Monumentem Zgorzelce je kostel připomínající bibli
<p>ZGORZELEC: Po vzniku Německé demokratické republiky a rozdělení města Görlitz byla 6. července 1950 v budově zhořeleckého kulturního domu podepsána smlouva mezi PLR a NDR o stanovení „Hranice míru a přátelství na Lužické Nise“. Avšak dlouho nebylo možné řeku překročit. Ve městě neexistoval žádný most, pouze železniční.</p> <p>V poválečném období obou městech dochází k výraznému přílivu emigrantů. Němci odcházeli do Görlitzu a do polského Zgorzelce vedle nových polských občanů se na přelomu 40. a 50. let ve městě usídlily tisíce Řeků a Makedonců pronásledovaných v jejich vlasti za politická přesvědčení.</p> <p>Dlouhodobé a stále i dnes rozpačité kontakty města s německým Görlitz vyústily 5. května 1998 do společné proklamace Evropského města – v budoucnu má vzniknout jeden městský organismus ležící na obou březích Lužické Nisy. Zgorzelez zůstal chudým předměstím s problémy se zaměstnáním, zásobováním a tvorbou vlastního města. Výrazný odstup Poláků je možná způsoben i jejich ideologickým chápáním světa. Češi i Němci projevují výrazný odklon od náboženského chápání světa, a vstřícně se rozvíjí spolupráce mezi nimi. Intenzívní kontakty jsou mezi Českolipskem a Neisseland, oblastí okolo Görlitz. Družebním městem je Boleslawiec.<br />
Poláci patří mezi ortodoxní věřící, většinou katolické církve. Značná část obyvatel Zhořelce se hlásí k římsko-katolické církvi, emigranti z Řecka – Makedonie tvoří ve městě komunitu starořecké ortodoxní církve. Zhořelečtí protestanti mají své centrum v Lubani, malá část obyvatel jsou baptisté, jehovisté a část letničtí. Zhořelci zůstala po německých občanech řada duchovních památek, přesto však vznikají nové, typicky polské.<br />
V roce 1981 byl vybudován dvojitý kostel sv. Josefa. Imposantní stavba má velký horní chrám a dolní, menší část je běžně přístupná kaple sv. Barbary. Kostel, který byl vysvěcen v roce 1983, je možné navštívit v době bohoslužeb a svátků. Nádherná architektura připomíná Bibli, věž se zvonem je situována mimo objekt. Kostel, má vyřešenou i parkovou úpravu a možnosti parkování automobilů.<br />
Nejmladší církevní stavbou je kostel sv. Hedviky slezské, dokončený v roce 2009 na východě města, poblíž průmyslové zóny. U vstupní brány najdete sochu polského papeže Jana Pavla II. Ten stojí na skále, což by mohlo připomínat Kristovo předání žezla k vládnutí nad církví prvnímu papežovi apoštolu Petrovi: „Ty jsi Petr, to je skála, a na té skále vzdělám církev svou.“<br />
Na místě kostela Milostné Matky Boží vzniká nový farní kostel. U nádraží stojí původní německý kostel slavného misionáře sv. Bonifáce a protestantský kostel sv. Jana. Obnovovány nebo udržovány jsou i hřbitovy a památná místa, jedním z nich je hřbitov se třemi tisíci hroby vojáků II. polské armády. Každý hrob má svůj kříž. Pamětní desku zde má také 47 328 vězňů koncentračního tábora.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
PRAHA: Nezisková organizace Borůvka Praha o.p.s. pomáhá lidem s tělesným postižením v průběhu celého života. V dětství dopravou do škol, dále fyzioterapií, tréninkovým pracovním programem a završením všeho je pomoc s hledáním pracovního místa a samotné zaměstnávání. Roku 2013 například vytvořila pracovní místa pro absolventy výučního oboru šití oděvů – dílnu švadlen s tělesným postižením, která nyní spolupracuje s Královskou kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta v letošním roce zahájila opravu břidlicové střechy vyšehradské baziliky.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818