozhleden http://www.rozhledny.wz.cz/, které obsahují základní informace o všech zpřístupněných i uzavřených rozhlednách na území České republiky. </p> <p>Odraz tohoto boomu lze za rok 2014 číst mezi řádky v celkové návštěvnosti hlavní zámecké věže na SZ Hluboká. Během této sezony vystoupalo na vrchol zámecké rozhledny téměř 30 tis. turistů. Přičemž zejména v čase prázdnin (červenec – srpen), kdy je hlavní zámecká věž otevřena sedm dní v týdnu od 10 – 16 h, na procenta vedou v návštěvnosti turisté z Česka. Nutno dodat, že tento stav mohl být také ovlivněn skutečností, že nejkratší ze tří nabízených zámeckých okruhů, trasa C – Zámecká kuchyně byla letos přes prázdniny uzavřena z důvodů rekonstrukce podlah. A tak si turisté jednoduše zvolili zámeckou rozhlednu jako alternativu, která jim zabere pouze tolik času, kolik jim dovolí jejich fyzická kondice pro rychlý výstup a odměnění se malebnou vyhlídkou z ochozu na pohádkové okolí.<br />
Co se týče prognózy celkové návštěvnosti za stále probíhající sezónu 2014 zachovává si správa zámku optimistický pohled a věří v pozitivní výsledek.</p>
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.